Na sovětskou okupaci doplatily a umíraly stovky Čechoslováků

Praha - Invaze vojsk pěti zemí Varšavského paktu na československém území stála život celkem 108 československých občanů, zhruba 500 lidí bylo zraněno těžce, další stovky lidí byly zraněny lehce. To jsou nejnovější údaje, které zjistil Ústav pro studium totalitních režimů.

V první den okupace zahynulo 58 československých občanů: 50 mužů, sedm žen a osmileté děvče. V Praze bylo zabito či smrtelně zraněno 22 lidí, v Liberci 11, v Bratislavě tři a v Košicích šest. Jak na podzim roku 1968 zjistilo ministerstvo vnitra, usmrtili do září okupanti 82 československých občanů, dalších téměř 300 zranili těžce a přes 500 lehce.Lidé neumírali jen na následky střelných ran při demonstracích, mnoho jich přišlo o život také kvůli tomu, že Rusové používali svou vojenskou techniku v běžném silničním provozu.Bohumír Soukup, stavební technik ze Sezimova Ústí, jel 5. září na služební cestu. Výfuk jeho vozu začal střílet v okamžiku, kdy projížděl okolo stanoviště sovětské hlídky. Vojáci na něj zahájili střelbu a dávka ze samopalu ho na místě usmrtila.V jižních Čechách zahynul pár mladých lidí na motocyklu, když do nich najel špatně zabrzděný sovětský transportér odstavený u cesty.V Liberci zemřeli tři lidé a desítky jich byly zraněny poté, co do podloubí hotelu na dnešním náměstí Edvarda Beneše najel ruský tank.Ve středočeské obci Dolní Kralovice, dnes zatopené vodami přehrady Želivka, zemřela trafikantka a její zákazník kvůli chybě řidiče ruského tanku, který najel na budku a rozdrtil ji i s lidmi uvnitř.Vojska pěti států Varšavské smlouvy vtrhla na československé území v noci na 21. srpna. Ze zemí socialistického bloku se obsazení ČSSR neúčastnila pouze armáda Rumunska a Jugoslávie.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Zima, ilustrační fotografie.

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.

Více souvisejících

Československo okupace 1968

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek poděkoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi za jeho podporu, když uvedl, že by Netanjahua pozval do Maďarska i přes zatykač, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy