Války o vodu? Vysychání je větší hrozba pro Zemi než CO2, děsí expert

"Největším nebezpečím pro tuto planetu je vysychání. Výsledky jsou patrné, patří mezi ně nedostatek vody a vegetace, tání ledovců. Může to vyústit ve válku a v takzvané nové otroctví. Prognózy, u kterých jsem se domnívali, že nastanou až po roce 2100, nastanou už kolem roku 2050 a možná i dřív," uvedl Gloser.

Parched land. Failed crops. Dry handpumps. Migration. #drought #Koderma #Jharkhand pic.twitter.com/S2dSWMyrHY

Naprostou ztrátu vody způsobí podle Glosera vymizení vegetace a naopak. Jde hlavně o lesy, které fungují na základě biotické pumpy. Pohltí takové množství vody, že vytvoří podtlak a ten udržuje vlhkost nízko nad územím.

#1BillionTreesforAfrica has grown 120,000 #trees, regenerated over 1million trees & restored 77 hectares to combat #desertification #drylands #drought #ExtremeWeather #landdegradation #watershortages #foodinsecurity #migration #ruralunemployment #biodiversityloss #agricultureloss pic.twitter.com/HWc2Z1XUR9

Gloser je členem projektu Smart Biotic Pump, která posiluje tento koloběh vody momentálně na pouštích a dalších suchem postižených místech. "Pokud se podaří v pouštích vypěstovat dostatečné množství vegetace ve správné rostlinné skladbě, je možné restartovat a znovu nastavit princip biotické pumpy," sdělil Gloser,

Podle architekta je nutné, aby existovaly senzorické sítě, které sledují stavy jednotlivých částí krajiny. Ty se musí kombinovat s daty z monitoringu země, potřeba budou nové vizualizační metody. Spolupráce je nutná napříč vědními obory. "Musíme se na vše dívat jako na celek, hledat všechny spojitosti mezi energiemi, vodohospodářstvím, zemědělstvím a biotickou pumpou. V budoucnu budeme pracovat s mezními stavy. Všeho bude málo nebo, v případě negativních věcí, všeho bude moc," řekl.

Jako řešení nedostatku vody Gloser navrhl odsolovací zařízení či úpravny vody, systémy odkanalizování a efektivní čističky vod. Dále tvorbu dostatku substrátů, skleníků a zavlažovaných vod v krajině a pěstování nových vegetačních povrchů zejména lesních porostů.

"Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů o 15 procent, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnil Gloser.

Důležité je také podle něj propojit digitální svět, lidský mozek a inteligenci přírody. "Ta skutečně existuje. Kanadští vědci prokázali, že les spolu komunikuje elektrickými signály," dodal.

Řešení by mohlo zlepšit mikroklimatické podmínky a ty zase funkcionalitu krajiny. Pomohlo by dosáhnout soběstačnosti ve vodě, jídle a energiích, což by podle vědců zlepšilo sociální, ekonomickou a ekologickou situace v místech postižených suchem.