Náklaďáky s radlicemi, ve vzduchu byla cítit revoluce. Jak čeští politici vzpomínají na 17. listopad?

„Bylo mi tehdy deset let. Žili jsme v Kožlí, což je malá obec na Vysočině. Tehdy jsme nic nevěděli. Informaci o zásahu policistů a smrti studenta jsme se dozvěděli až další den. Vím, že moji rodiče to obrovsky prožívali a my jako děti s nimi. Pamatuji, jak se moji rodiče báli zásahu sovětských vojsk – táta byl v roce 1968 na vojně, a další dny, jak oba rodiče brečeli u české hymny. Osobně si půjdu připomenout 17, listopad do Hronova,“ vzpomínal pro EuroZprávy.cz europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Do školy tehdy chodil také předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Byl jsem na základní škole v sedmé třídě,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. Dodal, že letos tento svátek stráví se svou rodinou.

„17. listopad 1989 jsem jakožto – tehdejším komunistickým slovníkem řečeno - 'politicky nespolehlivá' osoba prožíval velmi intenzivně, účastnil jsem se osobně demonstrací, pracoval jsem tehdy v Supraphonu, který sídlil nedaleko středu města. S kolegy jsme zásobovali studenty, kteří se v následujících dnech usídlili kolem sochy sv. Václava, teplým čajem, dekami apod. Vzpomínám na tu dobu velmi rád, protože kromě nadějěplných politických změn to bylo období (jen) několika revolučních týdnů, kdy se všichni lidé k sobě chovali velmi krásně. Kéž by se takové chování zase vrátilo,“ vzpomíná pro EuroZprávy.cz lidovecký europoslanec Pavel Svoboda.

„17. listopadu určitě také vyjdu do ulic. Ráno se plánuji zúčastnit již tradiční mše svaté organizované KDU-ČSL, tentokrát v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, která je poděkováním za dar svobody. Pak společně půjdeme zapálit svíčku na Národní třídu. Samozřejmě, že jako člen akademické obce si nenechám ujít ani některou z akcí na Albertově, kterou pořádají studentské spolky,“ dodal Svoboda.

„Byl jsem jako student 2. ročníku PřF UK na studentské demonstraci a pak na Národní třídě. Je to už strašně let, můj syn je teď starší, než jsem byl já,“ popisuje pro EuroZprávy.cz poslanec ODS Václav Klaus mladší. „Pamatuji si řadu věcí: projev nezávislého studenta Klímy (Albertov) 'Za svobodu se musí bojovat', kdy se ze shromáždění stala demonstrace. 'Prvorepublikové' babičky mávající z oken v Podskalí. Hnusný pocit, že zlověstně pomalu najíždějících náklaďáků s radlicemi od Národního divadla. Skandování 'To je naše země' na Národní třídě. I třeba svého bývalého třídního ze střední, kterého jsem potkal v Mikulandské poté, co jsme se nakonec dostali před kordón pryč,“ vzpomínal Klaus mladší, který byl přímo v centru dění.

„Letos jsem v cizině, ale před 28 lety jsem se dozvěděl o událostech na Národní až z Hlasu Ameriky. Považoval jsem to původně za oficialitu svolanou vysokoškolským SSM v Praze a zůstal jsem doma (poté, co jsem byl 28. 10. na 48 hodin uvězněn),“ uvedl pro EuroZprávy.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Vzpomínám si na tu dobu velmi dobře. Byl jsem tehdy v práci. Ráno po demonstraci jsem potkal kamaráda, který jen opakoval dokola '..policajti nás zmlátili, policajti nás zmlátili, oni ho zabili...' Bylo cítit, že tohle jen tak neskončí. Byla 'cítit' revoluce,“ popisuje pro EuroZprávy.cz bývalý poslanec Marek Černoch. Letos má v plánu zajít k Hlávkově koleji uctít památku studentů z roku 1939. „Tito mladí lidé se v nejtemnějších časech postavili tyranii, projevili obrovskou odvahu a hrdinství a zaplatili za to životem. Mají mou největší úctu. Mají velkou zásluhu, že dnes můžeme žít ve své zemi. Nesmíme zapomenout,“ zdůrazňuje Černoch. „A pak půjdu na Národní zapálit svíčku studentům, kteří šli do ulic v roce 89,“ dodal.

Na Národní třídu se chystá v pátek také poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Před 28 lety tam ovšem nebyla. „Byla jsem s dětmi doma, ale na ten den si pamatuji. O akci studentů jsem věděla a vše sledovala,“ říká pro EuroZprávy.cz politička.

„Vzpomínám si velmi dobře, byl jsem se svou tehdy tříletou dcerou v Bechyni, když jsem z rozhlasu a z televize slyšel zprávy. Pak mi volali přátelé a říkali, co se děje,“ zavzpomínal pro EuroZprávy.cz předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

To bylo v pátek. V neděli ráno se vrátil do Prahy. „A pak už jsem prožíval ten nádherný a euforický týden až čtrnáct dní, kdy jsme měli pocit, že se nám vrací svoboda. Pak jsme ve fabrice zakládali stávkový výbor a Občanské fórum. Vzpomínám na to rád, byla to doba velké euforie, ale také velké naivity,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

„Ten den si pamatuju přesně, už jsem o tom několikrát vyprávěl. Organizoval jsem manifestaci, odkláněl průvod na Vyšehrad a podával hlášení do zahraničních vysílaček. A v noci jsem vedl diskuzi o začátku zásadní konfrontace s mocí,“ vypráví pro EZ poslanec ODS Marek Benda. Letos se chystá hned ráno položit kytici s dalšími členy ODS na Národní třídě. „V poledne mám oběd s bývalými studenty a disidenty v Mánesu, k večeru Requiem v katedrále a pak jedni za přáteli na večírek Studentských listů,“ dodal.

„Před 28 lety jsem byl v listopadové revoluci aktivním aktérem. Iniciativa Most, kterou jsem založil s Michaelem Kocábem, přivedla za jeden stůl zástupce občanských hnutí a premiéra komunistické vlády. Tím se jednak totalitní moc začala hroutit - funguje jen když ovládá 'totál' všechno a jakýkoli dialog s oponenty ji podlamuje -, jednak nedošlo ke krveprolití. Napsal jsem o tom všem deník, knižně vydaný pod titulem Jak pukaly ledy (ve druhém vydání vyšel s rukou psanou předmluvou Václava Havla). A s touhle knihou v ruce půjdu Prahou a všem, které to zajímá, udělám komentovanou návštěvu všech důležitých míst,“ uvedl pro EuroZprávy.cz prezidentský kandidát Michal Horáček. „Byl jsem náhodou na Národní třídě, ovšem z druhé strany policejního kordonu. Obíhal jsem pak všechny postranní ulice a všude to bylo stejně neprůchodné. Lidé se shromažďovali a hlasitě protestovali, policajti mlčeli. Bylo to celé hrozivé, podivné. Ale bylo jasné, že něco se děje,“ vzpomíná na rok 1989.

Horáček se rozhodl na výročí 17. listopadu uspořádat se svými příznivci průvod Prahou pod názvem Jak pukaly ledy - revoluční Prahou s Michalem Horáčkem. Při této akci připomene revoluční dění jakožto jeho přímý aktér. Začátek bude na Národní třídě a konec na Pražském hradě. Na každé ze zastávek bude mít Michal Horáček krátký proslov, v němž vysvětlí, proč byla tato místa pro Sametovou revoluci důležitá.

"17. listopad prožívám každý rok velmi silně. Po narození mých dvou synů je to nejdůležitější zážitek, který mám. Ten před 28 let mám spojený se záběry z televize, manifestující studenti a zmatení redaktoři, kteří nevěděli, zda mohou říct pravdu. Mrazilo mne v zádech a mrazí dodnes. Jedno mi bylo jasné, že to je šance, na kterou jsme čekali. Když jsem poprvé viděla Václava Havla a Martu Kubišovou mluvit a zpívat na Václavském náměstí, byl to pro mne zázrak. Důkaz toho, že modlitby mohou být vyslyšeny," uvedla pro EuroZprávy.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.

A jak stráví dnešní den? "Dnes začnu mší svatou u svatého Mikuláše na Malé Straně v 10.00, pak půjdu pěšky s průvodem Národní třídu, pak setkání s přáteli zapálit svíčky. Odpoledne se zúčastním diskuse se studenty vysokých škol na přírodovědecké fakultě v Praze a od 20.00 budu v Národním divadle na předávní cen Paměti národa," dodala.