Utopie, nedohodneme se, řekl Metnar o spolupráci V4. Babiše přesvědčil i naštval

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odsoudil velké vojenské projekty ve spolupráci se zeměmi Visegrádské čtyřky. „Ty mega projekty jsou utopie. Ty země se nikdy nemůžou dohodnout,“ řekl v České televizi. Dodal, že uskutečnitelné jsou menší zakázky jako například nákup malorážní munice.

Jednání o nákupu malorážní munice vede právě Česká republika. Samotný nákup by měl být uskutečnění přes agenturu NSPA a v současné době se debatuje o množství, kolik která země bude potřebovat a jaké druhy. Česko ve vedení tohoto projektu bude pokračovat i po předání předsednictvu Polsku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci uvedl, že se navzdory pandemii nebude šetřit na armádě a bezpečnosti. „Armádu si neudržujeme a nevyzbrojujeme jen kvůli NATO nebo tomu, že jsme to někomu slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, protože naše bezpečnost je především naše vlastní odpovědnost,“ pronesl.

Metnar na to řekl, že armáda má v prioritách jasno. „Základním pilířem je NATO, ale je tady další podpůrný pilíř, kterým je Evropská unie. Ta by měla ty aktivity doplňovat, ne tvořit duplicity. Mělo by se jednat o doplnění a zkvalitnění evropské a alianční obrany,“ komentoval.

Ministr obrany také uvedl, že armáda ví, kde má slabá místa, ví co potřebuje a je si vědoma stavu zastaralé techniky. „Už je načase nejenom o těch vyzbrojovacích věcech hovořit, ale začít je realizovat,“ upozornil. S premiérem dle jeho slov našli shodu v modelu financování a ujistil, že dojde k prodloužení dodávek od partnerů do roku 2027. „Nemyslím, že bychom naše dodavatele znejistili,“ dodal.

Na to, proč premiér změnil o vyzbrojování armády názor, když chtěl ještě nedávno nákupy odkládat, Metnar odpověděl vyhýbavě. „Nevím, možná jsem ho přesvědčil o nutnosti a potřebě, aby tyto strategické projekty byly realizovány,“ sdělil. Přiznal přitom, že premiér má při zadávaní armádních zakázek větší slovo než on.

Děla Caesar jsou lepší volba než Zuzana, obhajoval ministr

Do roku 2027 chce Česko podle ministra obrany investovat do vyzbrojování více než sedmdesát miliard korun. Například o pěchotních pásových vozidlech se s potencionálními dodavateli vede diskuze nad předběžnými nabídkami.

„Diskutujeme s potencionálními dodavateli Švédskem, Německem a Španělskem. V létě je chceme vyzvat k závazným nabídkám a pokud všechno půjde podle plánu, tak bychom chtěli podepsat na konci tohoto roku závaznou smlouvu,“ komentoval zakázku na pásová vozidla Metnar.

Premiér na bezpečnostní konferenci vyjádřil nesouhlas s nákupem děl Caesar. „Proč jste nekoupili ta děla Zuzana, když je to společný česko-slovenský projekt?“ řekl se smíchem Babiš. „Já jsem se několikrát angažoval, abyste spolu něco udělali,“ dodal i na adresu slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě.

Nákup samohybných děl Caesar od francouzské firmy Nexter český ministr obhajoval. Podle jeho slov experti v návaznosti na marketingové průzkumy a další věci posuzovali více jak osm těchto moderních vojenských systémů. Francouzská děla potom prý vybrali, protože mají větší dostřel, největší sortiment munice a jsou o třicet procent levnější než slovenská děla Zuzana. „Tohle podporuji a myslím si, že naši experti vybrali to nejlepší v poměru cena výkon,“ sdělil.

Samohybných děl Caesar má armáda nakoupit 52 kusů. Mají ráži 155 milimetrů a budou stát necelých šest miliard. Jejich nákup zdůvodnil Metnar tím, že armáda potřebuje dosáhnout toho, že bude schopna zaručit obranu státu nebo jiného území v rámci NATO. Navíc díky tomu Česká republika splní závazek k alianci, který vyžaduje dostřel čtyřiceti kilometrů do roku 2026.

Metnar se zmínil také o raketových systémech krátkého dosahu SHORAD. I o nich se podle ministra bavili s premiérem. Česko by chtělo závaznou smlouvu o dodávce těchto raketových systémů, stejně jako u děl Caesar, podepsat koncem tohoto roku.

Nákupy vojenské techniky jsou podporou domácí ekonomiky, upozornil Metnar

Ve druhém sněmovním čtení je schválení schodku až pět set miliard korun. Přesto se Metnar o financování armády nebojí. „Má jistota pramení z prohlášení vlády, že my se z té krize chceme proinvestovat,“ sdělil sebevědomě.

Vládou je garantované minimální zapojení domácího vojenského průmyslu třicet procent. Ministr obrany uvedl, že u bojových vozidel a děl je to čtyřicet procent a více. „Je to významná podpora. Nákupy vojenské techniky nejsou jen výdaje, ale i podpora domácí ekonomiky,“ upozornil.

Realizace těchto třiceti procent se podle něj projeví, až výbavu bude armáda mít. „Jde totiž hlavně o servis a údržbu,“ upřesnil.

Metnar také vyzdvihl práci vojáků a armády při pomoci zvládání koronavirové pandemie a záplavách. Podle něj to jenom dokazuje, že armáda je flexibilní a nepotřebuje žádné výraznější změny svého fungování.