Ostravská operace: Jedna z největších bitev na území ČR vrcholila před 70 lety

Vzhledem k množství nasazených vojáků a vojenské techniky bývá ostravská operace označována za jednu z největších bitev druhé světové války na území dnešní ČR (z části se odehrávala na území Polska). Osvoboditelé měli v závěrečné fázi operace přes 300 tanků, více než 6000 děl a minometů a přes 420 letadel.

Výsledkem operace, která skončila 5. května, bylo osvobození Ostravska i celé severozápadní Moravy a Slezska. Životem to zaplatilo téměř 24.000 sovětských a československých vojáků. Na německé straně se nejčastěji uvádí zhruba 70.000 mrtvých, zraněných a nezvěstných. Při bojích také zahynuly stovky civilistů, z nichž mnozí se do osvobozování přímo zapojili.

Ostravskou operaci zahájil 4. ukrajinský front již 10. března. Podle původních záměrů mělo jít o razantní akci vedenou z Polska východně od Ostravy, cílem bylo dosáhnout města 20. dubna. Po řadě bojů již hůře vyzbrojená vojska však narazila na nečekaně silnou obranu nepřítele, který městu a především tamním uhelným dolům a těžkému průmyslu přikládal značný strategický význam. Sovětské velení tak kvůli pomalému postupu nahradilo velitele generála Ivana Petrova generálem Andrejem Jeremenkem, který se rozhodl vest hlavní úder ze západu od Opavy. To způsobilo stokilometrovou okliku, ale i přivedlo osvobozující armádu k linii čs. opevnění. Opevnění sice již nemělo vnitřní vybavení, bytelné betonové objekty a terén vhodný pro obranu Němci dokázali využít ke zpomalení postupu Rudé armády.

Prvními osvobozenými obcemi současné ČR byly Fulštejn, dnes Bohušov, a Matějovice v okrese Bruntál, a to 21. března 1945. Oblast včetně města Osoblaha obsadily jednotky 1. ukrajinského frontu během přípravy ostravské operace.

Hlavní část ostravské operace začala 15. dubna dopoledne. Po masivní dělostřelecké přípravě vyrazila vojska včetně čs. tankové brigády do útoku, pronikla sedm až deset kilometrů, ale zápolila s obranou a utrpěla velké ztráty. Čs. tanková brigáda prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Rohov-Krzyzanowice. Obranné pásmo kolem Opavy se podařilo prolomit až 20. dubna, slezská metropole byla osvobozena dva dny poté.

Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru na Ostravu, nejtěžší boje proběhly v okolí obce Hrabyně. Tři dny na to se sovětská vojska probojovala do Svinova, nynější městské části Ostravy, tehdy samostatného města. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly řeku Odru, odpoledne pronikly čs. tanky spolu se sovětskou gardovou střeleckou divizí do středu města. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, mimo jiné k tomu přispěla i odvaha ostravského občana Miloše Sýkory, který zneškodnil vedení k náložím v podminovaném mostu přes řeku Ostravici a umožnil vojskům snáze proniknout do centra Ostravy.

V následujících dnech vojska 4. ukrajinského frontu postupovala ve směru na Olomouc, která byla osvobozena 8. května. Ze Slovenska se připojil 1. československý armádní sbor, který mimo jiné 4. května osvobodil Vsetín a Horní Bečvu a zúčastnil se dalších bojů. Ostravská operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území o celkové rozloze 15.000 čtverečních kilometrů s více než 600 vesnicemi a městy.

Ostravská operace byla jednou ze tří, které sovětská armáda při osvobozování území dnešní ČR vedla. Z jihovýchodu byla země osvobozována v rámci bratislavsko-brněnské operace, do které se výrazně zapojila i rumunská armáda. Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci - osvobozování i ze severu a severozápadu. V rámci této operace se na osvobození podílela i polská armáda. Západní části státu osvobodila armáda americká.