ROZHOVOR | Suverenita Česka? Bez NATO nemyslitelná věc, říká pro EZ armádní generál Šedivý

ROZHOVOR - K dnešním 20. výročí vstupu České republiky do NATO poskytl exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozhovor armádní generál v záloze Jiří Šedivý. V době vstupu ČR do NATO byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a za organizaci vstupu ČR do NATO byl přímo odpovědný. K tehdejšímu rozhodnutí uvedl, že jinou alternativu Česká republika neměla a ani dnes nemá.

Jak s odstupem doby vzpomínáte na dobu přípravy ČR na vstup do NATO?

Nebylo to v žádném případě lehké, ale byla to doba, kdy se něco budovalo. Hektické období, ale v pozitivním slova smyslu. Cíl byl jasný a existovala také politická podpora a nezaznamenával jsem nějaké názory, které by byly proti. Zkrátka byla to zajímavá doby a velmi pozitivní.

Technicky probíhalo vše hladce? Nebo byly přípravy svým způsobem náročnou „bojovou operací“?

Z technického hlediska je potřeba si uvědomit, že jsme zrovna transformovali a byli jsme na začátku transformace armády starého typu. Armáda byla branecká, takže jsme se potýkali s problémy, které jsme si přinesli ještě s doby minulé. Také jsme museli plnit úkoly, které byly v tzv. minimálních vojenských požadavcích, abychom mohli vstoupit do Severoatlantické aliance. Byl to kontinuální proces, kdy jsme považovali za nejzásadnější nejenom provést nějaké rozsáhlejší změny, ale především získat pro ten úkol vojáky z povolání a to na všech úrovních.

Myslím, že to byl ten nejdůležitější úkol, protože my jsme snižovali počty v armádě, vyřazovali jsme některé typy techniky, rušili jsme útvary a do toho jsme prováděli změny, které měly zabezpečit alespoň minimální kompatibilitu s vojenskými strukturami NATO. Jednoduché to rozhodně nebylo, ale za největší úspěch skutečně považuji, že jsme získali na naši stranu drtivou většinu vojáků z povolání a samozřejmě i politiků, což bylo zásadnější než nějaké organizační komplikace. Ty se vždy dají překonat.

První roky v NATO asi probíhaly ve smyslu přizpůsobování se novinkám, co se týká prvních kroků k zapojení do činnosti NATO...

My jsme se zapojili už v roce 1994, kdy ještě nebylo jasné, jestli budeme do NATO vstupovat. A v roce 1996, kdy začala mise IFOR, jsme tam měli poměrně velký kontingent. S našimi partnery jsme spolupracovali kontinuálně od těchto let. Museli jsme provést na štábech určité změny, aby byly kompatibilní. Museli jsme připravit skupiny lidí, kteří byli vyslání na konkrétní místa v rámci struktury NATO nejen v Bruselu, ale i na operačních velitelstvích. A to jsme zvládli, byť byly jisté problémy. Zásadní překážkou byla v prvé řadě neznalost angličtiny.

Neměli jsme dostatečně odborně vzdělané a praxi prověřené lidi s dostatečnou znalostí angličtiny. To byl problém, s nímž jsme se skutečně museli potýkat určitou dobu. Pak tady byl problém prověrek, ale to byl problém České republiky. Zanedbali jsme přijetí zákona o ochraně utajovaných skutečností. Nejen armáda, ale i ministerstva měla málo prověřených lidí, kteří se mohli seznamovat s utajovanými informacemi v Severoatlantické alianci. Organizační úkol, který byl před námi, bylo začlenění letectva, ale také jsme to splnili. Všechny úkoly jsme zvládli, i když to nebylo jednoduché.

Jak je ČR dnes vnímána dalšími partnery jako spojenec v NATO?

Určitě není pochyb o tom, že ČR je vnímána jako seriózní a tzv. „starý“ člen aliance. My jsme se do aliance integrovali rychle a nemáme se za co stydět. Komplikací byl příchod světové hospodářské krize, kdy se snížil rozpočet armády a my jsme neobnovili trend 2% HDP do armády. Nejedná se jen o číslo. V důsledku jde o modernizaci armády, která je nezbytně nutná, abychom postupovali vpřed. Druhý úkol je příprava infrastruktury, jak se dnes často prezentuje i ze strany generálů v čele NATO, ohledně pohybu vojsk po teritoriu tj. mosty, železnice apod.

Domnívám se, že jsme zanedbali jednu záležitost a to ubytování a péči o vojáky z povolání. Jedna věc je profesionalizace armády a druhá se o ty vojáky umět postarat. Pokud se na to podíváte, postavila se v ČR nějaká nová kasárna?

O tom jsem tedy neslyšel.

Vidíte, no právě.

Vy jste kandidoval do Evropského parlamentu v minulých volbách, že?

Ano, ale ambice jsem příliš neměl.

Co říkáte na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření bezpečnostních složek EU, které by spolupracovaly s NATO. Co si o tom myslíte jako člověk z praxe, je to dobrý nápad nebo spíše jen politická rétorika?

Bezpečnostní politika EU je už daná a Macron navázal na to, co už existuje. Kontroverzním bodem jsou společné bezpečnostní síly. Osobně jsem k tomu skeptický. Vždy odpovídám poukazem na jednu věc. Co jednotnost výzbroje techniky a výstroje? Je to krásná věc, na co Macron poukazuje, ale on si představuje, že to budou francouzské popřípadě německé firmy, co budou zabezpečovat výzkum, vývoj a posléze výrobu zbraní pro ostatní státy. Jenže tím pádem v ostatních státech zmizí zbrojní výroba.

Kdo bude ostatním státům kompenzovat tento aspekt? Jak se stane, že v ČR zavřeme zbrojovky a budeme nakupovat, možná ani ne lepší zbraně z Francie? Tady prezident Macron nemá jasnou představu. Chápu, že je ovlivněn podporou jeho zájmu a to je Francie, ale myslím, že neuspěje, protože narazí na ostatní státy, které se svých možností bez kompenzace nevzdají.

Co si myslíte o kritických hlasech ke členství v NATO? Bývalý prezident a premiér Václav Klaus je k alianci skeptický, stejně jako poslanec Václav Klaus ml. nebo například komunistická strana...

Nikdo nenašel jiné řešení než členství v NATO. Něco je teorie a debata, že bychom neměli vydávat na zbrojení tolik peněz, nebo že bychom měli být mimo takovouto vojenskou strukturu. Jenomže to by znamenalo být neutrálním státem. Jenže neutralitu musí někdo garantovat a nikdo se nenašel, aby garantoval neutralitu ČR, poté co se rozpadlo ČSR a co se stala Varšavská smlouva historií a rozpadl se také Sovětský svaz. Jednoduše neměli jsme jinou možnost a říct, že bychom zajišťovali svou obranu svými vlastními prostředky, to je nerealizovatelné, to zkrátka nejde! Takové náklady bychom neutáhli, ani kdybychom byli mnohem, ale mnohem více prosperujícím státem.

NATO je aliance suverénních státu, kde se můžeme vyjádřit a naše stanovisko je stejně tak hodnotné jako třeba stanovisko USA, takže tam nás nikdo neomezuje. Musíme nést důsledky svých rozhodnutí v tom pozitivním i negativním slova smyslu. Ovšem pokud někdo přijde s tím, že se máme zabývat jen obranou vlastního teritoria, tak nemá vůbec představu, co by to znamenalo.

Jak vidíte členství ČR v NATO do budoucnosti? Co očekávat?

Myslím, že ČR by mohla hrát poněkud suverénnější roli, ať už v  politické oblasti nebo vojenské a doufám, až se dokončí všechny plánované modernizační procesy, tak tu roli bude hrát.

Související

Generál Jiří Šedivý

Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu

Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.
Generál Jiří Šedivý

NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat

V návaznosti na výbuch v Polsku by se měla ještě posílit protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s Ukrajinou a Ruskem. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle kterého to bude jedním z výsledků konzultací uvnitř Severoatlantické aliance (NATO).

Více souvisejících

gen. Jiří Šedivý Armáda České Republiky NATO EU (Evropská unie) rozhovor Česká republika

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy