Praha - Osvobození Ostravy od německé okupace, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 70 lety, 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravská (také ostravsko-opavská) operace trvající takřka dva měsíce. Do boje se zapojilo přes 265.000 vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a čs. smíšené letecké divize. Proti stálo 150.000 vojáků německé armády.
Vzhledem k množství nasazených vojáků a vojenské techniky bývá ostravská operace označována za jednu z největších bitev druhé světové války na území dnešní ČR (z části se odehrávala na území Polska). Osvoboditelé měli v závěrečné fázi operace přes 300 tanků, více než 6000 děl a minometů a přes 420 letadel.
Výsledkem operace, která skončila 5. května, bylo osvobození Ostravska i celé severozápadní Moravy a Slezska. Životem to zaplatilo téměř 24.000 sovětských a československých vojáků. Na německé straně se nejčastěji uvádí zhruba 70.000 mrtvých, zraněných a nezvěstných. Při bojích také zahynuly stovky civilistů, z nichž mnozí se do osvobozování přímo zapojili.
Ostravskou operaci zahájil 4. ukrajinský front již 10. března. Podle původních záměrů mělo jít o razantní akci vedenou z Polska východně od Ostravy, cílem bylo dosáhnout města 20. dubna. Po řadě bojů již hůře vyzbrojená vojska však narazila na nečekaně silnou obranu nepřítele, který městu a především tamním uhelným dolům a těžkému průmyslu přikládal značný strategický význam. Sovětské velení tak kvůli pomalému postupu nahradilo velitele generála Ivana Petrova generálem Andrejem Jeremenkem, který se rozhodl vest hlavní úder ze západu od Opavy. To způsobilo stokilometrovou okliku, ale i přivedlo osvobozující armádu k linii čs. opevnění. Opevnění sice již nemělo vnitřní vybavení, bytelné betonové objekty a terén vhodný pro obranu Němci dokázali využít ke zpomalení postupu Rudé armády.
Prvními osvobozenými obcemi současné ČR byly Fulštejn, dnes Bohušov, a Matějovice v okrese Bruntál, a to 21. března 1945. Oblast včetně města Osoblaha obsadily jednotky 1. ukrajinského frontu během přípravy ostravské operace.
Hlavní část ostravské operace začala 15. dubna dopoledne. Po masivní dělostřelecké přípravě vyrazila vojska včetně čs. tankové brigády do útoku, pronikla sedm až deset kilometrů, ale zápolila s obranou a utrpěla velké ztráty. Čs. tanková brigáda prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Rohov-Krzyzanowice. Obranné pásmo kolem Opavy se podařilo prolomit až 20. dubna, slezská metropole byla osvobozena dva dny poté.
Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru na Ostravu, nejtěžší boje proběhly v okolí obce Hrabyně. Tři dny na to se sovětská vojska probojovala do Svinova, nynější městské části Ostravy, tehdy samostatného města. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly řeku Odru, odpoledne pronikly čs. tanky spolu se sovětskou gardovou střeleckou divizí do středu města. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, mimo jiné k tomu přispěla i odvaha ostravského občana Miloše Sýkory, který zneškodnil vedení k náložím v podminovaném mostu přes řeku Ostravici a umožnil vojskům snáze proniknout do centra Ostravy.
V následujících dnech vojska 4. ukrajinského frontu postupovala ve směru na Olomouc, která byla osvobozena 8. května. Ze Slovenska se připojil 1. československý armádní sbor, který mimo jiné 4. května osvobodil Vsetín a Horní Bečvu a zúčastnil se dalších bojů. Ostravská operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území o celkové rozloze 15.000 čtverečních kilometrů s více než 600 vesnicemi a městy.
Ostravská operace byla jednou ze tří, které sovětská armáda při osvobozování území dnešní ČR vedla. Z jihovýchodu byla země osvobozována v rámci bratislavsko-brněnské operace, do které se výrazně zapojila i rumunská armáda. Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci - osvobozování i ze severu a severozápadu. V rámci této operace se na osvobození podílela i polská armáda. Západní části státu osvobodila armáda americká.
Související
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
Před 85 lety začala druhá světová válka. Začali ji Němci vyhlazovací válkou proti Polsku
II. světová válka , historie , Ostrava
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli
před 1 hodinou
Izraelská armáda se připravuje na pozemní invazi do Libanonu
před 1 hodinou
Rusko údajně odrazilo šest dalších ukrajinských pokusů o dobytí jeho území
před 2 hodinami
Do Sýrie uprchlo před izraelskými leteckými útoky už sto tisíc lidí
před 3 hodinami
NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem
před 3 hodinami
Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort
před 4 hodinami
Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu
před 5 hodinami
Pravda je na naší straně, blouzní Putin. Moskva prý dosáhne všech svých cílů na Ukrajině
před 6 hodinami
Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali
před 6 hodinami
Ve věku 88 let zemřela legenda country Kris Kristofferson
před 7 hodinami
MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody
před 8 hodinami
Předpověď počasí na týden: Žádné výkyvy, ale maxima budou spíše nižší
včera
Svobodní poprvé vyhráli volby v Rakousku. Kickl ale nemá jistotu, že bude kancléřem
včera
Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert
včera
Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku
včera
Ničivé povodně v našich zemích napříč historií
včera
Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem
včera
Premiér Fiala přiznal chybu ODS v zářijových volbách
včera
Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym
včera
Škoda státu z povodní činí nejméně 30 miliard korun. Vláda začne řešit kompenzace
Povodňové škody na státním majetku přesáhnou 30 miliard korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli ve vysílání České televize. Vláda bude již ve středu řešit kompenzaci nákladů firmám, jejichž zaměstnanci kvůli velké vodě nemohli do práce. Jde o 80 tisíc osob.
Zdroj: Jan Hrabě