Turci se rozhodli pro diktaturu. Evropu opět zaplaví tisíce uprchlíků, sejčkuje Úsvit

Praha - Turecko podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) stojí po nedělním referendu o posílení pravomocí prezidenta na prahu zásadních politických změn. Zůstává ale důležitým partnerem pro Česko i pro EU a spojencem v NATO. Politolog Radko Hokovský z think-tanku Evropské hodnoty uvedl, že si těsná většina Turků svobodně odhlasovala diktaturu.

Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka si Turci zvolili svou cestu, Evropská unie bude k Turecku přistupovat stále stejně. Poukázal na těsný výsledek hlasování. "Je otázka, jak se tato země (Turecko) vyrovná s onou rozštěpeností, kdy si polovina lidí přeje zachovat sekulární pluralitní demokracii a druhá hlasovala pro vůdcovský režim s islámskými prvky," uvedl dnes Bělobrádek na dotaz ČTK.

Připomněl, že EU má s Tureckem uzavřeny dohody o privilegovaném partnerství či o omezení migrace. "Je v zájmu obou stran tyto dohody dále plnit," soudí. Turecko je na EU silně ekonomicky závislé a zpřetrhání těchto vazeb by Turky citelně zasáhlo, dodal.

Předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch očekává, že v Turecku bude nastolen prezidentský absolutismus a diktatura. Podle něj to bude znamenat "pronásledování opozice a konec sekulárního státu". Míní, že se už tak napjaté vztahy mezi EU a Tureckem dále prudce zhorší. "V praxi to bude znamenat ukončení jakýchkoli dohod a musíme se připravit na situaci, že z Turecka opět začnou proudit tisíce nelegálních migrantů. Nesmíme se na Turecko spoléhat," řekl na dotaz ČTK Černoch.

Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že v Turecku skutečná demokracie nebyla, není a nebude, v islámském světě podle něho není možná. "Minulé snahy o vstup Turecka do Evropské unie byly pouze výrazem agonie zkrachovalého projektu evropské integrace," napsal ČTK. Autoritativní turecký režim vzhledem k členství Turecka v NATO navíc podle Okamury zpochybňuje úlohu aliance při obraně demokracie.

Evropská unie by podle politologa Hokovského měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem, spolupráce by měla být postavena na jiné formě. "Evropská komise by měla hned v úterý doporučit členským státům zastavení vyjednávání a ministři by měli při nejbližší příležitosti v radě zmrazit otevřené kapitoly a zahájit diplomatická jednání o jiné formě spolupráce mezi EU a Tureckem. Premiéři by na následné Evropské radě měli přístupový proces s Tureckem zcela ukončit," napsal Hokovský na facebooku.

V reakci na nedělní turecké referendum poukázal na to, že pro ústavní změnu hlasoval větší podíl Turků žijících v různých zemích Evropy než v samotném Turecku. "Vypovídá to o nízké míře integrace do liberálně demokratického hodnotového systému mezi tureckými přistěhovalci v Německu, Rakousku, Holandsku a Belgii," soudí Hokovský.

Čeká, že těsná menšina Turků, kteří hlasovali proti změně, sice bude chtít výsledek zvrátit, ale nevěří, že se jí to podaří. S ohledem na mocenské odhodlání Erdogana je podle něj málo pravděpodobné, že se mu nepodaří rychlá transformace země na de iure diktaturu.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan EU (Evropská unie) Lubomír Zaorálek Pavel Bělobrádek Marek Černoch Evropské hodnoty uprchlíci Tomio Okamura

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy