Dějepis jako za časů SSSR? Historici jsou zásadně proti

Podle autora oblíbených učebnic dějepisu Petra Čorneje nemůže být v současném pojetí českého dějepisu o sovětské interpretaci dějin žádná řeč. Prioritou po roce 1989 bylo naprosto přehodnotit výklad, který do té doby existoval a vrátit české dějiny do souvislostí s evropskou civilizací a kulturou, řekl. "Při tvorbě učebnic (dějepisu) jsme byli absolutně svobodní," doplnil ho historik a spoluautor učebnic Milan Hlavačka.

Výuka dějepisu nicméně podle historiků nemůže být zcela neutrální, protože její výklad ovlivňují jednak hodnoty křesťansko-židovské civilizace, ke které česká společnost patří, a dále i názory a postoje jednotlivých učitelů. Čornej ovšem současně upozornil, že by výklad dějin neměl preferovat zájmy žádných politických stran, hnutí, náboženství či konfesí.

Výkladu moderních dějin by odborníci doporučovali věnovat více času. Čornej a Hlavačka by proto zkrátili zejména učivo o pravěku a starověku, včetně některých částí antiky.

K možnosti zpětného výkladu dějin od moderních dějin do minulosti se oba odborníci vyjádřili skepticky. Hlavačka uvedl, že dějiny jsou souhrn příčin a následků. "Dějiny 20. století nebude možné pochopit bez vědomí událostí, které mu předcházely," doplnil ho historik Vít Vlnas. Naopak Petr Pánek z portálu Modernidejiny.cz oponoval, že na středních školách, jako jsou gymnázia, by obrácený výklad dějin měl smysl a žáky by víc bavil.

"Žák, který chce udělat střední školu, tak by se měl zejména orientovat v tomto světě. Takže já bych se vůbec nebál toho, kdyby z těch čtyř let na gymnáziích, se dva roky učily moderní dějiny a ty další dva roky byly spíš seminární pro ty, které to víc baví," řekl Pánek. Na odborných školách by se podle něj děti mohly učit jen moderní dějiny. Klasický výklad od nejstarších k nejnovějším dějinám by ponechal na základních školách.

Hlavačka podotkl, že výklad dějepisu se na různých úrovních škol často opakuje. Při možných úpravách učiva by se proto zaměřil také na to, aby se omezilo toto opakování již probrané látky například po přechodu ze základní na střední školy. Když žáci nebudou probírat na střední škole dějiny zase od pravěku, o kterém se učili už na základní škole, zbude více času na moderní dějiny, uzavřel.

Obsah učiva ve školách určují takzvané rámcové vzdělávací programy, které v roce 2005 nahradily dřívější osnovy. Podle zjištění České školní inspekce jsou v současnosti přeplněné, a učitelé tak nestíhají vše dobře odučit. Od roku 2016 se proto mluví o potřebě jejich modernizace. Změny připravuje Národní ústav pro vzdělávání, který patří pod ministerstvo školství. Debatu u možných úpravách chce ministr školství Robert Plaga (ANO) zahájit na konferenci 28. února.