Piráti hodlají zarazit směrnici EU o autorských právech, vadí jim články 11 a 13

Podoba evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu, jak se na ní ve středu večer dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu (EP), znamená podle českých Pirátů "malou domů" pro copyrightovou lobby, která všem ostatním vnutí robotickou cenzuru. Piráti budou proti přijetí návrhu, téma spojují s květnovými eurovolbami, uvedli v dnešní tiskové zprávě. Unie vydavatelů naopak směrnici vítá, podle ní umožní vydavatelům chránit jimi vytvořený obsah před bezplatným komerčním využíváním.

Piráti kritizují zejména články 11 a 13 směrnice. První z nich má majitelům práv - včetně médií - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu, článek 13 pak dává internetovým platformám povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Dohoda mezi členskými státy a europarlamentem otevírá cestu k finálnímu přijetí nových pravidel. Pokud se to stane, budou mít země dva roky na převedení nových pravidel do svých zákonů.

Europeans will finally have modern #copyright rules fit for the digital age. Real benefits for everyone: enhanced rights for users, fair remuneration for creators, clear rules for platforms, and strengthened cultural sector. https://t.co/deZytx9JUa

— European Commission ?? (@EU_Commission) 14. února 2019

Článek 11 zavádí povinnost získávat licence i k odkazům delším, než jsou jednotlivá slova nebo nejkratší popisy. Podle Pirátů blízce kopíruje německou verzi daně z odkazu, která v Německu ani ve Španělsku neuspěla, a přináší právní a v důsledku i tržní nejistotu.

"Myšlenka zpoplatnění něčeho, co vám dělá reklamu, je od začátku špatná a současný návrh je navíc zcela nejasný. Místo vynucování nefunkčních obchodních modelů je třeba hledat nové cesty a zásadně reformovat copyright," uvedl lídr pirátské kandidátky Marcel Kolaja.

Unie vydavatelů v dnešní tiskové zprávě oponuje tím, že se ustanovení o právech vydavatelů netýkají nekomerčního užití obsahu pro osobní potřebu. Občané si tak podle ní nadále budou moci mezi sebou obsah tisku a citace z něj volně sdílet. Digitální platormy však nebudou moci nadále zcela bezplatně používat úryvky z obsahu produkovaného vydavateli.

"V rámci svých vyhledávacích a agregačních služeb, z jejichž provozování získávají ohromné a obtížně zjistitelné objemy reklamních příjmů, budou za využívání tohoto obsahu odvádět odpovídající licenční poplatky tvůrcům," doplnila profesní organizace vydavatelů novin, časopisů a internetového obsahu.

Návrh směrnice o copyrightu v EP je nebezpečný. Provozovatelé služeb by měli instalovat automatizované filtry cenzurující nahrávaný obsah. Finančně to zlikviduje menší podnikatele. Reformu je třeba odložit po eurovolbách, tato diskuse potřebuje Piráty. https://t.co/DWkxJjoUjE

— Mikuláš Peksa (@vonpecka) 14. února 2019

Kritiku Pirátů sklidila i konečná dohoda nad článkem 13. Takzvané nahrávací filtry, které zavádí, se budou podle dohody týkat všech komerčních poskytovatelů obsahu, kteří jsou na trhu déle než tři roky, mají roční obrat nad deset milionů eur či přes pět milionů návštěvníků za měsíc, to podle nich poškozuje i řadu malých a středních českých firem.

"Článek 13 v bezhlavé snaze ochránit zisky držitelů práv zásadně omezí kreativitu, diverzitu trhu i svobodu samotnou. Evropský digitální trh tak bude předhozen technologickým gigantům a vstup na něj bude pro menší české firmy řádově složitější. Všechna vyjádření budou muset procházet automatické filtry, které budou tupě cenzurovat obsah nahrávaný na síť," popsal výhrady poslanec Pirátů Mikuláš Peksa.

Proti výsledku středečního jednání se už ve středu postavila německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, se kterou čeští Piráti spolupracují. Naopak místopředseda Evropské komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip výsledek jednání jednoznačně přivítal. Uživatelé podle něj budou mít větší právní jistotu, že autorsky chráněný obsah prohlížejí legálně.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana autorská práva evropský parlament internet EU (Evropská unie) Mikuláš Peksa (Piráti) Marcel Kolaja

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

před 1 hodinou

před 1 hodinou

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?

Americké nálety na íránské přístavní i vnitrozemské oblasti a íránské odvetné údery na americké spojence na Blízkém východě způsobují, že se každodenní život obyvatel Íránu stává čím dál náročnějším. Lidé v zemi čelí eskalujícímu konfliktu, výpadkům elektrické energie, nedostatku vody i zpřísňujícím se represím režimu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy