Afghánistán by potřeboval jakýsi Marshallův plán. U Jílkové se probírali čeští vojáci v zahraničí

Tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové bylo vysílání českých vojáků do zahraničích misí. Je nezbytné a potřebné k zajištění bezpečnosti i u nás doma, anebo se jedná o pouhé zneužívání mocenskými a ekonomickými zájmy USA a hazard se životy? Může napětí na Blízkém východě růst až na pokraj ohrožení Evropy?

O kontroverzním tématu vedli diskuzi Alexandr Vondra, europoslanec ODS a exministr obrany, Daniel Pawlas, poslanec KSČM a člen Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Cyril Svoboda, poradce premiéra a exministr zahraničí, Petr Pelikán, arabista a orientalista, Josef Ryšánek, nadrotmistr Aktivních záloh Armády České republiky ze Zlína a Oldřich Kratochvíl, důchodce z Ostravy.

Moderátorka Jílková se dotázala arabisty Pelikána na argument, proč si myslí, že nás přítomnost českých vojáků v zahraničních misích na Blízkém a Středním Východě nechrání před terorismem migrací. Ten jí odpověděl, že většina těchto operací spíš vedla k destabilizaci v daném regionu a s ní související vzrůst islámského terorismu, jejímž důsledkem byla právě migrační vlna. Europoslanec Vondra nejprve připomněl památku zesnulého Luboše Dobrovského, který se nejen zasloužil o odchod sovětských vojsk, ale pak i o první vyslání českých vojáků do Zálivu. "Poprosil bych o chviličku tiché úcty," dopověděl.

Vondra nesouhlasil, že by čeští vojáci za celých 30 let byli kdekoliv zbytečně. Vždy tak činili, aby chránili bezpečnost naší země. Jejich účast tam byla dobrovolná a byla motivována vlastenectvím a ochotou položit i svůj vlastní život. Za migrační krizi v roce 2015 vinil amerického exprezidenta Barracka Obamu, který se naopak rozhodl stáhnout vojáky z Iráku, nikoliv tam jít. Hovořil i o útoku na World Trade Center 11. září, který se odehrál před operací v Iráku. Mezi zahraničními vojenskými operacemi a migrací a terorismus tudíž podle Vondry neexistuje kauzální vztah. On sám jako ministr obrany nicméně odmítal účast českých vojáků ve "zpackané" akci v Libyi. 

Marshallův plán pro Afghánistán?

Pelikán argumentoval Afghánistánem, v němž se situace nezlepšila, ačkoliv tam jsme už 18 let. "Rád bych viděl, jaké tam máme strategické cíle, čeho chceme dosáhnout, a za jakých okolností chceme odejít," řekl. Za největší komplikaci v této zemi vidí, že tamní obyvatelé nikdy nesnesou na svém území nikoho cizího, a to i za cenu lidských životů. Vondra ale oponoval, že se situace zlepšila, a že díky našim vojákům se žádný teroristický útok neodehrál na území ČR. S tím nesouhlasil poslanec Pawlas, podle něhož se v Afghánistánu nic nezlepšilo, ba naopak se z přátel stali nepřátelé, aby se znovu stali nepřáteli. Zmiňoval Tálibán, Usámu bin Ládina a Sovětskou válku. Řešení by viděl v jakémsi pomyslném Marshallově plánu.

Svoboda vysvětlil, že příčin migrace je mnoho. Teroristé se podle něj ani v případě stažení vojsk nezastaví a neomezí svojí činnost pouze na své pole působnosti. "Kdybychom odtamtud odešli, tak se ta fronta jenom posune blíž nám. Buďme rádi, že ta válka bohužel je, ale co nejdál od Evropy," konstatoval. Válečný veterán Pokorný citoval slova Václava Havla, který kdysi slíbil, že díky naší účasti v Afghánistánu nebude v Evropě terorismus. On sám měl tu čest se dostat, do takových míst, kam se mnoho lidí nedostane, a velmi si váží práce českých vojáků. Nicméně si uvědomuje, že v politice neexistuje vyšší morální princip, a i ta nejlepší myšlenka se může snadno zvrtnout. 

Vondra ale stále trval na tom, že právě naše působení v Afghánistánu dokázala ve velké míře utlumit teroristické útoky, byť k některým i tak došlo - v Madridu, Londýně a Moskvě. Kratochvíl zmínil, že Invaze USA do Iráku byla odůvodněná údajnými chemickými zbraněmi, které se tam dodnes nenašly. Pak řekl, že by voják, který touží zemřít za svojí vlast, měl absolvovat psychologický test. Válečný veterán a podplukovník vysvětlil, že motivem českých vojáků účastnivších v misích není touha padnou za svojí zemi. Řekl také, že jim lidé v místech, kde byl, se obyčejným lidem pomohlo, a že v bývalé Jugoslávii je oceňovali dokonce i rakijí. Jemu samotnému nevadilo, že si mocnáři takříkajíc namastili kapsy, když se někomu pomohlo. 

Problém není ve vojácích, ale v politicích

Podle nadrotmistra Ryšánek není problém ve vojácích, nýbrž v cílech, které jim dávají politici. "Kdyby v roce 1991 při operaci Pouštní bouře nebyli zastavení přibližně po 100 dnech bojů, kdy postupovali k Bagdádu, tak dnes mohla být situace úplně jiná, protože tehdy byla podpora nejen v OSN, ale i v muslimském světě. Už tehdy byla šance, že se ta situace vyřeší," řekl. Kratochvíl byl ale nicméně toho názoru, že vojáci jsou často zneužíváni byznysem. "Buď tomu věří a jsou blázni, anebo v tom jedou s nimi," konstatoval. "My jsme v těchto zemích vnímáni jako okupanti. Máme problémy od Libye po Egypta a Islámský stát. Do těch zemí se stále přilévá oheň, aniž by se tam stabilizovala ekonomika," zuřil Pawlas. Mluvil i o Kosovu, v němž dochází i k obchodování s lidskými orgány, a prostřednictvím nichž proudí do Evropy teroristické buňky.

Podplukovník z publika vyloučil, že by se za svého působení na Blízkém východě necítil dobře. Musel si dávat pozor, ale volně se pohyboval po Bagdádu i po Mosulu. Neví, jak je to dnes. Pelikán nesouhlasil a řekl, že Iráčané nemají rádi cizí vojska, zejména Íránce a Američany. Za problematické z hlediska vnímáni postavení našich vojsk v Iráku považoval i atentát na Sulejmáního, který stál život i pět vysoce postavených velitelů Iráckých ozbrojených sil. Vondra ale oponoval, že ta akce byla iniciovaná USA, a že jí považuje za oprávněnou. Pawlasovi se nelíbilo, že došlo k usmrcení cizího státního příslušníka na území jiné země. Svoboda argumentoval atentátem na Heydricha a jakýmsi vyšším dobrem.

Kratochvil, pán z řad publika, který se v blížícím se závěru diskuze konstatoval, že děti, které se koukají do hlavně cizích vojáků, vyrostou v dospělé, kteří nám to jednou přijdou vysvětlit. Svoboda ale oponoval, že tomu tak může být v případě i radikálního islamisty. Dále se mluvilo ještě také o slovech francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti. "Nejsme ve vleku Američanů?," zeptala se Jílková. Vondra řekl, že si velké země často dělají, co chtějí, a že Francie dříve bránila rozšiřování NATO. Bez USA bychom ale podle něj nepřežili. 

Jílková konstatovala, že se na základě jejích informací čeští vojáci stáhnout z Afghánistánu, a zapojí se do bojových akcí v Africe. Pán z publika, který patří mezi vojáky, uvedl, že se nikdy v zahraničních misích necítil jako okupant. Jiný kritizoval útok na Libyi a na usmrcení Kaddáfího. Mladý muž ještě ke vyzval k rozlišování mezi ekonomickými zájmy a nenažraností. "Každý si chceme přilepšit. Nesmí to jenom eskalovat v nenažranost, která je špatná," vysvětlil. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude koranovirus. 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Čeští vojáci Irák Armáda Kásem Solejmání

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Vladimir Putin

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

MS v hokeji

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól

Polední menu nedělního programu hokejového světového šampionátu nabídlo duely, ve kterém se objevili nováčci letošního turnaje. Zatímco v rámci skupiny A se představili Slovinci, jejichž druhým soupeřem byli Slováci, ve skupině B se zase ukázali Maďaři, kteří měli nejtěžšího soupeře ze skupiny, tedy Američany. V obou případech tito outsideři své role potvrdili. Slovinci však oproti Maďarům, kteří s ne zrovna na sto procent hrajícími Američany prohráli 0:6, dokázali ve druhé polovině zápasu se Slováky duel alespoň trochu zdramatizovat, když Drozg snížil na 1:3. Tímto výsledkem ale nakonec zápas skončil a Slováci se tak dočkali první výhry na turnaji.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli označil nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímé mírové rozhovory za „pozitivní signál“, avšak zdůraznil, že jednání budou možná pouze v případě, že Rusko nejprve přijme 30denní příměří. Jde o první případ od začátku invaze v únoru 2022, kdy Moskva veřejně naznačila ochotu jednat bez podmínek.

před 5 hodinami

Donald Trump

Obchodní válka zažehnána. Trump oznámil "úplný reset"

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil „velký pokrok“ v obchodních jednáních mezi Spojenými státy a Čínou, která se konají ve švýcarské Ženevě. Podle jeho slov obě největší světové ekonomiky dosáhly „úplného resetu“ po týdnech narůstajícího napětí a vzájemného zvyšování cel.

před 6 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO oslabuje. Spolu by volila pětina voličů, ukazuje průzkum

Podpora opozičního hnutí ANO Andreje Babiše dál oslabuje. V aktuálním květnovém volebním modelu agentury STEM pro CNN Prima NEWS získalo 30,7 procenta, což znamená další pokles – tentokrát o 0,8 procentního bodu oproti předchozímu průzkumu. Hnutí by podle přepočtu obsadilo ve Sněmovně 76 křesel.

před 6 hodinami

Brankář dánského celku

Švýcaři si spravili chuť na domácích Dánech, Lotyši rozhodli o výhře nad Francouzi ve třetí třetině

Poté, co Švýcaři v úvodním zápase s Českem po divokém průběhu nakonec prohráli až v prodloužení 4:5, dostali hned druhý den na to možnost reparátu a to proti domácím Dánům. Ovšem ani proti nim to neměli reprezentanti země helvetského kříže zpočátku jednoduché. Stejně jako v pátek, tak i tentokrát otevřeli skóre zápasu, Dánům se ale ve druhé třetině povedlo stav otočit, avšak ještě ve stejné části hry ho zase ve svůj prospěch otočili Švýcaři. Nakonec si vedení pohlídali a ještě ho navýšili na konečných 5:2. Francouzům v zápase skupiny A se dařilo hrát s Lotyši vyrovnaný souboj první dvě třetiny, až v té třetí pobaltský tým vše nasměroval k vítězství 4:1.

před 6 hodinami

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Nečas v sobotu poprvé trénoval a obnoví se útočná formace z „dvacítek“. Nastoupí i Lauko

Už v pátek večer dorazila do dějiště hokejového světového šampionátu přicestovala i výstroj reprezentačního útočníka Martina Nečase, bez které tak nemohl nastoupit už v pátek proti Švýcarsku. Nyní to vypadá, že v neděli večer by už ale mohl být spatřen na ledě v zápase proti Norsku (v neděli ve 20:20 středoevropského času). S největší pravděpodobností v něm nastoupí v útočné formaci po boku Michaela Špačka a Filipa Zadiny, přičemž by tak šlo pro Martina Nečase o jistou reminiscenci na jeho působení v juniorech. V kategorii hráčů do 20 let totiž právě se Špačkem a Zadinou taktéž nastupoval. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko

Prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy budou nadále spolupracovat „s oběma stranami“ ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Prohlášení zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce poté, co Kyjev společně s evropskými partnery navrhl 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít 12. května.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

včera

MS v hokeji

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

včera

Dmitrij Medveděv

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

včera

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy