Ostuda a zmatky v Terezíně? Politici dopředu, přeživší na konec

Terezín - Svět si dnes připomíná 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, kde nacisté zavraždili nejméně 1,1 milionů lidí. Na hrůzy 2. světové války vzpomínají především přeživší, kteří se sešli za účasti politických představitelů i v bývalém koncentračním táboře Terezín. Akce se ale zřejmě neodehrála podle představ některých účastníků.

Mezi akce, které organizuje Evropský židovský kongres v rámci dvoudenního fóra Let My People Live!, patří i ceremonie v Terezíně připomínající 70. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na tu dorazila většina z 91 přeživších, kteří si prošli peklem terezínského ghetta.

Na podobných akcích bývá právě lidem, kteří si prošli hrůzami nacismu, věnována největší pozornost a úcta, letošní oslavy se ale nesly v poněkud opačném duchu.

Fotogalerie:
OBRAZEM: Na holokaust vzpomínali v Terezíně politici i přeživší

V Terezíně uctili oběti holokaustu předsedové obou komor Parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (všichni ČSSD) a desítky předsedů a místopředsedů evropských parlamentů. A právě političtí představitelé měli v zasedacím pořádku vyhraněná místa v prvních řadách, zatímco na přeživší zbyla během oslav místa až v zadních řadách.

Terezínskou akci provázely ale i další zmatky. Desítky evropských novinářů byly během pietní akce odděleny od účastníků a naskytla se jim tak minimální možnost pořídit kvalitní záběry nebo rozhovory.

Oslav v Terezíně se v pondělí zúčastnili i prezidenti Miloš Zeman, Andrej Kiska a bulharský prezident Rosen Plevneliev. Do Prahy celkem přijeli zástupci více než třiceti parlamentů i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Mezi hosty se také objevil známý britský herec Ben Kingsley a přijel také prezident Evropského židovského kongresu, ruský podnikatel Moshe Kantor podporující Putina. 

Přeživší vzpomínají

Řada nacistických vězňů byla během druhé světové války transportována z Terezína právě do Osvětimi. Byli mezi nimi i rodiče tajemníka Federace židovských obcí v ČR Tomáše Krause. Na oba na pietní akci vzpomínal. Lidé, kteří přežili holokaust, se podle něj dělí na dvě skupiny.

"První zachovává mlčení. Nezmiňují nic, co by jen vzdáleně tuhle historii připomínalo. A druhá chce naopak všechno sdílet. Chtějí vykřičet svoje svědectví a chtějí varovat. Oby typy lidí znám. Prvním byla moje matka, druhým můj otec," uvedl Kraus.

Terezínským ghettem prošel i Felix Kolmer. Jako mladý muž přijel úplně prvním transportem, 24. listopadu 1941. Zažil i útěk na svobodu, když se zapojil do terezínského hnutí a našel jednu z chodeb, která vedla z tábora ven. Vlastní svobody se vzdal, aby ostatním vězňům řekl o cestě ven. V roce 1944 byl i on deportován do Osvětimi.

Přeživší vzpomínali nejen na hrůzy, které holokaust přinesl, ale i na místní obyvatele. "Děkuji obyvatelům Terezína, kteří nám pomáhali. Našim učitelkám, které se s námi tajně učily a alespoň trochu pomáhaly terezínským dětem zvládnout jejich osud," řekla jedna z pamětnic.

Odpoledne si na terezínském Národním hřbitově připomněli romský holokaust aktivisté ze sdružení Konexe. Podle Ivany Čonkové z Konexí romské oběti holokaustu téměř nikdo nepřipomíná. "Myslíme si, že v současné době je a v minulosti byl (romský holokaust) zapomínán a není dosud odhalen a důstojně vzpomínán. Můžeme to vidět na příkladu prasečí farmy v Letech u Písku, která se stále provozuje na místě romského koncentračního tábora," řekla ČTK Čonková.

Související

Více souvisejících

Koncentrační tábory Osvětim (70. výročí osvobození) koncentrační tábor Terezín

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy