Neil Armstrong (†82) letí znovu ke hvězdám! Zemřel první člověk na Měsíci

Podle vyjádření pozůstalé rodiny pro stanici WKRC Armstrong zemřel na komplikace po prodělané operaci srdce, které se podrobil tento měsíc.

Armstrongova kariéra začala v námořnictvu Spojených států amerických, kde sloužil jako pilot. Poté, co od námořnictva odešel, vystudoval letecké inženýrství na Purdueově univerzitě a stal se zkušebním pilotem Národního poradního výboru pro letectví. Od konce padesátých let se zapojoval do programu letectva Spojených států amerických Man In Space Soonest, kde testoval raketový letoun North American X-15, a spolupracoval na vývoji raketoplánu X-20 Dyna-Soar. V roce 1962 se stal členem oddílu astronautů NASA. Jeho kosmickou premiérou byla mise Gemini 8 v březnu 1966, během které se loď Gemini 8 spojila s bezpilotním raketovým stupněm Agena TV-8. Spolu s astronautem Davidem Scottem tak uskutečnili první spojení dvou těles na oběžné dráze. Mnohem důležitější však byla jeho druhá a zároveň poslední mise na palubě Apollo 11. Armstrong se svým kolegou Buzzem Aldrinem přistáli 20. července 1969 jako první lidé na Měsíci. Do historie se Neil Armstrong zapsal o den později 21. července, kdy jako první člověk vstoupil na jeho povrch. Armstrong udělal v roce 1969 pověstný "velký skok pro lidstvo" Americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci, udělal v červenci 1969 pověstný "velký skok pro lidstvo". Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. Dnes Armstrong ve věku 82 let zemřel. Cesta rodáka z malé farmy ve státě Ohio do vesmíru nebyla jednoduchá, ačkoli létat toužil od dětství. V šestnácti, tedy ve věku, kdy mladí Američané obvykle dostávají řidičský průkaz, už měl Armstrong první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT), nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě. Aby si nemusel dělat starosti se školným, upsal se tehdy sedmnáctiletý Armstrong americkému námořnictvu - výměnou za studium slíbil odsloužit nějaký čas v uniformě. Po necelých dvou letech také musel studia leteckého inženýrství přerušit, od oboru se ale příliš nevzdálil. Absolvoval osmnáctiměsíční letecký výcvik a krátce po dvacátých narozeninách se oficiálně stal pilotem námořnictva Spojených států. Do civilu se přitom hned tak vrátit neměl. Ve stejné době totiž vypukla válka v Koreji, ve které sehrály americké vojenské síly a zejména letectvo výraznou roli. Na korejském nebi tak nemohl chybět ani Neil Armstrong, během roku aktivní služby absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení. Po návratu do civilu se vrátil i ke studiu a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně Národního úřadu pro letectví a vesmír; NASA). Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Za ovládací pákou raketového letounu North American X-15 se dokonce podíval na samou hranici vesmíru, do výšky více než 63 kilometrů nad zemským povrchem. Díky tomu se ocitl ve skupině pilotů plánovaného raketoplánu X-20 a po jeho zrušení se začátkem 60. let dostal mezi astronauty NASA. Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze. Díky tomu, že už nebyl aktivním vojákem, se Armstrong ostatně také stal jedním z nejznámějších astronautů všech dob. V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle (Orel) totiž seděl i plukovník letectva Buzz Aldrin, NASA ale dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista. Aldrinovi ještě patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa (neřekl ale nic světoborného, jen oznámil "hladké přistání") a pak přišly Armstrongovy hvězdné okamžiky. "Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!" ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." Poté otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili "na místečku velkém jako zahrádka" v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu. Po návratu z druhé a poslední vesmírné cesty patřil Armstrong k nejpopulárnějším lidem zeměkoule. V USA dostal Prezidentskou medaili Svobody, navštívil přes 20 zemí světa, přesto ale zůstal skromným. Nikdy nevyhledával veřejná shromáždění, občas nicméně vystoupil na nějaké konferenci. V roce 1971 odešel z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem.