ROZHOVOR | Registrace si musíme otestovat. Denně naočkujeme až 500 lidí, říká hejtman Grolich

ROZHOVOR – Nevadí mu, že očkovací strategie proti covidu-19 je v České republice postavena na hejtmanech. Šéf Jihomoravského kraje Jan Grolich má výhrady k centrálnímu registračnímu systému, který zatím se svým týmem neměl možnost otestovat. „Doposud nevíme, jak bude vůbec fungovat. Potřebujeme si nutně vyzkoušet, zda se do programu vůbec můžeme přihlásit, abychom v něm jako očkovací centrum byli vidět. Zatím se tak neděje. Určitou komplikací rovněž je, že u dodávek vakcín nejsou přibaleny stříkačky a injekční jehly,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nejmladší současný hejtman v zemi Jan Grolich z KDU-ČSL.

Na pomoc od státu nečeká. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich se svým týmem už spustil očkování na Brněnském výstavišti. Organizaci si pochvaluje. „Od pondělí se nám podařilo náš program ještě vylepšit a později budeme vše ještě s odborníky konzultovat. Podle vypracované analýzy nastavíme systém pro naše okresní očkovací centra.“ Během probíhajícího týdne by měla být vakcína na výstavišti aplikována více jak dvoutisícovce lidí. „Během pondělí látku dostalo prvních tři sta lidí a od úterý každý den očkujeme přes pět set zájemců.“

Lidovecký šestatřicetiletý politik se domnívá, že v Jihomoravském kraji podle aktuálních čísel dochází k postupnému překlonění křivky do klesající úrovně v souvislosti s počtem dalších nakažených. „Doufám, že se nejedná o jednorázovou statistiku, ale o dlouhodobý trvalý trend, který bude pokračovat.“ Jako důkaz lepšícího se stavu argumentuje, že tamní fakultní nemocnice už v menších počtech vypomáhaly s přijetím nakažených pacientů ze Zlínského kraje. „Kapacity tedy máme, a proto osobně věřím, že v Jihomoravském kraji máme nejhorší za sebou.“

Sám přiznává, že hlavní problém, který kraj trápí, se týká lůžek, u nichž musí být připojený plicní ventilátor. „Zde se už dostáváme na limit. U infikovaných, kteří potřebují techniku, je potíž v tom, že na oddělení stráví delší dobu. Jde o dlouhodobější hospitalizaci, a tak počet lidí s vážným průběhem nebude během následujících tří týdnů rapidně ubývat, a to ani v případě, že se stav bude lepšit.“

Bývalý advokát se nedomnívá, že by vláda měla omezovat práva těm, kteří odmítnou očkování. „Určitě by z její strany neměli být limitováni, protože očkování je dobrovolnou akcí. Kabinet by naopak měl fungovat tak, aby lidé měli motivaci se dát očkovat. A forma zákazů či trestů žádnou motivaci nepřinese.“

Zastupitel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz srovnává práci starosty v obci Velatice, kde dříve působil, s funkcí hejtmana Jihomoravského kraje. „V nové pozici se mohu spolehnout na sedm set lidí, které úřad zaměstnává, zatímco jako starosta malé obce jsem byl odkázán jen sám na sebe.“ Jan Grolich rovněž zmiňuje, že při vážných i klíčových jednáních využívá zkušenosti, které načerpal jako stand-up komik. „Občas se mně daří vážnou situaci odlehčit a při klíčových jednáních mám tendenci aktuální stav glosovat.“

ABSENCE STŘÍKAČEK A JEHEL U VAKCÍN SE MUSÍ ŘEŠIT

Pane hejtmane Grolichu, jaká je v Jihomoravském kraji současná situace ohledně kapacity lůžek v souvislosti s hospitalizovanými na covid-19 v tamních nemocnicích?

Podle aktuálních čísel jsme připraveni na kapacitu až 1200 lůžek a nyní se nacházíme pod tisícovou hranicí.  Hlavní problém, který kraj trápí, se týká lůžek, u nichž musí být připojený plicní ventilátor. Zde se už dostáváme na limit. U infikovaných, kteří potřebují techniku, je potíž v tom, že na oddělení stráví delší dobu. Jde o dlouhodobější hospitalizaci, a tak počet lidí s vážným průběhem nebude během následujících tří týdnů rapidně ubývat, a to ani v případě, že se stav bude lepšit. Naštěstí podle středečních čísel dochází k postupnému překlonění křivky do klesající úrovně v souvislosti s počtem dalších nakažených pacientů. Doufám, že se nejedná o jednorázovou statistiku, ale o dlouhodobý trvalý trend, který bude pokračovat.

V jaké jihomoravské nemocnici je nyní nejhorší stav?

Jelikož se situace neustále v zařízeních mění, tak nemohu momentálně říci, která konkrétní nemocnice je ve velkých obtížích. Nejvíce pacientů je samozřejmě ve fakultních nemocnicích, které pochopitelně mají dostatečné rezervy. Jiná situace panuje v menších nemocnicích, které mají k dispozici dva anebo tři ventilátory, a tak se rychle zaplňují. Podstatné je, že nemocnice mezi sebou spolupracují. Pokud se tedy někde kapacita naplní, jsme schopní infikované transportovat do fakultních nemocnic, které už v menších počtech vypomáhaly s přijetím nakažených pacientů ze Zlínského kraje. Kapacity tedy máme, a proto osobně věřím, že v Jihomoravském kraji máme nejhorší za sebou.

Přesto se zeptám, zda jste nezaznamenal, že by například v některých menších nemocnicích vyhlásili stop stav s příjmem dalších nakažených?

Situace se opravdu vyvíjí z hodiny na hodinu. Ale je naprosto nemožné, aby kterákoli nemocnice jen tak zavřela své dveře. A proto je vzájemná komunikace mezi jednotlivými zařízeními klíčová. V případě, že některé z nich nahlásí plnou kapacitu intenzivních lůžek, obratem kontaktují hlavně fakultní nemocnice, kam se pacienti převážejí, pokud má některá z menších nemocnic kapacitní potíže.

Co říkáte na realitu, že k vakcínám nejsou přibaleny stříkačky a injekční jehly? Jedná se pro nemocnice o velký problém anebo mají zásoby? Materiál pro očkování proti covidu-19 si podle strategie očkování měly především zajistit nemocnice. Vyplývá to z verze národní vakcinační strategie zveřejněné k 22. prosinci. Další miliony stříkaček a jehel mají přijít ze společné objednávky Evropské unie, dodávka z Číny zatím nedorazila.

Zatím na hejtmanství nedisponujeme informacemi, že by zdravotním zařízením zmiňované pomůcky došly. Ale samozřejmě se otázka ohledně stříkaček a injekčních jehel musí vyřešit do doby, než přijde velké množství vakcín, a předpokládám, že se zmíněný problém na centrální úrovni vyřeší. V Jihomoravském kraji proto počítáme s nákupem malé zásoby pro určité překlenovací období, kdyby dodávky s potřebným materiálem stále nebyly k dispozici.

KRAJE MAJÍ SVÁ SPECIFIKA, JEDNOTNÁ LINIE NENÍ MOŽNÁ

Jaký je váš názor na vládní očkovací strategii? Máte vůči kabinetu jako hejtman nějaké výtky?

Osobně nechci nic státu vytýkat, ale vše chci postavit jinak. Celou situaci vnímám tak, že nyní máme tři limity ze strany státu. Jedním z nich je počet vakcín, který jako kraj neovlivníme. Druhým je centrální registrační systém, v němž se bude řešit, jak rezervovat termíny a zadávat o lidech požadující informace i vše vykazovat. Jedná se o centrální věc, kterou můžeme připomínkovat, ale nejsme schopni systém ovlivnit. Zatím jsme neměli příležitost si jej takzvaně osahat z pohledu očkovacího centra. To znamená nahrát do něj i kapacity nemocničních očkovacích center, které do systému stát nezahrnul. Vůbec tedy nevíme, jak bude fungovat, a to je další limit. Není to náš režim, a tak zmíněné nedostatky neovlivníme. A třetím problémem, který jste už zmínil, je počet injekčních jehel a stříkaček. Všechno ostatní ale vnímám tak, že jako kraj máme volnou ruku a vše nastavíme tak, abychom byli schopní tisíce lidí odbavit.

Co všechno konkrétně potřebujete otestovat?

Teď jako krajská nemocnice potřebujeme vyzkoušet, zda se do systému vůbec můžeme přihlásit, abychom v něm byli vidět. Doposud se tak neděje, neregistrujeme se v něm. Rovněž musíme otestovat, jakým způsobem se do režimu zadává naše volná kapacita. A to, že například v úterý máme kapacitu sta lidí od tolika do tolika hodin. Stále však netušíme, jak vše bude fungovat, vůbec nevíme, jak se k nám registrovaní lidé vklíní na případné uvolněné termíny. Z naší strany bohužel nikdo neví, jak systém bude fungovat. Zatím jsme obdrželi tři vstupy, abychom si nanečisto vyzkoušeli registraci ze strany uživatele. Ale to pro nás není zase až tak podstatné. Primární je pro nás pohled do druhé strany systému, a to nám ještě nebylo umožněno.

Vy už jste začali očkovat na Brněnském výstavišti. Jste s organizací spokojený?

V gesci má vše převážně fakultní nemocnice Brno. Na výstavišti jsem se byl podívat v pondělí a už první pracovní den očkování fungovalo velice dobře. Během dvou dnů tamní systém dále zdokonalujeme a už nyní je režim oproti pondělku částečně vylepšený. Pro nás je podstatné, že očkování běží a současný program se osvědčuje. Navíc na výstaviště ještě posíláme odborníky, s nimiž problematiku budeme konzultovat a vyhodnocovat. Podle vypracované analýzy nastavíme systém pro naše okresní očkovací centra.

Kolik lidí plánujete na výstavišti do týdne naočkovat?

Během probíhajícího týdne by měla být vakcína aplikována více jak dvoutisícovce lidí. V pondělí látku dostalo prvních tři sta lidí a od úterý každý den očkujeme přes pět set zájemců.

Mám pocit, že nebýt vás hejtmanů, tak se očkování v republice nerozběhne. Například předseda Asociace krajů České republiky Martin Kuba, jihočeský hejtman, je velice aktivní. Rovněž ani vy nezůstáváte pozadu…

Očkování je postaveno na krajích. V některých státech, jako například Velká Británie, postavili strategii na očkovacích centrech, v Německu v nich už vše běží a u nás strategie stojí na hejtmanech.

Spolupracujete jako hejtmani vzájemně mezi sebou?

Minimálně jednou týdně spolu všichni komunikujeme. Ve spojení jsme i formou videokonference, které se účastní zástupci ministerstva zdravotnictví, občas na ní vystoupí i pan premiér Babiš. Kromě samostatných videokonferencí pro nás jsme v denním kontaktu přes WhatsApp, přes nějž si píšeme různé informace či nějaké poznatky. I přes pravidelný a častý kontakt nejde očekávat, že se vymyslí jednotný systém pro všechny kraje. Každý kraj má totiž svoje specifika a podle nich se k dané problematice musí postavit. Například je nutné si uvědomit, že ne každý kraj má fakultní nemocnici, my kupříkladu disponujeme dvěma. Rovněž úplně jinou pozici má třeba Středočeský kraj, který je obklopen Prahou, a to mu pomáhá. A tak kvůli zmíněným specifikům se nejde řídit jednotným systémem, abychom podle něho jeli a nastavili všude stejnou linii.

STAROSTA ŘEŠÍ VŠE SÁM, NYNÍ MU POMÁHÁ SEDM SET LIDÍ

Zajímá mě váš názor jako absolventa Právnické fakulty Masarykovy univerzity, zda by lidé, kteří odmítnou očkování, měli mít kvůli vyššímu riziku přenosu nákazy koronaviru menší práva než ti, kteří si vakcínu nechají aplikovat? Mám tím na mysli, jestli by jim měl být omezován přístup do restaurací, na sportovní či kulturní akce.

Určitě by ze strany vlády neměli být limitováni, protože očkování je dobrovolnou akcí. Kabinet by naopak měl fungovat tak, aby lidé měli motivaci se dát očkovat. A forma zákazů či trestů žádnou motivaci nepřinese.

Než jste se loni na podzim stal nejmladším hejtmanem, byl jste starostou obce Velatice, která má 790 obyvatel. Nyní šéfujete Jihomoravskému kraji, v němž žije 1,19 milionu lidí. Jaký je mezi oběma funkcemi rozdíl a co vás v nové pozici nejvíce překvapilo?

Na rovinu řeknu, že mě nic nezarazilo, neboť jsem věděl, do čeho jdu. Být hejtmanem je úplně jiná práce než vykonávat post starosty. Nyní mám zcela odlišný druh práce. Je to obdobné, jako když změníte svoje zaměstnání a jdete do jiného oboru. Každopádně největší změnou je, že nyní sedím na úřadě, který má přes sedm set zaměstnanců, a já se na oněch sedm set lidí mohu kdykoli a s čímkoli obrátit. Na obci, kde jsem starostoval, si člověk s veškerou agendou musí poradit sám a je odkázán pouze na sebe. Na hejtmanství mám lidi, kteří věci zprocesují, a moje hlava tak může řešit následně mnohem více věcí naráz, než starosta, jenž každou problematiku musí řešit od A až do Zet sám. Tady, když něco rozhodnu, tak tým vše zpracuje a já potom už dokumenty zkontroluji, zda jsou v pořádku, a signifikuji je. Když to shrnu, na hejtmanství žádný úkol není na jednom člověku, ale o vše se dělí sedm set lidí.

Pomáhá vám v nové pozici, že jste byl v minulosti i stand–up komikem? Je možné váš herecký talent v něčem nyní uplatnit, například ve vážných situacích?

Jde spíše o rétoriku, neboť si troufnu říci, že jsem obecně komunikativní typ, a proto jsem se dostal ke stand-upu. Musím ale říci, že se mně občas daří vážnou situaci odlehčit a při klíčových jednáních mám tendenci aktuální stav glosovat.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.
Marcela Hennlichová Rozhovor

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Více souvisejících

rozhovor Jan Grolich (KDU-ČSL) Jihomoravský kraj očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) KDU - ČSL Zdravotnictví kraje

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První slova Putina po summitu: Přáli bychom si, aby boje skončily

Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce vyjádřil ke schůzce a označil ji za „včasnou a velmi užitečnou“. Podle Kremlu Putin v sobotu uvedl, že s Trumpem probral „prakticky všechny oblasti spolupráce“, ale především se věnovali „možnému řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“

před 3 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku

Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Políček Evropě i Ukrajině: Trump couvl z požadavku na příměří

Posun od příměří k mírové dohodě je významný, protože před summitem se Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU, vyjádřila, že smysluplná jednání o ukončení války se mohou uskutečnit pouze v kontextu příměří nebo omezení bojů. Nyní to ale vypadá, že se situace změnila.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První vyjádření Trumpa po summitu: Příměří nestačí, musí být mírová dohoda

Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Nově tvrdí, že nejlepším způsobem, jak konflikt ukončit, je uzavřít mírovou dohodu, a ne pouze dohodu o příměří. Toto vyjádření je v rozporu s jeho dřívějšími názory, kdy prohlašoval, že bude nespokojený, pokud se na summitu na Aljašce Putin nedohodne na příměří.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj telefonoval s Trumpem a evropskými lídry. V pondělí poletí do Washingtonu

Americký prezident Donald Trump vedl po svém návratu ze summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump přistál na letišti Joint Base Andrews v Marylandu v časných ranních hodinách po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během šesti hodin letu trávil hodně času na telefonu.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump přímo neprohrál, Putin ale jasně zvítězil

Jak řekl bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce bylo jasné, kdo odešel jako vítěz. Bolton prohlásil, že ačkoliv Trump přímo neprohrál, Putin jasně zvítězil. Podle něj si americký prezident z jednání neodnesl nic podstatného, kromě příslibu dalších schůzek.

před 14 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí udeří už dnes. Meteorologové řekli, kde na něj dojde

Dnes naposledy platí výstraha na vysoké teploty, ale přidává se k ní varování před bouřkami. Po vlně veder by mnozí čekali, že budou výjimečné silné. Tentokrát ne. Bouřky se vyskytnou jen na malé části území a přinesou hlavně velmi lokální přívalové srážky, s menší pravděpodobností i malé kroupy, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 20 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump po jednání poplácal Putina po zádech. Dohoda neexistuje, zavolám Zelenskému, prohlásil

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Před 40 lety, dne 14. srpna 1985, zemřela Lina Heydrichová. Manželka vysoce postaveného nacisty Reinharda Heydricha si v Čechách užívala moci a přepychu. Ani po druhé světové válce se jí nevedlo špatně a až do své smrti zůstala přesvědčenou nacistkou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy