ROZHOVOR | Už i angína začíná být hrozbou. Berete antibiotika správně? Rozhovor s expertkou

Účinnost antibiotik klesá a objevují se i děsivé scénáře, jak začneme umírat i na banální bakteriální infekce. Je situace opravdu tak zlá?

Již v současnosti existují údaje ECDC (Evrospké centrum pro prevenci a kontrolu infekcí), že v důsledku infekce způsobené mikrobem rezistentním k ATB umírá v Evropě ročně 25 tisíc lidí. Jak je patrno ze sledování vývoje ATB rezistence, výskyt bakterií rezistentních k ATB neustále stoupá, zejména u nemocničních patogenů. Vyskytuje se ale i rezistence u dříve lehce zvládnutelných infekcí jako je například angína či kapavka.

A existují již bakterie, na která antibiotika nezabírají vůbec?

Ano, byly dokumentovány bakterie, které byly rezistentní ke všem dostupným antibiotikům (panrezistentní). U nás jsou tyto bakterie izolovány jen naprosto raritně, většinou byly importovány z jiných zemí.

Jsou v Česku antibiotika nadužívána víc ve srovnání s okolními státy?

Co se tyče spotřeby ATB mimo nemocnice, je spotřeba v ČR zhruba na průměrné evropské spotřebě, avšak od roku 89 stoupla nejméně o čtvrtinu.

Je možno ještě objevit nový druh antibiotik nebo se „vylepšují“ ta již známá?

Nový druh ATB objevit lze, stejně tak se pracuje na rozšíření spektra u těch stávajících.

Přibývá pacientů s alergií na antibiotika (například penicilin). Jak se u nich pak nemoc léčí? Existuje nějaká „náhražka“ antibiotik?

Pacientů s alergií na antibiotika nepřibývá. Je řada pacientů, kteří jakoukoliv reakci na ATB za alergii mylně považují (typicky např. při chybném podání ATB u dětských virových infekcí, která jsou často provázena vyrážkou). Alergii na ATB lze také potvrdit imunologickým vyšetřením. V případě alergie na ATB je třeba volit alternativní antibiotika. Náhražka za ATB neexistuje, spotřebu lze omezit pouze případným předcházením infekcí (např. očkováním).

Které nemoci jsou jednoznačnou kontraindikací pro nasazení antibiotik?

Neexistuje žádná absolutní kontraindikace všech antibiotik.

Pro antibiotika je typické, že se musí brát pravidelně a jejich balení zcela spotřebovat. Proč vlastně? Po dvou třech dnech už mi bývá hej...

Každé onemocnění má doporučenou optimální délku terapie, která by měla spolehlivě zaručit úzdravu (bez relapsu), případně prevenci pozdních následků (např. penicilin u angíny musíme brát 10 dnů, protože to je nutná doba pro prevenci vzniku revmatoidní artritidy). Nedodržení schématu nemůže zaručit vyléčení. Opakovaná léčba relapsů vede právě ke stimulaci rozvoje rezistence.

Řekněmě, že si potřebuji z nějakého důvodu vzít prášek o hodinu či dvě dříve. Stane se mi něco? Lze se antibiotiky předávkovat?

Dávkování je třeba vždy dodržet dle daného schématu. Ano, antibiotiky se lze předávkovat.

Co se nesmí jíst a pít, když beru antibiotika? Slyšel jsem, že například mléko, ale třeba je to jen mýtus...

V závislosti na typu antibiotika nejsou doporučeny některé potraviny (právě např. mléko u tetracyklinových antibiotik); obecně jsou ATB určená pro perorální podání dobře tolerována.

Mnoho lidí bere více léků, ať už na předpis nebo volně prodejných. S kterými se antibiotika nedoporučuje kombinovat?

Na toto nelze jednoduše odpovědět. Navíc toto je starost lékaře, pacient by ho měl vždy informovat o všech lécích, které užívá, tak aby mohl rozhodnout, zda je možno dané ATB podat.

Některá antibiotika jsou poměrně velké tablety nebo jsou v kapslích, což lidem vadí při polykání. Mohu tablety různě půlit/drtit či v případě kapslí obsah vysypat?

ATB lze půlit pouze v případě, že to daný lék umožňuje. Jednoduše řečeno, pokud je na tabletě rýha pro půlení, pak ano, pokud ne, pak v žádném případě.

Děkujeme za rozhovor.