Nedostatek zaměstnanců? Existuje zdroj, na který se čeští zaměstnavatelé neodváží ani pomyslet

Před nedávnem jsem vyslechl příběh jedné pracovní anabáze. Můj spolužák ze základní školy se vyučil svářečem a jako čerstvý absolvent před pár lety obcházel v našem městě zaměstnavatele. Věru z jejich nabídek nebyl nadšen. Jeden mu chtěl dát plat 15 000 hrubého a chtěl po něm dokonce zálohu na pracovní pomůcky. Druhý mu s pomrkáváním oznámil, že ho nevezme, ale práci, tak trochu na černo, by pro něj měl. Obešel je všechny s podobným výsledkem.

Zkusil to u jednoho a vydržel půl roku. Na pracovišti panoval neustálý bossing. Manažeři zaměstnance proháněli a pro chod firmy nebyli příspěvkem, ale spíše překážkou. Zaměstnanci pracovali neustále ve stresu a dělali chyby. Zmetkovost byla velká. Firemní bonusy v té době neexistovaly a často se jel neplacený přesčas. Oblíbená věta byla: „Nelíbí se ti tu? Můžeš jít!“ Dostal tři platy. Pak se nějak pan majitel firmy odmlčel, a firma odešla do věčných lovišť i s nevyplacenou mzdou zaměstnanců.  

Rozhodl se tedy pro největší risk svého života. S němčinou se základní školy se vydal do blízkého saského města. Německý zaměstnavatel nebyl k nově příchozímu právě důvěřivý. Rozhodl se ho však zkusit. Velký plat mu na zkoušku nedal. Jen 1200 eur. Přesčasy samozřejmě zaplatil a byly i bonusy za kvalitní práci. K zaměstnancům se choval jako k lidem, a ne jako k otrokům. Co slíbil, to plnil. Kamarád je u něj už deset let. S platem si dost polepšil.  Na otázku, zda se hodlá vrátit a pracovat v místních firmách se jen ušklíbne, i když má nabídky i na více peněz, než má v Německu. Zkušenost je hořká.

Není sám. Denně do Německa pendluje až 70 000 našich občanů, další desetitisíce jezdí do Rakouska, často v profesích, které u nás citelně schází. Technici, inženýři, zdravotníci, ale i profesionální pracovníci ve službách. V mnoha oborech se platy u nás a v Německu vyrovnaly. Přesto se Češi do našich firem nehrnou. Často v jejich rozhodnutích hraje velkou roli negativní zkušenost.

Čeští zaměstnavatelé dnes tlačí na vládu, aby zvýšila dovoz dělníků z Rumunska, Ukrajiny, ale i tak exotických destinací jako je Indie, Mongolsko nebo Filipíny. Pomiňme fakt, že nikdo moc neřeší, co se stane s těmi lidmi, pokud o práci přijdou. Horší pro zaměstnavatele bude, až ti lidé zjistí, že o kousek dál, za českými hranicemi, jsou podmínky, a to nejen platové, lepší.

Jejich investice v gastarbeitery přijdou vniveč a budou tam, kde jsou dnes. I když se tomu mnohé firmy brání, změna chováni, atmosféry ve firmách, jednoduše firemní kultury je u nás naprosto nutná. Dokud se tak nestane mnohé firmy se špatnou pověstí budou stále žehrat že jsou bez lidí.