ROZHOVOR | Vystrčil si zaslouží dál vést Senát. Uspět chci i kvůli hrdinům, kteří pomáhali parašutistům, říká pro EZ Stehlík

ROZHOVOR – Doléhá na něj tíha odpovědnosti. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, který kandiduje s podporou ODS i lidovců, si uvědomuje, že pokud uspěje ve druhém kole senátních voleb na Praze 9 proti současnému senátorovi hnutí STAN Davidu Smoljakovi, může výrazně dopomoci Miloši Vystrčilovi k obhájení postu šéfa Horní komory. Právě mezi ODS a hnutím STAN se rozhodne, kdo bude mít nejsilnější klub a s ním i právo nominovat kandidáta. „Bez ohledu na výsledky voleb by měl Miloš Vystrčil pokračovat. Zemi skvěle prezentuje. Jakékoli jiné jméno může vyvolat podezření, že třeba Čína si jeho volbu nepřála,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Eduard Stehlík.

Nemyslí jen na současnost. Uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík chce ve druhém kole senátních voleb uspět i kvůli hrdinům, kteří na Praze 9 aktivně vstoupili do operace Anthropoid. Tím pomohli vytvořit zázemí československým parašutistům Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi, kteří provedli atentát na říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. „Během kampaně jsem na rodiny, které výsadkářům pomohly, myslel a mnohokrát jsem je propagoval. Udělal jsem v rámci obvodu asi dvanáct besed, a to na téma hrdinů Prahy 9. Voliči by měli vědět, jak stateční lidé v jejich regionu žili. Možná cítím, jak Khodlovi, Smržovi, Piskáčkovi a další se na mě dívají a že mně třeba i drží palce,“ netají se emocemi Eduard Stehlík.

Bývalý ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany má obvod Prahy 9, v němž jako nestraník s podporou ODS a KDU-ČSL kandiduje do Senátu, dokonale zmapovaný. „Žil jsem zde dvacet let a vím, co tamní region trápí. Jako primární problém vnímám nárůst dopravy na zmíněném území,“ říká spisovatel, podle něhož není možné, aby tato městská část byla neustále blokována, zamořována emisemi a nedominoval v ní hluk. „Je ale otázkou, zda naplánovaný Pražský okruh, který se projektoval před dvaceti lety, na současnou hustotu provozu stačí. Myslím si, že by se spíše mělo jednat o výstavbu okruhu kolem Středočeského kraje,“ tvrdí plukovník.

Exnáměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů nesouhlasí s protikandidátem Davidem Smoljakem (STAN, Piráti a TOP 09), že pokud by se Čakovice a Letňany zastavěly, vzniknou zde byty pro více než sto tisíc lidí. „Osobně jsem si ověřil, že kapacita pro nové bydlení by měla maximálně pojmout šedesát tisíc lidí, což je téměř o polovinu méně,“ upozorňuje na rozdílný odhad obou kandidátů. Stehlík si uvědomuje, že s projektem je spojená celá řada jiných věcí. „Bude nutné vyřešit dopravní infrastrukturu a vybudovat zajištění nezbytného zázemí, které představují školy, mateřské školky, ale i nemocnice.“

V předvolební kampani bývalý profesionální voják upozorňuje, že Česká republika neplní vůči NATO svůj slib a nedává na svou obranu dvě procenta HDP. „Je absurdní, aby jiné země a jejich občané přispívali na naši bezpečnost,“ kroutí hlavou ředitel Památníku Lidice a dodává, že tento post by v případě zvolení do Senátu neopustil. „Jsem totiž přesvědčen o tom, že obě funkce se dají fantasticky skloubit, protože Senát nezasedá každý den. Je nutné říci, že Památník Lidice je organizací, která má obrovský mezinárodní přesah. Lidice mají obrovské renomé, které se z hlediska budování mezinárodních vztahů, dá využít i pro práci v Senátu,“ má jasno Eduard Stehlík, který působil i ve Vojenském historickém ústavu Praha.

JE ABSURDNÍ, ABY JINÉ ZEMĚ PŘISPÍVALY NA NAŠI OBRANU

Pane doktore Stehlíku, neznervózňuje vás před druhým kolem senátních voleb více než dvanácti procentní rozdíl, který vás v úvodním dějství dělil od vítězného protikandidáta a současného senátora Davida Smoljaka?

Nevidím jediný důvod, proč bych se měl znepokojovat, protože druhé kolo začíná od nuly. Naopak jsem po různých besedách i mítincích před druhým kolem nabyl přesvědčení, že moje šance na zvolení nejsou vůbec špatné.

Vnímáte, že ve zmíněném souboji hrajete i o post Miloše Vystrčila, který by se opětovným předsedou Senátu zřejmě stal tehdy, pokud by ODS měla nejsilnější senátorský klub? A je patrné, že nejsilnější klub po volbách budou mít občanští demokraté anebo hnutí STAN, za které s podporou TOP 09 a Pirátů kandiduje váš rival. Předpokládám, že kdyby Starostové a nezávislí uspěli, představili by na post šéfa Horní komory svého kandidáta.

Přiznám se, že si plně uvědomuji, co je ve hře. Navíc ve včerejším vzájemném duelu na vlnách Českého rozhlasu jsem jednoznačně pocítil, že můj protikandidát na tuto otázku, která mu byla dvakrát položena, vůbec neodpověděl. Jsem tedy přesvědčen, že pro pana Smoljaka není Miloš Vystrčil kandidátem na předsedu Senátu v případě nové volby. Díky Vystrčilovi má Česká republika ve světě zvuk a do zahraničí vyslal signál, že jsme zemí, která dbá na lidská práva, a během svého působení navázal na věci, k nimž se vždy země po převratu velmi silně hlásila. Proto si myslím, že bez ohledu na výsledek senátních voleb, bez ohledu na to, kolik bude mít ODS členů v senátním klubu, by měli rozumně uvažující senátoři podpořit do dalšího období na předsedu Senátu právě Miloše Vystrčila. Protože jakékoli jiné jméno anebo Vystrčilovo stažení může být vnímáno tak, že se zevnitř dostavil nějaký zahraniční nebo čínský tlak, který by mohl stát za jeho nezvolením, aby o funkci druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi přišel. Tvrdím, že kdo rozumí světové politice, pak musí zvednout ruku pro Miloše Vystrčila.

Pokud se nepletu, pak současný předseda Senátu s jeho zesnulým předchůdcem Jaroslavem Kuberou vás přesvědčili, abyste do Horní komory kandidoval….

Ano, bez jejich podpory bych do politiky nešel. I když pan Kubera tady s námi už bohužel není, pak mohu říci, že na příkladu obou pánů jsem se přesvědčil, že jde dělat politiku slušně a že se i ve vrcholných funkcích pohybují féroví lidé. Představují pro mě natolik silné morální autority, že jsem na jejich nabídku kývl, a proto nyní usiluji o Senát.

Přejděme i k věcem, které ve vašem obvodě na Praze 9, v němž kandidujete, lidi trápí. Váš protikandidát se ve svém programu zaměřuje, aby nedošlo k úplné zástavbě Letňan a Čakovic. Jak developerský problém vnímáte vy?

Pokud jde o Čakovice a Letňany, pak u nich dříve či později k zástavbě nepochybně dojde, protože jsou na jejich území naplánované věci, které se zkrátka budou realizovat. Osobně jsem se o tento problém zajímal a mimo jiné z důvodu, že mě překvapilo číslo, které opakovaně pan Smoljak uváděl, a to že se zde mají postavit byty pro více než sto tisíc lidí. Vše jsem si však ověřil a zjistil, že kapacita pro nové bydlení by měla maximálně pojmout šedesát tisíc lidí, což je téměř o polovinu méně. Samozřejmě, že s projektem je spojená celá řada jiných věcí, ať už je to dopravní infrastruktura, zajištění nezbytného zázemí, které představuje postavení školy či mateřské školky. Zapomenout nemůžeme ani na nemocnici, protože je nutné si uvědomit, že se bavíme o okresním městě. Ale co je klíčové a co nejvíce trápí náš region či volební obvod, ať už je to Praha 9, Praha 14 či ostatní městské části jako Újezd nad Lesy, Dolní a Horní Počernice, Satalice, je dostavba Pražského okruhu. Je totiž nutné, aby se doprava odvedla z Prahy a aby tato část Prahy nebyla dále blokována, zamořována emisemi a nedominoval v ní hluk, což vše způsobuje obrovský nárůst dopravy. Je ale otázkou, zda naplánovaný Pražský okruh, který se projektoval před dvaceti lety, na současnou hustotu provozu stačí. Myslím si, že by se spíše mělo jednat o výstavbu okruhu kolem Středočeského kraje. O zmíněné problematice jsem se bavil s celou řadou expertů, kteří se přiklánějí k variantě, že samotný Pražský okruh nebude stačit.

Má senátor vůbec šanci, aby zastavování prostorů či výstavbu okruhu ovlivnil?

Jedná se spíše o práci pro komunální politiky, ale na druhou stranu si uvědomuji, že senátor by v těchto věcech mohl fungovat jako mediátor. Protože v celém problému se protínají zájmy Prahy jako hlavního města, Středočeského kraje a pochopitelně i státu, a tak je zapotřebí se všemi komunikovat. A tady se právě nabízí prostor pro senátora, aby některé věci takzvaně postrkoval nebo se snažil nabídnout určité řešení, jež by vyhovovalo všem. Nechci, aby moje slova vyzněla jako fráze, protože já jsem v obvodu, v němž kandiduji, dvacet let žil a stále v něm bydlí moje dvě děti, a tak region moc dobře znám a vím, s jakými věcmi se potýká. Rovněž i z kontaktní kampaně, která už trvá přes čtvrt roku, jsem zblízka poznal ožehavá témata i načerpal řadu informací, které lidi sužují. Pro jsem schopen trable občanů řešit sám anebo je přesouvat ke kompetentním lidem, aby s danými problémy pomohli. Otázku dopravy, která je nyní v regionu primární, beru jako naprosto klíčovou a velice naléhavou problematiku.

Jako bývalý profesionální voják jste si v kampani mimo jiné za cíl vytyčil, aby Česká republika plnila vůči NATO svůj slib a dávala na svou obranu dvě procenta HDP. Zatím se tak neděje. Proč jste právě toto téma zvolil jako jedno z hlavních?

Protože chci, aby naše země byla spolehlivá a bezpečná, tak absenci peněz na naši obranu stavím v kampani hodně vysoko. Je opravdu nutné, abychom na obranu dávali  částku, k níž jsme se při vstupu do aliance zavázali, a to jsou ona dvě procenta. Bohužel dlouhodobě náš závazek neplníme. Situace se nyní trochu zlepšila, ale dluh z doby, kdy se částka neplatila, vyskočil do obřích rozměrů. Není možné říkat, že když jsme členy NATO, pak nemusíme alianci nic platit. Je absurdní, aby jiné země a jejich občané přispívali na naši bezpečnost. Finance, které vložíme do obrany, nejsou vyhozenými penězi, pokud se nejedná o nějakou ekonomicky živořící zemi. Podívejme se, jak finanční síly napnuly země jako je Polsko, Litva, Finsko. A je to zpráva i pro případného agresora, který si rozmyslí, zda napadne finančně soběstačnou zemi, které na své obraně záleží a tím pádem se pro ně nestanou tak snadnou kořistí a raději si útok rozmyslí. Navíc do projektů obrany je možné zapojit domácí firmy, tuzemské technologie, vědce, a když si tyto světy propojí, dáváte práci lidem, podporujete domácí zdroje a konečný efekt může být výhodný pro všechny.

OBROVSKÉ RENOMÉ LIDIC SE DÁ VYUŽÍT I V SENÁTU

Nemáte obavu, že by se v konečném účtování mohlo u některých voličů negativně promítnout, že jste bývalým profesionálním vojákem a mnoho mužů, kteří absolvovali základní vojenskou povinnost, má tak k armádě odpor a už z principu vás odmítnou u urny podpořit?

Musím říci, že se setkávám spíše s pozitivním přijetím, neboť se domnívám, že armáda za téměř jednatřicet let od revolučního roku 1989 ušla neskutečnou cestu, a proto se pohled na ni změnil. Dobře to dokumentují průzkumy veřejného mínění, v nichž lidé armádu z bezpečnostních složek hodnotí nejvýše a nejkvalitněji. Ale samozřejmě rozumím části veřejnosti, která si z armády odnesla negativní zkušenosti.  Osobně jsem po absolvování vysoké školy sloužil nejdříve jako poddůstojník základní služby, a tak jsem povinnou vojnu ještě zažil na vlastní kůži. Během ní jsem narazil na věci, na něž ani já rád nevzpomínám, a to jsem měl povinnou vojnu jen rok. Opravdu musím říci, že během kontaktní kampaně se na mě jako na bývalého profesionálního vojáka nikdo neobořil a nekritizoval mě.

Pokud byste byl zvolen senátorem, opustil byste post ředitele Památníku Lidice?

Přiznám se, že bych v čele Památníku setrval. Jsem totiž přesvědčen o tom, že obě funkce se dají fantasticky skloubit, protože Senát nezasedá každý den. Je nutné říci, že Památník Lidice je organizací, která má obrovský mezinárodní přesah, čehož jsem si všiml už jako voják, když jsem zde například prováděl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka. Lidice mají obrovské renomé, které se z hlediska budování mezinárodních vztahů, dá využít i pro práci v Senátu.

Co říkáte smutné události, kdy bratr vašeho protikandidáta Davida Smoljaka jej krátce před druhým kolem obvinil ze smrti matky, kterou měl v péči, a ze zadržování pozůstalosti? Sourozenci slavného filmového, televizního a divadelního režiséra, scénáristy a herce Ladislava Smoljaka proti sobě kandidovali v prvním kole senátních voleb na Praze 9. Starší David mladšího Filipa porazil a vyřadil z boje o Senát.

Nezlobte se na mě, ale mně nepřísluší rodinné spory mého soupeře komentovat. Soukromé záležitosti nepatří do senátní kampaně. Raději si všímejme, kdo má jaký program a který z nás dvou může občanům více prospět. Více se k celé záležitosti nechci vyjadřovat.

Nedávno jste zmínil, že na Praze 9 žilo mnoho statečných lidí, kteří pomohli československým parašutistům Janu Kubišovi a Josefu Gabčíku před i po atentátu na říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Je možné říci, že případný senátní triumf byste věnoval právě odvážným lidem, kteří vytvořili zázemí pro výsadkáře z operace Anthropoid? Je nutné zmínit, že pomoci se dostalo i parašutistům z jiných skupin.

Otázka, kterou jste mně položil, je velice silná. Během kampaně jsem na ně myslel a mnohokrát jsem je propagoval. Udělal jsem v rámci obvodu asi dvanáct besed, a to na téma hrdinů Prahy 9. A zmiňoval jsem, že řada lidí nesmírně aktivně vstoupila do přípravy operace Anthropoid a za odvahu zaplatila cenou nejvyšší. Jedná se o Smržovi, Piskáčkovi, Novákovi a další. Pokud bychom vzali současnou radnici Prahy 9 ve Vysočanech a opsali od ní půlkilometrový okruh, tak se v této distanci nachází byt Khodlových, odkud 27. května 1942 ráno odjel Gabčík s Kubišem uskutečnit atentát na Heydricha. Opačným směrem bydleli Piskáčkovi, u nichž byl Jan Kubiš ošetřen a zde přespal z 27. na 28. května. Za rohem byli Smržovi, kteří mu půjčili kolo. Je tedy nutné i hrdinství obyčejných lidí připomínat, aby samotní voliči byli hrdí na své předchůdce v tomto regionu. Dokonce jsem v rámci kampaně pomáhal ve Vysočanech, kde vyrostly nové domy, pojmenovat ulice po těchto rodinách. Možná je i cítím za sebou, jak se na mě dívají a třeba mně i drží palce.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Eduard Stehlík (historik) krajské a senátní volby 2020 David Smoljak ODS Miloš Vystrčil (ODS) Senát ČR NATO Lidice politika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy