Prevence kriminality? NKÚ tepe ministerstva. Nelze zjistit, jak milionové dotace pomohly

Ministerstvo obrany závěry NKÚ nezpochybňuje a ministerstvo vnitra považuje za zásadní závěrečné hodnocení kontroly NKÚ, že "peníze byly poskytovány a užity účelně". Podle ministerstva spravedlnosti úspěšnost probačních a resocializačních programů je vyhodnocována až s časovým odstupem, často několika let. "Kritéria jsou obtížně stanovitelná, vzhledem k tomu, že se jedná o oblast psychologických změn v osobnosti pachatele, která se obtížně objektivizuje," uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Obrana se hodnocením efektivity preventivních programů intenzivně zabývá, sdělil mluvčí úřadu Jan Pejšek. "Dílčí opatření již byla splněna, další jsou průběžně připravována, včetně rozšíření vzdělávacích programů," doplnil. Podle něj je vyhodnocování účinnosti programů vzhledem ke složité měřitelnosti komplikované, přesto ministerstvo nástroje měření efektivity zapracuje do připravované koncepce.

Podpora prevence kriminality měla jen obecné cíle. Co konkrétně přinesla, nejde většinou vyhodnotit. Více zde: https://t.co/IpeGcXJZuZ pic.twitter.com/tzUdytnEej

Ministerstvo vnitra rozdělovalo na prevenci kriminality přes 78 procent peněz. Obecné cíle projektů byly například "zvýšení pocitu bezpečí" nebo "omezení možnosti páchání protiprávního jednání", navíc ministerstvo podle NKÚ podporu nesměrovalo do regionů s nejvyšším počtem trestných činů. "Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo," uvedl NKÚ.

Ministerstvo v reakci zopakovalo, že dotace může směřovat pouze tam, kde o ně požádají. "Nejvíce dotací ministerstvo vnitra v posledních letech přidělilo do Ústeckého, Moravskoslezského a Libereckého kraje," sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Ministerstvo podle něj v posledních letech přijalo opatření, která mají situaci při měření efektivity preventivních programů zlepšit.

Ministerstvo spravedlnosti mělo v kontrolovaných letech v prevenci kriminality pět priorit zaměřených na probaci a resocializaci dospělých, podle NKÚ podpořilo ale jen tři. "Jedním z důvodů bylo, že ministerstvo programy málo propagovalo. Počet žadatelů byl nízký a ministerstvo schválilo všechny žádosti o podporu," uvedl NKÚ.

Více než polovinu celé podpory tak získaly dva projekty stejné obecně prospěšné společnosti. Naplnit plánovaný počet klientů se nepodařilo u 15 z 31 probačních projektů programů ministerstva. Kontroloři zjistili, že náklady na jednoho klienta se pohybovaly od 907 do 39.600 korun a nejvyšší náklady měly programy, které čerpaly nejvíce peněz. "Maximální finanční limit na klienta nebo počet úspěšných klientů začalo ministerstvo spravedlnosti hodnotit až v srpnu 2018," uvedl NKÚ.

Ministerstvo připomnělo, že dotační titul Rozvoj probačních a resocializačních programů pro dospělé se pilotně uskutečnil až v roce 2017. "Vyhodnocení programů bylo možné až po vyúčtování projektů a odevzdání závěrečných zpráv o jejich realizaci, tedy ne dříve než v roce 2018," uvedla Machálková. Klient mohl být do programu zařazen pouze tehdy, pokud účast v programu nařídil soud, nebo byla stanovena prostřednictvím probačního plánu probačním úředníkem, dodala.

Ministerstvo obrany použilo téměř 90 procent peněz prevence kriminality v souladu se zákonem o vojácích z povolání na volnočasové aktivity, bylo to například na vstupenky na kulturní a sportovní akce pro příslušníky resortu nebo rodiny vojáků z povolání. Na diagnostické a vzdělávací aktivity rozdělilo ministerstvo podle NKÚ jen malou část peněz.