ROZHOVOR | Vystrčil návštěvou Tchaj-wanu vyslal signál, že ani Čína nemůže pořád rozkazovat, říká pro EZ Vondra

Může se mstít. Čína, která Tchaj-wan považuje za vzbouřeneckou provincii, ale podle bývalého šéfa diplomacie Alexandra Vondry nemá moc šancí, jak by mohla po ostrovní misi předsedy Senátu Miloše Vystrčila zvýšit na Českou republiku svůj tlak v podobě určitých sankcí. „Nedokážu predikovat, jak se rozhodne. Ale myslím, že tolik možností zase nemá, protože v rovině investic by se to asi příliš nepoznalo. Možná by se to promítlo v rovině obchodu. Pokud by cesta na Tchaj-wan přinesla ze strany Číny trest, který by představoval, že by se u nás prodávalo méně levnějšího zboží z Číny, pak by to nemuselo znamenat nic tragického,“ tvrdí místopředseda ODS, ale vzápětí dodává: „Myslet si, že Vystrčilova cesta bude bez jakýchkoli následků, by nebylo poctivé a fér.“

Misi svého stranického kolegy ale hodnotí Vondra kladně a vítá, že se stala centrem zahraniční pozornosti. Naznačil, že delegace se stala jakýmisi průkopníky v ostře sledované ostrovní zemi. „Pokud by se cesta stala určitým precedentem, který bude vztahy s Tchaj-wanem posouvat dál, pak nepochybně to bude zajímat řadu dalších zemí. Naopak Čína se ale všemožně bude snažit, aby se podniknutý výjezd žádným precedentem nestal,“ soudí bývalý ministr obrany. Hrozbou čínského ministerstva zahraničních věcí, podle něhož Vystrčil za pobyt v Tchaj-peji zaplatí vysokou cenu, se nechce detailně zabývat. „Odmítám na něj cokoli přivolávat.“

Signatář Charty 77, který v ní v letech 1989 až 1990 vykonával funkci mluvčího, netuší, zda lze čínský režim označit za komunistický anebo imperiální. „Já už nevím, jestli je čínský prezident Si Ťin-pching více komunistickým pohlavárem anebo autoritativním císařem. Každopádně, čím tvrději se vlastně taková velmoc chová, čím více jsou ohroženy malé státy kolem, tak je na místě se nějakým způsobem s onou menší zemí solidarizovat a vyjádřit jí své sympatie,“ konstatuje český europoslanec z frakce Evropských konzervativců a reformistů.

Vondra se netají tím, že má strach o tchaj-wanskou svobodu. Čím dál reálněji může hrozit čínská vojenská invaze na ostrov. „Intenzita vojenských manévrů se tam nyní za poslední léta spíš zvětšuje a v celém světě nenajdete stát, který by zbrojil více než Čína,“ varuje. Bývalý disident ignoruje prohlášení tuzemských komunistů, aby se Babišův kabinet, který podporují, i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček distancoval od Vystrčilovy cesty. „Je to typický komunistický manévr. Domnívám se, že vláda asi potvrdí naší politiku jedné Číny, protože žádné zásadní rozhodnutí tuto politiku změnit určitě neplánuje,“ soudí Alexandr Vondra.

VELMOC NEPLNÍ SVÉ SLIBY A JE AGRESIVNĚJŠÍ

Pane europoslanče Vondro, jak jako bývalý ministr zahraničních věcí hodnotíte právě končící návštěvu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu?

Hodnotím ji pozitivně a nedivím se, že se stala centrem zahraniční pozornosti. Je totiž logické, že misi Miloše Vystrčila všichni ve světě sledovali, protože faktem je, že návštěva v takovém rozsahu a na takové úrovni v Tchaj-wanu velice dlouho nebyla. Loni v květnu zde sice byl dnes už bývalý předseda belgického Senátu Jacques Brotchi, ale popravdě řečeno nikdo ho neznal předtím ani potom a jeho přítomnost loni na jaře měla spíše osobní než politický charakter. Naopak Vystrčilova cesta je na jiné úrovni, letěl tam s podporou celé horní komory, včetně jejího vedení a zástupců různých politických stran. Navíc letadlo bylo plné podnikatelů. Je to tedy větší, významnější návštěva, než jakou podnikl Brotchi. Pokud by se už zmíněná cesta stala určitým precedentem, který bude vztahy s Tchaj-wanem posouvat dál, pak nepochybně to bude zajímat řadu dalších zemí.

Co říkáte výhrůžkám čínského ministerstva zahraničních věcí, které prohlásilo, že Vystrčil za misi v Tchaj-peji zaplatí vysokou cenu? Je dobré připomenout, že Čína považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii.

Už dříve bylo evidentní, že se Čína ozve a Vystrčilovo počínání nenechá bez odezvy. Ona přesně nechce, aby se česká senátorská návštěva stala precedentem. Myslet si tedy, že jeho cesta bude beznákladová, tedy bez jakýchkoli následků, by nebylo poctivé a fér. Co se týče čínské rétoriky, tak bych neřekl, že se jedná o něco nového, protože čínský politický jazyk je jiný než v Evropě. Ale je nutné říci, a toho si nemůžeme nevšimnout, že její chování je agresivnější a asertivnější. Čína navíc přestala dodržovat některé své sliby, jimiž se její představitelé dokonce veřejně i písemně zavázali. Takovým zářným příkladem je Hongkong, když se podíváme, co se tam nyní děje. Asijská velmoc tvrdila, že padesát let bude dodržovat režim jedna země dva systémy, ale zapomněla na to velmi rychle. (1. července 1997 přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu - pozn. red.) Proto i v tomto kontextu bych let Miloše Vystrčila na Tchaj-wan vnímal jako určitý signál, že ani diktátorská Čína si nemůže všechno dovolit a neustále rozkazovat.

A jak podle vás zmíněné výhrůžky může naplnit?

To já nevím, nechci předjímat a odmítám je přivolávat. Nedokážu predikovat, jak se rozhodne. Ale myslím, že tolik možností zase Čína nemá, protože v rovině investic by se to asi příliš nepoznalo. Mimochodem sliby ohledně velkého investování naplněny nebyly. Možná by se to promítlo v rovině obchodu. Faktem je, že oproti ní máme obrovský deficit v importu, který je mnohem větší než náš export, ale nejsme v tom výjimeční, to je ale ukázkový příklad pro všechny západní země. Pokud by cesta na Tchaj-wan přinesla ze strany Číny trest, který by představoval, že by se u nás prodávalo méně levnějšího zboží z Číny, pak by to nemuselo znamenat nic tragického. Možná i v některých věcech by to nakoplo více zdejší byznys, aby tolik nespoléhal ve všem na dovoz z Číny. Tvrdě jsme na to dopláceli, pokud šlo o zdravotnický materiál na začátku letošního roku, kdy vypukla koronavirová krize. Pak by tedy zbyl český export, v něm bychom určité nedostatky mohli pocítit.

Jak jako bývalý disident, signatář Charty 77, vnímáte téměř 31 let po revoluci komunistický nátlak nejen na nás, ale celkově i na svět?

Tady se vlastně nabízí otázka, do jaké míry lze čínský režim považovat za komunistický anebo imperiální. Já už nevím, jestli je čínský prezident Si Ťin-pching více komunistickým pohlavárem anebo autoritativním císařem. Každopádně, čím tvrději se vlastně taková velmoc chová, čím více jsou ohroženy malé státy kolem, tak je na místě se nějakým způsobem s onou menší zemí solidarizovat a vyjádřit jí své sympatie. Podobný postoj má v Čechách velkou tradici. Například Izrael v moři arabských velmocí má naši trvalou podporu, myslím si tedy, že na tuto cestu můžeme nahlížet i v tomto kontextu.

OSTROVU HROZÍ VOJENSKÁ INVAZE, PEKING ZBROJÍ

Máte jako bývalý ministr zahraničních věcí nějaký recept či návod, jak eliminovat čínský nebezpečný režim?

Osobně tvrdím, že Češi sami na velký odpor nestačí, ale mohou ukázat, že vzdor je možný, což právě ukázala návštěva české delegace. Z naší strany to ale bude vždy mix idealismu, tato cesta totiž má parametry určitého idealismu a mix realismu. Pokud se ale Čína či Peking rozhodne řešit problém s Tchaj-wanem silou, a vyloučit to v žádném případě nejde, nemyslím teď ve vztahu k nám, ale ve vztahu k Tchaj-wanu, pak určitě mohou Američané pomoci více než my. To je prostě realita.

A hrozí podle vás vojenská invaze ze strany Číny na tamní ostrov?

Intenzita vojenských manévrů se tam nyní za poslední léta zvětšuje a v celém světě nenajdete stát, který by zbrojil více než Čína.

Líbil se vám výrok Miloše Vystrčila, který v tamním parlamentu pronesl: „Já jsem Tchajwanec“? Co na něj říkáte? Šéf Horní komory tak parafrázoval slavnou větu amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který 26. června 1963 v Západním Berlíně vyřkl: „Ich bin ein Berliner,“ aby tím dal najevo, že Americe není lhostejný osud metropole rozdělené Berlínskou zdí.

Miloše Vystrčila mám moc rád, velmi si ho vážím, je to mimořádně slušný, pracovitý a zodpovědný člověk. Ale zmíněná pasáž mně připadala trochu lacinější, protože v projevu mě zaujala celá řada jiných věcí, které bych více vypíchl. Jinak jeho projev jsem si přečetl celý a byl moc hezký. Klobouk dolů.

Komunistická strana Čech a Moravy, která podporuje vládu ANO a ČSSD, vyzvala kabinet i ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD), aby se distancovali od Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan. Jak zmíněné prohlášení vnímáte?

Nemyslím si, že tady má cenu se na jejich příkaz od něčeho distancovat, je to totiž typický komunistický manévr. Domnívám se, že vláda asi potvrdí naší politiku jedné Číny, protože žádné zásadní rozhodnutí tuto politiku změnit určitě neplánuje. A nepovažuji za nutné k tomuto dotazu připojovat ještě cokoli dalšího.

Byla podle vás mise na Tchaj-wan úspěšná i z obchodního hlediska? Na ostrov totiž s delegací letělo i téměř čtyřicet podnikatelů.

To ukáže až čas. Upřímně jsem však přesvědčený, že v porovnání skóre sliby/činy, dopadneme s Tchaj-wanem lépe než s Čínou. Je to koneckonců i v jeho zájmu. Čína je veliká a má tendenci menší státy přehlížet, Tchaj-wan je menší a má samozřejmě daleko větší zájem vztahy rozvíjet. Osobně bych očekával, že spolupráce s ostrovní zemí přinese mnohem konkrétnější výsledky než úsilí s Čínou.

Nyní se vás zeptám jako místopředsedy ODS. Může Vystrčilova cesta přinést straně nějaký větší profit před volbami, když delegace je v demokratickém světě velice ceněna, že se nebála vzepřít diktátorskému režimu a vyrazila podpořit na Tchaj-wan tamní demokracii a svobodu? Lidé na facebooku vyjadřovali podporu misi Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Skupinka nadšenců dokonce hodlá přivítat výpravu přímo na vojenském letišti v pražských Kbelích…

Každý takto odvážnější čin má vždy své příznivce i odpůrce. Nemyslím si, že cílem cesty na Tchaj-wan, bylo ze strany Miloše Vystrčila, aby si ODS polepšila, to rozhodně nebyla hlavní motivace. Kdyby však jeho návštěva přinesla v tomto směru nějaké ovoce, určitě se nikdo z nás zlobit nebude. Ale jsem přesvědčen, že o preferencích ODS ve volbách nebude rozhodovat cesta na Tchaj-wan, ale daleko více náš přístup k dnešní krizi, k zadlužování a také k Evropské unii.