ROZHOVOR | Češi do krytů? Konec raketové smlouvy INF může mít nedozírné následky, obává se profesor

ROZHOVOR – Raketová smlouva INF, která byla podepsána v roce 1987, vzala v uplynulých dnech za své. 1. února 2019 oznámily její vypovězení USA, o den později Rusko. „Pro Evropu to opět znamená budíček po celé generaci sladkého ničení obranných schopností ve prospěch sociálního státu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Po USA vypovědělo raketovou smlouvu INF i Rusko. Jaký vliv to bude mít na bezpečnostní situaci ve světě?

Zmiňovaná smlouva zakazuje používání raket krátkého a středního doletu, to znamená rádius mezi 500 a 5500 kilometry. Zatímco dosud do Prahy z Kaliningradu nikdo dostřelit nemohl, nyní už může. A nejen do Prahy. V Dosahu 5500 km od hranic Ruské federace je celá Evropa. Ukončení této smlouvy znovu otevírá studenou válku v plné síle. Byť se obě strany snažily pomocí nových technologií minimalizovat nebo obejít text smlouvy, obě strany svou dohodu ctily. To už nemusí.

Znamená to také velkou výhodu obou stran v provádění rakových útoků mimo dostřel protivníka, ať již mluvíme o jakékoliv současném nebo budoucím konfliktu.

Vypovězení smlouvy INF je logickým krokem. V poslední generaci řada států usilovala o roli regionální mocnosti a v případě Číny i velmoci. Navíc smlouva INF omezovala pouze USA a Ruskou federaci, nikoliv ostatní státy. Tato konkurence a stahování technologického náskoku se nelíbí ani v Moskvě, ani ve Washingtonu. Proto onen návrat ke studené válce.

Co se vypovězením smlouvy INF mění pro Evropu, potažmo Českou republiku? Bude na nás Putin, obrazně řečeno, mířit raketami?

Pro Evropu to opět znamená budíček po celé generaci sladkého ničení obranných schopností ve prospěch sociálního státu. Podívejte se dnes na hranici vlivu Východu a Západu a zjistíte, že novodobá železná opona prochází od Pobaltí a dále napříč Ukrajinou, Tento posun je dán tím, že Východ svou první studenou válku prohrál a ztratil své satelity.

Pokud chceme udržet současné demokratické zřízení v Evropě, pak musíme obětovat část svého blahobytu ve prospěch vybudování skutečně obranyschopných sil. To zatím nikdo z evropských politiků nechápe.

Vezměme si jenom náš český příklad. České silové rezorty jsou svázány nesmyslnými právními pravidly, díky kterému nelze nic nakoupit. A navíc, tyto rezorty se musí řídit civilním správním právem. Ještě krůček a vojáci by si mohli odhlasovat, že do války nepůjdou. Tak takhle to rozhodně dál nejde. Demokracie v ozbrojených silách nemá co dělat, ozbrojené síly jsou pojistkou demokracie. A aby byly co nejlevnější, tak musí být řízeny slovem, nikoliv třemi a více kopiemi orazítkovaných, elektronicky schválených a poštou rozeslaných rozkazů.

Takže máme doma hromadu vlastní práce. Musíme akceschopnost našich dvou brigád rozšířit. A to nelze bez přispění společnosti. Naše společnost se bude muset smířit s takovými bolavými akcemi, jako jsou základní vojenská služba, znovu budování krytů (právě proti raketám blízkého a středního doletu), vytvoření obdoby Svazarmu, zrušení Správního práva v silových rezortech a mnoho dalších.

Ale nedělám si iluze, že by samotné zrušení smlouvy INF přimělo vlády v Evropě, natož v Čechách takovým razantním, leč potřebným krokům. Nebude se dít vůbec nic, do prvního útoku. Potom se začnou hledat viníci a dopadne to jako vždycky. Provedeme potrestání nevinných a vyznamenání nezúčastněných.

Jádrem sporu se staly ruské rakety 9M729 (na Západě označované SSC-8). Porušovala jimi Moskva smlouvu INF, jak tvrdí USA/NATO?

Ano, Ruská federace smlouvu porušuje a dělá to již 2 roky. Tyto rakety 9M728, v alianci označené SS-CX-7 a 9M729 s aliančním označením SSC-CX-8 jsou součástí raketového systému Iskander a jsou schopny doletět až 600 kilometrů /údaj zveřejněný agenturou ruskou agenturou Interfax v roce 2005/, což je o 100 kilometrů více než umožňuje smlouva.

Do výzbroje byly zařazeny již před 2 lety. Na druhé straně Rusové obviňují USA, že jejich bezpilotní prostředky mají dolet vyšší než 500 kilometrů. To však nejsou rakety.

Podaří se podle Vás v dohledné době nahradit smlouvu INF jinou úmluvou?

Nedělám si iluze, že by se povedlo smlouvu INF v dohledné době obnovit. Obě strany měly dostatek času na promyšlení všech potřebných kroků a opatření. A ukončení smlouvy přinese oběma stranám pomyslné rozvázání rukou a získání převahy nad jakoukoliv bojující třetí stranou. Jde o návrat k bipolárnímu vidění světa. Můžete si vybrat stranu, ale velmi těžko zůstanete mimo souboj.

Rusko i USA se snaží do světa vyvážet svoje raketové systémy, média píšou o "válce" mezi THAAD a S-400. Který z nich má navrch?

Zatím to vypadá, že navrch má Izraelské letectvo, kterému se povedlo v Sýrii eliminovat Rusy řízenou protiletadlovou obranu. Nemůžeme jednoznačně říci, který z obranných prostředků je lepší, pokud jej nevystavíme stejně schopné útočné síle.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Armáda České Republiky raketa SSC-8 NATO CEVRO Institut

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy