Praha - Už při vzniku samostatného Československa před sto lety sehráli významnou roli spisovatelé. Manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu se stal prvním tuzemským veřejným prohlášením za první světové války, které požadovalo sebeurčení českého národa.
Někteří umělci později vystoupili proti nové linii Komunistické strany Československa (KSČ) po jejím V. sjezdu v roce 1929. Spisovatelé byli mezi popravenými vlastenci po atentátu na Reinharda Heydricha, podíleli se na upevnění pozice komunistů v české kultuře po roce 1946, uvolnění ve společnosti v 60. letech a kritice normalizačních poměrů v letech sedmdesátých.
Ke společenským otázkám zaujímají literáti postoje i po roce 1989, prohlášení k aktuálnímu dění často vydává České centrum Mezinárodního PEN klubu. "Žijeme naštěstí v zemi, kde si společnost na svobodu slova zvolna zvyká; ústavou zaručené právo zde zatím jen občas naruší trapné výstřelky různých úředníků, poslanců nebo prezidentů. I tehdy se PEN klub ozývá, aby po zralé úvaze a rozpravě ve výboru vydal náležité prohlášení," sdělil ČTK předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček.
PEN klubu letos kritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho výroky vůči médiím v inauguračním projevu. Také nesouhlasil s nominací básníka a spisovatele Karla Sýse na státní vyznamenání a aktuálně se postavil za básníka Petra Hrušku a další tři členy poroty Státní ceny za literaturu, kteří ji kvůli nesouhlasu s novou vládou ANO a ČSSD s podporou komunistů opustili.
Spisovatelé se vyjadřují k domácí i mezinárodní politice. "Po roce 1989 se literární život rozdrobil do několika institucí, z nichž Český PEN klub reprezentuje pouze část. My jsme se rozhodli bojovat za svobodu slova tam, kde nevládne demokracie a kde lidé pera jsou perzekvováni," uvedl Dědeček.
"V současné době připravujeme k vydání autobiografii Oleha Sencova v překladu Petrušky Šustrové. Vlastně tak splácíme dluh - i nám před revolucí vycházely knihy v zahraničí, což nám dodávalo jistotu, že nejsme zapomenuti, sebevědomí a vůli psát dál," dodal k činnosti PEN klubu Dědeček.
Při vzniku samostatného Československa sehrál významnou roli manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu. Byl adresován českým poslancům Říšské rady a podepsalo ho přes 200 českých spisovatelů, novinářů a vědců. Poslanci měli podle manifestu přestat být loajální k Rakousko-Uhersku a podporovat práva českého národa a českého státu anebo odstoupit z Říšské rady. Manifest podepsali například Otokar Březina, Karel Čapek, Viktor Dyk, Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská a další.
V době první republiky se důležitým manifestem stal protest sedmi umělců proti nové linii KSČ po jejím V. sjezdu, kdy nastala její bolševizace a podřízení směrnicím Kominterny v roce 1929. Leták s titulem Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům vyzýval k odstranění Gottwaldova vedení strany. Signatáři Ivan Olbracht, Helena Malířová, S. K. Neumann, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majerová a Vladislav Vančura byli poté ze strany vyloučeni.
V souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl 1. června 1942 popraven jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Vladislav Vančura. Dále byla vedle levicového novináře a komunisty Julia Fučíka popravena také spisovatelka Anna Ziegloserová.
Většina účastníků 1. sjezdu Syndikátu českých spisovatelů se krátce po válce přihlásila k socialismu, který však pojímali nejen v duchu marxisticko-leninském, ale také v duchu abstraktního humanismu. Jiná situace již byla roku 1956, kdy se konal II. sjezd Svazu českých spisovatelů a několik členů, zvláště Jaroslav Seifert a František Hrubín, na něm vystoupili s požadavkem větší svobody literární tvorby a její nezávislosti na státním dozoru.
Rázné vystoupení proti představitelům konzervativní části KSČ zaznamenal IV. sjezd Svazu spisovatelů konaný v červnu 1967. Ke svobodnému střetu názorů na něm vyzval Milan Kundera, Ludvík Vaculík, o rok později autor manifestu Dva tisíce slov, ve svém vystoupení hovořil o vztahu občana a moci.
V období takzvané normalizace někteří spisovatelé podepsali občanskou iniciativu Charta 77, která kritizovala státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Mezi prvními signatáři byli Pavel Kohout a Ludvík Vaculík. Kampaň významných o sobností kultury odsuzující prohlášení Charty 77 označovaná jako Anticharta podepsalo několik desítek spisovatelů, mezi nimi i Bohumil Hrabal nebo Vladimír Neff, kteří díky tomu opět mohli publikovat.
Posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky se pak stal dramatik a esejista Václav Havel.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Československo , spisovatelé , historie
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti
včera
Exit poll CNN: Jen třetina voličů se měla za Bidena lépe
včera
CNN: Červenou fata morgánu nahradí modrý posun. Výsledkům voleb bude první hodiny kralovat Donald Trump
včera
O prezidentovi USA rozhodne Pensylvánie. Co z tohoto státu udělalo cíl zájmu Trumpa i Harrisové?
včera
OBRAZEM: Výstavba tramvajové trati na Václavském náměstí pokračuje
včera
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
včera
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
včera
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
včera
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
včera
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
včera
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
včera
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
včera
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
včera
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
včera
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
včera
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
včera
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
včera
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
včera
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
včera
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.
Zdroj: Libor Novák