Hnusná a zbabělá agrese. Za toleranci zla v nejhorší podobě neseme spoluvinu všichni, zuří čeští politici

Praha - Turecko zahájilo v severosyrské oblasti Afrín 20. ledna operaci proti Kurdům a armáda začala tento týden obléhat stejnojmenné středisko. Někteří čeští politici poukazují, že Turecko jako člen NATO páchá v Sýrii nepředstavitelné hrůzy. Severoatlantická aliace by se podle nich měla s Ankarou nějak vypořádat.

„Když dělá hnusné věci soupeř, jiný tým, prostě někdo, s čím Vás nic nespojuje, tak je to pořád hnusné. Ale můžete si říct, to jsou ti druzí, ti špatní. Ale když stejné věci dělá 'Váš spoluhráč', nemůžete to od sebe jen tak odhodit. Je to Váš tým. Děláte to vlastně tak trochu i Vy. Já jsem zastáncem vojenské spolupráce v rámci NATO. Vždy na senátním výboru pro zahraničí a bezpečnost podporuju spojenecké akce, průjezdy, přelety. Účast českých vojenských sil na společných cvičeních či akcích,“ poznamenal na sociálních sítích senátor Václav Láska.

Právě proto má prý potřebu se vyjádřit. „A tak mi z téhle pozice dovolte říct: 'To co dělá teď Turecko v Sýrii je naprosto odporné.' Boji proti Daesh Turecko fakt moc nedalo. Skoro to na mě působilo, že mu vlastně existence Daesh ani tak moc nevadí. Ale teď, když je Daesh poražen, Turecko vojensky útočí na ty, kteří se s islámskými fanatiky opravdu z oka do oka rvali. Kteří je pomohli porazit. Bombarduje syrské Kurdy, snaží se obsadit jejich města. Způsobuje další exodus, vyrábí další uprchlíky,“ shrnuje situaci na blízkém východě.

Problém podle něj spočívá v tom, že Turecko jedná jako člen NATO. „Nechci podporovat hejtování proti NATO. Nejsem na téhle vlně. Ale o to důrazněji by se mělo NATO a jeho členské státy vyrovnat se současnou tureckou vojenskou aktivitou v Afrínu. Protože to je prostě hnusná a zbabělá vojenská agrese. Já ze své pozice člena zahraničního výboru Senátu zkusím udělat alespoň to minimum, co můžu,“ dodal senátor.

Situaci v Sýrii na půdě Evropského parlamentu komentoval také  český europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina. „Turecká armáda obklíčila město Afrin a zahájila jeho obléhání. Zdá se, že se v provincii Afrin bude opakovat situace z Východní Ghúty. Nejdříve je město bombardováno, obklíčeno a blokováno. V Afrinu je stejně jako v Ghútě několik desítek tisíc civilních obyvatel. Jak v Afrinu tak v Ghútě blokáda brání vjezdu humanitárních konvojů. Jak v Afrinu tak v Ghútě byly zabity stovky civilních obyvatel. V obou městech je hlad a nedostatek vody,“ popisoval situaci v úterý 13.3 český politik.

Rozdíl je podle něj v tom, kdo se zločinu na civilních obyvatelích účastní. „V Ghútě to jsou letadla Assáda a ruské armády, Afrin bombarduje armáda turecká. Je turecká armáda, která vraždí civilisty, stále naším spojencem? S každým zemřelým dítětem je trháno mezinárodní humanitární právo na kusy. Za toleranci zla v této nejhorší podobě neseme spoluvinu všichni. Žádné spojenectví nemůže ospravedlnit zabíjení civilistů,“ kritizoval postup Turecka Štětina.

Útok na Afrín podle něj znovu otevřel závažné dilema. „Členský stát NATO, náš vojenský spojenec, se dopouští násilí vůči Kurdům na cizím území, v Sýrii a Iráku. Dilema brzdí nejen řešení blízkovýchodního konfliktu, ale i pokračování konstruktivních vztahů EU s Tureckem. Ohrožuje i migrační dohodu mezi EU a Tureckem o uprchlících,“ upozornil Štětina.

„Vyřešit dilema, kdo je náš spojenec v Afrínu, vyžaduje mnoho diplomatické obratnosti. Vyžaduje však i schopnost odpovědět na otázku, zda je brutální porušování lidských práv ze strany Turecka akceptovatelné za cenu oslabení vojenského spojenectví. Nedávno jsem navštívil Rodžavu i kurdské jednotky YPG. Poznal jsem, jak statečně Kurdové dobyli hlavní město ISIS Rakku, jak statečně začali obnovovat město Kobani zničené organizací ISIS. Jsou to spojenci našich amerických spojenců. Nemůžeme je hodit přes palubu jen pro to, aby byl udržen status quo mezi organizací NATO a Tureckem,“ varoval už v únoru europoslanec.

O tom, co se v Afrínu děje, na sociálních sítích informuje také novinářka s humanitární pracovnice Markéta Kutilová. „Desetitisíce lidí prchají před tureckou armádou, která obsazuje celou provincii Afrín na severu Sýrie - bombardují města, vypalují vesnice a na špinavou práci /třeba mimosoudní popravy civilistů/ si najali bojovníky ISIS, Al kajdy a dalších džihádistických skupin v Sýrii. Stovky zabitých civilistů, desetitisíce na útěku. Utíkají o život - do Aleppa, do Kobaní, kam to jde. Nechávají tam svoje domy, sady, traktory, zvířata. Vše bude kořistí Turecka a jeho žoldáků - džihádistů z Al Kajdy, ISIS a dalších skupin. Paradoxně až do této doby byl Afrín nejvíc bezpečnou částí Sýrie - pod ochranou kurdských jednotek. De facto sledujeme genocidu pod taktovkou Erdogana. A NATO mlčí,“ tvrdí novinářka, která oblast sleduje a v minulosti ji několikrát navštívila.

Související

Muslimská žena

Syrské opoziční síly nutí sekulární obyvatele Afrinu přijmout islamistická pravidla. Je to předzvěst etnického čistění, bojí se Kurdové

Afrin - Syrské město Afrin bylo pevností kurdských milicí známých pod zkratkou YPG (jejich plný název je Lidové obranné jednotky) před tím, než Afrin napadli Turci v lednu 2018. Změna vedení je nepříjemná pro sekulární Kurdy, protože se objevují tendence je přinutit přijmout islamistická pravidla. Bojí se, že to je jen předzvěst genocidy.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Macron se vložil do turecko-kurdské války v Sýrii, Ankara ho poslala k šípku

Paříž/Ankara - Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setkal v Paříži s delegací syrských Kurdů. Posléze vydal Elysejský palác prohlášení, podle kterého se Francie nabídla jako zprostředkovatel rozhovorů mezi Tureckem a arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Ankara návrh nekompromisně odmítla.

Více souvisejících

Afrin (Sýrie) Sýrie Turecká armáda Turecko NATO Jaromír Štětina Václav Láska

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 8 minutami

před 18 minutami

před 36 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy