ROZHOVOR | Češi do krytů? Konec raketové smlouvy INF může mít nedozírné následky, obává se profesor

ROZHOVOR – Raketová smlouva INF, která byla podepsána v roce 1987, vzala v uplynulých dnech za své. 1. února 2019 oznámily její vypovězení USA, o den později Rusko. „Pro Evropu to opět znamená budíček po celé generaci sladkého ničení obranných schopností ve prospěch sociálního státu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Po USA vypovědělo raketovou smlouvu INF i Rusko. Jaký vliv to bude mít na bezpečnostní situaci ve světě?

Zmiňovaná smlouva zakazuje používání raket krátkého a středního doletu, to znamená rádius mezi 500 a 5500 kilometry. Zatímco dosud do Prahy z Kaliningradu nikdo dostřelit nemohl, nyní už může. A nejen do Prahy. V Dosahu 5500 km od hranic Ruské federace je celá Evropa. Ukončení této smlouvy znovu otevírá studenou válku v plné síle. Byť se obě strany snažily pomocí nových technologií minimalizovat nebo obejít text smlouvy, obě strany svou dohodu ctily. To už nemusí.

Znamená to také velkou výhodu obou stran v provádění rakových útoků mimo dostřel protivníka, ať již mluvíme o jakékoliv současném nebo budoucím konfliktu.

Vypovězení smlouvy INF je logickým krokem. V poslední generaci řada států usilovala o roli regionální mocnosti a v případě Číny i velmoci. Navíc smlouva INF omezovala pouze USA a Ruskou federaci, nikoliv ostatní státy. Tato konkurence a stahování technologického náskoku se nelíbí ani v Moskvě, ani ve Washingtonu. Proto onen návrat ke studené válce.

Co se vypovězením smlouvy INF mění pro Evropu, potažmo Českou republiku? Bude na nás Putin, obrazně řečeno, mířit raketami?

Pro Evropu to opět znamená budíček po celé generaci sladkého ničení obranných schopností ve prospěch sociálního státu. Podívejte se dnes na hranici vlivu Východu a Západu a zjistíte, že novodobá železná opona prochází od Pobaltí a dále napříč Ukrajinou, Tento posun je dán tím, že Východ svou první studenou válku prohrál a ztratil své satelity.

Pokud chceme udržet současné demokratické zřízení v Evropě, pak musíme obětovat část svého blahobytu ve prospěch vybudování skutečně obranyschopných sil. To zatím nikdo z evropských politiků nechápe.

Vezměme si jenom náš český příklad. České silové rezorty jsou svázány nesmyslnými právními pravidly, díky kterému nelze nic nakoupit. A navíc, tyto rezorty se musí řídit civilním správním právem. Ještě krůček a vojáci by si mohli odhlasovat, že do války nepůjdou. Tak takhle to rozhodně dál nejde. Demokracie v ozbrojených silách nemá co dělat, ozbrojené síly jsou pojistkou demokracie. A aby byly co nejlevnější, tak musí být řízeny slovem, nikoliv třemi a více kopiemi orazítkovaných, elektronicky schválených a poštou rozeslaných rozkazů.

Takže máme doma hromadu vlastní práce. Musíme akceschopnost našich dvou brigád rozšířit. A to nelze bez přispění společnosti. Naše společnost se bude muset smířit s takovými bolavými akcemi, jako jsou základní vojenská služba, znovu budování krytů (právě proti raketám blízkého a středního doletu), vytvoření obdoby Svazarmu, zrušení Správního práva v silových rezortech a mnoho dalších.

Ale nedělám si iluze, že by samotné zrušení smlouvy INF přimělo vlády v Evropě, natož v Čechách takovým razantním, leč potřebným krokům. Nebude se dít vůbec nic, do prvního útoku. Potom se začnou hledat viníci a dopadne to jako vždycky. Provedeme potrestání nevinných a vyznamenání nezúčastněných.

Jádrem sporu se staly ruské rakety 9M729 (na Západě označované SSC-8). Porušovala jimi Moskva smlouvu INF, jak tvrdí USA/NATO?

Ano, Ruská federace smlouvu porušuje a dělá to již 2 roky. Tyto rakety 9M728, v alianci označené SS-CX-7 a 9M729 s aliančním označením SSC-CX-8 jsou součástí raketového systému Iskander a jsou schopny doletět až 600 kilometrů /údaj zveřejněný agenturou ruskou agenturou Interfax v roce 2005/, což je o 100 kilometrů více než umožňuje smlouva.

Do výzbroje byly zařazeny již před 2 lety. Na druhé straně Rusové obviňují USA, že jejich bezpilotní prostředky mají dolet vyšší než 500 kilometrů. To však nejsou rakety.

Podaří se podle Vás v dohledné době nahradit smlouvu INF jinou úmluvou?

Nedělám si iluze, že by se povedlo smlouvu INF v dohledné době obnovit. Obě strany měly dostatek času na promyšlení všech potřebných kroků a opatření. A ukončení smlouvy přinese oběma stranám pomyslné rozvázání rukou a získání převahy nad jakoukoliv bojující třetí stranou. Jde o návrat k bipolárnímu vidění světa. Můžete si vybrat stranu, ale velmi těžko zůstanete mimo souboj.

Rusko i USA se snaží do světa vyvážet svoje raketové systémy, média píšou o "válce" mezi THAAD a S-400. Který z nich má navrch?

Zatím to vypadá, že navrch má Izraelské letectvo, kterému se povedlo v Sýrii eliminovat Rusy řízenou protiletadlovou obranu. Nemůžeme jednoznačně říci, který z obranných prostředků je lepší, pokud jej nevystavíme stejně schopné útočné síle.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Armáda České Republiky raketa SSC-8 NATO CEVRO Institut

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy