Obrana státu je celospolečenská věc, zdůraznil Řehka. O hrozbách se podle něj mluvilo málo

"Prostě to nebyla priorita, což způsobilo, že lidé si přestali uvědomovat, že se jich obrana země nějak týká," řekl dnes Řehka v přednášce na Masarykově univerzitě v Brně. Situace se podle Řehky postupně mění po vpádu Ruska na Ukrajinu.

Když Řehka v lednu uvedl, že v případě války mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance by musel stát přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, vyvolalo to značný ohlas a diskuse na politické scéně. Podle Řehky ale nejde o žádnou novinku, v Polsku nebo Pobaltí by podobné konstatování nikoho nezaskočilo. "Bizarní je, že to někomu přijde zvláštní a že to někdo má jako téma, protože je samozřejmé, že když jste v krizi, musíte mobilizovat síly, jako jednotlivec i jako společnost. Máme na to i legislativu, vždycky se s tím počítalo," uvedl Řehka.

Při velkém konfliktu vyšší intenzity v Evropě bude armáda jen jeden z nástrojů, zopakoval Řehka s tím, že na obranyschopnosti státu musí spolupracovat celá společnost. Důležitá je celková odolnost, výchova, hodnoty, na kterých se lidé shodují a jsou ochotní je bránit, míní Řehka. Situaci na Ukrajině označil za užitečný budíček, který pomohl změnit náhled politiků a stal se podnětem k rychlejší modernizaci armády, revizi strategických dokumentů, ale také otevřenému pojmenování hrozeb.

Příprava obrany státu nyní podle Řehky musí počítat i s potenciálním konfliktem velkého rozsahu na východním křídle NATO. „Rusko je pro nás jednoznačně přímá hrozba. Tečka," zdůraznil Řehka s tím, že ještě před pár lety nebylo možné to říct nahlas. Ani v bezpečnostní strategii, která vznikala až po anexi Krymu z roku 2014, nebylo Rusko výslovně zmíněno jako hrozba.

Ať už bude výsledek války na Ukrajině jakýkoliv, Rusko zůstane podle Řehky nepřátelské, agresivní, méně předvídatelné. Že náčelník generálního štábu vyzývá k přípravě na konflikt, podle něj neznamená, že si válku přeje, nelze to ani vnímat jako "harašení zbraněmi". "Připravujeme se na válku právě proto, že ji nechceme," uvedl Řehka. Rusko podle něj musí vidět, že to "nemá ani zkoušet", protože je bez šance na úspěch.

Armáda podle Řehky potřebuje stabilní financování a možnost dlouhodobě plánovat. Nyní se armáda snaží rychle modernizovat ve všech oblastech, podle Řehky se ale nepřipravuje na nějaké "hvězdné války", spíše lepí a záplatuje díry a mezery. Současné investice se navíc projeví až s časovým odstupem.

Na základě poznatků z konfliktu na Ukrajině armáda začíná jinak přemýšlet o řadě témat, například o zásobách. Munice musí být v rezervě více, měla by také být více standardizovaná napříč NATO. Z bezpilotních prostředků jsou zapotřebí nejen ty sofistikované, ale i "spotřební", pro nasazení na nejnižší úrovni. Další poznatky směřují k systému velení, spojení nebo ochraně a mobilitě sil.

Kromě zbraňových systémů armáda potřebuje také datová centra nebo specialisty na informační technologie, uvedl Řehka. Právě schopnost zpracovat obrovské množství dat bude podle Řehky klíčová pro získání převahy nad jakýmkoliv protivníkem.

Západ podle Řehky nyní nepodporuje Ukrajinu, protože je soucitný, ale protože si podporu vybojovala a zasloužila. Kdyby Kyjev loni po ruské invazi padl a stát se během pár týdnů zhroutil, bylo by prý vše jinak. Ukrajina se udržela, navíc vedla efektivní strategickou komunikaci, což zapůsobilo i na veřejné mínění ve světě. "Předvedli takový výkon, že by nám byla hanba je nepodporovat," konstatoval Řehka.