Nejlepší Junckerova řeč, nebo ukázka jeho nepoučitelnosti? Čeští politici ohodnotili projev o stavu Unie

Praha/Štrasburk: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes před europoslance předstoupil se svým projevem o stavu EU. Na jeho projev vzápětí reagovali i někteří čeští politici. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) uvedl, že šlo zatím o Junckerův nejlepší projev, Pavel Telička (za hnutí ANO) si posteskl, že zapomněl na 100. výročí vzniku Československa.

"Byl to rozhodně jeho nejlepší projev. Velmi konkrétní a věcný, zaměřený na vize i chyby EU. Popravdě mi tam ale chyběla více otázka bezpečnosti. Tu vnímám za naprostou prioritu," sdělil europoslanec Zdechovský pro EuroZprávy.cz

Podobný názor má i europoslanec zvolený za hnití ANO Pavel Telička. "Junckerova zpráva o stavu Unie - přes některé dílčí neshody musím říct, že velmi dobrá. Teď jen, zda budeme u toho, zda budeme u kormidla," uvedl na svém twitterovém účtu. Zpravodaj České televize Bohumil Vostal připomněl, že Juncker mluvil o stém výročí založení Litvy a Lotyšska, ale ne o stém výročí založení Československa. Na to upozornil Junckera právě Telička. "Nejsem uražený, že jste zapomněl na ČR," řekl. 

"Jsem rád, že předseda EK vzal vážně naše dlouhodobé volání po odstranění dvojí kvality potravin. Byla to KDU-ČSL, která jako první ještě v době, kdy byla mimo Sněmovnu, začala upozorňovat na diskriminační praxi, kdy velké potravinářské koncerny prodávají ve východní Evropě své výrobky se stejnými názvy a obaly, ale s nižší kvalitou. Vyzvali jsme EK, aby konala (...) Považuji to za úspech jak KDU-ČSL, tak České republiky," uvedl pro EuroZprávy.cz předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Případné pomocné mechanismy pro zavedení eura vnímá jako dobrý argument v diskuzi o euru v Česku. 

"Jakkoli ve zprávě zazněly pozoruhodné věci, týkající se potřeby posilování solidarity, demokracie, Kodexu chování evropských komisařů, řešení uprchlické krize přímo v zemích původu migrantů či kvality potravin (explicitně zmíněno právo ČR na plnohodnotné potraviny), skepse byla naplněna nejen značně otřepanými frázemi, ale také některými Junckerovými názory na stav a další směřování EU. Jím vytrvale prosazovanou militarizaci EU je třeba odmítnout, stejně jako náhled do volebního roku 2019, který by podle předsedy Komise měl být „panevropský“. Panevropa je jak známo jednoznačný politický pojem, zobecňující vedoucí roli Německa v Evropě a potlačující zájmy slabších států. Nelze také akceptovat Junckerův požadavek, aby všechny členské státy EU vstoupily do eurozóny," myslí si o projevu europoslanci KSČM Jan Maštálka a Kateřina Konečná. 

K projevu se vyjádřila také europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová na svém twitteru. 

J.-C. @JunckerEU v #SOTEU o dvojí kvalitě: V EU nesmí existovat žádní zákazníci druhé kategorie. Tak konečně! https://t.co/IjH4f1XK7d

— Olga Sehnalová (@OlgaSehnalova) 13. září 2017

„Dnešní řeč předsedy EK Jean-Claude Junckera ukázala, že problémy nynější EU sice už připouští, ale jejich příčiny nepochopil a žádná reálná řešení nemá. Nelze zároveň snižovat příliv uprchlíků do Evropy, zvyšovat ochranu vnějších hranic a přitom dál mluvit o bezmezné solidaritě. Nelze zlepšovat funkčnost EU sjednocováním dalších oblastí rozhodování, včetně hospodářské a daňové politiky, když se právě překotná a neodůvodněná integrace jasně ukázala jako jeden ze zdrojů dnešní krize. Nelze zrovnoprávňovat členy a nečleny eurozóny tím, že se euro nařídí všem - a proto ODS prosazuje výjimku z povinnosti společnou evropskou měnu přijmout," hodnotí Junckerův projev předseda ODS Petr Fiala. Dle něj jeho řeč ukázala, že je nepoučitelný. 

S podobným postojem přišel i jeho stranický kolega a europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Pan Juncker bohužel potvrdil, že za jeho působení se Evropská unie nikam neposune. Pro Českou republiku z toho plyne jednoznačné poučení. Nenechat se uplatit slibem vyššího obsahu kakaa v čokoládě a nekývnout na členství v dluhové unii, ve kterou se mění eurozóna, nechat si předepisovat, komu udělíme právo pobytu nebo dovolit Evropské komisi, aby za nás rozhodovala, se kterými investory smíme spolupracovat,“ myslí si.

Projev ohodnotil i člen ČSSD a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. 

Projev @JunckerEU nabízí ČR dvě velké šance: jednodušší export CZ zboží a šanci stát se hlavními experty EU pro kybernetickou bezpečnost.

— Tomas Prouza (@ProuzaTomas) 13. září 2017

Vzápětí dodal, že nás ale čekají i dvě závažná rozhodnutí. Měli bychom si prý odpovědě na otázku, zda chceme zůstat mimo eurozónu a zda chceme rychleji fungující Unii za cenu více většinových hlasování. 

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek se k projevu vyslovil na facebooku. "Projev předsedy Evropské komise Junckera považuji za pozitivní a optimistický do budoucna. Dotkl se v něm téměř všech současných problémů a výzev, kterým dnes Unie čelí. Oceňuji, že Komise bude i nadále šetřit s novými legislativními návrhy a že má jasný postoj k Turecku, podpoře zemí západního Balkánu, dokončení energetické a digitální unie a posílení jednotného trhu. Pozitivní je i netolerance dvojí kategorie spotřebitelů, která z jeho úst zazněla i výzva ke kompromisu, který by mohl překlenout rozpory mezi členskými státy. Posílení větší akceschopnosti v oblasti Společné bezpečností a obranné politiky je namístě. Snaha řešit problém nelegální migrace ještě před branami EU je pozitivní sebereflexí. "

"Ve svém projevu Juncker nezmínil v mnoha ohledech nic nového. Řadu z věcí, které zmiňoval, již dlouhodobě prosazujeme. To se týká např. další integrace EU vč. přijetí eura nebo důraz na zkvalitňování potravin ve všech zemích EU. Oceňujeme také, že nevynechal ani téma klimatické změny, za kterou je třeba převzít odpovědnost i na úrovni EU," uvedla za Zelené Lucie Zacharášová pro EuroZprávy.cz. 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Junckerovu řeč pochválil. "Shrnuto a podtrženo: Dnešní zpráva o stavu EU v řadě oblastí silně zohlednila priority ČR i V4 a současně i ukázala, jak výrazný vliv má náš region na diskuse o budoucnosti Evropské unie," uvedl na závěr svého prohlášení, které zveřejnily stránky české vlády.

Juncker v projevu navrhl vznik nástroje, který by technicky a finančně pomáhal státům Evropské unie s přijetím eura. Pokud má euro skutečně EU stmelovat, musí se podle něj stát něčím víc než jen měnou vybrané skupiny členských zemí. Juncker také navrhl, aby se v budoucnu jeden ze členů Evropské komise stal ministrem financí či hospodářství eurozóny, odmítl ale zároveň představu samostatného rozpočtu pro státy platící společnou unijní měnou. 

Juncker zmínil i praxe dvojí kvality potravin, která dle něj není přípustná. Češi musí mít podle něj v čokoládě stejně kakaa, Slováci stejné množství ryb v rybích prstech a Maďaři stejně masa v masných výrobcích jako kdokoliv jiný v EU. "Nemohu přijmout, že lidé ve střední a východní Evropě kupují výrobky nižší kvality ve stejných obalech a se stejným označením jako ty prodávané v jiných zemích," prohlásil šéf komise. Podobné věci podle něj už nyní unijní právo zakazuje, a je proto třeba zajistit, aby národní úřady mohly tyto praktiky skutečně vymýtit.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Jean-Claude Juncker evropská komise Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Petr Fiala (ODS) Pavel Tělička Tomáš Prouza (ekonom) anketa

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy