Pittsburgh/Praha - "Schvalujeme politický program usilující o spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z českých zemí a Slovenska." Tak zněl první bod Pittsburské dohody, kterou před 100 lety, 30. května 1918, podepsali představitelé českých a slovenských organizací v USA spolu s T. G. Masarykem. Tento dokument definitivně přivedl americké Slováky na stranu Čechů usilujících o nezávislost a pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti císařství a přejí si vznik samostatného státu Čechů a Slováků.
Dohoda nahradila Clevelandskou dohodu z října 1915 a ze slovenského pohledu obsahovala některé ústupky. Stejně jako dohoda z Clevelandu Slovákům zaručovala vlastní administrativu, sněm a soudy a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk, ale již nezmiňovala federativní uspořádání státu, pouze uváděla, že česko-slovenský stát bude demokratickou republikou. Podrobná ustanovení o zřízení česko-slovenského státu byla ponechána "osvobozeným Čechům a Slovákům a jejich právoplatným představitelům".
Dokument měl rozptýlit obavy amerických Slováků, které reprezentovala v Pittsburghu sídlící Slovenská liga, z nerovnoprávného postavení v novém státě. Kromě zástupců Slovenské ligy a Masaryka dohodu podepsali i představitelé českých krajanských organizací v USA - Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků.
Již krátce po vzniku samostatného Československa se Pittsburská dohoda stala předmětem vnitropolitických sporů. Někteří slovenští představitelé se jí dovolávali při svém úsilí o autonomii Slovenska, někteří čeští politici ji zase zpochybňovali. Masaryk, již prezident nového samostatného státu, tvrdil, že dohoda "není právně závazná" a že jde pouze o "lokální dohodu amerických Čechů a Slováků".
Naplnění dohody, která Slovákům slibovala vlastní sněm či soudy, žádal především slovenský kněz a politik Andrej Hlinka. Jeho lidová strana se dohody dovolávala jako česko-slovenské smlouvy, kterou však nebyla. Vládní politici poukazovali na to, že šlo pouze o programovou dohodou amerických Čechů a Slováků, která navíc uváděla, že o státním zřízení, ústavě i postavení Slovenska rozhodnou až volení představitelé, tedy Národní shromáždění.
Hlinka i někteří další slovenští politici tvrdě požadovali pro Slováky autonomii, což však československá vláda odmítla. Podle řady historiků to neumožnila především politická situace nového státu, který byl po skončené válce hospodářsky, politicky i vojensky nestabilní a musel se vypořádat především s odporem německé menšiny (Němců žilo v Československu více než Slováků), Maďarů či územními nároky Polska. Ve státě se tak prosadilo dogma o jediném národu československém a centralistický kurz.
Originál Pittsburské dohody byl poprvé v ČR vystaven v roce 2008, letos bude stěžejním bodem na společné česko-slovenské a slovensko-české výstavě v Národním muzeu.
Aktualizováno 26. listopadu 2024 8:21
Strom pro Prahu na Staroměstském náměstí už stojí. České vánoční trhy 2024 se blíží
Související
Lyže, běžky nebo brusle. Jaká je historie zimních sportů?
Elvis Presley by slavil devadesáté narozeniny
historie , Pittsburská dohoda , Československo , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Meghan má katastrofu v LA před očima. S Netflixem udělala nelehké rozhodnutí
před 55 minutami
Zemětřesení v Česku. Otřesy pocítili lidé v Aši či Františkových Lázních
před 1 hodinou
Lyže, běžky nebo brusle. Jaká je historie zimních sportů?
před 2 hodinami
Tragický požár restaurace v Mostě: Je několik vyšetřovacích verzí, pomáhají znalci
před 3 hodinami
Ledecká po sjezdu ve Svatém Antonu získala bronz. Zazářila i Lindsey Vonnová
před 3 hodinami
Chřipková epidemie v Česku začíná, potvrzují odborníci
před 4 hodinami
Ficovo gesto. Zelenského vyzval k jednání o tranzitu plynu
před 5 hodinami
Vlny jsou favoritem Českých lvů, s Amerikánkou mají nejvíce nominací
před 6 hodinami
OBRAZEM: Pavel a Fiala se setkali na novoročním obědě. Možná naposledy
před 6 hodinami
Kreml se chce vyhnout mobilizaci za každou cenu. Cizinci jezdí do Ruska za prací, končí v armádě
před 7 hodinami
Jak vypadá běžný život v Afghánistánu? Tálibán mě odvedl a provdal na policejní stanici, popisuje dívka
před 8 hodinami
Otřes ve Skotsku: Nicola Sturgeonová se rozvádí
před 9 hodinami
Mrazivé počasí sevře Česko. Meteorologové varují i před náledím
před 10 hodinami
Jak dlouho budou hořet požáry v Los Angeles?
před 11 hodinami
Ukrajinská pozice ve válce slábne. Kyjev čelí těžkým výzvám na bojišti i na diplomatickém poli
před 12 hodinami
Ruská jména, falešné doklady. Poslali nás na výcvik, ne do boje, tvrdí zajatí severokorejští vojáci
před 13 hodinami
Požáry v Kalifornii jsou druhé největší v historii. Počet mrtvých roste, situace není vůbec pod kontrolou
před 15 hodinami
Příští víkend se možná dočkáme citelně teplejšího počasí
včera
Konec globalismu, 5 % HDP na obranu. Co změní nástup Trumpa k moci?
včera
Ledové království centrem geopolitických tahanic. Velmoci v Arktidě svádějí bitvu o křehký ekosystém
Arktida se z dlouho ignorovaného koutu světa stává jednou z klíčových mocenských křižovatek. Tání ledovců otevírá dveře k nevyužitým ložiskům surovin a novým obchodním trasám, na nichž chtějí získat podíl jak tradiční velmoci typu Spojených států a Ruska, tak země s menšími mocenskými ambicemi, jako Kanada nebo Norsko. Do všeho coby „skoro-arktická země“ promlouvá také Čína.
Zdroj: Jakub Jurek