Inkluze je k ničemu? Situace Romů a škol ve vyloučených lokalitách se nezlepšila

Moree se ptala na vzdělávací dráhu lidí z jedné rozšířené rodiny ze sociálně vyloučené lokality a zároveň na toto téma vedla rozhovory s deseti řediteli či zástupci škol a jednou pracovnicí neziskové organizace. Všichni respondenti se podle ní shodli na tom, že vyloučená lokalita je neřešitelný problém. Podle ředitelů škol je zde mnoho dětí s problémy, které školy nemohou ovlivnit. Důvodem velkého počtu těchto žáků v některých školách je hlavně spádovost a neochota přijímat děti z vyloučených lokalit do jiných škol, uvedla Moree.

Po zavedení opatření na podporu vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními se podle průzkumu situace v segregovaných školách spíše zhoršila, protože nyní nedosáhnou na výhody a projekty, které dříve měly k dispozici. Současný systém vyžaduje také třeba lepší komunikaci s rodiči, kteří by měli dítě odvést do pedagogicko-psychologické poradny, ovšem spolupráce s nimi je často obtížná, podotkla Moree.

Přestože jsou asistenti pedagoga vnímaní jako velká pomoc, nestabilita jejich úvazků je podle průzkumu pro školy zátěží. Ředitelé by proto uvítali zavedení pevných pozic pro asistenty na určitý počet dětí tak, aby byly tyto úvazky stabilnější. Výraznou pomocí pro školy v blízkosti vyloučených lokalit by podle nich byla také třeba pozice sociálního asistenta, který by pracoval s celou rodinou.

Romští respondenti se podle Moree shodli na tom, že vzdělávací šance dítěte jsou hlavně otázkou toho, zda se podaří dostat dítě na školu, která neplatí za segregovanou, a udržet ho tam. Podle nich u romské populace obecně roste povědomí o tom, že vzdělání je důležité, ale vzhledem k nastavení majoritní společnosti ho není vždy lehké dosáhnout. Romští žáci v běžných školách mimo vyloučené lokality bývají totiž někdy třeba oběťmi šikany, vysvětlila Moree. Někteří ředitelé rovněž Romy odrazují od vstupu na danou školu a odesílají je raději jinam, dodala.

Ředitelé škol ve vyloučených lokalitách řeší podle průzkumu hlavně nedostatek dětí z lépe postavených rodin a většinové populace. Žáky se snaží přilákat například na výuku angličtiny od první třídy a další výhody, ale většinou marně.

Podle loňského průzkumu Kanceláře Veřejné ochránkyně práv tvoří romské děti 3,7 procent žáků základních škol v ČR. Z celkem asi 4000 škol jich má 147 třetinový nebo vyšší podíl Romů. Třináct škol má více než devadesátiprocentní podíl romských žáků.