Rozpad ČSR v roce 1939? Projev morální krize Evropy, Slováci vyháněli Čechy, říká historik

Zachování společného státu Čechů a Slováků před 80 lety patrně nebylo udržitelné, již po mnichovské dohodě z roku 1938 Československo ztratilo spojence. Režim takzvaného slovenského státu, který byl vyhlášen 14. března 1939 a který byl spjat s nacistickým Německem, se stal autoritativním a totalitním s výraznými fašistickými prvky. ČTK to řekl slovenský historik Ivan Kamenec. V českých zemích došlo v polovině března 1939 k zahájení okupace nacistickým Německem a k vytvoření Protektorátu Čechy a Morava.

"Rozpad Československa (v roce 1939) byl projevem hluboké morální a politické krize celé Evropy. Západním mocnostem se nechtělo vstoupit do konfliktu s Německem. Československo se silnou německou menšinou nebylo, bohužel, pro západní spojence problémem, kvůli kterému by vstoupili do války," uvedl Kamenec.

Vývoj v roce 1939 byl v Česku a na Slovensku podle historika vnímán odlišně. "Zatímco česká společnost oprávněně považovala okupaci za zničení státnosti, slovenská veřejnost vytvoření státu pokládala za stvoření moderní státnosti," řekl.

Podle něj ale vyhlášení samostatného Slovenska nebylo vyvrcholením národně-emancipačních snah slovenské společnosti, ale stalo se vedlejším produktem nacistické agrese vůči Československu. Kamenec ovšem připomněl, že územní nároky na Slovensko si tehdy dělalo Maďarsko a částečně i Polsko.

Slovenský stát se stal za druhé světové války jedinou neokupovanou zemí, která deportovala občany vlastní mocenskou silou. "Snad nejdrastičtějším projevem režimu bylo takzvané řešení židovské otázky. Slovensko vyvezlo asi 75.000 svých Židů, z nichž 68.000 bylo zavražděno," uvedl Kamenec.

Historik řekl, že po vyhlášení slovenské autonomie v roce 1938 a po pozdějším osamostatnění země také odjela ze Slovenska nuceně nebo dobrovolně řada českých státních zaměstnanců. "Mnoho českých učitelů, kteří se zasloužili o rozvoj slovenského školství a o civilizační pokrok, bylo ještě za autonomie doslova nenávistně vyháněno," dodal.

Oproti jiným "satelitům" Německa či okupovaným zemím mělo Slovensko podle Kamence za války vyrovnanou hospodářskou politiku a pocítilo válečnou hospodářskou konjunkturu. Historik dodal, že Německo pro případ vítězství ve válce ale nepočítalo s další existencí slovenského státu ani slovenského národa.

Ze slovenských parlamentních stran se k válečnému slovenskému státu otevřeně hlásí krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, která v parlamentních volbách v roce 2016 získala osm procent hlasů a postarala se o největší překvapení.

"Pokud by se někdo v Česku pokoušel oslavovat protektorát a tvrdit, že to bylo nejsvětlejší období v českých dějinách, tak ho asi zavřou do blázince. Na Slovensku ta legenda o státnosti jako nejvyšším vrcholu ve vývoji národa přetrvává u části obyvatelstva do dneška," řekl Kamenec. Podle jeho názoru právě zmíněné téma slovenské státnosti využívají na Slovensku některé politické strany.

Související

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?
Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

Protektorát Čechy a Morava Československo historie Slovensko II. světová válka Marián Kotleba

Aktuálně se děje

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"Jsme další na řadě." Německo kvůli Trumpovu plánu pro Ukrajinu bije na poplach

Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.

včera

Robert F. Kennedy Jr.

Trumpovým ministrem zdravotnictví bude odpůrce vakcín Kennedy

Senát Spojených států ve čtvrtek schválil Roberta F. Kennedyho Jr. jako ministra zdravotnictví a sociálních služeb. Jde o významné vítězství pro prezidenta Donalda Trumpa, přestože Kennedy čelil ostré kritice kvůli svým kontroverzním názorům na vakcíny a veřejné zdravotnictví.

včera

Pete Hegseth

"Strýček Sam už není Strýček Blázen. Rusko je vaše odpovědnost." Hegseth si tvrdě podal spojence v NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth pokračuje v tvrdé linii vůči spojencům v NATO a tlačí na vyšší obranné výdaje. Jeho prohlášení na summitu v Bruselu znovu zdůraznilo, že Spojené státy již nehodlají garantovat evropskou bezpečnost bez většího přispění ze strany Evropy. Mezitím v Kyjevě rostou obavy, že Ukrajina může být vynechána z mírových jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml sice tvrdí, že „Ukrajina bude do procesu zapojena jedním nebo druhým způsobem“, ale konkrétní detaily nejsou známy.

včera

včera

Donald Trump

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropští představitelé byli včera večer zaskočeni oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zahajuje bilaterální mírová jednání s Kremlem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův krok, o kterém informoval krátce po 90minutovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolal obavy z toho, že Evropa bude z jednání vyloučena a ponechána pouze v roli diváka. Napsal to server Financial Times.

včera

Donald Trump

Trump 2.0: Kde se bere popularita muže, který mění světové pořádky?

Znovuzvolený americký prezident Donald Trump přichází s novým, radikálním přístupem k mezinárodní politice, který boří tradiční dogmata poválečného konsenzu. Ten byl po desetiletí základem americké diplomacie a globálního uspořádání, opíral se o instituce garantující volný obchod a mír, a přesto nyní čelí hluboké krizi. Trump tuto krizi nejen rozpoznává, ale využívá ji k prosazení vlastní agendy, která se soustředí na americké zájmy na úkor dosavadních pravidel mezinárodních vztahů.

včera

Dmytro Kuleba

Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu

Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba varuje před opakováním historických chyb v souvislosti s nejnovějšími kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 10. února 2025 prohlásil, že plánuje zajistit „500 miliard dolarů v hodnotě vzácných zemin“ v rámci jednání o pokračující americké podpoře Ukrajiny v probíhající válce s Ruskem.

včera

Rusko, Kreml

Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války

Rusko začalo formovat delegaci pro jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině a hodlá přihlédnout ke zkušenostem z minských dohod, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se na tom během telefonického rozhovoru dohodli ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump, kteří současně pověřili své poradce přípravou přímé schůzky.

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trumpova zrada může EU potopit. USA jí hážou na bedra zátěž, kterou nedokáže unést

Donald Trump začal klást evropským lídrům jasné podmínky, pokud chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Jeho požadavky však znamenají obrovskou finanční zátěž, kterou Evropská unie nemusí být schopna unést. Podle analýzy Bloomberg Economics by ochrana Ukrajiny a rozšíření vojenských kapacit členských států EU mohly během příští dekády stát až 3,1 bilionu dolarů.

včera

včera

Pete Hegseth

USA se brání: Nezradili jsme vás, Trump je nejlepší, vzkazuje Kyjevu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.

včera

Donald Trump

"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané

Spojenci Kyjeva reagovali s šokem a pobouřením na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovořil s ruským lídrem Vladimirem Putinem a hodlá s ním „okamžitě zahájit jednání“ o válce na Ukrajině. Kritika se na jeho hlavu snesla nejen z řad amerických politiků, ale i z Evropy, kde Trumpova slova vyvolala obavy o osud Ukrajiny a jejího boje za suverenitu, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Motoristé nebo Stačilo! ve vládě? Pro Babiše nevýhodné, některá vládní strana na podzim musí zkousnout hrdost

Na podzim Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Pokud hnutí ANO zvítězí, jeho reálnými koaličními partnery zůstanou především koalice Stačilo! a Motoristé sobě. Ani jedna z těchto variant však pro Andreje Babiše nepředstavuje ideální scénář. Situace tak může vyústit v to, že se ANO nakonec spojí s některou ze současných vládních stran, kterou bude čekat stejný osud jako Sociální demokracii. 

včera

Donald Trump

Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech

Byl to moment, kterého se Evropa i Ukrajina obávaly měsíce, ne-li roky. Když však konečně přišel, jeho náhlost a rozsah přesto spojence Kyjeva zaskočily. V jedno mrazivé zimní odpoledne oznámil americký prezident Donald Trump svůj plán na ukončení války a dal jasně najevo, že podpora Spojených států Ukrajině končí, píše Politico.

včera

Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí

Jedno telefonické spojení válku na Ukrajině neukončí. Přesto se zdá, že se otevírá prostor pro jednání. Není však jasné, kdy a jak budou tyto rozhovory uzavřeny. Jisté je, že ruský prezident Vladimir Putin již dosáhl jistého diplomatického úspěchu, a to pouhou skutečností, že se tento hovor uskutečnil, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy