ROZHOVOR | Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra

ROZHOVOR - Na oddělení se jí vystřídaly desítky covidových pacientů, z nichž ne všichni měli to štěstí, aby nemoc porazili. Jako příklad uvádí manželský pár, který se nakazil a ležel na jednom pokoji. Zatímco žena covid-19 porazila, její manžel to nezvládl. "Za běžného provozu nedochází k takovým zhoršením zdravotních stavů a k tak častým překladům na intenzivní pracoviště," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Kateřina Paličková, vrchní sestra plicního oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Těm, kteří v závažnost nemoci nevěří, následně vzkazuje: Tak se k nám přijďte podívat.

S jakými pacienty přicházíte na vašem oddělení do styku?

Jsme standardní covidová lůžková jednotka a přicházíme do styku s převážně staršími pacienty, kteří mají další přidružená onemocnění. Jsme plicní oddělení, takže běžná skladba našich pacientů jsou lidé s plicními diagnózami, jako je CHOPN, nebo astmatici, kterým tato covidová infekce zhorší jejich respirační onemocnění. Často jde o obraz covidové pneumonie, takže u starších pacientů, kde hrozí riziko dehydratace, je průběh těžší. Pokud mají vysoké horečky, je to pro ně vyčerpávající, tělo se rychleji dehydratuje, a je potřeba infuzní terapie, pacienti jsou také dušní, takže potřebují kyslíkovou terapii a antibiotika, tedy tu základní léčbu pneumonií.

Zhoršuje vám situaci fakt, že covid je nejen respirační, ale i cévní onemocnění?

Ano. Setkáváme se s komplikacemi v podobě cévních onemocnění, jsou to často embolie, takže pacientům staršího věku, nebo obecně pacientům s horším průběhem dáváme preventivně léky na ředění krve, abychom zabránili kardiovaskulárním komplikacím, především tedy embolizacím.

Máte představu, kolik covidových pacientů už jste měli na oddělení?

Desítky určitě. Jsme jedno z menších oddělení, točíme pacienty na šestnácti lůžkách, ale záleží na tom, v jaké kondici pacienti jsou. Někteří jsou tady krátkou dobu, ale pokud mají více dalších přidružených onemocnění, které jsou ve vyšším věku normální, tak to hospitalizaci prodlužuje. Ale je to nesrovnatelné s jarní vlnou, kdy jsme byli nachystaní na hrůzu v podobě Itálie, a měli jsme z toho strašný strach. Tehdy se to České republiky nedotklo v takové míře, jako tato vlna. To je nesrovnatelné.

Dosáhli jste po personální stránce kapacitního limitu?

Na hranici personálních kapacit bylo naše oddělení asi měsíc zpátky, kdy se covid významně dotkl i nás. Když vám vypadnou více než dva lidé ze služeb, máte problém ty služby obsadit, a děvčata odpadávala ze dne na den, takže to bylo náročné.

A po stránce psychické?

To na nás dopadá možná až teď, kdy na sobě pozorujeme, že už to trvá strašně dlouho a konec je v nedohlednu. Všichni se bojíme, co udělá rozvolňování, takže máme trochu strach, a podle toho, co slyším ze svého okolí, tedy v polovině ledna máme třetí vlnu.

Je pravda, že pohotovosti ve stylu traumaplánu nebo chřipkové epidemie mají většinou relativně krátké trvání…

Ano, v období chřipek víme, že budeme mít více příjmů, bude to pro nás náročnější, budeme kapacitně za hranicí, ale také víme, že to je dočasné, že to potrvá měsíc, dva, a pak to pomine. Ale tohle trvá dlouho a je to psychicky náročné. Nedokážeme se ani naladit na Vánoce, i když bychom chtěli, ale nejde to.

Jaká panuje na oddělení atmosféra?

Mám skvělý kolektiv sestřiček a sanitářek. Tím, že jsme malé oddělení, tak samozřejmě nemám tolik personálu a mám u sebe sestřičky i z jiných oddělení, ale myslím si, že si kolegyně sedly. Že se jim dobře spolupracuje. Takže ta atmosféra je tady navzdory nedohlednému konci perfektní.

Jak jsou pacienti ochotni spolupracovat?

Každý je individuální, vždy se najde někdo, s kým je lepší spolupráce, a někdo, s kým horší. Ale myslím si, že pacienti jsou za tu péči vděční a spolupracují. Jsou to starší lidé, takže někteří přichází dehydrovaní a jsou zmatení, ale to je přirozené. Jsme zdravotníci, jsme profesionálové, takže víme, že je to vlivem momentálního stavu, v němž se pacient nachází, že.

Setkali jste s tím, že by vám tady ležel pacient věřící v dezinformace a tvrdil například, že covid neexistuje?

Tady jsme se s tím nesetkali, spíše v soukromém životě. Jsou lidé, kteří to bagatelizují, ale víme, že to není „chřipečka“, jak někteří říkají. Prošla si tím spousta mých kolegyň a spolupracovnic a některé z nich tady byly hospitalizované, takže víme, že se komplikace mohou objevit i u mladého člověka a že to opravdu není sranda.

A reakce u členů rodiny nebo u přátel?

Lidé kolem mě si to uvědomují a nezažila jsem, že by nad tím někdo mávnul rukou s tím, že děláme drama a že čísla v médiích jsou vymyšlená. Vždycky říkám: Tak se přijďte podívat sem k nám nebo na ARIM. Bylo období, kdy byla ta hranice zlomu mezi standardními pacienty a pacienty, kteří potřebují intenzivní péči a plicní ventilaci, velmi křehká.

Když jsme zmínili chřipku, určitě i během těchto epidemií máte nějaké ochranné standardy, ale asi ne takové, jako dnes při koronaviru?

Běžně se používají ústenky a rukavice, ale teď jsme se ve velké míře naučili používat kompletní ochranné pomůcky, čili respirátory, tyveky, ochranu očí, protože koronavirus se přenáší i přes sliznice, takže ta celková ochrana je nezbytná.

Znesnadňují vám ty celotělové ochranné obleky, tedy tyveky, práci?

Je to limitující, ten kontakt s pacientem není takový, na jaký jsme zvyklí. A ani pacienti na něj nejsou z domu nebo ze seniorských center zvyklí, nevidí do tváře tomu, kdo se o ně stará, což může působit trochu depresivně. Pacientům to chybí, stejně jako personálu. Děvčata navíc musí plánovat každý vstup na pokoj, naplánovat si vícero úkonů najednou, takže je tam i menší frekvence kontaktu.

Odkud k vám chodí nakažení pacienti?

Jednak z urgentního příjmu, kdy jsou například doma v karanténě s potvrzeným covidem a dojde ke zhoršení jejich zdravotního stavu, a potom z různých oddělení v nemocnici, například z kardiologie nebo i od nás z plicního.

Co se stane, když se zhorší jejich stav?

Svolá se konsilium a pacient se po domluvě překládá k další léčbě na ARIM.

Jak často se toto děje, v porovnání s jinými nemocemi?

Rozhodně je to častější než za běžného provozu, kdy nedochází k takovým zhoršením zdravotních stavů a k tak častým překladům na intenzivní pracoviště. Jak jsem říkala, ta hranice je velmi křehká a záleží na tom, jak pacient zareaguje na léčbu a jaká má další přidružená onemocnění.

Může se stát, že je zhoršení zdravotního stavu covidového pacienta tak rychlé, že se ani nestihne přeložit?

Stát se to může. Pro každého pacienta se samozřejmě udělá maximum, volá se resuscitační tým, ale někdy je ten rozvoj stavu velmi rychlý a nepodaří se ho zachránit. Stává se to, a nejen při covidu.

Vybavíte si nějakého pacienta, který Vám utkvěl v paměti?

Vybavím, ale nemá to šťastný konec. Přijali jsme manželský pár, oba měli přes 90 let a potvrzenou nákazu covidem. Leželi spolu na jednom pokoji, pán byl v horším stavu než jeho manželka, která se o něj starala, a on nakonec zemřel. Stalo se to nedávno, tak mi to utkvělo v paměti. Ale vybavím si i případ se šťastným koncem, přijali jsme na běžné plicní lůžkové oddělení pacienta staršího věku, následně se zhoršil a skončil na HI-Flow, vysokoprůtokové kyslíkové terapii, což je takové mezidobí před umělou plicní ventilací. Byl na něm velmi dlouho a už jsme byli i skeptičtí vůči tomu, jak to dopadne, ale pán to úžasně zvládl a nakonec šel domů. To byl moment, kdy jsme si řekly, že to má smysl.

Co se Vám honí hlavou, když to pacient nezvládne a zemře?

Je to nepříjemné a je nám to moc líto. Kolikrát pacient přijde po svých a už odsud neodejde, ale ke zdravotnictví umírání patří a musíme se naučit se s ním smířit. Přece jenom k některým pacientům máte blíž, například si s nimi popovídáte, takže je vám to potom nesmírně líto. Musíme to vnímat tak, že smrt je součást života, jinak bychom tuhle práci nemohli dělat.

Když přijdete z práce domů, vracíte se myšlenkově k pacientům, nebo se naopak snažíte vyčistit si hlavu?

Vzhledem k tomu, že jsem vedoucí pracovník, tak nejsem v tak úzkém každodenním kontaktu s pacienty, jako moje sestřičky, které by Vám na to odpověděly lépe. Musím, ale zajistit vše, tak aby pracoviště bezproblémově fungovala. Nicméně je to náročné, člověk si práci nosí domů. Je spousta úkonů kolem, které se musí zajistit, mám navíc na starosti i covidová odběrová místa, kde se pacienti testují, takže mám na starosti hodně organizační práce. V tuto chvíli to není takové, že bych přišla domů a dokázala vypnout, většinou vezmu počítač a pracuji dál. Ta práce mě baví a naplňuje, ale je to nejnáročnější období, které jsem za svou dvacetiletou praxi zažila.

Co říkáte na ten trend, kdy někteří provozovatelé navzdory opatřením otevírali restaurace?

Viděla jsem to v médiích, ale ačkoliv se rozvolňují pravidla, tak ani sama zatím nemám potřebu teď restaurace navštěvovat. Podporuji je pravidelně tím, že si jídlo objednávám domů, a vím, že to nemají jednoduché, ale radši je podpořím takto, než abych si tam šla sednout s partou lidí. Chápu, že republika nemůže být zavřená, jsou Vánoce, lidé se chtějí potkat, je to pro všechny dlouhé, pro seniory v domovech, pro děti, ale my zdravotníci z toho máme obavy a bojíme se třetí vlny.

Související

Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.
Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

Více souvisejících

rozhovor Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Kateřina Paličková

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Blíží se konec Jablonce, jak jsme ho doposud znali? Vedení navrhlo Peltovo odvolání

Až začne nová sezóna fotbalové Chance ligy, dost pravděpodobně v ní vstoupí severočeský Jablonec do nové éry. Éry bez Miroslava Pelty. Tomu byl v tomto týdnu Vrchním soudem v Praze v rámci dotační kauzy na ministerstvu školství spočívající v manipulování sportovních dotací potvrzen trest odnětí svobody na 5,5 roku. Na základě toho tak ve čtvrtek vedení jabloneckého klubu odvolalo Miroslava Peltu z představenstva, přičemž ho ale jmenovalo výkonným ředitel klubu, jenž by měl mít hlavní úkol v podobě přípravě klubu na novou sezónu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čerpací stanice

Ropné velmoci se dohodly. Jak se to projeví na cenách pohonných hmot?

Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Chemické zbraně

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Huascarán

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru

Před 55 lety, na jaře roku 1970, se z Československa vydala do Peru výprava horolezců, z nichž někteří patřili k těm nejlepším na světě. Celá expedice byla však velmi nešťastná a plná tragédií. Ukončilo ji obrovské neštěstí posledního květnového dne. Nikdo z účastníků se domů už nevrátil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Petr Fousek

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda

Právě s ním se moc nepočítalo, platil za outsidera. Nakonec ale celkem překvapivě v rámci čtvrteční volby 27. řádné valné hromady Fotbalové asociace ČR (FAČR) zvítězil a to ve druhém kole, které bylo už jen formalitou a kde získal od delegátů v součtu obou komor 158 hlasů (104 za Čechy a 54 za Moravu). Řeč je o dosavadním majiteli fotbalové Mladé Boleslavi Davidu Trundovi, jenž tak po čtyřech letech nahrazuje jednoho ze svých vyzyvatelů Petra Fouska. Novými místopředsedy se pak stali Tomáš Pešír za Čechy a Zdeněk Grygera za Moravu.

včera

Donald Trump

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů

Nejvyšší soud Spojených států v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může dočasně zrušit legální status více než 500 000 migrantů žijících v zemi. Verdikt ruší předchozí rozhodnutí federálního soudce, které bránilo ukončení tzv. humanitárního "parole" programu – imigrační politiky zavedené bývalým prezidentem Joem Bidenem.

včera

včera

Eva Decroix (použito se svolením Evy Decroix)

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ostře zaútočil na premiéra Petra Fialu kvůli rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, která souvisí s podezřelým prodejem bitcoinů. Podle Babiše se nejedná o obyčejnou aféru, ale o závažný skandál s možným trestněprávním přesahem. Na sociální síti X obvinil vládu z praní peněz pocházejících z drog.

včera

včera

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že po dohodě s premiérem Petrem Fialou podává demisi. Důvodem je kontroverzní přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun, které ministerstvu věnoval bývalý trestanec Tomáš Jiřikovský. Blažek trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil, ale nechce nadále poškozovat pověst vlády.

včera

včera

Vlny / tsunami

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál

Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.

včera

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem

Ročně si vezme svůj vlastní život podle údajů Světové zdravotnické organizace přes 800 000 osob, což představuje přibližně 2 190 případů denně. Sebevražda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 29 let a vykazuje nejvyšší míry výskytu u seniorů nad 69 let.

Zdroj: Tereza Vavříková

Další zprávy