ROZHOVOR | Vypátrat další detaily ohledně Kuberovy smrti je už téměř nemožné, říká pro EZ šéf Senátu Vystrčil

ROZHOVOR – Je pragmatický a nechce předbíhat čas. Předseda Horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se proto nezabývá otázkou, zda po druhém kole senátních voleb znovu obhájí pozici šéfa. „Nyní je předčasné řešit, zda znovu stanu v čele Senátu. Situaci řešme až po volbách a nechme ji na pozdější vyjednávání. Skutečně se tím nestresuji, rozhodně neusínám anebo ráno nevstávám s myšlenkou, jestli budu opět předsedat Senátu,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Miloš Vystrčil, druhý nejvyšší ústavní činitel země.

Na svého zesnulého přítele nezapomíná, a to ani v nynějších hektických časech. Předseda Senátu Miloš Vystrčil je velmi rád, že se mu podařilo zrealizovat cestu na Tchaj-wan, o níž uvažoval už jeho předchůdce Jaroslav Kubera. Jeho dcera Vendula Vinšová nedávno redakci EuroZprávy.cz oznámila, že chce vypátrat, co způsobilo otcovu smrt. Místopředseda ODS se však k její snaze staví skepticky, i když ji velmi oceňuje. „Bez spolupráce s prezidentskou kanceláří není možné zmapovat, jak vznikal a kudy putoval takzvaný čínský dopis. Opravdu nevím, jestli je možné zjistit něco dalšího. Už jen získat pitevní zprávu, která je k dispozici, bylo velice složité. Velmi paní Vendule držím palce, sám jsem už několikrát řekl, že jsem vyčerpal všechny nástroje, které mám jako předseda Senátu i jako Miloš Vystrčil k dispozici.“

Popularita, kterou si získal cestou na Tchaj-wan, jej těší, ale nepřeceňuje ji. Moc dobře si uvědomuje, že se slávou politika je to ošidné. „Chvíli jste nahoře, za moment zase dole. Problémem je, že některé věci se lidem obtížně vysvětlují, ale to je úděl politika, aby si dokázal své názory obhájit, a pokud se tento záměr v dlouhodobém horizontu daří plnit, pak zaplaťpánbůh za to. To je tedy pro mě nyní primární,“ vysvětluje pedagog, který se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nevyjádřil jasně, zda uvažuje o kandidatuře do prezidentského úřadu v roce 2023.

Vystrčila nevyvedla z míry poznámka prezidenta Miloše Zemana, podle něhož je Senát odkladištěm neúspěšných politiků. „Osobně se za neúspěšného politika nepovažuji, ale nemyslím si, že je potřebné tato slova pana prezidenta obšírněji komentovat,“ zachovává si nadhled bývalý hejtman Kraje Vysočina, který minulý týden v tamním regionu uspěl v krajských volbách, když získal 3 277 preferenčních hlasů a přenesl se z 31. pozice do čela kandidátky ODS a Starostů pro občany. Okamžitě odmítne myšlenku, že by se mohl znovu ucházet o pozici hejtmana, kterou na Vysočině vykonával v letech 2004 až 2008. „Takovou vizi opravdu nemám. Nadále počítám s pozicí řadového zastupitele, kdy jednání na zastupitelstvu probíhají jednou za dva měsíce. Hlavní pro mě zůstává Senát,“ má jasno rodák z Dačic, který vystudoval obor matematika-fyzika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Bývalý starosta města Telč v rozhovoru okomentoval i rozhodnutí prezidenta Miloše zemana, jenž jej po návštěvě Tchaj-wanu, který Čína pokládá za vzbouřeneckou provincii, přestal zvát na schůzky nejvyšších ústavních činitelů ohledně zahraniční politiky země. „Prezident má právo si určit, koho si na jednání na Hrad pozve a koho nikoli. Potom si ovšem myslím, že zmíněné setkání by se nemělo nazývat schůzkou nejvyšších ústavních činitelů, ale jednáním vybraných nejvyšších ústavních činitelů,“ tvrdí předseda Senátu Miloš Vystrčil.

NEUSÍNÁ A ANI NEVSTÁVÁ S MYŠLENKOU, ZDA POST OBHÁJÍ

Pane doktore Vystrčile, cestou na Tchaj-wan jste získal v České republice velkou popularitu a uznání od veřejnosti. Neuvažujete, že byste kandidoval na post prezidenta ve volbách 2023, zvláště, když obdivujete odvahu a dílo pana prezidenta Václava Havla?

Víte, popularita je vždy ošidná věc. Chvíli jste nahoře, za moment zase dole. Pro mě je nejdůležitější, abych si zachoval osobní integritu a stál si za svými názory i v době, kdy moje postoje třeba nejsou populární. Problémem je, že některé věci se lidem obtížně vysvětlují, ale to je úděl politika, aby si dokázal své názory obhájit, a pokud se tento záměr v dlouhodobém horizontu daří plnit, pak zaplaťpánbůh za to. To je tedy pro mě nyní primární.

Stojíme na prahu druhého kola senátních voleb. Jste napjatý, zda po něm obhájíte post předsedy Senátu anebo si říkáte, že co nemůžete přímo ovlivnit, tím se nestresujete?

Otázku, zda znovu stanu v čele Horní komory, řešme až po druhém kole a nechme to na povolebním vyjednávání. Ale skutečně se tím nestresuji, rozhodně neusínám anebo ráno nevstávám s myšlenkou, jestli budu opět předsedat Senátu.

ODS potřebuje vyhrát, aby měla nejsilnější klub a vy jste tak mohl pokračovat v čele Horní komory. Jeden z klíčových soubojů, který může o vašem osudu rozhodnout, se odehraje na Praze 9, kde se proti sobě postaví současný senátor David Smoljak z hnutí STAN (podporuje jej ještě TOP 09 a Piráti) a Eduard Stehlík, kandidát ODS a lidovců. Jak jejich soupeření vnímáte?

Duel obou pánů vnímám jako souboj dvou kvalitních kandidátů na pozici senátora. Jelikož ale pana plukovníka Stehlíka do boje o Senát vyslala ODS, pak je logické, že se přikláním na jeho stranu a držím mu palce. Netroufnu si predikovat, kdo z nich zvítězí, uvidíme. Na druhou stranu musím říci, že obě osobnosti by byly pro Senát velkým obohacením i přínosem. Přesto, jak už jsem uvedl, bych preferoval a uvítal, aby uspěl Eduard Stehlík, protože jej považuji za velmi zkušeného člověka a erudovaného historika. A jeho pozice z hlediska posuzování historie nyní v Senátu chybí.

Co říkáte na výrok prezidenta Miloše Zemana, nejvyššího ústavního činitele, který v nedělním diskuzním pořadu Partie na Primě označil Senát za odkladiště neúspěšných? Připadáte si vy, konkrétně, že jste neúspěšný politik?

Osobně se za neúspěšného politika nepovažuji, ale nemyslím si, že je potřebné tato slova pana prezidenta obšírněji komentovat.

Neúspěšným určitě nejste, když jste v krajských volbách, v nichž jste kandidoval na Vysočině, získal 3 277 preferenčních hlasů a přenesl jste se z 31. pozice do čela kandidátky ODS a Starostů pro občany. Překvapila vás tak velká podpora v regionu, kde jste v letech 2004 až 2008 vykonával post hejtmana?

Samozřejmě si projevené podpory vážím. Na druhou stranu je to odpovědnost a závazek. Opět musím připomenout, co jsem říkal v úvodu, že se podepíšete pod nepopulární opatření a vaše popularita je na nule. Pro mě je důležitá vnitřní integrita, proto se tak snažím chovat. A že moje vystupování někdy přinese bonus v podobě zisku preferenčních hlasů, je pro mě velmi příjemným povzbuzením.

Mohl byste se stát dokonce hejtmanem…

Takovou vizi opravdu nemám. Nadále počítám s pozicí řadového zastupitele, kdy jednání na zastupitelstvu probíhá jednou za dva měsíce. Hlavní pro mě zůstává Senát.

PREZIDENTOVO ROZHODNUTÍ NEZVAT JEJ, MU PŘIJDE NELOGICKÉ

Můžete s odstupem času říci, jak moc bylo těžké rozhodnout se letět na Tchaj-wan? Primátor Teplic a senátor Hynek Hanza v rozhovoru pro EuroZprávy.cz uvedl, že jste čelil stejným tlakům jako váš předchůdce pan Jaroslav Kubera.

Konečné rozhodnutí, zda skutečně poletím, jednoduché nebylo. Musím přiznat, že jsem tři měsíce o návštěvě ostrova přemýšlel. Tak dlouhý čas jsem zvolil záměrně, chtěl jsem poskytnout prostor nejvyšším ústavním činitelům, případně čínské ambasádě, aby se vyjádřili k čínského dokumentu, který obdržel můj předchůdce pan Jaroslav Kubera. Žádná odezva ale od pana prezidenta Zemana, pana premiéra Babiše ani ministra zahraničních věcí Petříčka nepřišla. Když neakceptovali můj návrh, abychom společně Čínskou lidovou republiky vyzvali ke změně čínského ambasadora a naznačili, že dopis Jaroslavu Kuberovi byl přes čáru ve smyslu vměšování se do záležitostí země, rozhodl jsem se Tchaj-wan letět. Mise byla jedinou seriózní a korektní možností, jak zachovat suverenitu a nezávislost České republiky.

Je možné měsíc po uskutečnění vaší cesty na Tchaj-wan říci, jaké ekonomické výhody vaše mise na ostrov zemi přinesla?

Jsou už první hmatatelné výsledky. Jedná se především o nabídku pěti linek na výrobu roušek, kde probíhají už docela intenzivní jednání o tom, jakým způsobem ji transportovat k nám a zprovoznit. Obě strany usilují o založení tchaj-wanské banky v České republice a pracují na co možná nejrychlejší realizaci přímého spojení pro osobní leteckou dopravu mezi Tchaj-pejí a Prahou. Myšlenku nyní ovšem brzdí covidová epidemie. Jsem rád, že tchaj-wanská vláda, respektive tamní ministerstvo zahraničních věcí, odsouhlasilo dalších padesát stipendijních míst pro české studenty. Pokud vím, byla podepsána memoranda s Českým učením technickým a Českou akademií věd, která prohlubují současnou spolupráci v oblasti inovací. Snažíme se dotáhnout do úspěšného konce přípravu podmínek pro tchaj-wanské investice, respektive probíráme možnost přenosu některých výrobních kapacit do České republiky. Samozřejmě úzce spolupracujeme především s ministerstvem průmyslu i obchodu či ministerstvem financí a vzájemně komunikujeme, kdo na jaká témata bude dohlížet a mít je v gesci.

Prezident Miloš Zeman označil vaši návštěvu za klukovinu a přestal vás zvát na schůzky nejvyšších ústavních činitelů ohledně zahraniční politiky země. Vím, že jste se v České televizi k této problematice už vyjadřoval, přesto se chci zeptat, zda verdikt hlavy státu nezavání totalitou, když na setkání zve jen představitele, kteří s ním naprosto souzní a nemohou tak nic probrat, jen odkývat? Podobně za totality přece jednali komunisté, kdo nesouhlasil, byl vyhozen, a to nejen z jednání, ale i z práce či ze školy.

Nezaobaloval bych to do příměru s totalitou, protože prezident má právo si určit, koho si na jednání na Hrad pozve a koho nikoli. Potom si ovšem myslím, že zmíněné setkání by se nemělo nazývat schůzkou nejvyšších ústavních činitelů, ale jednáním vybraných nejvyšších ústavních činitelů. A pokud tyto schůzky měly sloužit ke koordinaci zahraniční politiky, tak tím pádem, když tam na ně není zván druhý nejvyšší ústavní činitel, který má na zahraniční politiku evidentně jiný názor než zbytek představitelů, pak bohužel uvedené rokování přestává svoji původní roli plnit. A tak se domnívám, že v tomto smyslu je vyřčené rozhodnutí pana prezidenta nelogické.

Jste velkým obdivovatelem odkazu vašeho přítele pana Jaroslava Kubery, který původně jako první prosazoval návštěvu ostrova. Jeho dcera Vendula Vinšová, s níž EuroZprávy.cz osobně v září mluvily, říkala, že chce vypátrat, jak to bylo se smrtí otce, výhružným dopisem od Číňanů, jímž se nelíbila jeho plánovaná cesta na Tchaj-wan, a dalšími okolnostmi. Je možné, aby se i za vašeho přispění dopátrala pravdy? Společně se svou maminkou Věrou totiž zmínila, že jste pro jejich rodinu velkou oporou a často jim voláte, abyste je podpořil a dodal jim síly.

Všechny ženy Jaroslava Kubery velmi obdivuji. Jsem rád, že dělají maximum pro to, aby jeho odkaz nezapadl. Rovněž si vážím jejich podpory, kterou mně vyjádřily při cestě na Tchaj-wan, a je mně velice líto, že se paní Věra Kuberová mise nemohla zúčastnit, protože by viděla, jak je její zesnulý muž na Tchaj-wanu velmi uznávaný, což dokumentuje i udělení vysokého státního tchaj-wanského vyznamenání In memoriam Řádu příznivých oblaků. A co se týče snahy dopátrat se objasnění důvodů, které vedly k úmrtí Jaroslava Kubery, bude to velice obtížné, protože získat nějaké další informace z Kanceláře prezidenta republiky se nepodařilo a neexistuje žádný právní nástroj, jak si vynutit vydání nových detailů. Bez spolupráce s prezidentskou kanceláří není možné zmapovat, jak vznikal a kudy putoval takzvaný čínský dopis. Opravdu nevím, jestli je možné zjistit něco dalšího. Už jen získat pitevní zprávu, která je k dispozici, bylo velice složité. Velmi paní Vendule držím palce, sám jsem už několikrát řekl, že jsem vyčerpal všechny nástroje, které mám jako předseda Senátu i jako Miloš Vystrčil k dispozici. Nejsem si jistý, zda bude možné ještě objevit zprávy, které by více objasnily úmrtí Jaroslava Kubery.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Miloš Vystrčil (ODS) Senát ČR ODS Jaroslav Kubera krajské a senátní volby 2020 Eduard Stehlík (historik) Tchaj-Wan Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy