ROZHOVOR - K dnešním 20. výročí vstupu České republiky do NATO poskytl exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozhovor armádní generál v záloze Jiří Šedivý. V době vstupu ČR do NATO byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a za organizaci vstupu ČR do NATO byl přímo odpovědný. K tehdejšímu rozhodnutí uvedl, že jinou alternativu Česká republika neměla a ani dnes nemá.
Jak s odstupem doby vzpomínáte na dobu přípravy ČR na vstup do NATO?
Nebylo to v žádném případě lehké, ale byla to doba, kdy se něco budovalo. Hektické období, ale v pozitivním slova smyslu. Cíl byl jasný a existovala také politická podpora a nezaznamenával jsem nějaké názory, které by byly proti. Zkrátka byla to zajímavá doby a velmi pozitivní.
Technicky probíhalo vše hladce? Nebo byly přípravy svým způsobem náročnou „bojovou operací“?
Z technického hlediska je potřeba si uvědomit, že jsme zrovna transformovali a byli jsme na začátku transformace armády starého typu. Armáda byla branecká, takže jsme se potýkali s problémy, které jsme si přinesli ještě s doby minulé. Také jsme museli plnit úkoly, které byly v tzv. minimálních vojenských požadavcích, abychom mohli vstoupit do Severoatlantické aliance. Byl to kontinuální proces, kdy jsme považovali za nejzásadnější nejenom provést nějaké rozsáhlejší změny, ale především získat pro ten úkol vojáky z povolání a to na všech úrovních.
Myslím, že to byl ten nejdůležitější úkol, protože my jsme snižovali počty v armádě, vyřazovali jsme některé typy techniky, rušili jsme útvary a do toho jsme prováděli změny, které měly zabezpečit alespoň minimální kompatibilitu s vojenskými strukturami NATO. Jednoduché to rozhodně nebylo, ale za největší úspěch skutečně považuji, že jsme získali na naši stranu drtivou většinu vojáků z povolání a samozřejmě i politiků, což bylo zásadnější než nějaké organizační komplikace. Ty se vždy dají překonat.
První roky v NATO asi probíhaly ve smyslu přizpůsobování se novinkám, co se týká prvních kroků k zapojení do činnosti NATO...
My jsme se zapojili už v roce 1994, kdy ještě nebylo jasné, jestli budeme do NATO vstupovat. A v roce 1996, kdy začala mise IFOR, jsme tam měli poměrně velký kontingent. S našimi partnery jsme spolupracovali kontinuálně od těchto let. Museli jsme provést na štábech určité změny, aby byly kompatibilní. Museli jsme připravit skupiny lidí, kteří byli vyslání na konkrétní místa v rámci struktury NATO nejen v Bruselu, ale i na operačních velitelstvích. A to jsme zvládli, byť byly jisté problémy. Zásadní překážkou byla v prvé řadě neznalost angličtiny.
Neměli jsme dostatečně odborně vzdělané a praxi prověřené lidi s dostatečnou znalostí angličtiny. To byl problém, s nímž jsme se skutečně museli potýkat určitou dobu. Pak tady byl problém prověrek, ale to byl problém České republiky. Zanedbali jsme přijetí zákona o ochraně utajovaných skutečností. Nejen armáda, ale i ministerstva měla málo prověřených lidí, kteří se mohli seznamovat s utajovanými informacemi v Severoatlantické alianci. Organizační úkol, který byl před námi, bylo začlenění letectva, ale také jsme to splnili. Všechny úkoly jsme zvládli, i když to nebylo jednoduché.
Jak je ČR dnes vnímána dalšími partnery jako spojenec v NATO?
Určitě není pochyb o tom, že ČR je vnímána jako seriózní a tzv. „starý“ člen aliance. My jsme se do aliance integrovali rychle a nemáme se za co stydět. Komplikací byl příchod světové hospodářské krize, kdy se snížil rozpočet armády a my jsme neobnovili trend 2% HDP do armády. Nejedná se jen o číslo. V důsledku jde o modernizaci armády, která je nezbytně nutná, abychom postupovali vpřed. Druhý úkol je příprava infrastruktury, jak se dnes často prezentuje i ze strany generálů v čele NATO, ohledně pohybu vojsk po teritoriu tj. mosty, železnice apod.
Domnívám se, že jsme zanedbali jednu záležitost a to ubytování a péči o vojáky z povolání. Jedna věc je profesionalizace armády a druhá se o ty vojáky umět postarat. Pokud se na to podíváte, postavila se v ČR nějaká nová kasárna?
O tom jsem tedy neslyšel.
Vidíte, no právě.
Vy jste kandidoval do Evropského parlamentu v minulých volbách, že?
Ano, ale ambice jsem příliš neměl.
Co říkáte na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření bezpečnostních složek EU, které by spolupracovaly s NATO. Co si o tom myslíte jako člověk z praxe, je to dobrý nápad nebo spíše jen politická rétorika?
Bezpečnostní politika EU je už daná a Macron navázal na to, co už existuje. Kontroverzním bodem jsou společné bezpečnostní síly. Osobně jsem k tomu skeptický. Vždy odpovídám poukazem na jednu věc. Co jednotnost výzbroje techniky a výstroje? Je to krásná věc, na co Macron poukazuje, ale on si představuje, že to budou francouzské popřípadě německé firmy, co budou zabezpečovat výzkum, vývoj a posléze výrobu zbraní pro ostatní státy. Jenže tím pádem v ostatních státech zmizí zbrojní výroba.
Kdo bude ostatním státům kompenzovat tento aspekt? Jak se stane, že v ČR zavřeme zbrojovky a budeme nakupovat, možná ani ne lepší zbraně z Francie? Tady prezident Macron nemá jasnou představu. Chápu, že je ovlivněn podporou jeho zájmu a to je Francie, ale myslím, že neuspěje, protože narazí na ostatní státy, které se svých možností bez kompenzace nevzdají.
Co si myslíte o kritických hlasech ke členství v NATO? Bývalý prezident a premiér Václav Klaus je k alianci skeptický, stejně jako poslanec Václav Klaus ml. nebo například komunistická strana...
Nikdo nenašel jiné řešení než členství v NATO. Něco je teorie a debata, že bychom neměli vydávat na zbrojení tolik peněz, nebo že bychom měli být mimo takovouto vojenskou strukturu. Jenomže to by znamenalo být neutrálním státem. Jenže neutralitu musí někdo garantovat a nikdo se nenašel, aby garantoval neutralitu ČR, poté co se rozpadlo ČSR a co se stala Varšavská smlouva historií a rozpadl se také Sovětský svaz. Jednoduše neměli jsme jinou možnost a říct, že bychom zajišťovali svou obranu svými vlastními prostředky, to je nerealizovatelné, to zkrátka nejde! Takové náklady bychom neutáhli, ani kdybychom byli mnohem, ale mnohem více prosperujícím státem.
NATO je aliance suverénních státu, kde se můžeme vyjádřit a naše stanovisko je stejně tak hodnotné jako třeba stanovisko USA, takže tam nás nikdo neomezuje. Musíme nést důsledky svých rozhodnutí v tom pozitivním i negativním slova smyslu. Ovšem pokud někdo přijde s tím, že se máme zabývat jen obranou vlastního teritoria, tak nemá vůbec představu, co by to znamenalo.
Jak vidíte členství ČR v NATO do budoucnosti? Co očekávat?
Myslím, že ČR by mohla hrát poněkud suverénnější roli, ať už v politické oblasti nebo vojenské a doufám, až se dokončí všechny plánované modernizační procesy, tak tu roli bude hrát.
Související
Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu
NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat
gen. Jiří Šedivý , Armáda České Republiky , NATO , EU (Evropská unie) , rozhovor , Česká republika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák