Koalice říká: Povinná školní docházka 10 let. Má to smysl?

Praha - Povinný poslední ročník školky, jímž chce koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prodloužit povinnou školní docházku na deset let, bude moci dítě strávit také v přípravné třídě či vzděláváním doma. Velké změny ve fungování školek to ale nejspíš nepřinese, podle senátora a kandidáta ČSSD na ministra školství Marcela Chládka totiž už nyní chodí do školek až 93 procent dětí příslušné věkové skupiny. Jaroslava Cardová z Asociace předškolní výchovy ČTK řekla, že to může pomoci znevýhodněným dětem, musí se ale navýšit kapacity školek.

V současnosti není poslední ročník mateřinky před nástupem do školy pro děti povinný, školky do něj ale musejí přijmout všechny děti, jejichž rodiče o to mají zájem. Roste navíc počet dětí s odkladem, které tak v posledním ročníku tráví dva roky. Kvůli tomu pak často přicházejí zkrátka mladší děti, pro něž školky nemají místo.

"Nějaká velká změna by to nebyla, fakt je, že třeba by to mohlo prospět tam, kde je nějaké prostředí takové jak se říká sociokulturně znevýhodněné, kde prostě rodiče nemají zájem," myslí si Cardová.

Podle Chládka by se zavedení povinného ročníku školky mohlo dotknout až sedmi procent dětí příslušného věku, které do školky nechodí. "V sociálně vyloučených lokalitách na začátku školy narazí, zaostávají za ostatními dětmi a často jsou z hlavního vzdělávacího proudu vyloučeny," vysvětlil.

O povinném ročníku školky mluví ČSSD už několik měsíců. Server tydenik-skolstvi.cz se proto zeptal, co si o „tomto záměru" myslí ti, kteří mají největší zkušenost - učitelky mateřských škol.

"Myslím si, že je nezpochybnitelné, že navštěvovat mateřskou školu před nástupem do základní školy je užitečné. Skutečnost, že v současnosti poslední ročník navštěvuje 93 procent dětí, to jen dokazuje. Avšak návrh, že to ministerstvo nařídí i těm zbývajícím 7 procentům, podle mého názoru nic nevyřeší. Možná, že rodiče tyto děti ze sociálně znevýhodněného prostředí do mateřské školy z donucení zapíší, ale pak stejně budou absentovat a zabírat místo potřebnějším. Myslím si, že rodiče by si měli vážit toho, že jejich děti mohou mateřskou školu navštěvovat, ale nějaké donucování k tomu nepřispěje," řekla Marie Dočekalová (MŠ Fanderlíkova, Prostějov).

"Podle mého názoru by zavedení povinného předškolního ročníku bylo efektivní pouze tehdy, až bude dostatek míst v mateřských školách pro většinu žadatelů a třídy mateřských škol budou naplňovány na takový počet dětí, který bude učitelce umožňovat skutečně kvalitní výchovně-vzdělávací práci s ohledem na potřeby jednotlivců – tolik propagovaný a potřebný osobnostní model vzdělávání," míní Jana Jurenková (vedoucí MŠ Korálka Miletín).

"Každé dítě předškolního věku se vyvíjí svým tempem, má různé potřeby a může se stát, že způsob vzdělávání v mateřské škole mu nevyhovuje. Takže z těchto důvodů bych nezaváděla povinnou docházku dětí do 3. ročníku mateřské školy, ale nechala bych možnost rodinám, které se dětem věnují po všech stránkách, aby si dítě před nástupem povinné školní docházky vychovávali sami. Nechtěla bych diskriminovat ty zodpovědné rodiče, kterých je většina, před skupinou nezodpovědných rodičů, kteří si stejně najdou výmluvy, proč jejich dítě mateřskou školu navštěvuje," myslí si Jarmila Váňová (ředitelka MŠ Háj ve Slezsku, p. o.).

Související

Ilustrační foto

Školní jídelny mohou ode dneška díky novelizované vyhlášce výrazněji zdražit

Školní jídelny mohou ode dneška díky novelizované vyhlášce o školním stravování výrazněji zdražit ceny pokrmů. Poplatky za hlavní jídla se mohou zvýšit až o 20 procent a poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny o 30 procent proti cenám, které strávníci platili ještě v lednu. Jídelnám zdražení umožňuje vyhláška, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT). Mnohé jídelny ale nyní nezdražují a v brzké době to neplánují, vyplývá z vyjádření jejich vedoucích pro ČTK.

Více souvisejících

Mateřské školy / školky Marcel Chládek Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy