Na úterní konferenci Česko a Ukrajina: od pomoci ke strategii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy experti rozebrali proměny v rámci české zahraniční politiky po invazi Ruska na ukrajinské teritorium. Panuje mezi nimi shoda na nutnosti pokračovat v posilování pozice České republiky napříč západními strukturami.
Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitka Látal Znamenáčková na konferenci zmínila, že ačkoliv není lehké to uznat, české zahraniční politice konflikt na Ukrajině pomohl v jejím směřování. „Jsme vidět, jsme slyšet a máme nápady, pomáháme. Francouzi i Němci nás vnímají vážně. Dává nám to sílu dělat konkrétní kroky.“
To vše díky silné podpoře Ukrajiny. Podle stále zástupkyně bychom neměli dopustit, aby si Ukrajina nemohla vybrat svou budoucnost. Česká republika získala svou velmi viditelnou roli také díky předsednictví v Radě Evropské unie od července do prosince loňského roku.
„Měli bychom si uvědomit, že jsme Česká republika, a že jsme Evropská unie. Máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a měli bychom se s tím vyrovnat, ať se nám to líbí, nebo ne,“ upozornila Znamenáčková.
Nemáme hrát hry Východ versus Západ
Michal Pařízek z Institutu politologických studií FSV si nemyslí, že dojde k dlouhodobé reorientaci české zahraniční politiky. Společnost ale vidí, jak důležitá může diplomacie být a je nutné jí věnovat značný politický kapitál.
Česká republika je dlouhodobě jednou z nejvíce euroskeptických zemí. „Podle různých průzkumů je zájem o Evropskou unii extrémně malý. Podle mě je tohle úkol, o kterém se bavíme. Nemáme hrát hry, že jsme mezi Východem a Západem. Měli bychom si jasně určit naše národní zájmy,“ podotkl Pařízek.
Vysvětlil, že od začátku invaze byla napříč světovými médii Evropská unie daleko viditelnější než Severoatlantická aliance. „Bylo správně, že NATO bylo málo viditelné, ale v posledních měsících se to mění. Francie a Německo v rámci globálního zájmu posilují. V médiích jsou s konfliktem ale nejvíce asociovány Spojené státy,“ vypočítal.
Bezpečnost není samozřejmá
Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV považuje konflikt za impuls pro akademické prostředí k přemýšlení o významu bezpečnosti, a že není samozřejmá. Podle něj bychom neměli spoléhat na NATO nebo EU. „My jsme NATO a EU. Zapojujeme se do řešení konfliktu v rámci těchto organizací. Ukazujeme, že nejsme pasivními, ale aktivními hráči.“
Pro Českou republiku je důležité hledat nové koaliční partnery v rámci Evropské unie tam, kde má své zájmy. Jak Šlosarčík přiblížil, válka v jejich hledání napomohla a díky tomu je navazování strategických partnerství jednodušší. Můžeme tak vystoupit mimo intuitivní přemýšlení o Visegrádské čtyřce. „Uvidíme, jestli tato situace v kombinaci s předsednictvím ukáže, že v rámci Evropské unie nadále dokážeme vyvolat hlasování a podílet se na rozhodnutích.“
Související
Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval
Babiš slíbil, že vláda bude řešit problémy lidí. Mír označil za povinnost vůči dětem
Česká republika , EU (Evropská unie) , Ukrajina , NATO , diplomacie , Jitka Látal Znamenáčková , Ivo Šlosarčík
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek