Praha - Miloš Zeman se ještě jako premiér v letech 1998 až 2002 k problematice poválečného odsunu sudetských Němců a Benešových dekretů vyjadřoval dost často, přičemž jeho výroky podle kritiků zhoršily česko-německé vztahy. Pro veřejnost citlivou otázku poválečného odsunu Němců Zeman využil i před pěti lety v předvolební kampani v souboji s Karlem Schwarzenbergem.
Příliš "barvité výrazivo" premiérovi Zemanovi vytkl i prezident Václav Havel. List Frankfurter Allgemeine Zeitung v březnu 2002 napsal, že spolková vláda považuje Zemana kvůli jeho veřejným vystoupením za nevypočitatelného politika. Zeman a jeho tým některé z kontroverzních výroků vysvětloval nepochopením a špatnou interpretací.
Po svém zvolení prezidentem vzbudil Zeman rozruch, když při návštěvě Rakouska zopakoval svůj názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti. "Vztahy s Německem se vyvíjí velmi pozitivně, vztahy s Rakouskem jsou na kvalitní úrovni. Nemá žádný význam, žádný smysl a nic to nepřináší používat zbytečně silné výroky," komentoval jeho slova tehdejší předseda vlády Petr Nečas.
Výběr výroků Miloše Zemana
"Při zachování kontinuity českého právního řádu účinnost některých zákonných opatření přijatých po roce 1945 již vyhasla... V tomto smyslu byly tyto zákony jaksi jednoúčelově použity v konkrétní historické situaci, kterou nemůžeme dodatečně předělat... Když mluvíme o tom, že účinnost některých právních aktů vyhasla, máme na mysli například to, že kdyby německý podnikatel investoval na českém území, pak mu nemůžeme na základě Benešových dekretů konfiskovat jeho majetek," řekl Zeman k Benešovým dekretům při návštěvě Německa; 8. března 1999.
"Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě." Zeman také prohlásil, že mnozí z nich se podle českých zákonů "dopustili vlastizrady, zločinu, který se podle tehdejších zákonů trestal smrtí, a to i v době míru. Jestliže tedy byli vyhnáni nebo odsunuti, bylo to mírnější než trest smrti," uvedl Zeman pro rakouský týdeník Profil 21. ledna 2002.
"Hitler byl svého času největším teroristou světa. Tehdy nikdo nevyzýval, aby se s ním vedla jednání, stejně by dnes neměla být vedena jednání s teroristy," řekl Zeman pro izraelský list Haarec, 18. února 2002 (na přímou otázku novináře, zda přirovnává Hitlera k palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi, řekl Zeman "Samozřejmě. Není ovšem mým úkolem posuzovat Arafata..."; posléze řekl, že šlo o nedorozumění)
"Jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemí po pádu nacismu a my nemůžeme dnešním prizmatem hodnotit ducha té doby... Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa," konstatoval Zeman pro Radiožurnál 28. února 2002.
"Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti... 90 procent sudetských Němců volilo Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu... Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších -, kteří byli proti Hitlerovi," uvedl Zeman v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA před návštěvou Rakouska, 23. dubna 2013.
Související
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
Duda v Polsku schytává nálož kritiky za účast na Zemanově oslavě
Miloš Zeman , sudetští němci , Adolf Hitler , prezident čr , Německo , benešovy dekrety
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková