Afghánistán by potřeboval jakýsi Marshallův plán. U Jílkové se probírali čeští vojáci v zahraničí

Tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové bylo vysílání českých vojáků do zahraničích misí. Je nezbytné a potřebné k zajištění bezpečnosti i u nás doma, anebo se jedná o pouhé zneužívání mocenskými a ekonomickými zájmy USA a hazard se životy? Může napětí na Blízkém východě růst až na pokraj ohrožení Evropy?

O kontroverzním tématu vedli diskuzi Alexandr Vondra, europoslanec ODS a exministr obrany, Daniel Pawlas, poslanec KSČM a člen Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Cyril Svoboda, poradce premiéra a exministr zahraničí, Petr Pelikán, arabista a orientalista, Josef Ryšánek, nadrotmistr Aktivních záloh Armády České republiky ze Zlína a Oldřich Kratochvíl, důchodce z Ostravy.

Moderátorka Jílková se dotázala arabisty Pelikána na argument, proč si myslí, že nás přítomnost českých vojáků v zahraničních misích na Blízkém a Středním Východě nechrání před terorismem migrací. Ten jí odpověděl, že většina těchto operací spíš vedla k destabilizaci v daném regionu a s ní související vzrůst islámského terorismu, jejímž důsledkem byla právě migrační vlna. Europoslanec Vondra nejprve připomněl památku zesnulého Luboše Dobrovského, který se nejen zasloužil o odchod sovětských vojsk, ale pak i o první vyslání českých vojáků do Zálivu. "Poprosil bych o chviličku tiché úcty," dopověděl.

Vondra nesouhlasil, že by čeští vojáci za celých 30 let byli kdekoliv zbytečně. Vždy tak činili, aby chránili bezpečnost naší země. Jejich účast tam byla dobrovolná a byla motivována vlastenectvím a ochotou položit i svůj vlastní život. Za migrační krizi v roce 2015 vinil amerického exprezidenta Barracka Obamu, který se naopak rozhodl stáhnout vojáky z Iráku, nikoliv tam jít. Hovořil i o útoku na World Trade Center 11. září, který se odehrál před operací v Iráku. Mezi zahraničními vojenskými operacemi a migrací a terorismus tudíž podle Vondry neexistuje kauzální vztah. On sám jako ministr obrany nicméně odmítal účast českých vojáků ve "zpackané" akci v Libyi. 

Marshallův plán pro Afghánistán?

Pelikán argumentoval Afghánistánem, v němž se situace nezlepšila, ačkoliv tam jsme už 18 let. "Rád bych viděl, jaké tam máme strategické cíle, čeho chceme dosáhnout, a za jakých okolností chceme odejít," řekl. Za největší komplikaci v této zemi vidí, že tamní obyvatelé nikdy nesnesou na svém území nikoho cizího, a to i za cenu lidských životů. Vondra ale oponoval, že se situace zlepšila, a že díky našim vojákům se žádný teroristický útok neodehrál na území ČR. S tím nesouhlasil poslanec Pawlas, podle něhož se v Afghánistánu nic nezlepšilo, ba naopak se z přátel stali nepřátelé, aby se znovu stali nepřáteli. Zmiňoval Tálibán, Usámu bin Ládina a Sovětskou válku. Řešení by viděl v jakémsi pomyslném Marshallově plánu.

Svoboda vysvětlil, že příčin migrace je mnoho. Teroristé se podle něj ani v případě stažení vojsk nezastaví a neomezí svojí činnost pouze na své pole působnosti. "Kdybychom odtamtud odešli, tak se ta fronta jenom posune blíž nám. Buďme rádi, že ta válka bohužel je, ale co nejdál od Evropy," konstatoval. Válečný veterán Pokorný citoval slova Václava Havla, který kdysi slíbil, že díky naší účasti v Afghánistánu nebude v Evropě terorismus. On sám měl tu čest se dostat, do takových míst, kam se mnoho lidí nedostane, a velmi si váží práce českých vojáků. Nicméně si uvědomuje, že v politice neexistuje vyšší morální princip, a i ta nejlepší myšlenka se může snadno zvrtnout. 

Vondra ale stále trval na tom, že právě naše působení v Afghánistánu dokázala ve velké míře utlumit teroristické útoky, byť k některým i tak došlo - v Madridu, Londýně a Moskvě. Kratochvíl zmínil, že Invaze USA do Iráku byla odůvodněná údajnými chemickými zbraněmi, které se tam dodnes nenašly. Pak řekl, že by voják, který touží zemřít za svojí vlast, měl absolvovat psychologický test. Válečný veterán a podplukovník vysvětlil, že motivem českých vojáků účastnivších v misích není touha padnou za svojí zemi. Řekl také, že jim lidé v místech, kde byl, se obyčejným lidem pomohlo, a že v bývalé Jugoslávii je oceňovali dokonce i rakijí. Jemu samotnému nevadilo, že si mocnáři takříkajíc namastili kapsy, když se někomu pomohlo. 

Problém není ve vojácích, ale v politicích

Podle nadrotmistra Ryšánek není problém ve vojácích, nýbrž v cílech, které jim dávají politici. "Kdyby v roce 1991 při operaci Pouštní bouře nebyli zastavení přibližně po 100 dnech bojů, kdy postupovali k Bagdádu, tak dnes mohla být situace úplně jiná, protože tehdy byla podpora nejen v OSN, ale i v muslimském světě. Už tehdy byla šance, že se ta situace vyřeší," řekl. Kratochvíl byl ale nicméně toho názoru, že vojáci jsou často zneužíváni byznysem. "Buď tomu věří a jsou blázni, anebo v tom jedou s nimi," konstatoval. "My jsme v těchto zemích vnímáni jako okupanti. Máme problémy od Libye po Egypta a Islámský stát. Do těch zemí se stále přilévá oheň, aniž by se tam stabilizovala ekonomika," zuřil Pawlas. Mluvil i o Kosovu, v němž dochází i k obchodování s lidskými orgány, a prostřednictvím nichž proudí do Evropy teroristické buňky.

Podplukovník z publika vyloučil, že by se za svého působení na Blízkém východě necítil dobře. Musel si dávat pozor, ale volně se pohyboval po Bagdádu i po Mosulu. Neví, jak je to dnes. Pelikán nesouhlasil a řekl, že Iráčané nemají rádi cizí vojska, zejména Íránce a Američany. Za problematické z hlediska vnímáni postavení našich vojsk v Iráku považoval i atentát na Sulejmáního, který stál život i pět vysoce postavených velitelů Iráckých ozbrojených sil. Vondra ale oponoval, že ta akce byla iniciovaná USA, a že jí považuje za oprávněnou. Pawlasovi se nelíbilo, že došlo k usmrcení cizího státního příslušníka na území jiné země. Svoboda argumentoval atentátem na Heydricha a jakýmsi vyšším dobrem.

Kratochvil, pán z řad publika, který se v blížícím se závěru diskuze konstatoval, že děti, které se koukají do hlavně cizích vojáků, vyrostou v dospělé, kteří nám to jednou přijdou vysvětlit. Svoboda ale oponoval, že tomu tak může být v případě i radikálního islamisty. Dále se mluvilo ještě také o slovech francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti. "Nejsme ve vleku Američanů?," zeptala se Jílková. Vondra řekl, že si velké země často dělají, co chtějí, a že Francie dříve bránila rozšiřování NATO. Bez USA bychom ale podle něj nepřežili. 

Jílková konstatovala, že se na základě jejích informací čeští vojáci stáhnout z Afghánistánu, a zapojí se do bojových akcí v Africe. Pán z publika, který patří mezi vojáky, uvedl, že se nikdy v zahraničních misích necítil jako okupant. Jiný kritizoval útok na Libyi a na usmrcení Kaddáfího. Mladý muž ještě ke vyzval k rozlišování mezi ekonomickými zájmy a nenažraností. "Každý si chceme přilepšit. Nesmí to jenom eskalovat v nenažranost, která je špatná," vysvětlil. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude koranovirus. 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Čeští vojáci Irák Armáda Kásem Solejmání

Aktuálně se děje

před 25 minutami

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

včera

včera

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

včera

včera

10. června 2025 22:04

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka

Přes rok bojuje britský král Karel III. se zákeřnou rakovinou. Zatímco u princezny Kate ustoupila nemoc do remise, panovník v léčbě pokračuje. Z Velké Británie nyní přišly znepokojivé zprávy ohledně zdravotního stavu hlavy královské rodiny. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy