Experti: Česko nemá hrát hry, že je mezi Východem a Západem. Jsme součástí EU

Na úterní konferenci Česko a Ukrajina: od pomoci ke strategii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy experti rozebrali proměny v rámci české zahraniční politiky po invazi Ruska na ukrajinské teritorium. Panuje mezi nimi shoda na nutnosti pokračovat v posilování pozice České republiky napříč západními strukturami. 

Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitka Látal Znamenáčková na konferenci zmínila, že ačkoliv není lehké to uznat, české zahraniční politice konflikt na Ukrajině pomohl v jejím směřování. „Jsme vidět, jsme slyšet a máme nápady, pomáháme. Francouzi i Němci nás vnímají vážně. Dává nám to sílu dělat konkrétní kroky.“ 

To vše díky silné podpoře Ukrajiny. Podle stále zástupkyně bychom neměli dopustit, aby si Ukrajina nemohla vybrat svou budoucnost. Česká republika získala svou velmi viditelnou roli také díky předsednictví v Radě Evropské unie od července do prosince loňského roku. 

„Měli bychom si uvědomit, že jsme Česká republika, a že jsme Evropská unie. Máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a měli bychom se s tím vyrovnat, ať se nám to líbí, nebo ne,“ upozornila Znamenáčková.  

Nemáme hrát hry Východ versus Západ 

Michal Pařízek z Institutu politologických studií FSV si nemyslí, že dojde k dlouhodobé reorientaci české zahraniční politiky. Společnost ale vidí, jak důležitá může diplomacie být a je nutné jí věnovat značný politický kapitál. 

Česká republika je dlouhodobě jednou z nejvíce euroskeptických zemí. „Podle různých průzkumů je zájem o Evropskou unii extrémně malý. Podle mě je tohle úkol, o kterém se bavíme. Nemáme hrát hry, že jsme mezi Východem a Západem. Měli bychom si jasně určit naše národní zájmy,“ podotkl Pařízek.  

Vysvětlil, že od začátku invaze byla napříč světovými médii Evropská unie daleko viditelnější než Severoatlantická aliance. „Bylo správně, že NATO bylo málo viditelné, ale v posledních měsících se to mění. Francie a Německo v rámci globálního zájmu posilují. V médiích jsou s konfliktem ale nejvíce asociovány Spojené státy,“ vypočítal.  

Bezpečnost není samozřejmá 

Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV považuje konflikt za impuls pro akademické prostředí k přemýšlení o významu bezpečnosti, a že není samozřejmá. Podle něj bychom neměli spoléhat na NATO nebo EU. „My jsme NATO a EU. Zapojujeme se do řešení konfliktu v rámci těchto organizací. Ukazujeme, že nejsme pasivními, ale aktivními hráči.“ 

Pro Českou republiku je důležité hledat nové koaliční partnery v rámci Evropské unie tam, kde má své zájmy. Jak Šlosarčík přiblížil, válka v jejich hledání napomohla a díky tomu je navazování strategických partnerství jednodušší. Můžeme tak vystoupit mimo intuitivní přemýšlení o Visegrádské čtyřce. „Uvidíme, jestli tato situace v kombinaci s předsednictvím ukáže, že v rámci Evropské unie nadále dokážeme vyvolat hlasování a podílet se na rozhodnutích.“ 

Související

Petr Pavel

Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala. 

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie) Ukrajina NATO diplomacie Jitka Látal Znamenáčková Ivo Šlosarčík

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy