ROZHOVOR | Suverenita Česka? Bez NATO nemyslitelná věc, říká pro EZ armádní generál Šedivý

ROZHOVOR - K dnešním 20. výročí vstupu České republiky do NATO poskytl exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozhovor armádní generál v záloze Jiří Šedivý. V době vstupu ČR do NATO byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a za organizaci vstupu ČR do NATO byl přímo odpovědný. K tehdejšímu rozhodnutí uvedl, že jinou alternativu Česká republika neměla a ani dnes nemá.

Jak s odstupem doby vzpomínáte na dobu přípravy ČR na vstup do NATO?

Nebylo to v žádném případě lehké, ale byla to doba, kdy se něco budovalo. Hektické období, ale v pozitivním slova smyslu. Cíl byl jasný a existovala také politická podpora a nezaznamenával jsem nějaké názory, které by byly proti. Zkrátka byla to zajímavá doby a velmi pozitivní.

Technicky probíhalo vše hladce? Nebo byly přípravy svým způsobem náročnou „bojovou operací“?

Z technického hlediska je potřeba si uvědomit, že jsme zrovna transformovali a byli jsme na začátku transformace armády starého typu. Armáda byla branecká, takže jsme se potýkali s problémy, které jsme si přinesli ještě s doby minulé. Také jsme museli plnit úkoly, které byly v tzv. minimálních vojenských požadavcích, abychom mohli vstoupit do Severoatlantické aliance. Byl to kontinuální proces, kdy jsme považovali za nejzásadnější nejenom provést nějaké rozsáhlejší změny, ale především získat pro ten úkol vojáky z povolání a to na všech úrovních.

Myslím, že to byl ten nejdůležitější úkol, protože my jsme snižovali počty v armádě, vyřazovali jsme některé typy techniky, rušili jsme útvary a do toho jsme prováděli změny, které měly zabezpečit alespoň minimální kompatibilitu s vojenskými strukturami NATO. Jednoduché to rozhodně nebylo, ale za největší úspěch skutečně považuji, že jsme získali na naši stranu drtivou většinu vojáků z povolání a samozřejmě i politiků, což bylo zásadnější než nějaké organizační komplikace. Ty se vždy dají překonat.

První roky v NATO asi probíhaly ve smyslu přizpůsobování se novinkám, co se týká prvních kroků k zapojení do činnosti NATO...

My jsme se zapojili už v roce 1994, kdy ještě nebylo jasné, jestli budeme do NATO vstupovat. A v roce 1996, kdy začala mise IFOR, jsme tam měli poměrně velký kontingent. S našimi partnery jsme spolupracovali kontinuálně od těchto let. Museli jsme provést na štábech určité změny, aby byly kompatibilní. Museli jsme připravit skupiny lidí, kteří byli vyslání na konkrétní místa v rámci struktury NATO nejen v Bruselu, ale i na operačních velitelstvích. A to jsme zvládli, byť byly jisté problémy. Zásadní překážkou byla v prvé řadě neznalost angličtiny.

Neměli jsme dostatečně odborně vzdělané a praxi prověřené lidi s dostatečnou znalostí angličtiny. To byl problém, s nímž jsme se skutečně museli potýkat určitou dobu. Pak tady byl problém prověrek, ale to byl problém České republiky. Zanedbali jsme přijetí zákona o ochraně utajovaných skutečností. Nejen armáda, ale i ministerstva měla málo prověřených lidí, kteří se mohli seznamovat s utajovanými informacemi v Severoatlantické alianci. Organizační úkol, který byl před námi, bylo začlenění letectva, ale také jsme to splnili. Všechny úkoly jsme zvládli, i když to nebylo jednoduché.

Jak je ČR dnes vnímána dalšími partnery jako spojenec v NATO?

Určitě není pochyb o tom, že ČR je vnímána jako seriózní a tzv. „starý“ člen aliance. My jsme se do aliance integrovali rychle a nemáme se za co stydět. Komplikací byl příchod světové hospodářské krize, kdy se snížil rozpočet armády a my jsme neobnovili trend 2% HDP do armády. Nejedná se jen o číslo. V důsledku jde o modernizaci armády, která je nezbytně nutná, abychom postupovali vpřed. Druhý úkol je příprava infrastruktury, jak se dnes často prezentuje i ze strany generálů v čele NATO, ohledně pohybu vojsk po teritoriu tj. mosty, železnice apod.

Domnívám se, že jsme zanedbali jednu záležitost a to ubytování a péči o vojáky z povolání. Jedna věc je profesionalizace armády a druhá se o ty vojáky umět postarat. Pokud se na to podíváte, postavila se v ČR nějaká nová kasárna?

O tom jsem tedy neslyšel.

Vidíte, no právě.

Vy jste kandidoval do Evropského parlamentu v minulých volbách, že?

Ano, ale ambice jsem příliš neměl.

Co říkáte na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření bezpečnostních složek EU, které by spolupracovaly s NATO. Co si o tom myslíte jako člověk z praxe, je to dobrý nápad nebo spíše jen politická rétorika?

Bezpečnostní politika EU je už daná a Macron navázal na to, co už existuje. Kontroverzním bodem jsou společné bezpečnostní síly. Osobně jsem k tomu skeptický. Vždy odpovídám poukazem na jednu věc. Co jednotnost výzbroje techniky a výstroje? Je to krásná věc, na co Macron poukazuje, ale on si představuje, že to budou francouzské popřípadě německé firmy, co budou zabezpečovat výzkum, vývoj a posléze výrobu zbraní pro ostatní státy. Jenže tím pádem v ostatních státech zmizí zbrojní výroba.

Kdo bude ostatním státům kompenzovat tento aspekt? Jak se stane, že v ČR zavřeme zbrojovky a budeme nakupovat, možná ani ne lepší zbraně z Francie? Tady prezident Macron nemá jasnou představu. Chápu, že je ovlivněn podporou jeho zájmu a to je Francie, ale myslím, že neuspěje, protože narazí na ostatní státy, které se svých možností bez kompenzace nevzdají.

Co si myslíte o kritických hlasech ke členství v NATO? Bývalý prezident a premiér Václav Klaus je k alianci skeptický, stejně jako poslanec Václav Klaus ml. nebo například komunistická strana...

Nikdo nenašel jiné řešení než členství v NATO. Něco je teorie a debata, že bychom neměli vydávat na zbrojení tolik peněz, nebo že bychom měli být mimo takovouto vojenskou strukturu. Jenomže to by znamenalo být neutrálním státem. Jenže neutralitu musí někdo garantovat a nikdo se nenašel, aby garantoval neutralitu ČR, poté co se rozpadlo ČSR a co se stala Varšavská smlouva historií a rozpadl se také Sovětský svaz. Jednoduše neměli jsme jinou možnost a říct, že bychom zajišťovali svou obranu svými vlastními prostředky, to je nerealizovatelné, to zkrátka nejde! Takové náklady bychom neutáhli, ani kdybychom byli mnohem, ale mnohem více prosperujícím státem.

NATO je aliance suverénních státu, kde se můžeme vyjádřit a naše stanovisko je stejně tak hodnotné jako třeba stanovisko USA, takže tam nás nikdo neomezuje. Musíme nést důsledky svých rozhodnutí v tom pozitivním i negativním slova smyslu. Ovšem pokud někdo přijde s tím, že se máme zabývat jen obranou vlastního teritoria, tak nemá vůbec představu, co by to znamenalo.

Jak vidíte členství ČR v NATO do budoucnosti? Co očekávat?

Myslím, že ČR by mohla hrát poněkud suverénnější roli, ať už v  politické oblasti nebo vojenské a doufám, až se dokončí všechny plánované modernizační procesy, tak tu roli bude hrát.

Související

Generál Jiří Šedivý

Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu

Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.
Generál Jiří Šedivý

NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat

V návaznosti na výbuch v Polsku by se měla ještě posílit protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s Ukrajinou a Ruskem. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle kterého to bude jedním z výsledků konzultací uvnitř Severoatlantické aliance (NATO).

Více souvisejících

gen. Jiří Šedivý Armáda České Republiky NATO EU (Evropská unie) rozhovor Česká republika

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 27 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy