ROZHOVOR | Suverenita Česka? Bez NATO nemyslitelná věc, říká pro EZ armádní generál Šedivý

ROZHOVOR - K dnešním 20. výročí vstupu České republiky do NATO poskytl exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozhovor armádní generál v záloze Jiří Šedivý. V době vstupu ČR do NATO byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a za organizaci vstupu ČR do NATO byl přímo odpovědný. K tehdejšímu rozhodnutí uvedl, že jinou alternativu Česká republika neměla a ani dnes nemá.

Jak s odstupem doby vzpomínáte na dobu přípravy ČR na vstup do NATO?

Nebylo to v žádném případě lehké, ale byla to doba, kdy se něco budovalo. Hektické období, ale v pozitivním slova smyslu. Cíl byl jasný a existovala také politická podpora a nezaznamenával jsem nějaké názory, které by byly proti. Zkrátka byla to zajímavá doby a velmi pozitivní.

Technicky probíhalo vše hladce? Nebo byly přípravy svým způsobem náročnou „bojovou operací“?

Z technického hlediska je potřeba si uvědomit, že jsme zrovna transformovali a byli jsme na začátku transformace armády starého typu. Armáda byla branecká, takže jsme se potýkali s problémy, které jsme si přinesli ještě s doby minulé. Také jsme museli plnit úkoly, které byly v tzv. minimálních vojenských požadavcích, abychom mohli vstoupit do Severoatlantické aliance. Byl to kontinuální proces, kdy jsme považovali za nejzásadnější nejenom provést nějaké rozsáhlejší změny, ale především získat pro ten úkol vojáky z povolání a to na všech úrovních.

Myslím, že to byl ten nejdůležitější úkol, protože my jsme snižovali počty v armádě, vyřazovali jsme některé typy techniky, rušili jsme útvary a do toho jsme prováděli změny, které měly zabezpečit alespoň minimální kompatibilitu s vojenskými strukturami NATO. Jednoduché to rozhodně nebylo, ale za největší úspěch skutečně považuji, že jsme získali na naši stranu drtivou většinu vojáků z povolání a samozřejmě i politiků, což bylo zásadnější než nějaké organizační komplikace. Ty se vždy dají překonat.

První roky v NATO asi probíhaly ve smyslu přizpůsobování se novinkám, co se týká prvních kroků k zapojení do činnosti NATO...

My jsme se zapojili už v roce 1994, kdy ještě nebylo jasné, jestli budeme do NATO vstupovat. A v roce 1996, kdy začala mise IFOR, jsme tam měli poměrně velký kontingent. S našimi partnery jsme spolupracovali kontinuálně od těchto let. Museli jsme provést na štábech určité změny, aby byly kompatibilní. Museli jsme připravit skupiny lidí, kteří byli vyslání na konkrétní místa v rámci struktury NATO nejen v Bruselu, ale i na operačních velitelstvích. A to jsme zvládli, byť byly jisté problémy. Zásadní překážkou byla v prvé řadě neznalost angličtiny.

Neměli jsme dostatečně odborně vzdělané a praxi prověřené lidi s dostatečnou znalostí angličtiny. To byl problém, s nímž jsme se skutečně museli potýkat určitou dobu. Pak tady byl problém prověrek, ale to byl problém České republiky. Zanedbali jsme přijetí zákona o ochraně utajovaných skutečností. Nejen armáda, ale i ministerstva měla málo prověřených lidí, kteří se mohli seznamovat s utajovanými informacemi v Severoatlantické alianci. Organizační úkol, který byl před námi, bylo začlenění letectva, ale také jsme to splnili. Všechny úkoly jsme zvládli, i když to nebylo jednoduché.

Jak je ČR dnes vnímána dalšími partnery jako spojenec v NATO?

Určitě není pochyb o tom, že ČR je vnímána jako seriózní a tzv. „starý“ člen aliance. My jsme se do aliance integrovali rychle a nemáme se za co stydět. Komplikací byl příchod světové hospodářské krize, kdy se snížil rozpočet armády a my jsme neobnovili trend 2% HDP do armády. Nejedná se jen o číslo. V důsledku jde o modernizaci armády, která je nezbytně nutná, abychom postupovali vpřed. Druhý úkol je příprava infrastruktury, jak se dnes často prezentuje i ze strany generálů v čele NATO, ohledně pohybu vojsk po teritoriu tj. mosty, železnice apod.

Domnívám se, že jsme zanedbali jednu záležitost a to ubytování a péči o vojáky z povolání. Jedna věc je profesionalizace armády a druhá se o ty vojáky umět postarat. Pokud se na to podíváte, postavila se v ČR nějaká nová kasárna?

O tom jsem tedy neslyšel.

Vidíte, no právě.

Vy jste kandidoval do Evropského parlamentu v minulých volbách, že?

Ano, ale ambice jsem příliš neměl.

Co říkáte na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření bezpečnostních složek EU, které by spolupracovaly s NATO. Co si o tom myslíte jako člověk z praxe, je to dobrý nápad nebo spíše jen politická rétorika?

Bezpečnostní politika EU je už daná a Macron navázal na to, co už existuje. Kontroverzním bodem jsou společné bezpečnostní síly. Osobně jsem k tomu skeptický. Vždy odpovídám poukazem na jednu věc. Co jednotnost výzbroje techniky a výstroje? Je to krásná věc, na co Macron poukazuje, ale on si představuje, že to budou francouzské popřípadě německé firmy, co budou zabezpečovat výzkum, vývoj a posléze výrobu zbraní pro ostatní státy. Jenže tím pádem v ostatních státech zmizí zbrojní výroba.

Kdo bude ostatním státům kompenzovat tento aspekt? Jak se stane, že v ČR zavřeme zbrojovky a budeme nakupovat, možná ani ne lepší zbraně z Francie? Tady prezident Macron nemá jasnou představu. Chápu, že je ovlivněn podporou jeho zájmu a to je Francie, ale myslím, že neuspěje, protože narazí na ostatní státy, které se svých možností bez kompenzace nevzdají.

Co si myslíte o kritických hlasech ke členství v NATO? Bývalý prezident a premiér Václav Klaus je k alianci skeptický, stejně jako poslanec Václav Klaus ml. nebo například komunistická strana...

Nikdo nenašel jiné řešení než členství v NATO. Něco je teorie a debata, že bychom neměli vydávat na zbrojení tolik peněz, nebo že bychom měli být mimo takovouto vojenskou strukturu. Jenomže to by znamenalo být neutrálním státem. Jenže neutralitu musí někdo garantovat a nikdo se nenašel, aby garantoval neutralitu ČR, poté co se rozpadlo ČSR a co se stala Varšavská smlouva historií a rozpadl se také Sovětský svaz. Jednoduše neměli jsme jinou možnost a říct, že bychom zajišťovali svou obranu svými vlastními prostředky, to je nerealizovatelné, to zkrátka nejde! Takové náklady bychom neutáhli, ani kdybychom byli mnohem, ale mnohem více prosperujícím státem.

NATO je aliance suverénních státu, kde se můžeme vyjádřit a naše stanovisko je stejně tak hodnotné jako třeba stanovisko USA, takže tam nás nikdo neomezuje. Musíme nést důsledky svých rozhodnutí v tom pozitivním i negativním slova smyslu. Ovšem pokud někdo přijde s tím, že se máme zabývat jen obranou vlastního teritoria, tak nemá vůbec představu, co by to znamenalo.

Jak vidíte členství ČR v NATO do budoucnosti? Co očekávat?

Myslím, že ČR by mohla hrát poněkud suverénnější roli, ať už v  politické oblasti nebo vojenské a doufám, až se dokončí všechny plánované modernizační procesy, tak tu roli bude hrát.

Související

Generál Jiří Šedivý

Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu

Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.
Generál Jiří Šedivý

NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat

V návaznosti na výbuch v Polsku by se měla ještě posílit protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s Ukrajinou a Ruskem. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle kterého to bude jedním z výsledků konzultací uvnitř Severoatlantické aliance (NATO).

Více souvisejících

gen. Jiří Šedivý Armáda České Republiky NATO EU (Evropská unie) rozhovor Česká republika

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

před 2 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá

Budoucnost financování českých veřejnoprávních médií je v těchto dnech hlavním tématem jednání v Nostickém paláci. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v pátek sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a následně i s šéfem Českého rozhlasu Reném Zavoralem. Předmětem diskusí byl vládní záměr zrušit koncesionářské poplatky a převést financování obou institucí přímo pod státní rozpočet.

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní

Spojené státy jsou připraveny nabídnout Íránu „otevřenou náruč“, pokud bude při nadcházejících diplomatických jednáních postupovat v dobré víře. Před svým odletem do Pákistánu to prohlásil americký viceprezident JD Vance. Zároveň však Teherán varoval, že pokud se pokusí s Washingtonem manipulovat, Spojené státy na takové jednání nebudou reagovat vstřícně. Vance zdůraznil, že od prezidenta Donalda Trumpa obdržel jasné pokyny pro diskusi, která má za cíl ukončit aktuální konflikt.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend

Ministerstvo financí přistoupilo k další aktualizaci cenových stropů pro pohonné hmoty, které budou platit na celém území České republiky od soboty 11. dubna až do pondělní půlnoci. Toto opatření vychází z vládního rozhodnutí, jehož hlavním cílem je ochránit řidiče před extrémními cenovými výkyvy na trhu. Stát se tímto krokem snaží tlumit dopady celosvětového růstu cen ropy a zajistit stabilitu u tuzemských čerpacích stanic.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu

Donald Trump nyní sklízí „hořké plody“ svého mylného přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně snadné jako blesková operace ve Venezuele. Podle Johna Feeleyho, uznávaného bývalého diplomata a někdejšího velvyslance v Panamě, se americký prezident nechal ukolébat lednovým úspěchem, kdy speciální jednotky zajaly Nicoláse Madura. Tento triumf ho vedl k osudnému rozhodnutí zaútočit v únoru na Írán, což uvrhlo Blízký východ do chaosu a zasadilo těžkou ránu globální ekonomice.

před 5 hodinami

Péter Magyar

Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který v čele své strany Tisza (Respekt a svoboda) aktuálně vede předvolební průzkumy v Maďarsku, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem

V pákistánském Islámábádu se tento víkend odehrají klíčová jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mohou rozhodnout o osudu milionů lidí na Blízkém východě i o stabilitě světové ekonomiky. Město se na příjezd delegací připravilo vyhlášením náhlého dvoudenního státního svátku, čímž vyklidilo ulice a umožnilo zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření. Jde o první vzájemné rozhovory obou stran od začátku války.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rezolutně prohlásil, že v Libanonu žádné příměří neplatí. Přestože v úterý večer vstoupil v platnost klid zbraní v širší válce s Íránem, Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda bude pokračovat v útocích na Hizballáh „plnou silou“. Tento postoj potvrdily i čerstvé nálety na cíle, které Izrael označil za odpalovací zařízení hnutí v hustě obydlených oblastech.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky

Vztahy mezi Spojenými státy a jejich partnery v NATO procházejí těžkou zkouškou. Americký prezident Donald Trump během nedávného setkání s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem neskrýval svou frustraci z nedostatku vojenské podpory v konfliktu s Íránem. Podle diplomatických zdrojů webu Politico se uzavřené jednání v Bílém domě změnilo v ostrou slovní přestřelku, během níž Trump nešetřil urážkami a pohrozil spojencům blíže nespecifikovanými odvetnými kroky.

před 9 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace

Celý svět s napětím sleduje pákistánský Islámábád, kde se tento víkend odehrají zásadní mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Výsledek těchto rozhovorů může ovlivnit životy milionů lidí na celém Blízkém východě a přímo zasáhnout do osudu globální ekonomiky. Pákistánská metropole se na tuto událost připravila vyhlášením mimořádného dvoudenního státního svátku, který vyprázdnil ulice a umožnil zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření pro obě delegace.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho

Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy