Na úterní konferenci Česko a Ukrajina: od pomoci ke strategii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy experti rozebrali proměny v rámci české zahraniční politiky po invazi Ruska na ukrajinské teritorium. Panuje mezi nimi shoda na nutnosti pokračovat v posilování pozice České republiky napříč západními strukturami.
Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitka Látal Znamenáčková na konferenci zmínila, že ačkoliv není lehké to uznat, české zahraniční politice konflikt na Ukrajině pomohl v jejím směřování. „Jsme vidět, jsme slyšet a máme nápady, pomáháme. Francouzi i Němci nás vnímají vážně. Dává nám to sílu dělat konkrétní kroky.“
To vše díky silné podpoře Ukrajiny. Podle stále zástupkyně bychom neměli dopustit, aby si Ukrajina nemohla vybrat svou budoucnost. Česká republika získala svou velmi viditelnou roli také díky předsednictví v Radě Evropské unie od července do prosince loňského roku.
„Měli bychom si uvědomit, že jsme Česká republika, a že jsme Evropská unie. Máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a měli bychom se s tím vyrovnat, ať se nám to líbí, nebo ne,“ upozornila Znamenáčková.
Nemáme hrát hry Východ versus Západ
Michal Pařízek z Institutu politologických studií FSV si nemyslí, že dojde k dlouhodobé reorientaci české zahraniční politiky. Společnost ale vidí, jak důležitá může diplomacie být a je nutné jí věnovat značný politický kapitál.
Česká republika je dlouhodobě jednou z nejvíce euroskeptických zemí. „Podle různých průzkumů je zájem o Evropskou unii extrémně malý. Podle mě je tohle úkol, o kterém se bavíme. Nemáme hrát hry, že jsme mezi Východem a Západem. Měli bychom si jasně určit naše národní zájmy,“ podotkl Pařízek.
Vysvětlil, že od začátku invaze byla napříč světovými médii Evropská unie daleko viditelnější než Severoatlantická aliance. „Bylo správně, že NATO bylo málo viditelné, ale v posledních měsících se to mění. Francie a Německo v rámci globálního zájmu posilují. V médiích jsou s konfliktem ale nejvíce asociovány Spojené státy,“ vypočítal.
Bezpečnost není samozřejmá
Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV považuje konflikt za impuls pro akademické prostředí k přemýšlení o významu bezpečnosti, a že není samozřejmá. Podle něj bychom neměli spoléhat na NATO nebo EU. „My jsme NATO a EU. Zapojujeme se do řešení konfliktu v rámci těchto organizací. Ukazujeme, že nejsme pasivními, ale aktivními hráči.“
Pro Českou republiku je důležité hledat nové koaliční partnery v rámci Evropské unie tam, kde má své zájmy. Jak Šlosarčík přiblížil, válka v jejich hledání napomohla a díky tomu je navazování strategických partnerství jednodušší. Můžeme tak vystoupit mimo intuitivní přemýšlení o Visegrádské čtyřce. „Uvidíme, jestli tato situace v kombinaci s předsednictvím ukáže, že v rámci Evropské unie nadále dokážeme vyvolat hlasování a podílet se na rozhodnutích.“
Související

Fico se opět obořil na souseda. Česko překračuje hranice slušnosti, tvrdí premiér

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Česká republika , EU (Evropská unie) , Ukrajina , NATO , diplomacie , Jitka Látal Znamenáčková , Ivo Šlosarčík
Aktuálně se děje
před 14 minutami

Izraelská armáda chystá plán na odchod Palestinců. Gaza bude předána Spojeným státům, prohlásil Trump
před 2 hodinami

Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000
před 3 hodinami

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?
před 4 hodinami

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno
před 4 hodinami

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
před 5 hodinami

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?
před 6 hodinami

Za průjezd Panamským průplavem nebudeme platit, oznámily hrdě USA. Budete, reaguje Panama
před 8 hodinami

Počasí bude příští týden proměnlivé. Teplotní rozdíl bude až 15 stupňů
včera

Bílý dům: Trump nepotvrdil vyslání armády do Pásma Gazy. Jeho obnovu ale platit nebudeme
včera

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno
včera

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok
včera

Naši AI můžete používat k výrobě zbraní. Mateřská firma Google zrušila svůj slib
včera

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?
včera

Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely
včera

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě
včera

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor
včera

Řekneme to jasně: Gaza je domovem Palestinců. Evropa rázně zareagovala na Trumpův plán
včera

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší
včera

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde
včera
Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?
V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.
Zdroj: Libor Novák