Kvůli epidemii se má počet lůžek v ČR zvýšit na 10 tisíc. Objekty vybírají hasiči, armáda i hejtmani

Hasiči a armáda společně s hejtmany vybírají záložní objekty a příslušný personál k zajištění až 10.000 lůžek. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu to řekl jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mají být lůžka vyčleněna pro pacienty s covidem-19, urgentní medicínu a neodkladnou péči.

"Ústřední krizový štáb velmi intenzivně pracuje na vytvoření záložních kapacit, abychom naplnili slib ministerstva zdravotnictví, že navýšíme počty lůžek v České republice až na 10.000. To je pro nás absolutní priorita. Hasiči společně s hejtmany, armádou vybírají záložní objekty a zajišťují pro to příslušný personál, protože můžeme mít dostatek lůžek, ale současně musíme mít dostatek personálu, který se o pacienty bude starat," řekl Hamáček.

Odpoledne bude o věci jednat videokonferenčně s hejtmany. "Současně budeme řešit v detailech, jak bude probíhat povolávání mediků a dalších studentů v rámci pracovních povinností a jejich dělení na jednotlivé kraje tak, jak je to potřeba. Samozřejmě budeme řešit i otázky ochranných prostředků, financování mimořádných opatření a podobně," dodal vicepremiér.

Podle pondělního vyjádření ministra Prymuly by mělo v nemocnicích personálně oslabených kvůli epidemii koronaviru pomáhat až 2400 mediků čtvrtých a pátých ročníků a studenti absolventských ročníků dalších profesí, například budoucí farmaceuti či zubaři. Od práce studentů si slibuje to, že dokážou pomoct zdravotnictví oslabenému nemocností lékařů a sester i zavřením prvních stupňů základních škol.

Podíl volných kapacit pro intenzivní péči v nemocnicích se od jara setrvale snižuje. Vyplývá to z dat dispečinku intenzivní péče, která sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) od poloviny dubna. V pondělí bylo podle hlášení nemocnic k dispozici 24 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (JIP/ARO), asi 32 procent lůžek s kyslíkem a 50 procent s plicními ventilátory. Dostupných je také přes 85 procent lékařů intenzivní péče a 89 procent sester. Od dubna se snížil celkový počet lůžek i personálu.

"Dynamika nárůstu počtu hospitalizovaných pacientů vede k postupnému omezování plánované zdravotní péče v řadě nemocnic. Podle nárůstu pacientů vyžadujících hospitalizaci bude koncem týdne upřesněna potřeba rozsahu omezení plánované péče," uvádí se ve zprávě k aktuálním datům. Omezení se zatím bude týkat jen plánované péče, jejíž odložení není spojeno s rizikem zhoršení stavu pacienta.

Podle nejnovějších dat ze 13. října je aktuální maximální kapacita lůžek s možností dodávat pacientovi kyslík 23.244, lůžek na JIP/ARO 4011, lůžek s plicními ventilátory je 1821 a přístrojů ECMO zajišťujících mimotělní okysličování krve 73.

Od jara se kontinuálně snižují podíly volných kapacit lůžek i dostupného personálu, ubývá jich ale i celkově. Celkem bylo na konci dubna dostupných přes 39.000 lůžek, v poslední reportovaný den 12. října jich bylo o zhruba 1200 méně. Asi o stovku ubylo i lůžek na ARO/JIP a přes 140 lůžek s plicními ventilátory.

Mezi koncem dubna a koncem září ubylo 51 lékařů a 257 zdravotních sester pracujících v intenzivní péči. V říjnu se jejich počet opět mírně zvyšoval, v pondělí z nich bylo dostupných 86 procent lékařů a 89 procent sester. Ode dneška jsou ale zavřené i první stupně základních škol, což se může projevit na dostupnosti personálu, přestože pro jejich děti by provizorně měla zůstávat vždy nějaká škola otevřená.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Roman Prymula (epidemiolog) Hejtmani Hasiči Armáda České Republiky Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy