ROZHOVOR | Vyžeňme komunisty z Ústeckého kraje, promarnili jsme kvůli nim osm let, říká pro EZ primátor Teplic Hanza z ODS

Energicky rozrazí dveře své pracovny a rázným krokem vkráčí do reprezentativního salónu pro přijímání návštěv na zdejší radnici. Primátor Teplic Hynek Hanza z ODS nalije hostovi ze skleněného džbánu vychlazenou vodu do nablýskané sklenice a pohodlně se usadí do křesla. Už si zvykl, že jedna otázka jej při setkání s žurnalisty téměř nikdy nemine, a to, jak je těžké nahradit zesnulého Jaroslava Kuberu v čele severočeského města? Čeká ji i nyní. „Asi bych byl nesvůj, kdybych ji nedostal,“ usměje se a poté hned zvážní. Na chvíli se zamyslí a je vidět, jak si na odpovědi dává záležet, než vyřkne svá slova. „Je to velice těžké, protože pan Kubera se nesmazatelně zapsal do historie města, po revoluci mu dal tvář, která tady zůstává a s ním tedy i on. Pan Kubera byl malý velký muž a plnohodnotně jej nahradit je nemožné, a to ani kdybych zde byl tři volební období. Někteří lidé prostě nahradit nejdou.“

Nebojí se kritiky. Jako teplickému rodákovi mu na Ústeckém kraji záleží. Když v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Hynek Hanza hovoří o nedostatcích koalice KSČM, ČSSD a SPD-SPO, která Ústeckému kraji vládla poslední čtyři roky, dává najevo své emoce. „Koalice vůbec nepečovala o památky a kulturu. Přišlo mně, že z fondu Ústeckého kraje se peníze rozdělovaly podle toho, kde máte známé, anebo kde se finance účelově hodily,“ tvrdí člen Výboru pro kulturu a památkovou péči i člen Komise pro Smart Region Ústecký kraj.

Zdejší sever označuje za rudý, a proto se v něm, jak upozorňuje, těžko prosazuje pravice. „Podívejte se, tady když pravicová strana udělá chybu, tak se mýlka neodpouští, protože zdejší sever je tady, jak říkám, rudý. Je spjatý s hnědouhelným revírem, energetikou. Dalším faktorem je, že zde žije mnoho občanů ze Sudet, kteří se sem přistěhovali, a tudíž k místu nemají žádný citový vztah a podle toho situace vypadá,“ posteskne si politik ODS, která v minulých volbách skončila o jediný hlas v opozici.

V červnu zvolený senátor by si přál, aby po krajských volbách usedl do křesla hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek z ODS, starosta Kadaně. „Považuji jej za vynikajícího lídra našeho kraje, je za ním kus odvedené práce. V televizních debatách, kterých se zúčastnil, byl podle mě, ze všech kandidátů nejlepší. Jenomže tento názor si myslím já, ale rozhodující bude, zda jej sdílejí i voliči. Obávám se, že nakonec zvítězí vrcholná politika nad krajskou,“ konstatuje s obavou obchodní manažer a později ředitel realitní kanceláře.

Absolvent Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci je nadšen, že současný předseda Senátu a jeho stranický kolega Miloš Vystrčil neustoupil a odletěl na návštěvu Tchaj-wanu, proti níž zuřila komunistická Čína, prezident Miloš Zeman i kabinet Andreje Babiše. „Moc se o tom nemluvilo, ale i on čelil velice podobným tlakům, jakým byl vystaven zesnulý Jaroslav Kubera. Po tom všem, co se s panem Kuberou stalo, sebral odvahu a zrealizoval cestu na Tchaj-wan. Je zvláštní, že člověk musí v dnešní době sebrat kuráž, aby mohl navštívit jiný stát. Bohužel, je to tak a klobouk dolů před Milošem Vystrčilem. Jsem rád, že naplnil přání Jaroslava Kubery, který hodlal misi původně učinit,“ říká Hynek Hanza, který dále mimo jiné v rozhovoru kritizuje soudce i státní zástupce, kteří byli v KSČ, a přesto v justici zůstali, pozastavuje se nad podlézáním Číně ze strany prezidenta Zemana i premiéra Babiše a přiznává, že nyní pracuje na propagaci města, aby pomohl Lázním Teplice, které díky koronavirové krizi ekonomicky úpí.

VÝKON BOLŠEVICKÉHO HEJTMANA JEJ VŮBEC NEOSLNIL

Pane primátore Hanzo, nepovažuje za prohru generace dnešních padesátníků, že Ústeckému kraji čtyři roky vládl komunistický hejtman Oldřich Bubeníček, který už ale nekandiduje?

Musím vám dát za pravdu, je to prohra a na rovinu si řekněme, že je strašné, když jsou komunisté u moci. Ústecký kraj je jediným v republice, který má komunistického hejtmana.

I když komunisté před čtyřmi lety nevyhráli krajské volby, přesto dokázali obejít triumfující hnutí ANO a vytvořit koalici s ČSSD a SPO-SPD. Jak si lze vůbec vysvětlit, že si vytvořili zázemí, aby se dostali k moci a lidem to nevadilo?

Nechci se pouštět do žádných politologických debat, ale je nutné si přiznat, že pravicové strany, které v minulosti kraj vedly, nasekaly plno problémů a jejich přehmaty se ve volbách jednoznačně promítly. Podívejte se, tady když pravicová strana udělá chybu, tak se mýlka neodpouští, protože zdejší sever je tady, jak říkám, rudý. Je spjatý s hnědouhelným revírem, energetikou. Dalším faktorem je, že zde žije mnoho občanů ze Sudet, kteří se sem přistěhovali, a tudíž k místu nemají žádný citový vztah a podle toho situace vypadá. K regionu se nechovají stejně jako občané, kteří odtud pocházejí. Jelikož se zde chyby neodpouští, tak jsme po třiceti letech sklouzli zpátky ke komunismu v rámci kraje. Jedná se bohužel o smutnou kapitolu v historii krajského řízení, která doufám, že po nadcházejících volbách nebude pokračovat. Je na čase jejich vládnutí utnout.

Určitě jste se se soudruhem Bubeníčkem potkával. Jak se vám s ním jednalo?

Nebudu ho rozhodně vykreslovat jako nějakou nestvůru. Pan hejtman Bubeníček je velice příjemný, komunikativní člověk, s nímž se dá jednat a mohu říci, že jsme spolu měli korektní vztahy. Ovšem pak je zde otázka na výkon hejtmanské funkce a realita v jeho podání mě příliš neoslnila. Férově však musím podotknout, že žádný hejtman nemůže sám vše ovlivnit. Je závislý na práci společné koalice, radních i stylu krajské vlády.

Mluvíte velice diplomaticky, přesto se musím zeptat. Co mu za čtyři roky, kdy byl ve funkci, nejvíce vytýkáte?

Asi vás zklamu, ale já zůstanu u své diplomatické rétoriky a nebudu hodnotit jen pana hejtmana, ale práci celé koalice. Osm let v jejím podání byly promarněnou šancí. Kraj se zadlužil, aby mohl například investovat do infrastruktury školství. Bohužel její spolupráci chyběla systematičnost a chovala se podle mě nekoncepčně. Nemohu přece stavět novou budovu, když hned vedle mám v dezolátním stavu školu, v nichž děti sedí ve vaťácích. Logické by bylo dát dohromady rozbitý dům a pak stavět nový. Ale chápu, že dotace mají někdy větší motivační charakter a zastiňují rozumné, logické uvažování. Během osmi let jsem postrádal jakýkoli rozumný koncept s nakládáním krajského majetku.

Nezlobte se na mě, ale kritiku koalice jste dost zobecnil, můžete být v hodnocení konkrétnější?

Dobře, hodně mně jako členovi Výboru pro kulturu a památkovou péči vadilo, jaký vztah měla koalice k pamětihodnostem i kultuře. I když si koalice KSČM, ČSSD, SPO-SPD na úvodním zasedání vytyčila za cíl podporu památek, které jsou v Ústeckém kraji dosti zanedbány, zůstala jen u slibů. Udělala naprostý opak, v průběhu volebního období peníze na ně snižovala a já jako člen výboru byl za jejich počínání v tomto směru jejich největším kritikem. Vadila mně absolutní nekoncepční podpora jak kultury, tak i památek v celém Ústeckém kraji. A bohužel, jak v této oblasti začali, tak i skončili. Nic nezměnili, a to přesto, že jsme se poměrně významně snažili dávat doporučení jako výbor vedení kraje, aby více dávali na systémovou podporu kultury a památkám. Výsledkem našeho tlaku bylo, že milostivě utrousili nějaký drobek v podobě pěti milionů na památky či tří miliónů na kulturu pro celý Ústecký kraj, což bylo velmi podhodnocené. Pak byly desítky milionů ve fondu Ústeckého kraje, což je fond, který nemá žádná velká pravidla. Přišlo mně, že se ze zmíněného balíku peněz rozdávalo podle toho, kde máte známé, anebo kde se finance účelově hodily. Prostě nebyla stanovena pravidla pro podporu památek, kultury a sportu.

Kandidátem ODS na hejtmana Ústeckém kraje je Jiří Kulhánek, jaké má podle vás šance?

V televizních debatách, v nichž vystupoval, působil dobře. Nemluvil frázovitě, bylo na něm vidět, že jako starosta Kadaně problematice rozumí a je za ním viditelný kus odvedené práce. Opravdu jsem se snažil na debaty dívat nezaujatě, i když mám nějaké smýšlení, a musím říci, že byl z pozvaných kandidátů nejlepší. Pro náš kraj je výborným lídrem. Jenomže tento názor si myslím já, ale rozhodující bude, zda jej sdílejí i voliči. Obávám se, že nakonec zvítězí vrcholná politika nad krajskou.

PAPALÁŠSTVÍ? DOBRÁ VÝCHOVA ZABRÁNÍ PANSKÝM MANÝRŮM

Předvolební kampaň o post hejtmana ve Středočeském kraji byla na sociální síti poznamenána vulgárními výrazy, které vašemu stranickému kolegovi Martinu Kupkovi, jenž o tento post usiluje, adresoval manžel současné šéfky Krajského úřadu Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové z hnutí ANO. Když se u ní zastavíme, jak se vy osobně díváte na papalášství v politice? V létě roku 2018 proslul nechvalně její muž tím, že používal služební vůz kraje. Paní hejtmanka nedávno zase upoutala pozornost tím, že úředníci, kteří mají k šéfce Středočeského kraje blízko, dostávali extrémně vysoké pravidelné měsíční odměny.

Vše je o lidech, nikoli o funkcích s nimi spojenými. Někdo má morální integritu, protože je nějakým způsobem vychován a dovede si ji udržet i ve vysoké politice, byť je v ní dost lákadel, abyste jim propadli a změnili se. Na koho stále působí vliv dobré výchovy, během níž mu rodina vštěpovala, že morálka je nejvíce, pak takový člověk panským manýrům odolá. Máte třeba miliardáře, s nímž se budete bavit úplně normálně, a pak narazíte na milionáře, o několik řádů chudšího člověka, který ze sebe bude dělat nadčlověka. Jak říkám, je to o morálce a výchově. Je tedy úplně jedno, zda jste starostou, hejtmanem, vedoucím v provozu anebo mezinárodním miliardářem. Záleží jen na vás, zda těmi požitky plynoucích z vysokých funkcí, zastíníte své dobré vychování anebo nikoli. O ničem jiném to není.

Vy právě podobným testem, abyste svodům či papalášství nepropadl, procházíte. Kromě postu primátora jste se totiž v červnových doplňovacích volbách, které se konaly kvůli náhlému úmrtí Jaroslavy Kubery, stal i senátorem. Můžete tedy posoudit, jak je těžké zůstat obyčejným občanem Hynkem Hanzou?

Skutečně nejtěžším je zůstat normálním člověkem, protože obě funkce vás svým způsobem pošlou do trochu jiného světa, a je nanejvýš důležité, abyste i v těchto pozicích zůstal normálním občanem. Bez pokory se nic odpovědně vůči veřejnosti dělat nedá. Samozřejmě je nutné si uvědomit, že se jedná o obrovsky zodpovědné pozice. Být primátorem anebo senátorem není hračka, protože kromě funkcí máte k lidem velký závazek, dali vám důvěru a nesmíte je zklamat.

Překvapuje mě, že jste stále krajským zastupitelem, i když jste po červnových doplňovacích volbách prohlásil, že se všech funkcí na kraji vzdáváte. Můžete to vysvětlit?

Ano, původně jsem zamýšlel, že po zvolení do Senátu okamžitě rezignuji na krajské zastupitelství. Jenže bych odstupoval na posledním zasedání krajského zastupitelstva a nový člen by skládal slib jen na měsíc a pak by skončil. A tak jsme se dohodli, že mandát dokončím, už jej nebudu obhajovat, což se děje a zvolením nového zastupitelstva na kraji skončím.

Už jste se sžil s funkcí senátora, protože doplňovací volby byly teprve v červnu?

Musím říct, že jsem byl velice příjemně překvapen přivítáním nejenom na klubu ODS, ale i v rámci celého Senátu. Opravdu se jedná o sbor velice rozumných, chytrých lidí, kteří mají ve velké míře zdravý rozum. Možná je to dáno tím, že si vzájemně nekonkurujeme, protože každý jsme z jiné oblasti, v níž jsme volby vyhráli. A tak právě proto se klasické politikaření odsouvá na druhou kolej. Co mě ale nejvíce překvapilo je, že se na všem shodneme, byť se v debatách střetávají různé názorové proudy, což je demokraticky přirozené.

ČÍNSKÉ PATOLÍZALSTVÍ KVŮLI PROFITU SE MU PŘÍČÍ

Před senátními volbami, které se vás osobně netýkají, neboť máte mandát až do října 2024, ODS a celou zemi zviditelnil předseda Senátu Miloš Vystrčil, který i přes odpor Číny, prezidenta Mioše Zemana i vlády Andreje Babiše odletěl na Tchaj-wan, aby tak naplnil odkaz svého předchůdce Jaroslava Kubery, který původně misi plánoval. Předpokládám, že i vzhledem k přátelství, jaké vás s panem Kuberou pojilo, jste rád, že se šéf horní komory nenechal nikým zastrašit a ostrovní zemi navštívil.

Jsem nadšen, že neustoupil, a musím říci, že před panem doktorem Vystrčilem mám obrovský respekt. Moc se o tom nemluvilo, ale i on čelil velice podobným tlakům, jakým byl vystaven zesnulý Jaroslav Kubera. Nemohu říci, zda šlo o stejnou intenzitu, ale určitě to nebylo příjemné a je jasné, že Čína dělala maximum pro to, aby si svůj záměr rozmyslel. Po tom všem, co se s panem Kuberou stalo, sebral odvahu a zrealizoval cestu na Tchaj-wan. Je zvláštní, že člověk musí v dnešní době sebrat kuráž, aby mohl navštívit jiný stát. Bohužel, je to tak a klobouk dolů před Milošem Vystrčilem. Jsem rád, že naplnil přání Jaroslava Kubery, který hodlal misi původně učinit.

Co říkáte čínskému seznamu firmy Zhenhua Data Technology, která monitorovala sedm set prominentních Čechů, včetně prezidenta Miloše Zemana anebo ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku či vaší stranické kolegyně Jany Černochové, jež je předsedkyní výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Víte, v dnešní době moderních technologií, kdy každý může sledovat kohokoli z libovolného místa, je naivní si myslet, že máme ještě nějaké soukromí. Musíme si uvědomit, že žijeme pod dohledem takzvaného Velkého bratra, a člověk k tomu holt tak musí přistupovat, zvláště když je exponovanou osobou, ať už politickou, ekonomickou či bezpečnostní. Jsou případy, kdy byly sledovány i hlavy států, které jsou nejstřeženější, co se týká bezpečnosti a zabezpečení jejich zázemí, a přesto byly sledovány i odposlouchávány. Obávám se, že člověk se vstupem do vysoké politiky s tím musí počítat, ale pokud má čisté svědomí a klidný spánek, tak mu to těžkou hlavu nedělá. A já rád a dobře spím.

ODS se pochopitelně vymezuje proti komunismu, poukazuje na jeho zvěrstva. Co ale od ní i dalších demokratických stran není vůbec slyšet, je, zda hodlá nějakým způsobem bojovat za očistu justice, v níž stále působí soudci i státní zástupci, kteří byli členy zločinecké KSČ. V zákoně číslo 198/1993 Sbírky se mimo jiné praví, že komunistický režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný (§ 2, odst. 1) a že KSČ byla (stejně jako podobné organizace založené na její ideologii) organizací zločinnou a zavrženíhodnou (§ 2, odst. 2). Souhlasíte, že soudci či bývalí prokurátoři, kteří vstupem do KSČ s režimem kolaborovali, nemají právo odsouzenému morálně kázat, protože v první řadě selhali oni?

Pokud byl někdo soudce a vstoupil do strany, pak by neměl oblékat talár, a to platí i o státních zástupcích, tedy bývalých prokurátorech. Přesto nechci paušalizovat, protože stejně tak by někdo mohl do jednoho pytle házet mě, a to s některými politiky ODS, kteří také nemají úplně čisté svědomí. Proto bych byl také s nimi velice nerad spojován, a tak bych chtěl před určitým zobecňováním varovat, protože k němu často dochází. Nevýhodou člověka je, že má mozek a v něm má paměť. A paměť, jak víme, strašně ráda zapomíná a s oblibou vytěsňuje špatné věci. A strašně špatně se dnešním třicátníkům, což jsou produktivní lidé, vysvětluje, že něco před jejich narozením, bylo špatně. Zvláště v dnešní době, kdy tady neustále rostl blahobyt a oni to hrozící komunistické nebezpečí nevidí. Nevnímají, stejně jako mnozí, že v justici jsou soudci či státní zástupci, kteří soudili s rudou knížkou a jedinou změnu, kterou po revoluci udělali bylo, že ji jen odevzdali, ale v justici setrvali. Samozřejmě, že je to špatně.

Ale exbolševickými soudci či prokurátory to nekončí. Podívejte se na prezidenta Miloše Zemana, bývalého člena KSČ, či premiéra Andreje Babiše, který se kromě členství v KSČ dokonce zapletl i s StB, a nyní oba nehájí ani české zájmy, když podlézají komunistické Číně. Jak si jejich postoj jako člen ODS vysvětlujete?

Je to naprosto neakceptovatelné. Někdy mně přijde, že se ani nesnaží svoji náklonnost k Číně zastírat. Řekl bych, že zmíněná spolupráce je podložena určitou ekonomickou motivací, protože nic není zadarmo. A to je pochopitelně špatně. Zvláště, když si uvědomíme, že se jedná o nejvyššího ústavního činitele, respektive čtvrtého ústavního činitele, tedy premiéra vlády, který dost významně ovlivňuje chod země. Žádná země na této planetě by neměla tímto způsobem ovlivňovat anebo mít možnost a šanci manipulovat jinou zemí prostřednictvím takto vysokých osob. Podrývá to suverenitu našeho státu. Příčí se mně být vazalem někoho, abych kvůli patolízalství měl ekonomický profit.

EKOMOMICKY JSME ZBOHATLI, BOHUŽEL NÁŠ INTELEKT NE

Jaký byste podle vás definoval největší problém naší společnosti během jednatřiceti let, které téměř uplynuly od nabytí listopadové svobody?

Může to od pravicového politika ODS znít podivně, ale za velký problém považuji skutečnost, že jsme obrovsky ekonomicky zbohatli. Bohužel stejně rychle a stejně intenzivně nezbohatli naše intelekty plošně. Chci tedy říci, že s bohatstvím se rozum nevyrovnal. Je to obdobné, jako by někdo ve Sportce vyhrál 100 milionů korun a do té doby bral výplatu ve výši 15 tisíc. Je jasné, že si s tak obrovským množstvím peněz najednou neví rady. Sice se nejedná o stejný poměr ve společnosti jako na uvedeném příkladu výhry ve Sportce, ale je to velice podobné. Uplynulých třicet let jsme brali jako dárek, kdy nám rostl blahobyt. Pravda, prošli jsme si i ekonomickou krizí, kdy někdo přišel o práci či musel skončit s podnikáním, což obecně k tržní ekonomice patří, ale kontinuálně jsme od roku 1989 obklopeni blahobytem. Ovšem stejným tempem nám bohužel nerostlo uvědomění, že nic není zadarmo. I když o převratu mluvíme jako o sametové revoluci, která přinesla svobodu, tak si mladí neuvědomují, že byla vykoupena různými zvěrstvy za komunismu, a kdo proti bolševickému zlu a teroru bojoval, pak neskutečně fyzicky i psychicky trpěl.

Jenže právě generace narozená po roce 1989 má tendenci komunismus bagatelizovat, přejímá názory prarodičů, že lidé měli sociální jistoty a že za totality a socialismu se tak zle nežilo…

Všem podobně smýšlejícím bych chtěl říci, že komunismus na konci osmdesátých let jasně ukázal, že sám sebe zahubil. Byl vyčpělý, prázdný a byl by nesmyl, aby někdo se jej snažil znovu nastolit, protože by to dopadlo opět stejně. Zemi by znovu přivedl do totálního propadu, nic nového by ani po letech nepřinesl. Na mladé, ale nejenom na ně, číhá nebezpečí, že zástupci levicových stran, především komunistické partaje, volí rétoriku, kterou nejisté lidi zmatou. Řeknou jim, proč by se jedinec měl snažit, když se o něj postarají, protože všechno bude všech, všichni všechno budou mít. Je to pořád dokola, ale podstata je stejná, že se stát o vás postará. A teď ti lidé, kteří vyrůstali za blahobytu a jejich životní úroveň neustále rostla, říkají, i když to nechci paušalizovat, něco na tom bude, vždyť proč bych se snažil? Jen se podívejte na dnešní mladou generaci, ona nemá potřebu jako my, když jsme byli mladí, jít na brigádu a vydělat si nějakou korunu na přilepšenou. Samozřejmě, že i dnes jsou někteří snaživí, ale bohužel se setkávám s tím, že většina dnes už vyrůstá ve velkém procentu bohatých, zabezpečených rodin. Nemají prostě potřebu se o sebe postarat, protože vědí, že jejich rodiče vydělají dost peněz na to, aby měli pohodlný život. A tento přístup je rozmazluje. Vezměte si, že v současné době lidé netouží po nějaké věci, kterou neviděli anebo nikdy neměli, oni touží po stejné ale lepší věci, jako například iPhone. Mají sice tu řadu před tím, ale chtejí nejmodernější model. Za nás jsme toužili po jakémkoli mobilním přístroji a byli jsme za něj vděčni. Neměli bychom vše považovat za automatické a samozřejmé. Jen si představte, jak by vypadala společnost, kdyby se na jeden jediný den vypnula elektřina a voda. Ocitla by se v totálním rozkladu.

MALÉHO VELKÉHO MUŽE NEJDE PROSTĚ NAHRADIT

Přejděme k aktuální současnosti. Českou republiku už od jara trápí pandemie koronaviru, která se bohužel podepsala i na Lázních Teplice, které musely propustit 160 zaměstnanců. Jak lázním i personálu, který přišel o práci, můžete z postu primátora Teplic pomoci?

Budu naprosto upřímný, je strašně těžké najít mechanismus, jak vůbec pomoci. Lázně jsou jedním z nejvíce postižených segmentů koronavirovou situací. Nejdříve stát vypnul ekonomiku země a s tím i lázně. Když se provoz částečně obnovil, pak zařízení spoléhalo, že situaci pomůže zachránit zahraniční klientela, ale to se nestalo. Nepřijela, protože epidemiologická situace není stále dobrá. Teplické lázně mají chod nastavený tak, že jsou z poloviny navštěvovány lidmi na křížek, to znamená přes pojišťovnu, aby mohli rehabilitovat po operaci, a samozřejmě sem přijíždějí pacienti, kterým pobyt zde předepsali lékaři. Jenže to je jen jedna půlka, tu druhou tvoří právě zmíněná zahraniční klientela, jež platí hotově a ta tady není. Finanční výpadek od ní je více než citelný. Stát sice pomohl vymyšlením voucherů (Státní příspěvek na dovolenou v lázních je ve výši 4 000 Kč na osobu. Bonus od státu je možno uplatnit na lázeňské pobyty na 6 a více nocí, které obsahují alespoň 5 procedur – pozn. red.), ale týdenní pobyt nemůže zacelit mezeru po zahraničních klientech, kteří zde pobývali podstatně delší dobu. Bavil jsem se s paní ředitelkou Lázní Teplic Yvetou Sliškovou a říkala, že jim vouchery pomohou přežít, ale o žádném ekonomickém výhledu, který by zásadně situaci změnil anebo ji pozdvihl, mluvit nejde. Na obzoru se prostě nic nerýsuje.

Stále jste mně ale neodpověděl, zda je v silách města či v osobě primátora Teplic, aby lázně podpořily?

Určitě z naší strany nejde o žádný liknavý přístup. Hned po vypuknutí pandemie jsme jednali a snažili jsme se alespoň něco vymyslet, a tak jsme dospěli k rozhodnutí, že jako město promineme pobytový poplatek. V současné době se snažíme Lázním Teplice dělat v rámci propagace města co největší možnou reklamu, která by oslovila domácí trh, aby byli lidé motivováni navštívit zdejší lázně. Byť jsou nejstaršími lázněmi ve střední Evropě a v republice vůbec, tak žijí ve stínu Karlových Varů, Mariánských Lázní či Poděbrad. Bohužel nejsme tak známým sanatoriem, přestože před dvě stě lety jsme byli nejpopulárnější, zatímco současné lázeňské, tuzemské giganty nikdo neznal. Trpíme totiž absencí znalostí lidí, kteří ani netuší, že ve zdejším regionu Ústeckého kraje vůbec nějaké lázně vůbec jsou. Většinou si občané náš kraj spojují s těžbou hnědého uhlí a energetikou, nikoli s lázeňstvím. A tak na nízké povědomí části národa dost doplácíme. Snažíme se to napravit a dohnat propagací Teplic, abychom pomohli obnovit ve městě cestovní ruch a podpořili i zdejší lázeňství.

Vím, že dotaz, který položím, dostáváte často, přesto se zeptám: Jak je těžké být primátorem Teplic po zesnulém Jaroslavu Kuberovi, který v čele města stál neuvěřitelných 24 let?

Máte pravdu, téměř každého to zajímá. Je to velice těžké, protože pan Kubera se nesmazatelně zapsal do historie města, po revoluci mu dal tvář, která tady zůstává a s ním tedy i on. Pan Kubera byl malý velký muž a plnohodnotně jej nahradit je nemožné, a to ani kdybych zde byl tři volební období. Někteří lidé prostě nahradit nejdou.