ROZHOVOR | Může být Zeman sesazen? Odborník na Ústavu zchladil prezidenta

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek naznačil, že Sněmovnu nerozpustí, ani kdyby se po třetím pokusu nepodařilo sestavit vládu. Svůj postup označil za „tvůrčí“ výklad Ústavy. „Tyto varianty – tedy nerozpuštění sněmovny v případě nevyjádření důvěry při třetím pokusu a téměř čtyřletá tolerance vlády v demisi, resp. vlády bez důvěry - nejsou 'tvůrčí interpretací' Ústavy, ale jejím hrubým porušením,“ uvádí odborník pro EuroZprávy.cz.

Prezident má podle právníka má sice pravdu, že Ústava v čl. 35 užívá slovo 'může', to mu ale prý nedovoluje chovat se svévolně. „To je zásada výkladu veřejného práva, která je zcela neoddiskutovatelná. Prezident republiky má v těchto situacích nějaké uvážení. Ústava nestanovuje přesnou lhůtu pro jmenování nového premiéra a nové vlády (v případě prvních dvou pokusů) či pro rozpuštění sněmovny (po třetím pokusu) proto, aby prezident mohl zvážit aktuální situaci, vzít v úvahu okolnosti, které Ústava nemůže pro každý případ předvídat atd. Vždy má ale postupovat 'bez zbytečného odkladu'. Někdy může jít o dny, někdy spíše o týdny, ale zcela nepochybně nesmí jít o roky (a ani o měsíce, jako u Rusnokovy vlády). Tohle už je prostě ohlášení frontálního útoku na český ústavní systém,“ řekl pro EuroZprávy.cz Vyhnánek.

Hrubým porušením Ústavy je podle něj však jenom situace, v níž prezident republiky sněmovnu nerozpustí a zároveň nechá vládnout vládu bez důvěry. „Jiná situace by byla, pokud by sněmovnu nerozpustil, avšak jmenoval nového předsedu vlády, potažmo novou vládu. Na tuto situaci se sice názory různí, ale o hrubé porušení Ústavy by nešlo," upřesňuje. 

Prezident tedy avizuje, že je připraven či snad téměř rozhodnut hrubě porušit Ústavu. „Za hrubé porušení Ústavy může podle čl. 65 odst. 2 Ústavy Ústavní soud na základě ústavní žaloby rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí svůj úřad. Praktický problém je, že s podáním ústavní žaloby na prezidenta republiky musí mj. souhlasit tři pětiny všech poslanců (tedy 120, navíc by musely souhlasit tři pětiny přítomných senátorů),“ vysvětluje expert.

„ANO samo, které by pravděpodobně vládu podporovalo, přitom má 78 poslanců, takže stačí již jen tři další a vytvoří se blok 81 poslanců, kteří jsou schopni prezidenta republiky proti uplatnění ústavní odpovědnosti chránit. Donutit za této situace prezidenta republiky k tomu, aby rozpustil sněmovnu, v podstatě nejde," vysvětluje pro EuroZprávy.cz právník. 

„Dokud je prezident v úřadu, jde o jeho kompetenci a nedovedu si představit, že by např. šel iniciovat kompetenční spor, o němž by mohl Ústavní soud rozhodnout. Navíc i rozhodnutí Ústavního soudu - jak si dovedeme představit - by se dalo v podstatě ignorovat. To je důsledek novely Ústavy spojené s přímou volbou prezidenta, která zvedla většiny nutné pro podání ústavní žaloby, čímž se z uplatnění ústavní odpovědnosti vůči prezidentu republiky stala spíše teoretická varianta,“ dodává pro EuroZprávy.cz Vyhnánek.