Benešovy dekrety? Dodnes téma, které budí obrovské vášně

Praha - Benešovy dekrety se jako téma čas od času znovu objeví ve veřejné diskuzi v Česku. Jsou překážkou ve vztazích mezi Čechy a Němci? A které dekrety budí největší vášně?

Otázka tzv. Benešových dekretů se v české veřejné debatě pravidelně čas od času objeví. V současnosti ji otevřel předseda sudetských Němců Bernd Posselt, který problematiku dekretů vnímá jako záležitost morální. Tento víkend navíc Sudetoněmecký sjezd v Bavorsku navštívil zatím nejvyšší představitel české vlády, vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). O co ale v případě Benešových dekretů jde? Pojďme si připomenout ty nejrozporuplnější a nejvýznamnější dekrety.

Za Benešovými dekrety zpočátku stála exilová vláda v Londýně, kterou Britové 15. října 1940 uznali jako prozatímní vládu Československa. V podstatě byla tvořena prezidentem Eduardem Benešem a Státní radou. Už od dubna 1940 začala tato vláda vydávat dekrety, které fakticky nahrazovaly zákony, podepisoval je prezident Beneš. Tyto normy pak byly po válce dodatečně schváleny prozatímním Národním shromážděním. První dekrety do roku 1944 tak oficiálně stvrzovaly vznik exilové vlády a jejich orgánů a organizací. Následovaly dekrety, které řešily otázku organizace řádné poválečné československé vlády. V poslední fázi v roce 1945 byly vydány dekrety nejkontroverznější, které vycházely z návrhů uvedených v tzv. Košickém vládním programu, na kterém se podílely zejména komunisté a exiloví politici z Moskvy.

Mezi tyto dekrety patří zejména Velký retribuční dekret (Dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech), vydaný 19. června 1945. Kontroverzní už je pouhý aspekt zpětné účinnosti, retrospektivity této normy. Na základě dekretu byly stanoveny přísné tresty za skutky spáchané v období druhé světové války. Novinkou byl trestný čin udavačství, jeho se dopustil ten, kdo „v době zvýšeného ohrožení republiky ve službách nebo v zájmu nepřítele, nebo využívaje situace přivoděné nepřátelskou okupací jiného pro nějakou skutečnou nebo vymyšlenou činnost udal,“. Za toto mohl člověk dostat i trest smrti. K účelu naplnění trestů byly zřízeny tzv. mimořádné lidové soudy. A zde je opět kontroverzní prvek – tyto stanné soudy soudily obviněné, kteří měli omezena procesní práva bez možnosti podat odvolání, nemohla jim být ani poskytnuta milost prezidenta. Tresty smrti se vykonávaly už do dvou hodin od vyhlášen rozsudku, popravy byly často veřejné. Na základě tohoto dekretu bylo odsouzeno na 33 tisíc osob, 730 k trestu smrti. Polovinu odsouzených tvořili Němci.

Posledním sporným bodem Velkého dekretu je jeho opakované prodlužování i v dobách mírových. Lidé, kteří byli předvoláni k soudu, totiž pozbyli volebního práva a nástroj mohl být zneužit politickými stranami. Podle odhadů bylo takto zbaveno volebního práva na 300 tisíc osob do roku 1946. Naposledy byla platnost retribučních dekretů prodloužena v roce 1948.

Na Velký retribuční dekret navázal až v říjnu 1945 též Malý retribuční dekret (Dekret č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti). Dekret byl vydán s účelem umožnění stíhání méně závažných činů, jeho ustanovení prováděly národní výbory na úrovni okresů. Trestat se měli především okupanti, kolaboranti a domácí zrádci, vše samozřejmě retroaktivně. Trestány byly i akty nepřístojného chování či veřejného pohoršení. Kontroverzní bylo ustanovení, které tvrdilo, že osoby , které v době nesvobody porušily věrnost vůči Československé republice, nebo českému nebo slovenskému národu, popřípadě se prohřešily proti národní cti, anebo proti povinnosti národní soudržnosti vůči příslušníkům českého nebo slovenského národa, budou podle příslušného dekretu potrestány. Doba zvýšeného ohrožení republiky byla ustavena na období od 21. května až do 31. 12. 1946. V praxi tak dekret umožnil beztrestné lynčování a vyhánění Němců, kteří se ničím neprovinili. To mimo jiné umožnilo i opatření o beztrestnosti, kdy by se za normálních podmínek jednalo o trestný čin, ale pokud šlo o čin, který bych spáchán pod nátlakem nebo v úmyslu prospět národu nebo jinému obecnému zájmu, čin trestat nešlo.

Základními tresty v rámci malého dekretu bylo vězení, pokuta či veřejné pokáraní. Mnohdy ale následovaly tresty dodatečné, jako například konfiskace majetku a ztráta volebního práva po dobu jednoho až tří let.

 Velmi významným dekretem byl ještě Ústavní dekret prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské (dekret č. 33/1945 Sb.). Českoslovenští občané německé a maďarské národnosti byli bez výjimky zbaveni státního občanství. Kontroverzní je tento dekret zejména proto, že občanství byli zbaveni i Židé, kteří se před válkou přihlásili k německé národnosti a ti, kteří později prokázali účast v odboji. Němci a Maďaři byli vyhnáni a následně byl jejich majetek zkonfiskován. Často se pak stávalo, že zabavené majetky a pozemky a přidělování majetku organizovaly kádry KSČ. Strana si pak zajistila početné voličstvo ve volbách v roce 1946.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš benešovy dekrety

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin zvýšil mnoha Rusům daně. Moskva potřebuje další peníze na válku

Rusko od ledna 2025 ve snaze zvýšit příjmy státního rozpočtu, který vyčerpává především probíhající válka na Ukrajině, zavádí progresivní daň z příjmu fyzických osob. Příslušný zákon v pátek podepsal prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. V přepočtu má do ruské státní kasy připlout téměř dalších 30 miliard dolarů, napsal web France24. 

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Anglie řeší před finále Eura pikantní problém. Manželku a milenku obránce Kylea Walkera

Už v neděli večer je na programu velké finále fotbalového Eura v německém Berlíně mezi Španělskem a Anglií. Ani jeden z týmů před důležitým zápasem nechce dopustit jakýkoliv neklid ve své kabině a oba trenéři apelují na své svěřence, aby se soustředili jen a jen na finále. Jenže to byste ve svém týmu nemohli mít obránce a bouřliváka Kylea Walkera. Toho totiž do Berlína přijede manželka se čtyřmi dětmi i bývalá milenka, s níž má Walker pro změnu další dvě děti. Vedení anglické reprezentace tak proto povolalo ochranku za účelem toho, aby se obě ženy nesetkaly.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Alec Baldwin

VIDEO: Alec Baldwin v slzách u soudu. Padlo překvapivé rozhodnutí

Nečekaně brzy a ve prospěch obžalovaného skončil soudní proces s hollywoodským hercem Alecem Baldwinem, který čelil obvinění z neúmyslného zabití kameramanky při natáčení westernu Rust. Soudkyně ze Santa Fe ve státě Nové Mexiko zamítla obžalobu kvůli pochybení policie a prokuratury při zacházení s důkazy. Informovala o tom agentura AP, která rozhodnutí označila za "náhlé a překvapivé".

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Laguna na D1

Udeřily silné bouřky. Na D1 vytvořily lagunu, na slovenském festivalu se zřítily stany na diváky

Česko dnes odpoledne a večer zasáhly silné bouřky s prudkými srážkami, silným větrem a kroupami. Hasiči měli plné ruce práce, především na Vysočině, na jihu Moravy a ve středních Čechách. V Krahulčí na Jihlavsku přetekl rybník kvůli přívalovému dešti, což vedlo k zatopení sklepů, garáží a některých domů. Spadlé stromy na několika místech zastavily vlaky a zaplavené cesty omezovaly provoz. Problémy hlásí i Slovensko, kde prudká bouře strhla několik stanů a pódií na hudebním festivalu Pohoda v Trenčíně. Na místě zasahují záchranáři a hasiči a program musel být přerušen.

včera

Kateřina Siniaková

Nejen Krejčíková. Finále si ve Wimbledonu zahraje i další česká tenistka Siniaková, ovšem v deblu

Po úspěchu singlistky Barbory Krejčíkové, které se ve čtvrtek podařilo poprvé v její kariéře postoupit do finále ženského turnaje slavného Wimbledonu, se do finále tohoto slavného travnatého turnaje dostala i další česká zástupkyně Kateřina Siniaková, stalo se tak ovšem v turnaji čtyřhry, v níž Siniaková nastupuje po boku Američanky Taylor Townsendové. Společně v pátečním semifinále tato česko-americká dvojice dokázala porazit tchajwansko-belgický pár Sie Šu-wej a Elise Mertensová, tedy nasazené jedničky, výsledkem 3:6,6:4 a 6:4. 

včera

včera

včera

včera

včera

Suchoj Superjet 100

V Rusku se zřítil Superjet Gazpromu, všichni na palubě zahynuli

Ruské regionální dopravní letadlo Suchoj Superjet 100 se třemi členy posádky se v pátek zřítilo v zalesněné oblasti nedaleko Moskvy, přičemž všichni na palubě zahynuli, informovala agentura TASS. Letadlo provádělo zkušební let po plánované opravě a havarovalo krátce po startu. 

včera

Počasí: Česko zasáhly silné bouřky s přívalovými srážkami

Českou republiku dnes odpoledne zasáhly silné bouřky doprovázené přívalovými srážkami, nebezpečným větrem a kroupami. Nejprve se bouřky objevily na jihozápadě Čech a na Vysočině, odkud postupovaly do středních Čech a dále na severovýchod.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy