Na úterní konferenci Česko a Ukrajina: od pomoci ke strategii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy experti rozebrali proměny v rámci české zahraniční politiky po invazi Ruska na ukrajinské teritorium. Panuje mezi nimi shoda na nutnosti pokračovat v posilování pozice České republiky napříč západními strukturami.
Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitka Látal Znamenáčková na konferenci zmínila, že ačkoliv není lehké to uznat, české zahraniční politice konflikt na Ukrajině pomohl v jejím směřování. „Jsme vidět, jsme slyšet a máme nápady, pomáháme. Francouzi i Němci nás vnímají vážně. Dává nám to sílu dělat konkrétní kroky.“
To vše díky silné podpoře Ukrajiny. Podle stále zástupkyně bychom neměli dopustit, aby si Ukrajina nemohla vybrat svou budoucnost. Česká republika získala svou velmi viditelnou roli také díky předsednictví v Radě Evropské unie od července do prosince loňského roku.
„Měli bychom si uvědomit, že jsme Česká republika, a že jsme Evropská unie. Máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a měli bychom se s tím vyrovnat, ať se nám to líbí, nebo ne,“ upozornila Znamenáčková.
Nemáme hrát hry Východ versus Západ
Michal Pařízek z Institutu politologických studií FSV si nemyslí, že dojde k dlouhodobé reorientaci české zahraniční politiky. Společnost ale vidí, jak důležitá může diplomacie být a je nutné jí věnovat značný politický kapitál.
Česká republika je dlouhodobě jednou z nejvíce euroskeptických zemí. „Podle různých průzkumů je zájem o Evropskou unii extrémně malý. Podle mě je tohle úkol, o kterém se bavíme. Nemáme hrát hry, že jsme mezi Východem a Západem. Měli bychom si jasně určit naše národní zájmy,“ podotkl Pařízek.
Vysvětlil, že od začátku invaze byla napříč světovými médii Evropská unie daleko viditelnější než Severoatlantická aliance. „Bylo správně, že NATO bylo málo viditelné, ale v posledních měsících se to mění. Francie a Německo v rámci globálního zájmu posilují. V médiích jsou s konfliktem ale nejvíce asociovány Spojené státy,“ vypočítal.
Bezpečnost není samozřejmá
Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV považuje konflikt za impuls pro akademické prostředí k přemýšlení o významu bezpečnosti, a že není samozřejmá. Podle něj bychom neměli spoléhat na NATO nebo EU. „My jsme NATO a EU. Zapojujeme se do řešení konfliktu v rámci těchto organizací. Ukazujeme, že nejsme pasivními, ale aktivními hráči.“
Pro Českou republiku je důležité hledat nové koaliční partnery v rámci Evropské unie tam, kde má své zájmy. Jak Šlosarčík přiblížil, válka v jejich hledání napomohla a díky tomu je navazování strategických partnerství jednodušší. Můžeme tak vystoupit mimo intuitivní přemýšlení o Visegrádské čtyřce. „Uvidíme, jestli tato situace v kombinaci s předsednictvím ukáže, že v rámci Evropské unie nadále dokážeme vyvolat hlasování a podílet se na rozhodnutích.“
Související
Politico: Česko se s Babišem v čele stane dalším destruktivním prvkem v EU
Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy
Česká republika , EU (Evropská unie) , Ukrajina , NATO , diplomacie , Jitka Látal Znamenáčková , Ivo Šlosarčík
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák