Letos má ČR rekordní počet zesnulých dárců orgánů

Praha - Rekordní počet 250 zesnulých dárců orgánů zaznamenalo Koordinační středisko transplantací (KST) ke konci letošního roku. V mezinárodním žebříčku si Česko od loňska o jednu příčku polepšilo a je aktuálně na 14. pozici mezi zeměmi světa.

Na růst počtu zesnulých dárců měla podle ředitele KST Miloše Adamce zásadní vliv novela transplantačního zákona z roku 2013, která umožnila poskytnout rodinám zemřelého dárce příspěvek na pohřebné. Rozvíjí se také program na podporu žijících dárců, například tím, že dostávají náhradu ušlé mzdy. Po loňském výrazném růstu žijících dárců se jejich počet stabilizoval a aktuálně jich je registrováno 63.

"Těší nás stále větší zájem veřejnosti o transplantační program, tisíce spokojených pacientů jsou tím nejlepším výsledkem našeho snažení," uvedla národní koordinátorka orgánových a tkáňových transplantací Lucie Baudyšová.

Jednou z cest, jak počty dárců navýšit, je podle Adamce vyškolení a financování dárcovských konzultantů. Jsou to pracovníci v nemocnicích, kteří upozorní na možného dárce orgánů, spolupracují s ošetřujícím lékařem a zajišťují nutná vyšetření pro potřeby transplantace.

Další možností je vyplácení tzv. explantačních poplatků, jež motivují nemocnice k dárcovství. Je to ale finančně náročné a postup není zakotven v zákonech. KST se proto soustřeďuje na vzdělávání a medializaci dárcovství mezi odborníky i laiky.

Koordinátoři KST, kteří mají nepřetržitou službu, přijímají informace o potencionálních dárcích z regionálních transplantačních center. Přijímané výzvy jsou posléze zpracovány. Orgány jsou dle národní čekací listiny a alokačních algoritmů nabídnuty do příslušných transplantačních center konkrétním čekatelům. Z důvodu většího počtu čekatelů na ledviny, než v případě ostatních orgánů, je alokace ledvin prováděna pomocí počítačového programu, který pracuje s přesně definovanými algoritmy.

Letos v listopadu byla například provedena ojedinělá kombinovaná transplantace srdce a plic, v prosinci unikátní transplantace pěti orgánů u jednoho pacienta, který také vůbec poprvé v ČR dostal nové tenké střevo.

Čekací doba výrazně závisí na tom, zda je k dispozici vhodný dárce. U žijících dárců lze transplantaci časově uzpůsobit. U kadaverózních (zemřelých) dárců je doba čekání různá a může se velice lišit (od několika málo dnů až po několik let), je nemožné ji předem odhadnout. Čekací listina není 'fronta', kde by člověk přišel na řadu, ale spíše seznam čekatelů, ze kterého je podle daných pravidel vybírán nejvhodnější příjemce pro orgán, který je 'k dispozici' - kritériem není jen doba čekání, ale i medicínská kritéria jako například krevní skupina, naléhavost transplantace, imunologické parametry (u ledvin), váhový poměr mezi dárcem a příjemcem (u ostatních orgánů), informuje kst.cz.

Související

Více souvisejících

dárcovství orgánů transplantace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy