Kandidáti na prezidenta: Kdo jsou podle volebních průzkumů favorité?

Prezidentské volby se blíží a největšími favority jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, v závěsu za nimi se pak nachází i Josef Středula a Marek Hilšer. Podívejte se na profily jednotlivých kandidátů.

Andrej Babiš

Předseda hnutí ANO, poslanec, premiér z let 2017 až 2021. Někdejší majitel holdingu Agrofert - firmu převedl do svěřenských fondů, je ale zapsaný jako nepřímý skutečný majitel - patřil k nejbohatším a nejvlivnějším podnikatelům v zemi, do politiky se rozhodl vstoupit na podzim 2011, kdy začal kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil hnutí ANO. ANO se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku.

Vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD) opustil v květnu 2017 poté, co se premiér rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů. V říjnu 2017 ANO jasně vyhrálo volby do Sněmovny, a politikovi se otevřela cesta do křesla premiéra. Prezident Miloš Zeman jej jmenoval, následně vznikl menšinový kabinet tvořený zástupci ANO, který ale nezískal důvěru Sněmovny a musel podat demisi. Zeman poté Babiše znovu jmenoval premiérem, ten vyjednal menšinovou koaliční vládu s ČSSD, kterou podpořili komunisté. Vedl ji do loňského roku, kdy ANO těsně prohrálo volby a skončilo v opozici.

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989. Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů. V kauze padesátimilionové dotace pro farmu stojí v současnosti před soudem, nová Sněmovna ho znovu vydala (po loňských volbách získal opět imunitu). Babiš, někdejší člen komunistické strany, se také na Slovensku soudí kvůli tomu, že byl podle dokumentů Ústavu paměti národa (ÚPN) důvěrníkem a agentem Státní bezpečnosti.

Marek Hilšer

Senátor a lékař. Rodák z Chomutova vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracoval jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, zabývá se bojem s rakovinou, působil i v akademickém senátu univerzity. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. V roce 2018 se zúčastnil prezidentské volby, skončil pátý. Na podzim 2018 byl zvolen senátorem za Prahu 2. Účast ve volbách si chce zajistit díky petičním podpisům voličů. V říjnu řekl ČTK, že pokud by jich nestihl získat potřebný počet, požádá o podpis deset senátorů.

Danuše Nerudová

Do ledna 2022 rektorka brněnské Mendelovy univerzity, ekonomka. Vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě tehdejší Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (PEF MENDELU), kde v roce 2005 získala i doktorát. Pracovala v ústavu účetnictví a daní mateřské univerzity i ve vedení fakulty, v letech 2009 až 2014 byla proděkankou a v letech 2014 až 2015 prorektorkou MENDELU. V lednu 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody, v dubnu 2020 společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, snažící se zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku. Nedávno oznámila, že shromáždila se svým týmem přes 80.000 podpisů občanů. Patří do trojice kandidátů, které jako vhodné pro Hrad jmenoval počátkem října premiér Petr Fiala (vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta).

Petr Pavel 

Armádní generál ve výslužbě, v letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO. Prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Rodák z Plané u Mariánských Lázní studoval na vojenském gymnáziu v Opavě, poté pokračoval na vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, kde se orientoval na průzkum a výsadkové jednotky. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení; tehdy vstoupil do KSČ, což dnes označuje za chybu.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), vede ji od dubna 2014, letos byl znovuzvolen. Předtím byl devět let předsedou Odborového svazu KOVO. Opavský rodák po studiích na Střední průmyslové škole pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati a v roce 1990 se ve 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů. Po listopadu 1989 se Středula podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory, v roce 1991 byl zvolen členem rady OS KOVO, od roku 1993 pak působil jako místopředseda svazu. V době, kdy Středula stál v čele svazu KOVO, profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád. V sobotu řekl Novinkám mluvčí Středulovy prezidentské kampaně Jan Štoll, že mají desítky tisíc podpisů. Podle Novinek Středula nyní jedná o podpoře se senátory.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Danuše Nerudová Andrej Babiš Josef Středula Marek Hilšer Petr Pavel Volby

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

před 53 minutami

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

před 3 hodinami

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí

Po letech relativního ticha se téma brexitu znovu vrátilo do popředí politické agendy Spojeného království i Evropské unie. Sedm let po formálním odchodu Velké Británie z EU se obě strany opět sešly u jednacího stolu, aby projednaly aktualizaci vzájemných vztahů. Důvodem je dramaticky proměněná geopolitická situace – především ruská invaze na Ukrajinu a proměna amerického postoje k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Dárci dostali možnost pomoci dvouleté Madlence.

Léčba Madlenky zabírá. Příběh holčičky výrazně zvýšil zájem o dárcovství

V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.

včera

včera

včera

Marek Výborný

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež

I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.

včera

Čínská stealth stíhačka J-20

Čínské stíhačky na vzestupu. Důkazy přišly z pomezí Indie a Pákistánu

Čínské stíhačky J-20 nasazené pákistánským letectvem během nedávného střetu s Indií prokázaly, že dokážou obstát i proti evropským protivníkům. Západ, včetně Francie, Japonska a Spojených států, tak čelí rostoucí technologické i exportní výzvě. Čínská letecká produkce se rychle profesionalizuje a míří na trhy, které dosud ovládaly západní zbrojovky.

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Švédsko si poradilo s Francií, Kanada se Slovenskem. Dánsko čeká přímý souboj o čtvrtfinále

Hokejisté Švédska nadále pokračují na světovém šampionátu v dominantní hře a tak není divu, že si v dalším zápase skupiny A poradili i s Francií. Zatímco předešlou výhru nad Slovinskem řídil Lindholm, tentokrát další tři body pro Seveřany zařídili dvěma kanadskými body za jeden gól a jednu asistenci Raymond a Lundeström. Ještě výrazněji si v dalším sobotním zápase skupiny A poradil další favorit turnaje Kanada se Slovenskem, jakkoli do tohoto utkání naši východní sousedé vstoupili sympaticky. Crosby, Celebrini a spol. však nakonec dirigovali výhru „javorových listů“ 7:0. Duel skupiny B mezi Dánskem a Norskem pak oba týmy usměrnil do závěrečných přímých soubojů o všechno. Zatímco Dánové budou bojovat s Německem o čtvrtfinále, Norové budou bojovat s Maďarskem o záchranu.

včera

Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši

Ve Vatikánu proběhla v neděli inaugurační mše nového papeže Lva XIV. Svatý otec vyzval církev k jednotě. Stalo se tak před zraky tisíců věřících a také řady zahraničních politiků. Papež Lev XIV. se stal hlavou katolické církve minulý týden. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy