Za kritické počasí v Česku může vláda. Odborníkům došla trpělivost

Dle portálu InterSucho, který spravuje mapu sucha v ČR, panovalo v neděli na více než třetině území Česka 27% území. Bez projevů sucha byla 36% ČR.

Nejhorší situace dle portálu na severozápadě republiky. Podle ředitele Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd České republiky, Martina Pivokonského, jsou však nejhorší dlouhodobější trendy v středních Čechách a na Jižní Moravě. V rozhovoru pro Český Moravě dokonce řekl, že si na Jižní Moravě připadá jak v Jordánsku.

V loňském roce na některých územích Čech voda došla a musela se dovést cisternami. Podle hydrologa se přitom o tomto problému, kdy by následkem klimatických změn mohla dojít voda, mluví na Západě už 15-20 let a jedná se o konsensus i ve vědecké komunitě v ČR.

Vláda a veřejnost se však o problém prakticky vůbec nezajímala. Až když začaly extrémní sucha a ubývání vody, „stalo se z toho politikum“. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že boj se suchem je pro vládu priorita. „Děláme řadu opatření, abychom situaci řešili. Máme řadu konkrétních projektů, hlavně jde o propojování vodních soustav. Jde o prohlubování vrtů a studní. Celkově na to počítáme v příštích 10 letech s 24 miliardami Kč, na obnovu vodovodů počítáme s 6 miliardami Kč,“ vyjmenoval program vlády.

Pivokonský v rozhovoru pro ČT řekl, že „plán vlády je logický a správný“, ale že mu chybí globálnější, komplexnější měřítko a zároveň konkrétnější návrhy. Hydrolog by si představoval „nějaké studie, které by říkaly, kde a v jakých lokalitách která z těch připravovaných strategií pomůže. V Polabí jistě budou třeba zásahy jiné než v Podkrkonoší.“

Ředitel ústavu pro hydrodynamiku varuje, že některé vládní opatření mohou být ve svém důsledku kontraproduktivní. „Udělat někde mokřad je pěkné. Pomůže to přírodě, je to určitě skvělá věc. Nicméně to ještě neznamená, že v dané oblasti povede k vyššímu zadržování vody. Když uděláte rybník, tak si musíte uvědomit druhou stránku věci, že bude z volné hladiny mnohem větší výpar,“ poukázal.

Jeho obavy potvrzuje i hydrobiolog Jindřich Duras. „Postavíme-li v rybník v krajině, kde je obrovská erozní činnost, bude se rybník velmi rychle zanášet. Když se nad rybníkem nachází obec, která špatně nakládá s odpadními vodami, bude v rybníku mizerná kvalita vody. Takže ano, mohu postavit rybník, ale mohu si tím do budoucna nadělat na problémy,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Pivokonský též upozorňuje, že plán vlády nebude fungovat, pokud se nezmění přístup k hospodaření a péče o krajinu. „Vodu nejvíce zadržuje půda a my ji potřebujeme vrátit do půdy. Ona nám odtud odtéká, neudrží se tam a to souvisí s množstvím organické hmoty v půdě,“ poukazuje.

Inspirací by ČR mělo být Rakousko, kde je „krajina jako mozaika“ a nejsou tam obrovské lány jako v Česku. To znamená, že by měly např. střídat plodiny. „Takto lze hospodařit. Souvisí to s agrotechnickými postupy, s celou řadou dalších věcí a pochopitelně trošku i s chutí to dělat. Pokud budeme chtít krajinu zase vrátit do stavu, který byl před dvaceti, třiceti lety, co se týče minimálně třeba také organické hmoty, tak jinou cestou jít nemůžeme,“ upozorňuje odborník.

Podle Durase vody jako takové v přírodně neubývá, alespoň v kontextu celé planety. Prší méně často, ale ve větších srážkách. Mění se nicméně distribuce vody na planetě. Zatímco v ČR se může voda v budoucnu přesunout jinam a bude zde sucho, v takovém Bangladéši naopak může být morko, upozorňuje Duras, podle něhož za to může globální oteplování.