Babišův poslanec se u Jílkové zapotil: Jak chcete monitorovat lidi v mešitách? My jsme vás volili, a vy nám berete jednu svobodu za druhou!

Praha - Od začátku roku byl svět svědkem několika teroristických útoků. Kromě těch viditelných, jako byly například v Petrohradě nebo ve Stockholmu, však státy čelí novému typu útoků - v oblasti kyberprostoru. V současné době tak na situaci reagovalo i české ministerstvo obrany, které přišlo s novelou zákona o vojenském zpravodajství. Budou na základě novely moci zpravodajci číst i naše dopisy? Je bezpečnost vhodnou cenou za ztrátu osobního soukromí? O tom se diskutovalo v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo.

Do dnešního vydání pořadu Máte Slovo přišli diskutovat poslanec za hnutí ANO Bohuslav Chalupa, generál a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor, Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany, Štefan Šafár z iniciativy Digitální bezpečnost a soukromí, důchodce Miroslav Kulhavý a starosta obce Kravaře Vít Vomáčka. 

Debatu započal zástupce Pirátů Ferjenčík, podle něho je boj proti terorismu pouhou záminkou pro „šmírování občanů“. Dodal, že už nyní stát občany šmíruje. „Stát už každého šmíruje, všechny mobilní hovory si ukládá a uchovává se to půl roku,“ konstatoval. Stejná situace je prý i u e-mailů.  Na jeho nespokojenost reagoval poslanec za hnutí ANO Chalupa.

Podle něj to, co se dnes děje, je zcela podle zákona. Pokud by to bylo protizákonné, jsou zde nástroje, jak se bránit. Podle generála Šándora nejde o šmírování. „Nikdo se nekouká do obsahu toho hovoru,“ řekl. Podle něj je přirozeným faktem, že žijeme ve světě elektronické komunikace, ta nám pomáhá žít, ale zároveň jejím prostřednictvím zanecháváme elektronickou stopu.

Sorry jako, vy nám berete jednu svobodu za druhou

Šándor dodal, že není důvod k obavám ze strany státu, spíše ze strany některých soukromých firem, která mají podobné odposlouchávací mechanismy, jako stát. Na dotaz Jílkové, jaké firmy, Šándor odpověděl, že jde o praktiky některých byznysových společností. Starosta Vomáčka se po celou debatu vyhraňoval vůči poslanci Chalupovi za hnutí ANO.

„My jsme vás volili, sorry jako, a vy nám berete jednu svobodu za druhou,“ vyhranil se Vomáčka. Ke kritice se následně přidal i Pirát Ferjenčík. „Vy si myslíte, že lidi v publiku jsou teroristi a proto je šmírujete!“ nedal se odbýt. Chalupa se Ferjenčíka zeptal, zda byl vůbec někdy šmírovaný, když to tvrdí. Poslanci podle něho důsledně kontrolují, zda jsou odposlechy podle zákona.

Generál zmínil, že bez ohledu na novelu zákona bude moci tajná služba vstoupit do obsahu jednotlivé komunikace pouze s povolením soudu. Poslanec Chalupa se následně snažil vysvětlit celý mechanismus obrany proti kybernetickým útokům.

Na základě určitých vzorců kybernetických útoků budou tajné služby sledovat, zda se podobný vzorec nevyskytne v Česku, pokud by se tak stalo, předá informaci Bezpečnostní radě státu, která následně přijme opatření. „Pokud nezabráníme takovému útoku, může nám bouchnout chemička,“ uvedl příklad.

Podle pana Valicy z publika probíhá válka mezi státy v kybernetickém prostoru už několik let, útoky jsou směřovány zejména na kritickou infrastrukturu, vodní a energetické zdroje. Podle důchodce Kulhavého je novela zákona prvním krokem, jak splnit závazek členství v Severoatlantické alianci NATO. Tím je vytvoření centra kybernetické obrany, které stále nemáme.

Tazatel z publika se podivoval nad tím, co vlastně hnutí ANO dělá proti terorismu. Vážnější hrozbou než kybernetické útoky je prý například najíždění teroristů kamiony mezi dav lidí. Podle experta na počítačovou bezpečnost Šafára je skutečným záměrem novely skutečně sledování lidí, prostřednictvím tzv. metadat. Ferjenčík zmínil také vážné obavy o to, koho rozvědka a tajné služby mohou sledovat. V této souvislosti zmínil sledování bývalé manželky Petra Nečase jeho milenkou, tehdy Janou Nagyovou.

Následně dostal prosto muž z publika, který líčil svoji příhodu ze Švýcarska, kde mu údajně tajné služby prohledali zabezpečenou skříňku s osobními věcmi. Zmínil, že je spokojený se systémem kamer, které jsou v Česku. Šándor zcela nechápal, co tím chtěl muž říct. Další muž z publika se ptal, proč vojenské zpravodajství namísto sledování virtuálního prostoru nedá sondy před elektrárny, nebo přímo vojenské jednotky.

Poslanec Chalupa mu opáčil, že je potřeba umísťovat sondy pouze na páteřní cíle. „Říkáte, že by to měli hlídat vojáci, šel byste na vojnu?“ dotázal se tazatele Chalupa. „Já mám modrou knížku“, odpověděl tazatel. Chalupa mu odvětil, že i když máme armádu o 22 tisíc mužích, není možné, aby hlídali každý objekt na páteřních cílech.

Pamatuje se na sebevraždu Karla Svobody? Fotky zneužila policie

Další pan z publika zdůraznil, že obrana, jak je také koncipována v novele, je obranou proti vnějšímu napadení, proti útokům zvenku, nemá ohrožovat a šmírovat občany. Starosta Vomáčka však podotkl, že on sám má obavu, jací lidé budou na straně státu bezpečnost hlídat. „Mám strach. Pamatujete si, když se Karel Svoboda zastřelil?“

Podle něho to byli právě zástupci státu, kteří následně prodali bulváru fotografie z místa činu. Podle Chalupy bychom pak tedy rovnou mohli odzbrojit policii. Sám prý nikdy neměl při používání mobilního telefonu obavu, že by ho snad někdo sledoval.

Důchodce Kulhavý na závěr dodal, že i když s obranou proti kybernetickým útokům souhlasí, jde mu o maximální zabezpečení proti zneužití. Všude je však lidský faktor, a to dává zneužití šanci. Jeden z posledních tazatelů z publika položil otázku, zda existuje nějaký plán, jak monitorovat komunikaci v mešitách, kde osoby sedící na kobercích tlumí hlas. Šándor reagoval stručně tím, že to, že je někdo v mešitě, automaticky neznamená, že dělá něco špatně.

Související

Více souvisejících

Michaela Jílková ,  Máte slovo ,  ministerstvo obrany ,  Kybernetická bezpečnost ,  Terorismus ,  Piráti ,  Andor Šándor (bezpečnostní specialista)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 4 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 6 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 8 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 9 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy