"Chce sedřít daňové poplatníky." Pravice a ekonomové cupují Babiše za státní rozpočet

Praha - Sněmovní opozice kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok, který dnes schválila vláda. Plánovaný schodek 40 miliard korun považuje v době hospodářského růstu za nezodpovědný. ODS a TOP 09 vyzývají kabinet, aby se snažil omezit mandatorní výdaje rozpočtu. Zatímco předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) považuje schodek za akceptovatelný, podle Pirátů nedává logiku. Strukturu rozpočtu kritizuje také hnutí Svoboda a přímá demokracie či KDU-ČSL.

"Vláda schválila rozpočet na příští rok se 40miliardovým deficitem. V době hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti projev totální rezignace na alespoň trochu odpovědné hospodaření. Vláda nic nedělá s výdajovou stranou, která bobtná, ale o to více chce sedřít daňové poplatníky," napsal na twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.

Také poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík novinářům řekl, že nepovažuje za rozumné, aby stát v době obrovského ekonomického růstu a minimální nezaměstnanosti plánoval schodek. "Budeme usilovat, aby klesl minimálně o deset miliard korun. Favorit, kde se dá šetřit, jsou nesystémové slevy na jízdné, které neplní účel," uvedl.

Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí rozpočet nepodpoří. "Na jednu stranu podporujeme nárůst důchodů a podpory potřebným občanům, na druhou máme zásadní výhrady k nárůstu výdajů na státní správu," konstatoval. Vládě Okamura také vyčítá, že nesplácí státní dluh a chce navýšit výdaje na neadresné sociální dávky. "Struktura rozpočtu není pro SPD přijatelná," řekl.

Vostrá zdůraznila, že KSČM bude o podpoře rozpočtu teprve jednat v poslaneckém klubu. "Kdybych mluvila za sebe, tak schodek 40 miliard je v tuto chvíli pro mě akceptovatelný," uvedla. KSČM se podle ní po doručení kompletního návrhu do Sněmovny bude soustředit na rozbor toho, kam mají směřovat investice a zda jsou příslušné projekty připravené.

Jako nezodpovědný hodnotí rozpočet místopředseda lidovců Marian Jurečka. "V rozpočtu chybí několik priorit, je to otázka bydlení, což řeší dnes všechny věkové skupiny. Chybí tam také daleko větší důraz na sucho a řešení problematiky klimatické změny," uvedl. Podstatnější by mělo být také zvýšení platů učitelů, dodal Jurečka.

Kritický je k návrhu také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. "Schodek 40 miliard v době vysokého ekonomického růstu je nezodpovědný. Vláda by měla být mnohem ambicióznější. To by ale musela přestat rozdávat populistické dárečky jako slevy na jízdném a začít pracovat na snižování mandatorních výdajů. Že to je utopie, už psát nebudu," uvedl na twitteru.

Šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek novinářům řekl, že jeho strana navrhne rozpočet vrátit vládě. "V základních parametrech se nám samozřejmě vůbec nelíbí, není odpovědný, nemyslí na horší časy," uvedl. Investice nejsou prioritou rozpočtu, vláda o tom pouze mluví, konstatoval Kalousek.

Celkové výdaje státního rozpočtu na příští rok navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. 

"Skutečnost, že je schodek navržený ve výši 40 miliard korun, vnímám jako rozporuplnou. Na jednu stranu mám za pozitivní, že navrhovaný schodek klesá proti navrhovanému schodku roku 2018. Na druhou stranu mám na paměti, že skutečnost loňského roku byla výrazně odlišná od rozpočtu s plánovaným schodkem 60 miliard korun," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Loni skončil rozpočet fakticky ve schodku zhruba šest miliard korun. "Mým celkovým dojmem je, že žijeme ve dvou paralelních světech, což jakékoliv hodnocení veřejných finance relativizuje," dodal.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je schodek rozpočtu zbytečný, navýšení důchodů nesystémové a růst platů zrychlí inflaci. "Ostatně je již tradicí, že se v příznivých dobách problémy neřeší, ale naopak vytváří. Naštěstí obce a kraje hospodaří rozumněji a veřejné finance jako celek jsou v lepší kondici než samotný rozpočet vlády," uvedl.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je plánovaní schodků v dnešní ekonomické situaci neobhajitelné. "Bylo by možné jej akceptovat jen v případě, že by byl schodek tažen skutečně výrazným zrychlením investic, protože ekonomika je v mnoha směrech podinvestovaná a zvýšení investic je tak žádoucí. Vzhledem k nízké míře připravenosti nových investičních projektů však nebude růst investic natolik silný, aby deficitní hospodaření ospravedlnil," uvedl.

Dnešní schválení rozpočtu je podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy promarněnou příležitostí. "To nám připomenou zvláště léta nadcházející, až výkon tuzemské ekonomiky zákonitě cyklicky poklesne. Jen málo na tom mění skutečnost, že skutečné hospodaření státního rozpočtu dopadá v posledních letech lépe. A jen málo na tom mění i skutečnost, že celkový obraz veřejných financí navíc v posledních letech vylepšuje poměrně zodpovědné souhrnné hospodaření krajů a obcí," uvedl.

Související

Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci listopadu schodek ve výši 232,4 miliardy korun. Během posledního měsíce se tak deficit prohloubil o téměř 50 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí Ministerstvo financí. Schválený deficit pro celý rok je přitom stanoven na 241 miliard korun. Zůstává tak otázkou, zda se vládě v demisi podaří stanovený cíl splnit, jelikož do limitu zbývá necelých devět miliard korun a například loni v prosinci deficit vzrostl o více než dvanáct miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet Jan Skopeček (ODS) Jiří Pospíšil Ekonomika Vláda ČR Andrej Babiš Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Tomio Okamura Miloslava Vostrá Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy