KOMENTÁŘ | Zeman vrací zemi do komunismu. Vystrčil nedrží ústa ani krok, a tak jej potrestal i odepsal

Na Hradě prostě není místo pro pluralitní názory. A prezident Miloš Zeman to předvedl i potvrdil v rozhovoru pro televizi Prima. Opět ožil bolševický postoj, podle něhož, kdo nedrží ústa a krok, je okamžitě zavržen i odepsán. Předseda Senátu Miloš Vystrčil nedemokratické praktiky plně pocítil po svém návratu z hrdinské návštěvy Tchaj-wanu, kdy se po svém návratu do vlasti dozvěděl, že už nebude zván na setkání nejvyšších ústavních činitelů. Hlava státu se chová jako autoritativní císař, který ztrestá a poníží každého, kdo jej neposlouchá. Zemanův verdikt naopak může ještě více Vystrčilovi, jehož cesta na ostrov jej vystřelila na světové výsluní, pomoci a ukázat, jakými morálními vlastnostmi disponuje člověk, jenž vykonává nejvyšší ústavní funkci v zemi.

Hlavě státu chybí logika, vdově po Kuberovi by se měl omluvit

Prezident zapomněl, že Vystrčil neletěl na Tchaj-wan, který Čína považuje za vzbouřeneckou provincii, jen na základě své libovolné vůle. Nešlo o žádné anarchistické rozhodnutí. Mandát k misi matematikovi a fyzikovi dal jednoznačně Senát, a to v poměru padesát ku dvěma hlasům. Zeman se sice ohání tím, že se v minulosti podřídil hlasování, které vždy uzavírá debatu ústavních činitelů o zahraniční politice a poukázal na své prohry ohledně oduznání samostatnosti Kosova či přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, ale zapomněl dodat, že Vystrčil výjezdem nezpůsobil v Tchaj-peji žádné diplomatické faux-pas. Není pravdou, že by šéf Horní komory Parlamentu během mise řekl, že Tchaj-wan je samostatným státem, z čehož jej hradní pán viní. Je to největší dezinformace, jaká byla v souvislosti s misí na ostrov vypuštěna.

Na Miloši Vystrčilovi je patrné, že je matematik. Vše mu tedy musí sedět a do sebe na milimetr přesně zapadat. Nikdy by neudělal nic, aby mu rovnice nevycházela, aby se provinil proti pravidlům. Naopak tím, kdo postrádá logiku, je prezident. Příklad? Cestu místopředsedy ODS označuje za jeho klukovskou provokaci, tak jak to chtějí slyšet zavilí soudruzi z Pekingu, ale už zapomněl, kdo „s provokací“ vlastně započal. Miloš Vystrčil to nebyl, jako první s myšlenkou letět na Tchj-wan přišel zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera. Tedy ten stejný Kubera, jehož chtěl Zeman vyznamenat nejvyšším státním vyznamenáním Řádem Bílého lva. Nikdo nepochopil, za co vlastně chtěl metál předčasně zemřelému politikovi udělit, když se vlastně on vehementně zasazoval o boj proti komunistické říši zla i nesvobody a šel proti Zemanovi. A nyní Kuberu vynáší do nebes a kritizuje Vystrčila za Tchaj-wan. Současný šéf Senátu jen navázal na poselství a odkaz svého předchůdce, přesto Zeman Vystrčilovi nyní přisoudil roli hlavního padoucha.

Bývalý premiér a předseda ČSSD nezapřel, že v něm dříme velká dávka hulvátství. Říci před národem, že se vdově po Jaroslavu Kuberovi zalíbilo ve světle reflektorů, a proto se rozhodla zmíněné vyznamenání od něj nepřevzít, je hodně za čarou. Výrok je plný neúcty, arogance, papalášství, ironie i zla. Věra Kuberová po žádné slávě netouží, stále se nevzpamatovala z nejasné smrti svého milovaného muže, na nějž nelidsky tlačila čínská ambasáda s jejím velvyslancem Čang Ťien-minem. Žije v zajetí svého smutku a žalu. Jedině, po čem touží, je vypátrat, co vyvolalo smrt jejího chotě. Jestli v paní Kuberové byla setinka pochybnosti, že neměla Řád Bílého lva odříci, pak nyní může být na sebe za své rozhodnutí hrda. Zeman si nezaslouží, aby mu vdova, byť jen na vteřinu, podala ruku či mu byla vděčna. Jaroslav Kubera by její krok jistě ocenil a k tomu by i přidal nějaký pro něj typicky vtipný, ale ostrý bonmot.

I když jsme si už mohli zvyknout, že prezident vzhlíží k diktátorským režimům jako je Rusko či Čína, stále je zarážející, že neutrousí ani větu, která by zahrnovala zastání českých představitelů. Neudělal to na jaře, kdy komunální politici za své protiruské aktivity čelili výhružkám z Moskvy, neučinil tak ani nyní v případě Miloše Vystrčila, jemuž čínské ministerstvo zahraničních věcí vzkázalo, že za misi na Tchaj-wanu zaplatí vysokou cenu. Pod tímto výrokem se totiž může skrývat cokoli, třeba i fyzická likvidace druhého nejvyššího ústavního činitele. Byť má Zeman rozdílné názory, měl by si uvědomit anebo mu to někdo z jeho nabubřelého okolí připomenout, že je stále českým prezidentem a měl by hájit domácí zájmy a zastávat se politiků, i když s jejich názory nesympatizuje. Pražský hrad opravdu není detašovaným pracovištěm Pekingu či Kremlu. Je vrcholem ostudy, že Zeman nerozpoutal diplomatický skandál na obranu Miloše Vystrčila. Čínský velvyslanec Čang Ťien-min měl být už ze země dávno vyhozen na hodinu a měl by mít doživotní zákaz vstupu do České republiky.

Člověk, který byl v KSČ a zapletl se s StB, nemůže mít rovnou páteř

Cesta na Tchaj-wan nedá spát ani premiérovi Andreji Babišovi. Šéf hnutí ANO se v nedělním diskuzním pořadu Partie na televizi Prima několikrát vymezil proti tomu, že Vystrčil letěl do Tchaj-peje, aby narovnal českému národu páteř. Ministerský předseda několikrát ve studiu řekl, že on páteř narovnávat nemusí, protože ji má rovnou. Pane Babiši, opravdu je tomu tak? Může člověk, který byl členem vražedné, zločinecké a zlodějské oganizace jménem KSČ a do toho se pravomocně zapletl s odpornou StB, o sobě prohlásit, že má rovnou páteř? A navíc je nutné zmínit, že se jeho kabinet opírá o podporu současných komunistů, jimž vládne soudruh Vojtěch Filip, z něhož totalita a nenávist vůči třídnímu nepříteli jen vyvěrá. Zřejmě proto Babiš neustále upozorňoval, že jeho páteř je rovná. Ale není a ani nemůže být.

Babiš také upozorňoval, že v zemi máme demokracii a svobodu. Jeho vystupování však o tom nesvědčí. Nejvíce z celé tchaj-wanské mise jej rozzuřilo, že Miloš Vystrčil na ostrově zmínil spolek Milion chvilek pro demokracii, čímž vyzdvihl, jak je skvělé, že mladí lidé se u nás zajímají o politiku, osud země jim není lhostejný a střeží odkaz sametové revoluce, jímž je bránění demokratických hodnot. Premiér prostě nemůže překousnout, že jde někdo proti němu a hlavně nemůže spolknout, že na lidi kolem Mikuláše Mináře nemůže vytáhnout žádnou špínu, protože všichni se narodili až po Listopadu 1989.

Jak z Babiše prší demokracie, ukázal už ve zmíněném pořadu, kdy národu sdělil, že mu Česká televize nebude nakazovat, diktovat, kdy má chodit do Otázek Václava Moravce. Jeho dikce, rétorika i mimika, byť měl na sobě nasazený zázračný respirátor, díky němuž nechodí do karantény, byť se setkal s nakaženými lidmi, svědčí o tom, že o demokracii možná maximálně četl v Peroutkově díle Budování státu. Ale jinak mu moc neříká.

Šéf Senátu jednoznačně premiéra v debatě zastínil

Andrej Babiš v nedělním odpoledni jinak utrpěl neskutečný debakl. Doktor Vystrčil jej v debatě sportovní terminologií úplně vynuloval. Opět předvedl, že když není obklopen stádem svých kývačů, přisluhovačů a obdivovatelů, neumí diskutovat a soupeř jej jednoznačně zastíní. Šéf Senátu působil jako srbský tenista Novak Djoković, který vybere každý míček a na síti jej světová jednička s přehledem uklidí do volného prostoru soupeřova kurtu. Nenechal se vykolejit ani narážkou, že neumí perfektně anglicky a naopak decentně zmínil, že pan premiér zase nerozumí energetice a odmítá jej z ní zkoušet, a přesto jeho rozhodnutí v souvislosti s navrhováním energetických zákonů nezpochybňuje. Miloš Vystrčil je prostě noblesní politik, jemuž je babské handlování cizí a je nad něj povznesený. Mimochodem, když už jsme, pane ministerský předsedo, u jazykové vybavenosti, jak je na tom vaše ministryně financí Alena Schillerová? Už si alespoň otevřela první lekci angličtiny pro samouky?

Ať se Zeman i Babiš po cestě na Tchaj-wan vztekají jako malé děti, když jim rodiče zabaví hračku, jedno je nezpochybitelné. Miloš Vystrčil a celý Senát dal najevo, že v České republice jsou ještě politici, kteří odmítají tolerovat bolševické čínské zlo a jsou imunní vůči výhrůžkám, které zní úplně shodně s těmi, jaké poslouchali disidenti za totality při výslechu na Bartolomějské. Byl nejvyšší čas ukázat, že v demokratické zemi se nikdo nebude sklánět před totalitní Čínou a zároveň by bylo chybou vázat se na diktátorský režim. Do obchodu se obvykle politika neplete, ale to v Číně neplatí, tam rozhoduje komunistická partaj, a pokud někdo tamní soudruhy rozzlobí a odporuje jim, pak se byznys stopne a stornuje. Proto je současná situace i výstrahou pro české společnosti a firmy, aby se tak nevázaly na Čínu a odbyt pro své výrobky hledaly i na západním trhu.

Miloš Vystrčil s dalšími členy delegace výrazně zviditelnil ve světě Českou republiku, které demokratický svět tleská za odvahu a rozhodnutí se nepodřídit totalitní diktatuře. V dějepisných čítankách tak záhy přibude další kapitola, A to, že Češi kromě hrdinného Václava Havla mají další vzor v boji proti komunismu. Miloš Vystrčil ukázal, že se nebojí žádného vzdoru a ani drsné výhrůžky jej nezastaví, nezlomí.