ROZHOVOR | Čekám jen, kdy Plaga skončí. Jeho návrhy jsou nebezpečné, jsme zděšení, varuje šéf Pedagogické komory

Školy se kvůli koronaviru uzavřely 13. března. Bylo toto opatření podle vás skutečně nutné? Jak hodnotíte opatření vlády kvůli koronaviru?

V tomto rychlou reakci vlády velmi oceňuji. Ale kromě vysokých, středních a základních škol měly být uzavřeny rovněž mateřské školy, jak to udělali na Slovensku nebo v Polsku. Ve školkách je totiž nejobtížnější zajistit dodržení základních hygienických opatření. Důsledkem bylo, že některé mateřské školy skončily v karanténě, protože u dítěte nebo učitele došlo k nákaze koronavirem.

Po zdravotnících jsou učitelé druhou nejohroženější profesí co do počtu nakažených. Neuzavření mateřských škol má negativní důsledky hlavně pro rodiče, protože pak nemohou čerpat ošetřovné. Posílal jsem dotaz na ministerstvo školství, kolik školek zůstalo otevřených, ale prý tyto informace nezjišťují, což považuji za tristní. Z ankety Pedagogické komory vyplynulo, že jde zhruba o polovinu mateřinek. Naštěstí je většina rodičů rozumná a děti tam neposílá. Musí v nich totiž všichni trávit celý den v rouškách. Stát nezajistil podmínky ani zdravotníkům, takže roušky si učitelky mateřinek našily samy.

Jste vy jako Pedagogická komora v nějakém kontaktu s ministerstvem? Konzultujete připravované kroky?

Ministerstvo školství s řediteli ani učiteli nekomunikuje. Netýká se to pouze Pedagogické komory, která je nejpočetnějším školským spolkem v ČR, ale i zástupců tripartity, což je za zaměstnavatele Svaz průmyslu a dopravy nebo unie ředitelů škol CZESHA, za zaměstnance jde o školské odbory. Má to negativní důsledky na kvalitu předkládaných řešení, například již schválený zákon ohledně změn v maturitách a přijímacích zkouškách nebo aktuální plán postupného otevírání škol, které považuji za legislativní paskvily. Učitelé i ředitelé škol marně hledají na webu ministerstva školství relevantní informace. Často se tam neobjeví žádná nová více než týden. A když se tam něco zveřejnění, je to jen nezávazné doporučení. Hodnotím to jako čirý alibismus.

Žáci a studenti se dnes učí převážně dálkově a on-line. Máte reakce od učitelů, jak jsou s takovou výukou spokojeni a jak tento „distanční“ způsob hodnotí? Dokáží se děti doma skutečně něco nového naučit?

Učitelé, žáci i rodiče byli ze dne na den postaveni do této naprosto neočekávané situace. Připraven nebyl nikdo. Všichni se s tím snažíme vypořádat, jak nejlépe dovedeme. Samozřejmě zvýšená míra stresu vede k častějším konfliktům. Byli jsme vhozeni do vody. Snažíme se plavat a zároveň pomoci těm, kdo se topí. Vztahy, které měli učitelé se žáky nastaveny před uzavřením škol, zůstaly stejné, jen se přesunuly do on-line komunikace. V průběhu prvního měsíce se myslím podařilo vychytat mouchy a výuka na dálku běží většinou dobře. Pokud ne, musí se rodiče obrátit na konkrétního učitele a hledat společně řešení, které bude vyhovovat všem stranám.

Problém vidím v tom, že s on-line výukou školský zákon vůbec nepočítá. Očekával jsem, že první novela ministra školství Roberta Plagy tento způsob výuky zlegalizuje a nastaví její základní pravidla. Ale ani nevím, jestli něco takového do konce školního roku připraví. Na dlouhou dobu zmizel a objevil se až v posledních dnech. Ministerstvo školství mělo už v březnu zmapovat rodiny, které nemají přístup k technice a internetu, a zajistit jim alespoň její zapůjčení. Ostatně ani učitelé často nemají služební notebook, protože podfinancované školy na tuto základní pracovní pomůcku, která je běžná v mnoha zaměstnáních, nemají peníze. Ani v tomto vláda nic nepodnikla, přitom by stačilo, aby do škol poslala mimořádnou dotaci na nákup techniky pro učitele, kteří ji postrádají.

Už se mluví o uvolňování opatření. Jako první zasáhnout vysoké školy, týká se to ale jen studentů posledních ročníků.  Pokud vše půjde dobře, 11. května otevřou pro studenty posledních ročníků své dveře střední školy. Jak moc podle vás tento měsíční výpadek ovlivní výsledky maturit?

Vzhledem k tomu, že maturity se spustí až v červu, budou mít vlastně maturanti více času na přípravu. Také byly zrušeny slohové práce. U ústních maturit budou učitelé určitě shovívaví. Proto si myslím, že negativní důsledky nenastanou. Náročné to budou mít absolventi odborných škol, kde jsou maturity a závěrečné zkoušky mnohem rozsáhlejší, například na sklářské škole to je měsíc intenzivní práce. Tam může nastoupit stres, aby se vše stihlo do konce června.

Bouřlivé reakce vyvolalo i rozhodnutí, že přijímací zkoušky na střední školy by se měly uskutečnit pouze v jednom termínu místo standardních dvou. Kritici poukazují zejména na to, že děti budou posuzovány na základě výsledku jediného testu, což jim v případě špatného výsledku zkomplikuje přijetí na vybranou školu. Souhlasíte s nimi, nebo je tento postup na místě?

Podle statistik Cermatu, který tyto testy vytváří, není velký rozdíl mezi výkonem žáků v prvním a druhém termínu. Paradoxně dokonce mívají v tom druhém horší skóre. Ale z hlediska psychiky je to samozřejmě stresující. Za Pedagogickou komoru jsme prosazovali, aby přijímací řízení přešlo plně do kompetence ředitelů jednotlivých škol, což by znamenalo, že část škol by mohla dobrovolně využít testy Cermatu, ale jiné školy by mohly přijímat žáky bez nich např. pouze na základě známek z vysvědčení nebo jiných vlastních kritérií.

Ministerstvo školství bohužel trvá na tom, aby do všech střeních škol začaly proudit davy uchazečů a žáci i učitelé se takto promořili koronavirem... Je to zbytečné a hlavně nebezpečné. Otevřený dopis, ve kterém popsanou změnu navrhuje ředitel Štefan Klíma, podepsalo na našem webu přes 1 300 signatářů. Robert Plaga ovšem neodpověděl, což je u něj bohužel pravidlo. Nezareagoval ani náš otevřený dopis za záchranu českého školství se 4 000 podpisy, ani na dopis 500 ředitelek mateřských škol.

Popravdě počítám dny, kdy bude současný ministr školství konečně nahrazen někým komunikativnějším a schopnějším. 

Od června ovšem nebude školní docházka povinná, děti ani nedostanou klasické vysvědčení. Dokážete odhadnout, kolik žáků se do lavic skutečně vrátí a kolik jich zůstane doma až do září? A jak by měli být chráněni učitelé? V českém školství často slouží lidé těsně před důchodem nebo dokonce v důchodovém věku…

Popravdě řečeno je většina učitelů zděšena z návrhů ministra školství ohledně zprovoznění prvního stupně základních škol, protože se v praxi nedá zrealizovat. V době, kdy všichni musí nosit roušku i venku, Robert Plaga navrhuje, že ve třídách roušky být nemusí. To už by mělo být trestné. Jakoby tvrdil, že roušky celou dobu nosíme zbytečně! Myslím si, že to dopadne jako u mateřských škol, kdy je navštěvuje jen minimum dětí.

Hodně ale bude záležet na situaci na konci května, kterou nyní nikdo nedokáže odhadnout. Jelikož starší a nemocní učitelé jsou ohroženou skupinou, do školy nebudou smět docházet. V některých školách jsou to skoro všichni zaměstnanci… V zásadě si neumím představit, že by učitel vyučoval ve škole část dětí a zároveň zbytek on-line. Asi vláda považuje pedagogy za supermany, respektive superženy. Ochránit učitele nelze. Pomohlo by, kdyby do školy mohlo nastoupit pouze dítě s negativním testem na koronavirus. Místo toho ministr navrhuje jen čestné prohlášení rodiče, což považuji za výsměch, když statistiky ukazují, že až třetina identifikovaných nakažených neměla žádné příznaky.

Jak přesně to bude s vysvědčením, zatím nevíme. Myslím si, že je zbytečné to řešit. Žáci do půlky března do školy chodili a lze vycházet z toho. Vymýšlet složité slovní hodnocení u škol, kterého ho nevyužívaly, jen neúměrně zatíží učitele. Výuku na dálku je velmi obtížné hodnotit, protože každá rodina má úplně jiné podmínky. Stačilo by určit, že pokud učitel nemá dostatečné podklady pro klasifikaci, může být daný vyučovací předmět nehodnocen. Předpokládám, že většina učitelů rozdá žákům jedničky za statečnost. Když čtu diskuze ve facebookových skupinách Pedagogické komory, většina to bere s nadhledem. Naposledy se smáli „omluvence“, že žák zaspal, a proto se nemohl připojit k on-line konferenci ve 13 hodin.

Česká republika není jediná, která uzavřela školy. Sledujete situaci i v zahraničí? Je například nějaká země, ze které bychom si měli vzít příklad při řešení krize související se šířením koronaviru a školstvím?

Situace v jednotlivých státech se velmi liší. Jsem v kontaktu se slovenskou učitelskou komorou. Slováci mají obecně lepší legislativu než my, například v oblasti inkluze, mateřských nebo základních škol. I v současné době postupují mnohem rozumněji, než čeští politici. Kdybychom jejich postupy převzali, bylo by to nejlepší řešení.