Tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové bylo vysílání českých vojáků do zahraničích misí. Je nezbytné a potřebné k zajištění bezpečnosti i u nás doma, anebo se jedná o pouhé zneužívání mocenskými a ekonomickými zájmy USA a hazard se životy? Může napětí na Blízkém východě růst až na pokraj ohrožení Evropy?
O kontroverzním tématu vedli diskuzi Alexandr Vondra, europoslanec ODS a exministr obrany, Daniel Pawlas, poslanec KSČM a člen Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Cyril Svoboda, poradce premiéra a exministr zahraničí, Petr Pelikán, arabista a orientalista, Josef Ryšánek, nadrotmistr Aktivních záloh Armády České republiky ze Zlína a Oldřich Kratochvíl, důchodce z Ostravy.
Moderátorka Jílková se dotázala arabisty Pelikána na argument, proč si myslí, že nás přítomnost českých vojáků v zahraničních misích na Blízkém a Středním Východě nechrání před terorismem migrací. Ten jí odpověděl, že většina těchto operací spíš vedla k destabilizaci v daném regionu a s ní související vzrůst islámského terorismu, jejímž důsledkem byla právě migrační vlna. Europoslanec Vondra nejprve připomněl památku zesnulého Luboše Dobrovského, který se nejen zasloužil o odchod sovětských vojsk, ale pak i o první vyslání českých vojáků do Zálivu. "Poprosil bych o chviličku tiché úcty," dopověděl.
Vondra nesouhlasil, že by čeští vojáci za celých 30 let byli kdekoliv zbytečně. Vždy tak činili, aby chránili bezpečnost naší země. Jejich účast tam byla dobrovolná a byla motivována vlastenectvím a ochotou položit i svůj vlastní život. Za migrační krizi v roce 2015 vinil amerického exprezidenta Barracka Obamu, který se naopak rozhodl stáhnout vojáky z Iráku, nikoliv tam jít. Hovořil i o útoku na World Trade Center 11. září, který se odehrál před operací v Iráku. Mezi zahraničními vojenskými operacemi a migrací a terorismus tudíž podle Vondry neexistuje kauzální vztah. On sám jako ministr obrany nicméně odmítal účast českých vojáků ve "zpackané" akci v Libyi.
Marshallův plán pro Afghánistán?Pelikán argumentoval Afghánistánem, v němž se situace nezlepšila, ačkoliv tam jsme už 18 let. "Rád bych viděl, jaké tam máme strategické cíle, čeho chceme dosáhnout, a za jakých okolností chceme odejít," řekl. Za největší komplikaci v této zemi vidí, že tamní obyvatelé nikdy nesnesou na svém území nikoho cizího, a to i za cenu lidských životů. Vondra ale oponoval, že se situace zlepšila, a že díky našim vojákům se žádný teroristický útok neodehrál na území ČR. S tím nesouhlasil poslanec Pawlas, podle něhož se v Afghánistánu nic nezlepšilo, ba naopak se z přátel stali nepřátelé, aby se znovu stali nepřáteli. Zmiňoval Tálibán, Usámu bin Ládina a Sovětskou válku. Řešení by viděl v jakémsi pomyslném Marshallově plánu.
Svoboda vysvětlil, že příčin migrace je mnoho. Teroristé se podle něj ani v případě stažení vojsk nezastaví a neomezí svojí činnost pouze na své pole působnosti. "Kdybychom odtamtud odešli, tak se ta fronta jenom posune blíž nám. Buďme rádi, že ta válka bohužel je, ale co nejdál od Evropy," konstatoval. Válečný veterán Pokorný citoval slova Václava Havla, který kdysi slíbil, že díky naší účasti v Afghánistánu nebude v Evropě terorismus. On sám měl tu čest se dostat, do takových míst, kam se mnoho lidí nedostane, a velmi si váží práce českých vojáků. Nicméně si uvědomuje, že v politice neexistuje vyšší morální princip, a i ta nejlepší myšlenka se může snadno zvrtnout.
Vondra ale stále trval na tom, že právě naše působení v Afghánistánu dokázala ve velké míře utlumit teroristické útoky, byť k některým i tak došlo - v Madridu, Londýně a Moskvě. Kratochvíl zmínil, že Invaze USA do Iráku byla odůvodněná údajnými chemickými zbraněmi, které se tam dodnes nenašly. Pak řekl, že by voják, který touží zemřít za svojí vlast, měl absolvovat psychologický test. Válečný veterán a podplukovník vysvětlil, že motivem českých vojáků účastnivších v misích není touha padnou za svojí zemi. Řekl také, že jim lidé v místech, kde byl, se obyčejným lidem pomohlo, a že v bývalé Jugoslávii je oceňovali dokonce i rakijí. Jemu samotnému nevadilo, že si mocnáři takříkajíc namastili kapsy, když se někomu pomohlo.
Problém není ve vojácích, ale v politicíchPodle nadrotmistra Ryšánek není problém ve vojácích, nýbrž v cílech, které jim dávají politici. "Kdyby v roce 1991 při operaci Pouštní bouře nebyli zastavení přibližně po 100 dnech bojů, kdy postupovali k Bagdádu, tak dnes mohla být situace úplně jiná, protože tehdy byla podpora nejen v OSN, ale i v muslimském světě. Už tehdy byla šance, že se ta situace vyřeší," řekl. Kratochvíl byl ale nicméně toho názoru, že vojáci jsou často zneužíváni byznysem. "Buď tomu věří a jsou blázni, anebo v tom jedou s nimi," konstatoval. "My jsme v těchto zemích vnímáni jako okupanti. Máme problémy od Libye po Egypta a Islámský stát. Do těch zemí se stále přilévá oheň, aniž by se tam stabilizovala ekonomika," zuřil Pawlas. Mluvil i o Kosovu, v němž dochází i k obchodování s lidskými orgány, a prostřednictvím nichž proudí do Evropy teroristické buňky.
Podplukovník z publika vyloučil, že by se za svého působení na Blízkém východě necítil dobře. Musel si dávat pozor, ale volně se pohyboval po Bagdádu i po Mosulu. Neví, jak je to dnes. Pelikán nesouhlasil a řekl, že Iráčané nemají rádi cizí vojska, zejména Íránce a Američany. Za problematické z hlediska vnímáni postavení našich vojsk v Iráku považoval i atentát na Sulejmáního, který stál život i pět vysoce postavených velitelů Iráckých ozbrojených sil. Vondra ale oponoval, že ta akce byla iniciovaná USA, a že jí považuje za oprávněnou. Pawlasovi se nelíbilo, že došlo k usmrcení cizího státního příslušníka na území jiné země. Svoboda argumentoval atentátem na Heydricha a jakýmsi vyšším dobrem.
Kratochvil, pán z řad publika, který se v blížícím se závěru diskuze konstatoval, že děti, které se koukají do hlavně cizích vojáků, vyrostou v dospělé, kteří nám to jednou přijdou vysvětlit. Svoboda ale oponoval, že tomu tak může být v případě i radikálního islamisty. Dále se mluvilo ještě také o slovech francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti. "Nejsme ve vleku Američanů?," zeptala se Jílková. Vondra řekl, že si velké země často dělají, co chtějí, a že Francie dříve bránila rozšiřování NATO. Bez USA bychom ale podle něj nepřežili.
Jílková konstatovala, že se na základě jejích informací čeští vojáci stáhnout z Afghánistánu, a zapojí se do bojových akcí v Africe. Pán z publika, který patří mezi vojáky, uvedl, že se nikdy v zahraničních misích necítil jako okupant. Jiný kritizoval útok na Libyi a na usmrcení Kaddáfího. Mladý muž ještě ke vyzval k rozlišování mezi ekonomickými zájmy a nenažraností. "Každý si chceme přilepšit. Nesmí to jenom eskalovat v nenažranost, která je špatná," vysvětlil. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude koranovirus.
Související

Je Brabec pod tlakem agrobaronů? U Jílkové se řešilo sucho a moderátorka dostala kytici

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka
Máte slovo , Čeští vojáci , Irák , Armáda , Kásem Solejmání
Aktuálně se děje
před 24 minutami

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi
před 1 hodinou

Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu
před 2 hodinami

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól
před 2 hodinami

Je konflikt zažehnán? Naopak, pokud příměří mezi Indií a Pákistánem vydrží, čeká svět nový boj
před 4 hodinami

Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
před 5 hodinami

Obchodní válka zažehnána. Trump oznámil "úplný reset"
před 6 hodinami

Babišovo ANO oslabuje. Spolu by volila pětina voličů, ukazuje průzkum
před 6 hodinami

Švýcaři si spravili chuť na domácích Dánech, Lotyši rozhodli o výhře nad Francouzi ve třetí třetině
před 6 hodinami

Nečas v sobotu poprvé trénoval a obnoví se útočná formace z „dvacítek“. Nastoupí i Lauko
před 6 hodinami

Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli
před 7 hodinami

Zelenskyj návrh Putina na přímá jednání uvítal, Evropa je opatrná a varuje
před 9 hodinami

Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko
před 10 hodinami

Papež Leo XIV. varuje před umělou inteligenci: Zásadní výzva pro důstojnost člověka
před 11 hodinami

Putin odmítl evropské ultimátum na příměří, přišel s vlastním návrhem
před 12 hodinami

Počasí příští týden: Z mrazů teploty vyskočí až na 20 stupňů
včera

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky
včera

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač
včera

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary
včera

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí
včera
Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál
Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.
Zdroj: Libor Novák