Havlíček velí ministerstvu dopravy. Jaké budou jeho priority?

Nový ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) chce pokračovat v prioritách, které nastavilo už předchozí vedení resortu. Letos tak chce otevřít 75 kilometrů dálnic a silnic, zajistit nové zdroje financování dopravních staveb či úspěšně dokončit projekty nových dálničních známek či jednotné jízdenky. Plánuje také reorganizaci úřadu. Havlíček to řekl na tiskové konferenci. Ve funkci dnes nahradil Vladimíra Kremlíka (za ANO).

"Mnohé priority jsou už dány mým předchůdcem panem Kremlíkem a my je nemůžeme měnit, protože se váží na řadu projektů, které už běží nebo se dokončují," uvedl po svém uvedení do úřadu nový ministr.

Premiér @AndrejBabis dnes uvedl do úřadu nového ministra @KarelHavlicek_ Nový ministr se chce v prvních dnech zaměřit především na novou soutěž IT systému elektronické dálniční známky, zefektivnění struktury ministerstva a posílení produktového a manažerského řízení resortu. pic.twitter.com/Bi9nUl1red

— Ministerstvo dopravy (@min_dopravy) January 24, 2020

Platí tak plán na letošní zprovoznění 75 kilometrů dálnic a silnic první třídy. V plánu jsou zahrnuty nové dálnice a silnice a také úseky modernizované D1. Stavby by měly pokračovat i na železnici, kde by letos mělo být zprovozněno 49 zrekonstruovaných kilometrů železnic. Stát letos naopak nezvládne zprovoznit více než 50 kilometrů vodních cest na Vltavě. Stavby budou dokončeny až v roce 2022.

Další Havlíčkovy cíle v dopravě se týkají financování staveb. Chce pokročit především s tzv. PPP projekty, tedy se zapojením soukromých financí do projektů. Pilotním projektem, kde chce stát tuto formu využít, je 32 kilometrů dálnice D4. "Musí se na něm prokázat, že Česká republika umí s PPP projekty pracovat," podotkl. Počítá také s dalším využitím peněz z evropských fondů. V příštím programovacím období by stát mohl dostat na dopravu kolem 100 miliard korun.

Havlíček chce také stihnout včas přípravu nového systému elektronických dálničních známek, podle něj je stále reálné systém dokončit do konce roku. Plánuje spustit i systém jednotných jízdenek.

Nový ministr chce reorganizovat úřad, budou vypsána výběrová řízení na pozice všech náměstků. Jednotlivé úseky by navíc měly být rozděleny podle produktového zaměření, tedy například silnice a železnice by měly být samostatně. Chce také zavést systém větší kontroly zakázek a projektů pořádaných ministerstvem.

Havlíček povede ministerstvo dopravy současně s ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by v obou funkcích měl vydržet do konce volebního období, nejde však o spojení obou resortů. Dosavadní ministr dopravy Kremlík byl v pondělí odvolán kvůli zakázce k dálničním známkám. O Kremlíkově dalším působení na ministerstvu bude Havlíček teprve jednat.

Související

Více souvisejících

Karel Havlíček Ministerstvo dopravy Dálnice Dálnice D1 dálnice D4 Vláda ČR dálniční známky

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy