MAGAZÍN - Nacistický vůdce Adolf Hitler neměl nikdy velký zájem o Slovensko, lákaly ho ale naopak Čechy a Morava. Proto došlo přesně před 78 lety, 14. března 1939, k rozpadu tehdejšího Československa. Naši východní sousedé získali samostatnost, Německo ji diplomaticky uznalo a předsedou vlády se stal Jozef Tiso. Českou republiku čekal úplně jiný osud, přeměnila se na protektorát Čechy a Morava a do konce války se potýkala s okupací. Co by se ale stalo, kdyby válka dopadla obráceně a nacisté ji vyhráli?
Před 78 lety, 14. března 1939, skončila pod tlakem nacistického Německa druhá republika. Po účasti Jozefa Tisa na rozhovorech v německém Berlíně slovenský Sněm přijal na mimořádném zasedání demisi vlády Karla Sidora a odhlasoval vznik samostatného Slovenského státu. V tento den se poprvé rozpadlo Československo.
Podmínky vhodné pro vyvrcholení separatistických úsilí na území Slovenska v bývalé Československé republice nastaly po Mnichovské dohodě ze 29. září 1938. Po ní na základě rozhodnutí čtyř mocností (Spojené království, Francie, Německo, Itálie) přišlo Česko o pohraniční sudety ve prospěch Německa a později přišlo Slovensko o své jižní části, které anektovalo Maďarsko.
Do té doby prezentovala na Slovensku autonomistické hnutí výhradně Hlinkova slovenská lidová strana (HSLS). Podobné snahy měla i Rázusova Slovenská národní strana (SNS), proto v roce 1935 utvořila s "lidovci" autonomistický blok. I v den podpisu Mnichovské dohody, 29. září 1938, jednali představitelé slovenských politických stran v pražském Rudolfinu o autonomii Slovenska.
Prezident ČSR Edvard Beneš 5. října 1938 abdikoval. Druhý den podepsali v Žilině představitelé části slovenského politického spektra dohodu o autonomii Slovenska. Sestavením autonomní vlády pověřili premiéra ČSR generála Jana Syrového, který ji 7. října 1938 jmenoval. Následně slovenští političtí představitelé vyhlásili volby do slovenského autonomního sněmu. Od začátku roku 1939 bylo jen otázkou času, kdy Hitlerova vojska vstoupí do Československa. Představitelé autonomní slovenské vlády ale už neměli nadále zájem o jeho udržení, zabývali se otázkou samostatnosti.
Hitler Slovensko nechtěl, šlo mu o Česko
Prezident ČSR dosazený Němci, Emil Hácha, 11. března 1939 jmenoval autonomní vládu Slovenska v čele s Karlem Sidorem. Ten ale odmítl německý návrh vyhlásit samostatný Slovenský stát, na což Německo okamžitě zareagovalo a Adolf Hitler pozval do německého Berlína ministra autonomní slovenské vlády Ferdinanda Ďurčanského a Jozefa Tisa. Oběma mužům přednesl jednoduchý návrh, buď vyhlásí samostatné Slovensko, nebo se jejich území rozdělí mezi Maďarsko a Polsko. Po návratu delegace z Německa 14. března 1939 slovenský Sněm na mimořádném zasedání přijal demisi vlády Karla Sidora a vyhlásil nezávislost Slovenska.
Přesně před 78 lety tak vznikl samostatný státní útvar nazvaný Slovenský stát, který byl v ústavě přijaté 21. července 1939 označen za Slovenskou republiku. Ještě ten den, tedy 14. března, vznik Slovenska diplomaticky uznalo Německo a 15. března 1939 byla ustanovena jeho vláda v čele s Josefem Tisem, který byl později zvolen prezidentem Slovenské republiky.
Slovenský stát vznikl především na popud Hitlera, který jak se sám vyjádřil, měl zájem pouze o území Čech a Moravy. Slovensku ponechal determinovanou samostatnost a Slovenská republika kompletně převzala nedemokratický systém vládní moci z Třetí říše. Moc v rukou měla pouze jedna strana, HSLS. Území českých zemí bylo 15. března 1939 obsazeno nacistickými vojsky a o den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, který trval až do konce války dne 8. května 1945.
Co by kdyby?
Konec války znamenal pro Čechy a další evropské i mimoevropské státy obrovskou úlevu. Zároveň ale začalo odkrývání hrůz holokaustu a země zůstaly po okupaci zdevastované. Někteří si však dodnes kladou otázku, co by bylo, kdyby spojenecká vojska nacisty zastavit nedokázala a Adolf Hitler válku vyhrál. Byli bychom dodnes v područí Německa?
Na toto téma vznikla řada hypotéz, dokumentů, seriálů i publikací, všechny se však shodují v jedné věci. Ani desítky let po konci války by v alternativní budoucnosti, v níž je Hitler oslavován jako vítěz, Česko samostatné nebylo.
Ukazuje to například kriminální seriál Otčima z produkce HBO, který nás zavádí do roku 1964, kdy se chystá Berlín na oslavu Hitlerových 75tých narozenin a připravuje se obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Oslava se odehrává v Praze na Letné a na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdraví tisíce lidí Hitlera.
Spisovatel Jan Poláček se ve svém románu Spěšný vlak CH.24.12. také věnuje alternativní budoucnosti a tvrdí, že pokud by válka trvala o něco déle, nacistickým inženýrům by se podařilo dokončit vývoj superletadla. Pomocí něj by za pomoci japonských bomb nacisté bombardovali New York a to by jim zajistilo vítězství ve válce. Ostatní země by se pak Hitlerovi zřejmě podřídily a ani vzdorující Sovětský svaz by frontu neudržel navěky.
Seriál The Man in the High Castle pro změnu ukazuje poválečné Spojené státy, které jsou rozděleny na tři části. Východní ovládá nacistická vláda, západní Japonci a mezi nimi je neutrální území. Seriál vznikl na motivy románu slavného spisovatele Philipa K. Dicka Muž z vysokého zámku, který se řadí k vrcholům science fiction literatury.
O poznání skeptičtější pohled nabízí seriál Hitler vyhrál válku z dokumentární série České televize Co by kdyby. Podle něj by například v Brně zbyla z Čechů jen nepatrná menšina a český jazyk jako takový by byl silně potlačován. Český národ by postupně mizel a tématika češství by se stále více stávala tabu. Vznikl by sice samizdat a undergroundové proudy, které by se snažily v lidech držet podvědomí o Češích a jejich zemi před válkou, ty by ale postupem lety zanikly a s nimi i Česká republika jako taková.
Související
Německo si připomíná atentát na Hitlera. Cíle odboje proti nacistickému režimu neselhaly, prohlásil Scholz
80 let od atentátu na Hitlera: Proč nevyšel?
Adolf Hitler , nacisté , Česká republika , Československo , Slovensko
Aktuálně se děje
včera
Olympijské hry v Paříži oficiálně začaly. Na lodi po Seině se plavili i Češi
včera
Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou
včera
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
včera
Fiala otevřel Český dům v Paříži. Sport učí hrát podle pravidel, zdůraznil
včera
Obamovi podpořili Kamalu Harrisovou. Chtějí pomoci zajistit její triumf nad Trumpem
včera
V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky
Aktualizováno včera
Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna
včera
FSB si došla pro dalšího Šojguova náměstka. Opět jde o podezření z korupce
včera
LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý
včera
Tragická nehoda u Obory změnila osud celé rodiny. Policie žádá o pomoc
včera
Gaza je mrtvá, nic nezůstalo, říkají místní. Lékaři jsou i kvůli nové ofenzivě na pokraji sil
včera
V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu
včera
Asadovo setkání s Putinem: Rozvoj vztahů přispívá k posílení míru a stability, zní z Kremlu
včera
Noční útoky ve Francii byly připraveny a koordinovány. Podle vlády měly jasný cíl
včera
Olympiáda se za šest let vrátí do Francie. Známí jsou pořadatelé letních i zimních her až do roku 2034
včera
Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat
včera
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
včera
Ukrajinská armáda zaútočila na ruskou leteckou základnu na Krymu
včera
Tajfun na Filipínách a Tchaj-wanu zabil už 21 lidí, teď řádí v Číně. 150 tisíc lidí opustilo domovy
včera
Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště
Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.
Zdroj: Libor Novák