Kandidáti na prezidenta: Kdo jsou podle volebních průzkumů favorité?

Prezidentské volby se blíží a největšími favority jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, v závěsu za nimi se pak nachází i Josef Středula a Marek Hilšer. Podívejte se na profily jednotlivých kandidátů.

Andrej Babiš

Předseda hnutí ANO, poslanec, premiér z let 2017 až 2021. Někdejší majitel holdingu Agrofert - firmu převedl do svěřenských fondů, je ale zapsaný jako nepřímý skutečný majitel - patřil k nejbohatším a nejvlivnějším podnikatelům v zemi, do politiky se rozhodl vstoupit na podzim 2011, kdy začal kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil hnutí ANO. ANO se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku.

Vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD) opustil v květnu 2017 poté, co se premiér rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů. V říjnu 2017 ANO jasně vyhrálo volby do Sněmovny, a politikovi se otevřela cesta do křesla premiéra. Prezident Miloš Zeman jej jmenoval, následně vznikl menšinový kabinet tvořený zástupci ANO, který ale nezískal důvěru Sněmovny a musel podat demisi. Zeman poté Babiše znovu jmenoval premiérem, ten vyjednal menšinovou koaliční vládu s ČSSD, kterou podpořili komunisté. Vedl ji do loňského roku, kdy ANO těsně prohrálo volby a skončilo v opozici.

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989. Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů. V kauze padesátimilionové dotace pro farmu stojí v současnosti před soudem, nová Sněmovna ho znovu vydala (po loňských volbách získal opět imunitu). Babiš, někdejší člen komunistické strany, se také na Slovensku soudí kvůli tomu, že byl podle dokumentů Ústavu paměti národa (ÚPN) důvěrníkem a agentem Státní bezpečnosti.

Marek Hilšer

Senátor a lékař. Rodák z Chomutova vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracoval jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, zabývá se bojem s rakovinou, působil i v akademickém senátu univerzity. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. V roce 2018 se zúčastnil prezidentské volby, skončil pátý. Na podzim 2018 byl zvolen senátorem za Prahu 2. Účast ve volbách si chce zajistit díky petičním podpisům voličů. V říjnu řekl ČTK, že pokud by jich nestihl získat potřebný počet, požádá o podpis deset senátorů.

Danuše Nerudová

Do ledna 2022 rektorka brněnské Mendelovy univerzity, ekonomka. Vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě tehdejší Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (PEF MENDELU), kde v roce 2005 získala i doktorát. Pracovala v ústavu účetnictví a daní mateřské univerzity i ve vedení fakulty, v letech 2009 až 2014 byla proděkankou a v letech 2014 až 2015 prorektorkou MENDELU. V lednu 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody, v dubnu 2020 společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, snažící se zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku. Nedávno oznámila, že shromáždila se svým týmem přes 80.000 podpisů občanů. Patří do trojice kandidátů, které jako vhodné pro Hrad jmenoval počátkem října premiér Petr Fiala (vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta).

Petr Pavel 

Armádní generál ve výslužbě, v letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO. Prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Rodák z Plané u Mariánských Lázní studoval na vojenském gymnáziu v Opavě, poté pokračoval na vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, kde se orientoval na průzkum a výsadkové jednotky. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení; tehdy vstoupil do KSČ, což dnes označuje za chybu.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), vede ji od dubna 2014, letos byl znovuzvolen. Předtím byl devět let předsedou Odborového svazu KOVO. Opavský rodák po studiích na Střední průmyslové škole pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati a v roce 1990 se ve 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů. Po listopadu 1989 se Středula podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory, v roce 1991 byl zvolen členem rady OS KOVO, od roku 1993 pak působil jako místopředseda svazu. V době, kdy Středula stál v čele svazu KOVO, profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád. V sobotu řekl Novinkám mluvčí Středulovy prezidentské kampaně Jan Štoll, že mají desítky tisíc podpisů. Podle Novinek Středula nyní jedná o podpoře se senátory.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Danuše Nerudová Andrej Babiš Josef Středula Marek Hilšer Petr Pavel Volby

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Budou Rusové grilovat Putina? Pětinu lidí zajímá, kdy skončí válka proti Ukrajině

Podle průzkumu provedeného nezávislým střediskem Levada by se Rusové nejraději zeptali svého prezidenta Vladimira Putina na to, kdy skončí válka proti Ukrajině. Otázka týkající se ukončení "speciální vojenské operace," jak Moskva nazývá konflikt s Ukrajinou, v průzkumu zaujala vedoucí pozici před ostatními dotazy. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Sasko má problém s prodloužením kontrol na hranicích s ČR. Je moc krátké

Sasko požaduje prodloužení kontrol na německých hranicích s Českem a Polskem nejméně o šest měsíců, řekl to v úterý ministr vnitra této spolkové země Armin Schuster (CDU). Spolkové ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarském do 15. prosince. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda po roce 2023 vzroste. Jurečkovo ministerstvo definitivně rozhodlo

Minimální mzda od ledna 2024 vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, vyplývá z vládního nařízení vypracovaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle předlohy poroste také několik úrovní zaručené mzdy v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Polepšit by si mělo asi půldruhého milionu zaměstnanců. Vláda bude návrh definitivně schvalovat příští týden. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Policie, ilustrační fotografie.

Policie chce jezdit k méně nehodám na silnicích. Návrh už řeší s ministerstvem a pojišťovnami

Policisté si přejí zvýšení hranice škody, při které mají řidiči povinnost oznámit dopravní nehodu. Vzniknout by měla speciální on-line platforma, jejímž prostřednictvím by se nehoda nahlašovala včetně dokumentace pro pojišťovny. Nyní jsou podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého hlášeny některé nehody zbytečně, přičemž policisté poté chybí jinde. 

včera

Zelenskyj na poslední chvíli zrušil projev před americkým Senátem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na poslední chvíli zrušil plánovaný úterní projev pro americké senátory, které měl informovat o současné situaci na Ukrajině. Oznámil to lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy