Praha - Už při vzniku samostatného Československa před sto lety sehráli významnou roli spisovatelé. Manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu se stal prvním tuzemským veřejným prohlášením za první světové války, které požadovalo sebeurčení českého národa.
Někteří umělci později vystoupili proti nové linii Komunistické strany Československa (KSČ) po jejím V. sjezdu v roce 1929. Spisovatelé byli mezi popravenými vlastenci po atentátu na Reinharda Heydricha, podíleli se na upevnění pozice komunistů v české kultuře po roce 1946, uvolnění ve společnosti v 60. letech a kritice normalizačních poměrů v letech sedmdesátých.
Ke společenským otázkám zaujímají literáti postoje i po roce 1989, prohlášení k aktuálnímu dění často vydává České centrum Mezinárodního PEN klubu. "Žijeme naštěstí v zemi, kde si společnost na svobodu slova zvolna zvyká; ústavou zaručené právo zde zatím jen občas naruší trapné výstřelky různých úředníků, poslanců nebo prezidentů. I tehdy se PEN klub ozývá, aby po zralé úvaze a rozpravě ve výboru vydal náležité prohlášení," sdělil ČTK předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček.
PEN klubu letos kritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho výroky vůči médiím v inauguračním projevu. Také nesouhlasil s nominací básníka a spisovatele Karla Sýse na státní vyznamenání a aktuálně se postavil za básníka Petra Hrušku a další tři členy poroty Státní ceny za literaturu, kteří ji kvůli nesouhlasu s novou vládou ANO a ČSSD s podporou komunistů opustili.
Spisovatelé se vyjadřují k domácí i mezinárodní politice. "Po roce 1989 se literární život rozdrobil do několika institucí, z nichž Český PEN klub reprezentuje pouze část. My jsme se rozhodli bojovat za svobodu slova tam, kde nevládne demokracie a kde lidé pera jsou perzekvováni," uvedl Dědeček.
"V současné době připravujeme k vydání autobiografii Oleha Sencova v překladu Petrušky Šustrové. Vlastně tak splácíme dluh - i nám před revolucí vycházely knihy v zahraničí, což nám dodávalo jistotu, že nejsme zapomenuti, sebevědomí a vůli psát dál," dodal k činnosti PEN klubu Dědeček.
Při vzniku samostatného Československa sehrál významnou roli manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu. Byl adresován českým poslancům Říšské rady a podepsalo ho přes 200 českých spisovatelů, novinářů a vědců. Poslanci měli podle manifestu přestat být loajální k Rakousko-Uhersku a podporovat práva českého národa a českého státu anebo odstoupit z Říšské rady. Manifest podepsali například Otokar Březina, Karel Čapek, Viktor Dyk, Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská a další.
V době první republiky se důležitým manifestem stal protest sedmi umělců proti nové linii KSČ po jejím V. sjezdu, kdy nastala její bolševizace a podřízení směrnicím Kominterny v roce 1929. Leták s titulem Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům vyzýval k odstranění Gottwaldova vedení strany. Signatáři Ivan Olbracht, Helena Malířová, S. K. Neumann, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majerová a Vladislav Vančura byli poté ze strany vyloučeni.
V souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl 1. června 1942 popraven jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Vladislav Vančura. Dále byla vedle levicového novináře a komunisty Julia Fučíka popravena také spisovatelka Anna Ziegloserová.
Většina účastníků 1. sjezdu Syndikátu českých spisovatelů se krátce po válce přihlásila k socialismu, který však pojímali nejen v duchu marxisticko-leninském, ale také v duchu abstraktního humanismu. Jiná situace již byla roku 1956, kdy se konal II. sjezd Svazu českých spisovatelů a několik členů, zvláště Jaroslav Seifert a František Hrubín, na něm vystoupili s požadavkem větší svobody literární tvorby a její nezávislosti na státním dozoru.
Rázné vystoupení proti představitelům konzervativní části KSČ zaznamenal IV. sjezd Svazu spisovatelů konaný v červnu 1967. Ke svobodnému střetu názorů na něm vyzval Milan Kundera, Ludvík Vaculík, o rok později autor manifestu Dva tisíce slov, ve svém vystoupení hovořil o vztahu občana a moci.
V období takzvané normalizace někteří spisovatelé podepsali občanskou iniciativu Charta 77, která kritizovala státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Mezi prvními signatáři byli Pavel Kohout a Ludvík Vaculík. Kampaň významných o sobností kultury odsuzující prohlášení Charty 77 označovaná jako Anticharta podepsalo několik desítek spisovatelů, mezi nimi i Bohumil Hrabal nebo Vladimír Neff, kteří díky tomu opět mohli publikovat.
Posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky se pak stal dramatik a esejista Václav Havel.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Československo , spisovatelé , historie
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 1 hodinou
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 2 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 2 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 2 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 3 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 4 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 5 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě