Čeští spisovatelé stáli u zásadních událostí dějin Československa

Praha - Už při vzniku samostatného Československa před sto lety sehráli významnou roli spisovatelé. Manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu se stal prvním tuzemským veřejným prohlášením za první světové války, které požadovalo sebeurčení českého národa.

Někteří umělci později vystoupili proti nové linii Komunistické strany Československa (KSČ) po jejím V. sjezdu v roce 1929. Spisovatelé byli mezi popravenými vlastenci po atentátu na Reinharda Heydricha, podíleli se na upevnění pozice komunistů v české kultuře po roce 1946, uvolnění ve společnosti v 60. letech a kritice normalizačních poměrů v letech sedmdesátých.

Ke společenským otázkám zaujímají literáti postoje i po roce 1989, prohlášení k aktuálnímu dění často vydává České centrum Mezinárodního PEN klubu. "Žijeme naštěstí v zemi, kde si společnost na svobodu slova zvolna zvyká; ústavou zaručené právo zde zatím jen občas naruší trapné výstřelky různých úředníků, poslanců nebo prezidentů. I tehdy se PEN klub ozývá, aby po zralé úvaze a rozpravě ve výboru vydal náležité prohlášení," sdělil ČTK předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček.

PEN klubu letos kritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho výroky vůči médiím v inauguračním projevu. Také nesouhlasil s nominací básníka a spisovatele Karla Sýse na státní vyznamenání a aktuálně se postavil za básníka Petra Hrušku a další tři členy poroty Státní ceny za literaturu, kteří ji kvůli nesouhlasu s novou vládou ANO a ČSSD s podporou komunistů opustili.

Spisovatelé se vyjadřují k domácí i mezinárodní politice. "Po roce 1989 se literární život rozdrobil do několika institucí, z nichž Český PEN klub reprezentuje pouze část. My jsme se rozhodli bojovat za svobodu slova tam, kde nevládne demokracie a kde lidé pera jsou perzekvováni," uvedl Dědeček.

"V současné době připravujeme k vydání autobiografii Oleha Sencova v překladu Petrušky Šustrové. Vlastně tak splácíme dluh - i nám před revolucí vycházely knihy v zahraničí, což nám dodávalo jistotu, že nejsme zapomenuti, sebevědomí a vůli psát dál," dodal k činnosti PEN klubu Dědeček.

Při vzniku samostatného Československa sehrál významnou roli manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu. Byl adresován českým poslancům Říšské rady a podepsalo ho přes 200 českých spisovatelů, novinářů a vědců. Poslanci měli podle manifestu přestat být loajální k Rakousko-Uhersku a podporovat práva českého národa a českého státu anebo odstoupit z Říšské rady. Manifest podepsali například Otokar Březina, Karel Čapek, Viktor Dyk, Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská a další.

V době první republiky se důležitým manifestem stal protest sedmi umělců proti nové linii KSČ po jejím V. sjezdu, kdy nastala její bolševizace a podřízení směrnicím Kominterny v roce 1929. Leták s titulem Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům vyzýval k odstranění Gottwaldova vedení strany. Signatáři Ivan Olbracht, Helena Malířová, S. K. Neumann, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majerová a Vladislav Vančura byli poté ze strany vyloučeni.

V souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl 1. června 1942 popraven jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Vladislav Vančura. Dále byla vedle levicového novináře a komunisty Julia Fučíka popravena také spisovatelka Anna Ziegloserová.

Většina účastníků 1. sjezdu Syndikátu českých spisovatelů se krátce po válce přihlásila k socialismu, který však pojímali nejen v duchu marxisticko-leninském, ale také v duchu abstraktního humanismu. Jiná situace již byla roku 1956, kdy se konal II. sjezd Svazu českých spisovatelů a několik členů, zvláště Jaroslav Seifert a František Hrubín, na něm vystoupili s požadavkem větší svobody literární tvorby a její nezávislosti na státním dozoru.

Rázné vystoupení proti představitelům konzervativní části KSČ zaznamenal IV. sjezd Svazu spisovatelů konaný v červnu 1967. Ke svobodnému střetu názorů na něm vyzval Milan Kundera, Ludvík Vaculík, o rok později autor manifestu Dva tisíce slov, ve svém vystoupení hovořil o vztahu občana a moci.

V období takzvané normalizace někteří spisovatelé podepsali občanskou iniciativu Charta 77, která kritizovala státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Mezi prvními signatáři byli Pavel Kohout a Ludvík Vaculík. Kampaň významných o sobností kultury odsuzující prohlášení Charty 77 označovaná jako Anticharta podepsalo několik desítek spisovatelů, mezi nimi i Bohumil Hrabal nebo Vladimír Neff, kteří díky tomu opět mohli publikovat.

Posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky se pak stal dramatik a esejista Václav Havel.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Zima, ilustrační fotografie.

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.

Více souvisejících

Československo spisovatelé historie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně

Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy