ROZHOVOR | Jaké téma odlehčí vypjatá jednání? Tour a cyklistika jsou ideální, říká pro EZ ministr Petříček

Není jediný, komu světová silniční cyklistika mezi dalšími šéfy diplomacie zvyšuje tep a nenechává jej chladným. Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček přiznává, že na odlehčení vážné situace mezi vypjatými jednáními se konverzace o cyklistice i Tour de France velice hodí a pomůže vytěsnit či alespoň ztlumit napětí. „Cyklistika je skvělý sport, jeden z nejpopulárnějších v Evropě, proto je výborným tématem pro neformální konverzaci, včetně debat o Tour de France,“ tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Černínského paláce v Praze.

Často cyklistické výsledky i novinky z pelotonu probírá sociální poslanec s lucemburským ministrem zahraničních věcí Jeanem Asselbornem. „On je opravdu vášnivým cyklistou a stejně jako já jezdí často na silničním kole. A pokud vím, pak na něm vyráží i spolkový mimnistr zahraničí Heiko Maas,“ odhaluje absolvent magisterského a doktoranského programu oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy zákulisí diplomatického sboru.

Petříček obšírněji Tour de France probíral i na nedávném jednání šéfů diplomacií v Lublani. „Se Slovincem Anžem Logarem jsme o ní diskutovali. Je pochopitelné, že letošní ročník dost prožíval, a to díky souboji mezi Tadejem Pogačarem a Primožem Rogličem,“ konstatuje bývalý náměstek ministryně práce a sociálních věcí, který přiznává, že titul na Tour přál více Primoži Rogličovi. Petříček se občas o cyklistice pobaví i slovenským ministrem zahraničí Ivanem Korčokem, který jezdí na horském kole. „Pochopitelně při hovoru zmíníme osobnost Petera Sagana. Mimochodem skutečnost, že neobhájil zelený trikot je pro mě dalším překvapením letošní Tour. Češi mu opravdu fandí, protože Peter svým pojetím cyklistiky lidi baví, a i tím, jaký je. Fandil jsem mu i já, ale bohužel nemůže pořád vyhrávat,“ postekne si na adresu trojnásobného světového šampiona Petera Sagana.

Rodák z Rokycan zarmoutil všechny příznivce, kteří doufali, že by v brzké době mohla z České republiky odstartovat Tour de France či Giro d´ Italia. „Sice jsem loni v listopadu s jejím ředitelem Maurem Vegnim zahájil jednání, aby Giro mohlo z České republiky v následujících letech odstartovat od nás, ale současná koronavirová pandemie veškeré plány odsunula na neurčito, stejně jako vyjednávání o Tour de France. Poplatky za pořádání jsou velmi nákladné a peníze je nyní nutné investovat do zdravotnictví a chodu ekonomiky,“ vysvětluje v letech 2007 až 2009 bývalý asistent poslance Evropského parlamentu Libora Roučka.

Petříček i přes své enormní vytížení často vyráží na trénink. Za rok najede kolem tří a půl tisíc kilometrů. „Ještě se mně nestalo, abych přerušil práci a vyrazil na vyjíždku z Černínského paláce a zase se vrátil do úřadu. Díky mému programu je to prakticky nemožné. Pokud mně to rodina dovolí, trénuji o víkendech,“ přiznává z let 2014 až 2017 poradce poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho.

Politik se v minulosti několikrát jako divák vypravil i na Giro d´ Italia, které má pro svou uvolněnou atmosféru ze všech Grand Tour nejraději. „Dokonce si můžete vyzkoušet i horská stoupání, normální smrtelník na ně sotva vyjede, aby se o několik okamžiků v totožném kopci kolem vás přehnal peloton závratnou rychlostí. V tom momentě si říkáte, že takový výkon, jehož jste svědkem, snad ani není v lidských silách, anebo že na kolech nemohou sedět normální lidé,“ vykládá se zaujetím.

KROMĚ ČECHŮ  FANDÍ I SAGANOVI, PŘÁL MU ZELENÝ DRES

Pane ministře Petříčku, jak jste jako velký fanoušek světové silniční cyklistiky prožíval infarktovou časovku na 107. ročníku slovutné Tour de France, která rozhodla o tom, že v pondělí dvaadvacetiletý Slovinec Tadej Pogačar uzmul žlutý trikot svému krajanovi Primoži Rogličovi? Předpokládám, že jste si dramatický televizní přenos nenechal ujít.

Samozřejmě, že ne. Bylo to za celou letošní Tour de France vůbec poprvé, co jsem mohl sledovat přímý přenos, protože ve všední dny mně to moje diplomatické i politické povinnosti nedovolily. A jsem rád, že jsem měl v sobotu volno, protože časovka nemohla nechat do posledního metru nikoho v klidu. Musím se z toho nerváku trochu vzpamatovat. Celá letošní Tour byla dramatická, neskutečně vyrovnaná a organizátoři vybrali trasu, která byla nejtěžší za poslední léta. Troufnu si říci, že oba Slovinci jak Pogačar tak Roglič nás všechny bavili. Musím na rovinu přiznat, že výkon mladého Tadeje Pogačara mě uchvátil a vůbec jsem ho nečekal, šokoval mě. Vždyť bývalému mistru světa v časovce z roku 2017 Tomu Dumoulinovi či Richiemu Portemu nadělil téměř devadesát vteřin a Primoži Rogličovi téměř dvě minuty. Pogačar předvedl jízdu jako z jiné planety.

Vy diplomaté umíte věci vždy dokonale zaobalit a málokdy odpovídáte přímo. Můžete udělat, prosím, výjimku a říci, kterému Slovinci jste přál více celkový triumf na Tour de France?

Musím se přiznat, že jsem fandil Rogličovi, protože za výkony, jaké letos předváděl a i za některou smůlu, která jej na minulých závodech postihla, si celkové vítězství jako satisfakci zasloužil. Hodně lidí mu po loňském vítězství na Vueltě přálo, aby uspěl na i na Tour, ale nevyšlo mu to. Je opravdu překvapující, jak se v tak vyrovnaném závodě, najednou Pogačar vzepjal k takovému představení, to mě stále fascinuje.

Chystáte se zavolat anebo napsat svému slovinskému protějšku ministru zahraničních věcí Anžemu Logarovi, abyste mu pogratuloval k výkonům cyklistů z jeho země?

Určitě mu napíši. My jsme se o Tour ale spolu detailně bavili na nedávném jednání šéfů diplomacií v Lublani, na němž byli ještě přítomni ministři Slovenska a Rakouska. Zřejmě ministr Logar poletí do Paříže na Champs-Elysées, aby zde dekoroval na stupních vítězů své cyklistické hrdiny. Je pochopitelné, že letošní ročník dost prožíval, a to díky souboji mezi Tadejem Pogačarem a Primožem Rogličem.

S kým si z diplomatického sboru nejvíce a nejlépe popovídáte o cyklistice, abyste mezi důležitými jednáními odlehčili vážnosti situace? Kdo je z dalších ministrů zahraničních věcí jejím velkým obdivovatelem?

Velice po této stránce souzním s lucemburským ministrem zahraničí Jeanem Asselbornem, který stejně jako já jezdí na silničním kole, on je opravdu vášnivým cyklistou. A pokud vím, pak na kolo vyráží i spolkový ministr zahraničí Heiko Maas. Cyklistika je skvělý sport, jeden z nejpopulárnějších v Evropě, proto je výborným tématem pro neformální konverzaci, včetně debat o Tour de France.

Čekal jsem, že budete jmenovat i slovenského ministra Ivana Korčoka, a to kvůli Peteru Saganovi. Trojnásobnému mistru světa bohužel letos unikl osmý zelený dres pro nejlepšího spurtéra a Česi mu fandí, přijali ho za vlastního...

Ano, s Ivanem Korčokem, který ale jezdí převážně na horském kole, jsme se pochopitelně krátce bavili o Peteru Saganovi. Mimochodem skutečnost, že neobhájil zelený trikot, je pro mě dalším překvapením letošní Tour. Češi mu opravdu fandí, protože Peter svým pojetím cyklistiky lidi baví, a i tím, jaký je. Fandil jsem mu i já, ale bohužel nemůže pořád vyhrávat.

Musím se vás jako znalce rovněž zeptat, jak hodnotíte vystoupení českých cyklistů na 107. ročníku Tour de France? Roman Kreuziger, jehož jste předloni osobně na slavnostním večeru korunoval Králem české cyklistiky a který ji jel podesáté, asi zažil nejhorší Tour ve své kariéře. Jan Hirt se nedostal v horách do žádného úniku, z něhož by mohl atakovat případné etapové vítězství...

Roman Kreuziger bohužel nebyl příliš vidět, Honza Hirt v kopcích, zejména v alpských etapách, ukázal, že je vynikajícím vrchařem. Škoda, že měl krátce před Tour pád a poranil si zápěstí, což do jisté míry ovlivnilo jeho představení na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. Jinak ale dával o sobě vědět, a proto jeho vystoupení považuji za dobré.

SLAVNÉ ZÁVODY ZATÍM DO ČECH NEMÍŘÍ, KVŮLI PANDEMII

Loni v listopadu jste absolvoval jednání s ředitelem Giro d´ Italia Maurem Vegnim, jestli by tento slavný závod nemohl v České republice odstartovat anebo by se na našem území neodjelo několik etap. Jak nyní váš záměr vidíte v souvislosti s koronavirovou pandemií, protože peníze, které by šly na finanční poplatky za přidělení etap (téměř 3 miliony korun za jednu – pozn. red.), budou jistě zapotřebí jinde, a to zvláště ve zdravotnictví či v ekonomice?

Domnívám se, že v současné době bude asi muset zmíněný nápad počkat. Je to skutečně otázka nákladů. A prostředky, které mohly původně jít na cyklistiku, je nyní nutné investovat na chod ekonomiky. Priority se díky koronavirové pandemii změnily. Nejsme jediní, kdo přehodnocují původní plány. Maďarsko, konkrétně Budapešť, měla hostit letošní prolog Gira d´ Italia a nakonec se tam nepojede.

Předpokládám, že podobnou odpověď dostanu i na dotaz, zda je šance, aby v brzké době Tour de France startovala či zavítala do Prahy anebo dalších měst? Christian Prudhomme v minulosti uvedl, že by si to dovedl představit.

Věřím, že jednoho dne se cyklističtí fanoušci v České republice dočkají, že zde odstartuje Giro či dokonce Tour.  Ale zřejmě to nebude v nějakém blízkém časovém horizontu. Na druhou stranu pozvat k nám nejslavnější cyklistické závody světa, by pro zemi znamenalo skvělou reklamu i velké zviditelnění, a to byl i jeden z důvodů, proč jsme se zástupci Gira vstoupili do jednání. Bohužel už zmíněná koronavirová krize a následné ekonomické dopady spojené s ní tyto naše plány odkládají na neurčito.

Je o vás všeobecně známé, že jste si cyklistiku oblíbil. Jak se ale vaše láska ke kolu zrodila?

Pocházím z Rokycan a zde se vyráběly legendární kola značky Favorit, bohužel už musím mluvit v minulém čase. A jako malý jsem od rodičů dostal favorita a začal jsem na něm jezdit kvůli kondičce. Pak mě to přešlo a kolo jsem bral vyloženě jako turistickou záležitost, ale v dospělosti mě pravidelné ježdění na silničce či dokonce trénování zase chytlo. Snažím se s kamarády jezdit často, ale jako ministr jsem časově limitován, a tak nemohu jezdit takové objemy, jak bych chtěl, což je pochopitelné. Ale snažím se, protože cyklistika je skvělý sport, který vás udrží v kondici i ve formě. Bohužel je to časově náročný sport.

Je možné, abyste na chvíli ve všední den přerušil práci v Černínském paláci a vyrazil na kole třeba směrem na Strahov, abyste se trochu vyjel a pak si dal rychlou sprchu a zase na sebe oblékl šaty s kravatou?

To se mně ještě nikdy nepodařilo a myslím si, že je to při mém programu zcela nemožné. Alespoň o víkendech, pokud mě rodina pustí, zkouším pravidelně vyrážet na vyjíždku. Pravidelně v červnu však s kamarády podnikáme pánský výlet na kolech a na nich se pěkně protáhneme.

Kolik kilometrů za rok najedete?

Letos to nebude nic moc. Počítám, že bych se mohl dostat na hranici kolem tří a půl tisíc kilometrů.

MINISTR MÁ V NOHOU I HORSKÁ STOUPÁNÍ NA GIRU

Pokusíte se z titulu své ministerské fukce i vašeho cyklistického zapálení dostat či pozvat do České republiky britského cyklistu Christophera  Frooma, čtyřnásobného vítěze Tour de France, dvojnásobného vítěze Vuelty a pokořitele Gira d'Italia? Ptám se na to z důvodu, že po sezoně Froome přestupuje do stáje Israel Start-Up Nation, kde je jedním ze sportovních ředitelů Čech René Andrle, a tak by jednání přes něj mohla být jednodušší. Když kvůli koronaviru není nyní možné dostat do země slavné závody, pak by se republika mohla zviditelnit díky pozváním Frooma.

Je to jedna z možností, o níž se opravdu dá uvažovat. Osobně jsem ale rád, že v České republice máme závody, na něž jezdí world tourové stáje. Například klání Czech Cycling Tour byl prvním závodem po koronavirové přestávce a na zmíněném českém závodě startovalo i několik jezdců, které jsme mohli vidět i na letošní Tour. Určitě by bylo skvělé, kdyby se podařilo na nějaký tuzemský závod dostat jezdce typu Chrise Frooma, anebo aby se na nich objevila jména nejznámějších českých cyklistů.

Kterou Grand Tour máte z vašeho pohledu nejraději? Je to Giro d'Italia, Tour de France anebo Vuelta?

Tour de France je určitě nejslavnější a nejsledovanější, ale já se musím přiznat, že upřednostňuji Giro d´ Italia. Baví mě více, protože na něm panuje uvolněnější atmosféra. Navíc jsem měl možnost se na něj opakovaně na několik dní podívat jako divák a úplně mě zmíněná atmosféra pohltila. Co je na Giru rovněž skvělé, je skutečnost, že vám zde dovolí se projet po shodné trase, po níž projedou profesionálové, a tak to je pro každého hobbíka neskutečný zážitek. Dokonce si můžete vyzkoušet i horská stoupání, normální smrtelník na ně sotva vyjede, aby se o několik okamžiků v totožném kopci kolem vás přehnal peloton závratnou rychlostí. V tom momentě si říkáte, že takový výkon, jehož jste svědkem, snad ani není v lidských silách, anebo že na kolech nemohou sedět normální lidé. Naposledy jsem svědkem tohoto divadla byl před třemi lety a rád bych si vzpomínaný zážitek zase zopakoval. Velkou výhodou je, že severní Itálie je z Čech blíže než Francie.

Jaký signál vyslala letošní Tour de France světové společnosti, když se kvůli pandemii odložily letošní letní olympijské hry, nehrál se ani posvátný Wimbledon a zrušeno bylo hokejové mistrovství světa? Lze nejslavnější cyklistické závody jako Tour, Giro či Vueltu, které se sice kvůli infekci jedou v jiných termínech, brát za jakýsi vzkaz pandemii, že lidstvo se před ní nezastaví a nevzdá se oblíbených tradic?

Věřím, že pořádáním nejslavnějších cyklistických závodů se onen signál skutečně vyslal. Lidé vidí, že i takovou obtížnou situaci, jakou způsobila pandemie koronaviru, překonáme, a že sportovní svět a snad nejen on se s jejími následky vypořádá. A i když letošní Tour proběhla občas bez diváků, myslím tím hlavně některé horské dojezdy, nabídla neskutečný sportovní zážitek, na který budeme dlouho vzpomínat.