ROZHOVOR | Suverenita Česka? Bez NATO nemyslitelná věc, říká pro EZ armádní generál Šedivý

ROZHOVOR - K dnešním 20. výročí vstupu České republiky do NATO poskytl exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozhovor armádní generál v záloze Jiří Šedivý. V době vstupu ČR do NATO byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a za organizaci vstupu ČR do NATO byl přímo odpovědný. K tehdejšímu rozhodnutí uvedl, že jinou alternativu Česká republika neměla a ani dnes nemá.

Jak s odstupem doby vzpomínáte na dobu přípravy ČR na vstup do NATO?

Nebylo to v žádném případě lehké, ale byla to doba, kdy se něco budovalo. Hektické období, ale v pozitivním slova smyslu. Cíl byl jasný a existovala také politická podpora a nezaznamenával jsem nějaké názory, které by byly proti. Zkrátka byla to zajímavá doby a velmi pozitivní.

Technicky probíhalo vše hladce? Nebo byly přípravy svým způsobem náročnou „bojovou operací“?

Z technického hlediska je potřeba si uvědomit, že jsme zrovna transformovali a byli jsme na začátku transformace armády starého typu. Armáda byla branecká, takže jsme se potýkali s problémy, které jsme si přinesli ještě s doby minulé. Také jsme museli plnit úkoly, které byly v tzv. minimálních vojenských požadavcích, abychom mohli vstoupit do Severoatlantické aliance. Byl to kontinuální proces, kdy jsme považovali za nejzásadnější nejenom provést nějaké rozsáhlejší změny, ale především získat pro ten úkol vojáky z povolání a to na všech úrovních.

Myslím, že to byl ten nejdůležitější úkol, protože my jsme snižovali počty v armádě, vyřazovali jsme některé typy techniky, rušili jsme útvary a do toho jsme prováděli změny, které měly zabezpečit alespoň minimální kompatibilitu s vojenskými strukturami NATO. Jednoduché to rozhodně nebylo, ale za největší úspěch skutečně považuji, že jsme získali na naši stranu drtivou většinu vojáků z povolání a samozřejmě i politiků, což bylo zásadnější než nějaké organizační komplikace. Ty se vždy dají překonat.

První roky v NATO asi probíhaly ve smyslu přizpůsobování se novinkám, co se týká prvních kroků k zapojení do činnosti NATO...

My jsme se zapojili už v roce 1994, kdy ještě nebylo jasné, jestli budeme do NATO vstupovat. A v roce 1996, kdy začala mise IFOR, jsme tam měli poměrně velký kontingent. S našimi partnery jsme spolupracovali kontinuálně od těchto let. Museli jsme provést na štábech určité změny, aby byly kompatibilní. Museli jsme připravit skupiny lidí, kteří byli vyslání na konkrétní místa v rámci struktury NATO nejen v Bruselu, ale i na operačních velitelstvích. A to jsme zvládli, byť byly jisté problémy. Zásadní překážkou byla v prvé řadě neznalost angličtiny.

Neměli jsme dostatečně odborně vzdělané a praxi prověřené lidi s dostatečnou znalostí angličtiny. To byl problém, s nímž jsme se skutečně museli potýkat určitou dobu. Pak tady byl problém prověrek, ale to byl problém České republiky. Zanedbali jsme přijetí zákona o ochraně utajovaných skutečností. Nejen armáda, ale i ministerstva měla málo prověřených lidí, kteří se mohli seznamovat s utajovanými informacemi v Severoatlantické alianci. Organizační úkol, který byl před námi, bylo začlenění letectva, ale také jsme to splnili. Všechny úkoly jsme zvládli, i když to nebylo jednoduché.

Jak je ČR dnes vnímána dalšími partnery jako spojenec v NATO?

Určitě není pochyb o tom, že ČR je vnímána jako seriózní a tzv. „starý“ člen aliance. My jsme se do aliance integrovali rychle a nemáme se za co stydět. Komplikací byl příchod světové hospodářské krize, kdy se snížil rozpočet armády a my jsme neobnovili trend 2% HDP do armády. Nejedná se jen o číslo. V důsledku jde o modernizaci armády, která je nezbytně nutná, abychom postupovali vpřed. Druhý úkol je příprava infrastruktury, jak se dnes často prezentuje i ze strany generálů v čele NATO, ohledně pohybu vojsk po teritoriu tj. mosty, železnice apod.

Domnívám se, že jsme zanedbali jednu záležitost a to ubytování a péči o vojáky z povolání. Jedna věc je profesionalizace armády a druhá se o ty vojáky umět postarat. Pokud se na to podíváte, postavila se v ČR nějaká nová kasárna?

O tom jsem tedy neslyšel.

Vidíte, no právě.

Vy jste kandidoval do Evropského parlamentu v minulých volbách, že?

Ano, ale ambice jsem příliš neměl.

Co říkáte na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření bezpečnostních složek EU, které by spolupracovaly s NATO. Co si o tom myslíte jako člověk z praxe, je to dobrý nápad nebo spíše jen politická rétorika?

Bezpečnostní politika EU je už daná a Macron navázal na to, co už existuje. Kontroverzním bodem jsou společné bezpečnostní síly. Osobně jsem k tomu skeptický. Vždy odpovídám poukazem na jednu věc. Co jednotnost výzbroje techniky a výstroje? Je to krásná věc, na co Macron poukazuje, ale on si představuje, že to budou francouzské popřípadě německé firmy, co budou zabezpečovat výzkum, vývoj a posléze výrobu zbraní pro ostatní státy. Jenže tím pádem v ostatních státech zmizí zbrojní výroba.

Kdo bude ostatním státům kompenzovat tento aspekt? Jak se stane, že v ČR zavřeme zbrojovky a budeme nakupovat, možná ani ne lepší zbraně z Francie? Tady prezident Macron nemá jasnou představu. Chápu, že je ovlivněn podporou jeho zájmu a to je Francie, ale myslím, že neuspěje, protože narazí na ostatní státy, které se svých možností bez kompenzace nevzdají.

Co si myslíte o kritických hlasech ke členství v NATO? Bývalý prezident a premiér Václav Klaus je k alianci skeptický, stejně jako poslanec Václav Klaus ml. nebo například komunistická strana...

Nikdo nenašel jiné řešení než členství v NATO. Něco je teorie a debata, že bychom neměli vydávat na zbrojení tolik peněz, nebo že bychom měli být mimo takovouto vojenskou strukturu. Jenomže to by znamenalo být neutrálním státem. Jenže neutralitu musí někdo garantovat a nikdo se nenašel, aby garantoval neutralitu ČR, poté co se rozpadlo ČSR a co se stala Varšavská smlouva historií a rozpadl se také Sovětský svaz. Jednoduše neměli jsme jinou možnost a říct, že bychom zajišťovali svou obranu svými vlastními prostředky, to je nerealizovatelné, to zkrátka nejde! Takové náklady bychom neutáhli, ani kdybychom byli mnohem, ale mnohem více prosperujícím státem.

NATO je aliance suverénních státu, kde se můžeme vyjádřit a naše stanovisko je stejně tak hodnotné jako třeba stanovisko USA, takže tam nás nikdo neomezuje. Musíme nést důsledky svých rozhodnutí v tom pozitivním i negativním slova smyslu. Ovšem pokud někdo přijde s tím, že se máme zabývat jen obranou vlastního teritoria, tak nemá vůbec představu, co by to znamenalo.

Jak vidíte členství ČR v NATO do budoucnosti? Co očekávat?

Myslím, že ČR by mohla hrát poněkud suverénnější roli, ať už v  politické oblasti nebo vojenské a doufám, až se dokončí všechny plánované modernizační procesy, tak tu roli bude hrát.

Související

Generál Jiří Šedivý

Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu

Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.
Generál Jiří Šedivý

NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat

V návaznosti na výbuch v Polsku by se měla ještě posílit protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s Ukrajinou a Ruskem. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle kterého to bude jedním z výsledků konzultací uvnitř Severoatlantické aliance (NATO).

Více souvisejících

gen. Jiří Šedivý Armáda České Republiky NATO EU (Evropská unie) rozhovor Česká republika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 minutami

před 43 minutami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě

Americký ministr energetiky Chris Wright na konzervativní konferenci Aliance pro odpovědné občanství zlehčoval dopady současné vlny veder v Evropě a vyzval evropské státy, aby raději nakupovaly více amerického zemního plynu. Wright prohlásil, že v zimě umírá vždy více lidí než v létě, protože chlad je podle něj mnohem větším zabijákem než teplo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy