ROZHOVOR | Češi do krytů? Konec raketové smlouvy INF může mít nedozírné následky, obává se profesor

ROZHOVOR – Raketová smlouva INF, která byla podepsána v roce 1987, vzala v uplynulých dnech za své. 1. února 2019 oznámily její vypovězení USA, o den později Rusko. „Pro Evropu to opět znamená budíček po celé generaci sladkého ničení obranných schopností ve prospěch sociálního státu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Po USA vypovědělo raketovou smlouvu INF i Rusko. Jaký vliv to bude mít na bezpečnostní situaci ve světě?

Zmiňovaná smlouva zakazuje používání raket krátkého a středního doletu, to znamená rádius mezi 500 a 5500 kilometry. Zatímco dosud do Prahy z Kaliningradu nikdo dostřelit nemohl, nyní už může. A nejen do Prahy. V Dosahu 5500 km od hranic Ruské federace je celá Evropa. Ukončení této smlouvy znovu otevírá studenou válku v plné síle. Byť se obě strany snažily pomocí nových technologií minimalizovat nebo obejít text smlouvy, obě strany svou dohodu ctily. To už nemusí.

Znamená to také velkou výhodu obou stran v provádění rakových útoků mimo dostřel protivníka, ať již mluvíme o jakékoliv současném nebo budoucím konfliktu.

Vypovězení smlouvy INF je logickým krokem. V poslední generaci řada států usilovala o roli regionální mocnosti a v případě Číny i velmoci. Navíc smlouva INF omezovala pouze USA a Ruskou federaci, nikoliv ostatní státy. Tato konkurence a stahování technologického náskoku se nelíbí ani v Moskvě, ani ve Washingtonu. Proto onen návrat ke studené válce.

Co se vypovězením smlouvy INF mění pro Evropu, potažmo Českou republiku? Bude na nás Putin, obrazně řečeno, mířit raketami?

Pro Evropu to opět znamená budíček po celé generaci sladkého ničení obranných schopností ve prospěch sociálního státu. Podívejte se dnes na hranici vlivu Východu a Západu a zjistíte, že novodobá železná opona prochází od Pobaltí a dále napříč Ukrajinou, Tento posun je dán tím, že Východ svou první studenou válku prohrál a ztratil své satelity.

Pokud chceme udržet současné demokratické zřízení v Evropě, pak musíme obětovat část svého blahobytu ve prospěch vybudování skutečně obranyschopných sil. To zatím nikdo z evropských politiků nechápe.

Vezměme si jenom náš český příklad. České silové rezorty jsou svázány nesmyslnými právními pravidly, díky kterému nelze nic nakoupit. A navíc, tyto rezorty se musí řídit civilním správním právem. Ještě krůček a vojáci by si mohli odhlasovat, že do války nepůjdou. Tak takhle to rozhodně dál nejde. Demokracie v ozbrojených silách nemá co dělat, ozbrojené síly jsou pojistkou demokracie. A aby byly co nejlevnější, tak musí být řízeny slovem, nikoliv třemi a více kopiemi orazítkovaných, elektronicky schválených a poštou rozeslaných rozkazů.

Takže máme doma hromadu vlastní práce. Musíme akceschopnost našich dvou brigád rozšířit. A to nelze bez přispění společnosti. Naše společnost se bude muset smířit s takovými bolavými akcemi, jako jsou základní vojenská služba, znovu budování krytů (právě proti raketám blízkého a středního doletu), vytvoření obdoby Svazarmu, zrušení Správního práva v silových rezortech a mnoho dalších.

Ale nedělám si iluze, že by samotné zrušení smlouvy INF přimělo vlády v Evropě, natož v Čechách takovým razantním, leč potřebným krokům. Nebude se dít vůbec nic, do prvního útoku. Potom se začnou hledat viníci a dopadne to jako vždycky. Provedeme potrestání nevinných a vyznamenání nezúčastněných.

Jádrem sporu se staly ruské rakety 9M729 (na Západě označované SSC-8). Porušovala jimi Moskva smlouvu INF, jak tvrdí USA/NATO?

Ano, Ruská federace smlouvu porušuje a dělá to již 2 roky. Tyto rakety 9M728, v alianci označené SS-CX-7 a 9M729 s aliančním označením SSC-CX-8 jsou součástí raketového systému Iskander a jsou schopny doletět až 600 kilometrů /údaj zveřejněný agenturou ruskou agenturou Interfax v roce 2005/, což je o 100 kilometrů více než umožňuje smlouva.

Do výzbroje byly zařazeny již před 2 lety. Na druhé straně Rusové obviňují USA, že jejich bezpilotní prostředky mají dolet vyšší než 500 kilometrů. To však nejsou rakety.

Podaří se podle Vás v dohledné době nahradit smlouvu INF jinou úmluvou?

Nedělám si iluze, že by se povedlo smlouvu INF v dohledné době obnovit. Obě strany měly dostatek času na promyšlení všech potřebných kroků a opatření. A ukončení smlouvy přinese oběma stranám pomyslné rozvázání rukou a získání převahy nad jakoukoliv bojující třetí stranou. Jde o návrat k bipolárnímu vidění světa. Můžete si vybrat stranu, ale velmi těžko zůstanete mimo souboj.

Rusko i USA se snaží do světa vyvážet svoje raketové systémy, média píšou o "válce" mezi THAAD a S-400. Který z nich má navrch?

Zatím to vypadá, že navrch má Izraelské letectvo, kterému se povedlo v Sýrii eliminovat Rusy řízenou protiletadlovou obranu. Nemůžeme jednoznačně říci, který z obranných prostředků je lepší, pokud jej nevystavíme stejně schopné útočné síle.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Armáda České Republiky raketa SSC-8 NATO CEVRO Institut

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

včera

Policie ČR

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

František Straka se vrací k trenérskému kormidlu. Míří na Slovensko zachraňovat další klub

Bývalý trenér Sparty, Slavie i české fotbalové reprezentace František Straka byl po čase opět povolán do služby a opět na Slovensko. Tam se vrací po roce, kdy ho povolal Trenčín nacházející se tehdy na předposledním místě tabulky slovenské ligy, aby ho zachránil. To se povedlo, když Trenčín nakonec skončil devátý a to poté, co Straka se svými svěřenci dokázal uhrát 14 bodů během osmi duelů. Nyní ho čeká podobná záchranářská mise, přičemž bude pro změnu trénovat Michalovce.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

včera

Počasí se o víkendu mírně oteplí. V neděli naměříme 13 stupňů

V sobotu ráno postoupí zvlněná studená fronta dále k severovýchodu. Počasí u nás bude nadále ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou. Uvedl to ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy