KOMENTÁŘ | Karvinské ohnisko může do hnutí ANO zavléci novou infekci. Stát má pomáhat, ne jen zaklekávat

KOMENTÁŘ – Mohou si sami do svých řad zavléci novou nekontrolovatelně šířící infekci. A tentokráte se nejedná o covid-19. Hnutí ANO totiž hrozí, že onemocní nepříjemnou diagnózou, která může zavinit podstatný úbytek voličských preferencí. Karvinsko, kde propuklo ohnisko koronavirové nákazy, se může cítit pořádně ukřivděno tím, že politici, které převážně volili, je nechali nyní v pořádné bryndě. Hnutí ANO, jež v Moravskoslezském kraji při parlamentních volbách získalo přes 35 procent hlasů, může ohledně své budoucnosti v tomto regionu vážně trnout. A když k tomu ještě přidáme zrušení nemocnice v Orlové, pak se odveta u volebních uren může proměnit i v debakl současného lídra, byť zatím stále bezpečně vede.

Jako by Karvinsko leželo na konci světa. Jinak si macešský přístup vládní koalice a především hnutí ANO lze jen těžko vysvětlit. Koronavirové ohnisko v tamním regionu kabinet Andreje Babiše dlouho ignoroval. Stát nechal běžet doly, byť mnozí upozorňovali, že právě zde hrozí největší riziko nákazy. A na toto zjištění nemusí být člověk epidemiologem, aby věděl, co vážně hrozí, pokud havíři budou dále fárat.

Ekonomické zájmy zřejmě zvítězily nad zdravím horníků i dalších občanů. Za státní podnik Prisko, který provozuje OKD, je totiž odpovědné ministerstvo financí, jež má v gesci Alena Schillerová. Paní ministryně měla už na jaře, kdy se takzvaně vypnula kvůli infekci celá země, omezit či zastavit těžbu v dolech. Neudělala to. Proč tak neučinila, není asi těžké uhodnout. OKD se totiž údajně nenachazí v dobré fyzické kondici. Až raketový nárůst konečně doly zastavil.

Za důvěru ve volbách se jim nyní odvděčili ignorací

Lidé na Karvinsku tak mají oprávněný dojem, že se vláda na region zcela vykašlala. Což je paradoxní, neboť Moravskoslezský kraj lze nazvat baštou hnutí ANO, které  zde při posledních parlamentních volbách v roce 2017 rozdrtilo konkurenci a slavilo zisk přes 35 procent. Za důvěru se jim vítěz nyní odvděčil ignorací při současných problémech. Jestli někdo z voličů, kteří fandí zmiňovanému hnutí, měl určité pochybnosti, když vláda nechala uzavřít nemocnici v Orlové, kde by se nyní mohli léčit pacienti s koronavirovou nákazou, pak nyní už asi neváhá. Tolik vychvalovaní politici, které volební vítězství katapultovalo k moci, se nyní od občanů na Karvinsku odvrátili zády.

Moc dobře si tamní lidé uvědomují, že pokud by ohnisko nezačalo komplikovat ostatním občanům v zemi odjezdy na zahraniční dovolené, neboť některé státy nedávno ohledně ohniska znovu zpozorněly, pak by se nákaza s největší pravděpodobností tak detailně nerozebírala a neřešila. Většina lidí z Karvinska s politiky už nadobro skoncovala. Poslouchat totiž, jak někteří z nich vykládají, že si za současnou situaci mohou sami, je nebetyčná nehorázná lež. Oni za ni nemohou, to je nesmysl! Jen zbytečně tak sílí stigma občanů z regionu, kterých se pomalu ostatní lidé v republice štítí. Viníci jednoznačně sedí ve Strakově akademii. Doly měli činitelé uzavřít hned, jak se koronavirus uvelebil v České republice. Jasně to dokumentoval poslanec za ODS Jakub Janda, který kabinet Andreje Babiše, konkrétně jeho, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryni financí Alenu Schillerovou vyzval, aby už konečně zvedli zadek a zajeli se podívat, jak situace v Karviné vypadá, kde ve městě ani v okolí není dostatečný počet kapacit na testování. Dělají se hlavně rychlotesty, která však ukáží jen to, že jste nemoc prodělali, ale neodhalí, zda jste aktuálně infekční. Je nutné začít testovat pomocí PCR testů a posílit mobilní odběrová místa. Nákazu pacientům neoznamuje hygiena, ale vrátný

Pane premiére, stát tady občas je od toho, aby občanům skutečně pomohl. Stát tady opravdu není jen proto, aby na některé nepohodlné podnikatele či firmy jen zaklekával či díky němu pocítili, jaké je to zaplést se s Finanční správou a řešit zajišťovací příkazy. Chytrou karanténu vláda v regionu proměnila na hloupou, z lidí si snad dělá legraci, když hygienické stanice nejsou schopny občanům sdělit, zda jsou pozitivní či nikoli. Organizace od hygieniků, kteří tvrdí, že když vám nezavolají do 16 hodin, pak nejste nakaženi, abyste poté zjistili, že pozitivní jste, jen ze stanice zapomněli vytočit vaše číslo, neodpovídá moderní době pyšnící se tolika technickými vymoženostmi.

Mnozí se rovněž o tom, že jim v těle řádí koronavirus, dozvěděli až od vrátného, který je nepustil přes vstupní závoru na směnu, protože má pro ně od hygieniků vzkaz, že jsou nemocní. Kdyby se tyto zmatky děly v počátku pandemie, nikdo by se nedivil. Ale koronavirus zde vládne už pátým měsícem. Místo, aby bylo okamžitě zahájeno celoplošné testování a v první řadě byli kontrolováni horníci s jejich rodinnými příslušníky, tak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch si od mimořádné schůze v Poslanecké sněmovně dopřeje desetidenní pauzu než za asistence armády tento projekt spustí. Rozjet se má až 19. července.

Premiér se občas promění v paní Columbovou

Ministerský předseda Andrej Babiš opět prokázal, že pokud se vyskytne problém, který jej může politicky ohrozit, promění se v paní Colombovou anebo dá od patálie ruce pryč. Zatímco ještě 24. března v projevu k národu prohlásil následující: „Já jako premiér země samozřejmě osobně odpovídám za všechna krizová opatření a beru na sebe plnou politikou odpovědnost,“ tak se jí postupně a pozvolna zříkal. Definitivně ji ze svých beder sundal před týdnem. V neděli 5. července prohlásil: „Všechna rozhodnutí dělali epidemiologové a hygienici. Neudělala to vláda, vláda to schvalovala.“ Do normální řeči se premiérova slova dají volně přeložit tak, že pokud je malér, za nic nemůže, to oni, já s tím nesouhlasil a v případě, že se objeví úspěch, okamžitě si jej přivlastní. Lidé ale dávají ve volbách hlas tomu, kdo se za ně postaví, když to bude nutné. Andrej Babiš tak zatím nečiní a nechává své příznivce ve štychu.

Karvinskem se nyní šíří zloba, a tak je logické, milí horníci i občané, abyste ani na okamžik ze své situace nevinili pana premiéra. To stejné platí i pro živnostníky, kteří tratí na tržbách, když do regionu se turisté bojí jezdit. Ale potlačme ironický tón a vžijme se do lidských osudů, které jsou ohniskem těžce zkoušeny.

Živnostníci i agenturní horníci volají o pomoc

Vláda by se měla zachovat lidsky a nepočítat jen groše. Kabinet Andreje Babiše by měl podnikatelům na Karvinsku vyplatit mimořádný kompenzační bonus, zastat by se měl i 1700 agenturních horníků, kteří na rozdíl od těch kmenových mají při uzavření dolů nárok jen na 60 procent ze své mzdy. Jejich složitá situace stát příliš netrápí. Kdyby opoziční Piráti nezačali vyjednávat o udělení různých benefitů, zbytek republiky by vůbec netušil, jaké trable prožívají agenturní havíři i jejich rodiny.

Koronavirové ohnisko na Karvinsku skutečně může zatřást volebními preferencemi a přeskupit síly. Zatímco u premiérova údájného střetu zájmů či jeho kauzy Čapího hnízda se voliči kvůli složitosti případů řídí podle vyjádření politiků, s nimiž sympatizují, u nákazy v Moravskoslezském kraji je situace jiná. Tady lidé nepotřebují nic vysvětlovat, jak se na kauzu Karvinsko mají dívat. Mohou se řídit vlastní zkušeností, která je u většiny stejná: Bohužel, vláda Andreje Babiše se zatím na nás vykašlala.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Andrej Babiš Vláda ČR Karviná OKD Moravskoslezský kraj Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy