"Chce sedřít daňové poplatníky." Pravice a ekonomové cupují Babiše za státní rozpočet

Praha - Sněmovní opozice kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok, který dnes schválila vláda. Plánovaný schodek 40 miliard korun považuje v době hospodářského růstu za nezodpovědný. ODS a TOP 09 vyzývají kabinet, aby se snažil omezit mandatorní výdaje rozpočtu. Zatímco předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) považuje schodek za akceptovatelný, podle Pirátů nedává logiku. Strukturu rozpočtu kritizuje také hnutí Svoboda a přímá demokracie či KDU-ČSL.

Deník Shopaholičky

"Vláda schválila rozpočet na příští rok se 40miliardovým deficitem. V době hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti projev totální rezignace na alespoň trochu odpovědné hospodaření. Vláda nic nedělá s výdajovou stranou, která bobtná, ale o to více chce sedřít daňové poplatníky," napsal na twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.

Také poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík novinářům řekl, že nepovažuje za rozumné, aby stát v době obrovského ekonomického růstu a minimální nezaměstnanosti plánoval schodek. "Budeme usilovat, aby klesl minimálně o deset miliard korun. Favorit, kde se dá šetřit, jsou nesystémové slevy na jízdné, které neplní účel," uvedl.

Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí rozpočet nepodpoří. "Na jednu stranu podporujeme nárůst důchodů a podpory potřebným občanům, na druhou máme zásadní výhrady k nárůstu výdajů na státní správu," konstatoval. Vládě Okamura také vyčítá, že nesplácí státní dluh a chce navýšit výdaje na neadresné sociální dávky. "Struktura rozpočtu není pro SPD přijatelná," řekl.

Vostrá zdůraznila, že KSČM bude o podpoře rozpočtu teprve jednat v poslaneckém klubu. "Kdybych mluvila za sebe, tak schodek 40 miliard je v tuto chvíli pro mě akceptovatelný," uvedla. KSČM se podle ní po doručení kompletního návrhu do Sněmovny bude soustředit na rozbor toho, kam mají směřovat investice a zda jsou příslušné projekty připravené.

Jako nezodpovědný hodnotí rozpočet místopředseda lidovců Marian Jurečka. "V rozpočtu chybí několik priorit, je to otázka bydlení, což řeší dnes všechny věkové skupiny. Chybí tam také daleko větší důraz na sucho a řešení problematiky klimatické změny," uvedl. Podstatnější by mělo být také zvýšení platů učitelů, dodal Jurečka.

Kritický je k návrhu také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. "Schodek 40 miliard v době vysokého ekonomického růstu je nezodpovědný. Vláda by měla být mnohem ambicióznější. To by ale musela přestat rozdávat populistické dárečky jako slevy na jízdném a začít pracovat na snižování mandatorních výdajů. Že to je utopie, už psát nebudu," uvedl na twitteru.

Šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek novinářům řekl, že jeho strana navrhne rozpočet vrátit vládě. "V základních parametrech se nám samozřejmě vůbec nelíbí, není odpovědný, nemyslí na horší časy," uvedl. Investice nejsou prioritou rozpočtu, vláda o tom pouze mluví, konstatoval Kalousek.

Celkové výdaje státního rozpočtu na příští rok navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. 

"Skutečnost, že je schodek navržený ve výši 40 miliard korun, vnímám jako rozporuplnou. Na jednu stranu mám za pozitivní, že navrhovaný schodek klesá proti navrhovanému schodku roku 2018. Na druhou stranu mám na paměti, že skutečnost loňského roku byla výrazně odlišná od rozpočtu s plánovaným schodkem 60 miliard korun," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Loni skončil rozpočet fakticky ve schodku zhruba šest miliard korun. "Mým celkovým dojmem je, že žijeme ve dvou paralelních světech, což jakékoliv hodnocení veřejných finance relativizuje," dodal.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je schodek rozpočtu zbytečný, navýšení důchodů nesystémové a růst platů zrychlí inflaci. "Ostatně je již tradicí, že se v příznivých dobách problémy neřeší, ale naopak vytváří. Naštěstí obce a kraje hospodaří rozumněji a veřejné finance jako celek jsou v lepší kondici než samotný rozpočet vlády," uvedl.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je plánovaní schodků v dnešní ekonomické situaci neobhajitelné. "Bylo by možné jej akceptovat jen v případě, že by byl schodek tažen skutečně výrazným zrychlením investic, protože ekonomika je v mnoha směrech podinvestovaná a zvýšení investic je tak žádoucí. Vzhledem k nízké míře připravenosti nových investičních projektů však nebude růst investic natolik silný, aby deficitní hospodaření ospravedlnil," uvedl.

Dnešní schválení rozpočtu je podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy promarněnou příležitostí. "To nám připomenou zvláště léta nadcházející, až výkon tuzemské ekonomiky zákonitě cyklicky poklesne. Jen málo na tom mění skutečnost, že skutečné hospodaření státního rozpočtu dopadá v posledních letech lépe. A jen málo na tom mění i skutečnost, že celkový obraz veřejných financí navíc v posledních letech vylepšuje poměrně zodpovědné souhrnné hospodaření krajů a obcí," uvedl.

Deník Shopaholičky

Související

Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci listopadu schodek ve výši 232,4 miliardy korun. Během posledního měsíce se tak deficit prohloubil o téměř 50 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí Ministerstvo financí. Schválený deficit pro celý rok je přitom stanoven na 241 miliard korun. Zůstává tak otázkou, zda se vládě v demisi podaří stanovený cíl splnit, jelikož do limitu zbývá necelých devět miliard korun a například loni v prosinci deficit vzrostl o více než dvanáct miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet Jan Skopeček (ODS) Jiří Pospíšil Ekonomika Vláda ČR Andrej Babiš Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Tomio Okamura Miloslava Vostrá Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 5 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 8 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy