Afghánistán by potřeboval jakýsi Marshallův plán. U Jílkové se probírali čeští vojáci v zahraničí

O kontroverzním tématu vedli diskuzi Alexandr Vondra, europoslanec ODS a exministr obrany, Daniel Pawlas, poslanec KSČM a člen Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Cyril Svoboda, poradce premiéra a exministr zahraničí, Petr Pelikán, arabista a orientalista, Josef Ryšánek, nadrotmistr Aktivních záloh Armády České republiky ze Zlína a Oldřich Kratochvíl, důchodce z Ostravy.

Moderátorka Jílková se dotázala arabisty Pelikána na argument, proč si myslí, že nás přítomnost českých vojáků v zahraničních misích na Blízkém a Středním Východě nechrání před terorismem migrací. Ten jí odpověděl, že většina těchto operací spíš vedla k destabilizaci v daném regionu a s ní související vzrůst islámského terorismu, jejímž důsledkem byla právě migrační vlna. Europoslanec Vondra nejprve připomněl památku zesnulého Luboše Dobrovského, který se nejen zasloužil o odchod sovětských vojsk, ale pak i o první vyslání českých vojáků do Zálivu. "Poprosil bych o chviličku tiché úcty," dopověděl.

Vondra nesouhlasil, že by čeští vojáci za celých 30 let byli kdekoliv zbytečně. Vždy tak činili, aby chránili bezpečnost naší země. Jejich účast tam byla dobrovolná a byla motivována vlastenectvím a ochotou položit i svůj vlastní život. Za migrační krizi v roce 2015 vinil amerického exprezidenta Barracka Obamu, který se naopak rozhodl stáhnout vojáky z Iráku, nikoliv tam jít. Hovořil i o útoku na World Trade Center 11. září, který se odehrál před operací v Iráku. Mezi zahraničními vojenskými operacemi a migrací a terorismus tudíž podle Vondry neexistuje kauzální vztah. On sám jako ministr obrany nicméně odmítal účast českých vojáků ve "zpackané" akci v Libyi. 

Pelikán argumentoval Afghánistánem, v němž se situace nezlepšila, ačkoliv tam jsme už 18 let. "Rád bych viděl, jaké tam máme strategické cíle, čeho chceme dosáhnout, a za jakých okolností chceme odejít," řekl. Za největší komplikaci v této zemi vidí, že tamní obyvatelé nikdy nesnesou na svém území nikoho cizího, a to i za cenu lidských životů. Vondra ale oponoval, že se situace zlepšila, a že díky našim vojákům se žádný teroristický útok neodehrál na území ČR. S tím nesouhlasil poslanec Pawlas, podle něhož se v Afghánistánu nic nezlepšilo, ba naopak se z přátel stali nepřátelé, aby se znovu stali nepřáteli. Zmiňoval Tálibán, Usámu bin Ládina a Sovětskou válku. Řešení by viděl v jakémsi pomyslném Marshallově plánu.

Svoboda vysvětlil, že příčin migrace je mnoho. Teroristé se podle něj ani v případě stažení vojsk nezastaví a neomezí svojí činnost pouze na své pole působnosti. "Kdybychom odtamtud odešli, tak se ta fronta jenom posune blíž nám. Buďme rádi, že ta válka bohužel je, ale co nejdál od Evropy," konstatoval. Válečný veterán Pokorný citoval slova Václava Havla, který kdysi slíbil, že díky naší účasti v Afghánistánu nebude v Evropě terorismus. On sám měl tu čest se dostat, do takových míst, kam se mnoho lidí nedostane, a velmi si váží práce českých vojáků. Nicméně si uvědomuje, že v politice neexistuje vyšší morální princip, a i ta nejlepší myšlenka se může snadno zvrtnout. 

Vondra ale stále trval na tom, že právě naše působení v Afghánistánu dokázala ve velké míře utlumit teroristické útoky, byť k některým i tak došlo - v Madridu, Londýně a Moskvě. Kratochvíl zmínil, že Invaze USA do Iráku byla odůvodněná údajnými chemickými zbraněmi, které se tam dodnes nenašly. Pak řekl, že by voják, který touží zemřít za svojí vlast, měl absolvovat psychologický test. Válečný veterán a podplukovník vysvětlil, že motivem českých vojáků účastnivších v misích není touha padnou za svojí zemi. Řekl také, že jim lidé v místech, kde byl, se obyčejným lidem pomohlo, a že v bývalé Jugoslávii je oceňovali dokonce i rakijí. Jemu samotnému nevadilo, že si mocnáři takříkajíc namastili kapsy, když se někomu pomohlo. 

Podle nadrotmistra Ryšánek není problém ve vojácích, nýbrž v cílech, které jim dávají politici. "Kdyby v roce 1991 při operaci Pouštní bouře nebyli zastavení přibližně po 100 dnech bojů, kdy postupovali k Bagdádu, tak dnes mohla být situace úplně jiná, protože tehdy byla podpora nejen v OSN, ale i v muslimském světě. Už tehdy byla šance, že se ta situace vyřeší," řekl. Kratochvíl byl ale nicméně toho názoru, že vojáci jsou často zneužíváni byznysem. "Buď tomu věří a jsou blázni, anebo v tom jedou s nimi," konstatoval. "My jsme v těchto zemích vnímáni jako okupanti. Máme problémy od Libye po Egypta a Islámský stát. Do těch zemí se stále přilévá oheň, aniž by se tam stabilizovala ekonomika," zuřil Pawlas. Mluvil i o Kosovu, v němž dochází i k obchodování s lidskými orgány, a prostřednictvím nichž proudí do Evropy teroristické buňky.

Podplukovník z publika vyloučil, že by se za svého působení na Blízkém východě necítil dobře. Musel si dávat pozor, ale volně se pohyboval po Bagdádu i po Mosulu. Neví, jak je to dnes. Pelikán nesouhlasil a řekl, že Iráčané nemají rádi cizí vojska, zejména Íránce a Američany. Za problematické z hlediska vnímáni postavení našich vojsk v Iráku považoval i atentát na Sulejmáního, který stál život i pět vysoce postavených velitelů Iráckých ozbrojených sil. Vondra ale oponoval, že ta akce byla iniciovaná USA, a že jí považuje za oprávněnou. Pawlasovi se nelíbilo, že došlo k usmrcení cizího státního příslušníka na území jiné země. Svoboda argumentoval atentátem na Heydricha a jakýmsi vyšším dobrem.

Kratochvil, pán z řad publika, který se v blížícím se závěru diskuze konstatoval, že děti, které se koukají do hlavně cizích vojáků, vyrostou v dospělé, kteří nám to jednou přijdou vysvětlit. Svoboda ale oponoval, že tomu tak může být v případě i radikálního islamisty. Dále se mluvilo ještě také o slovech francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti. "Nejsme ve vleku Američanů?," zeptala se Jílková. Vondra řekl, že si velké země často dělají, co chtějí, a že Francie dříve bránila rozšiřování NATO. Bez USA bychom ale podle něj nepřežili. 

Jílková konstatovala, že se na základě jejích informací čeští vojáci stáhnout z Afghánistánu, a zapojí se do bojových akcí v Africe. Pán z publika, který patří mezi vojáky, uvedl, že se nikdy v zahraničních misích necítil jako okupant. Jiný kritizoval útok na Libyi a na usmrcení Kaddáfího. Mladý muž ještě ke vyzval k rozlišování mezi ekonomickými zájmy a nenažraností. "Každý si chceme přilepšit. Nesmí to jenom eskalovat v nenažranost, která je špatná," vysvětlil. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude koranovirus.