PŮVODNÍ ZPRÁVA | Ceny energií zlevňují. Jaký trend předpovídají výhledy do budoucna?

Jde o to, že třeba ceny obchodování s elektřinou na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze klesly právě za rok z 227,05 eur za 1 MWh na nynějších 142.88 eur za stejnou měrnou jednotku, tedy o 59 procent. Stejná burza v Praze ukazuje podobný trend i v obchodování se zemním plynem. Přesto Evropský statistický úřad tvrdí, že v Česku zdražil zemní plyn vůbec nejvíc z celé Evropské unie. Nechám ale stranou to, zda mají všichni statistici v Evropě ta správná data a budu se věnovat spíše odpovědi na to, jaký cenový vývoj může nastat u zmíněných položek do konce letošního roku. 
 
S trochou zjednodušení se dá říct, že analytici a ekonomové se většinou shodují na tom, že na tak nízké ceny energií, které jsme mohli vidět po desetiletí před vypuknutím ruské barbarské a dobyvačné válečné agrese v únoru 2022, už s největší pravděpodobností nedojde. „V letošním roce budou ceny (energií) pro odběratele převážně klesat, druhá polovina roku tomu nahrává z celé řady důvodů,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, analytika Argos Capital.

Podle něj mezi ony důvody lze zařadit zvýšení kapacit francouzských jaderných (Francie je opět čistým vývozcem elektřiny) elektráren nebo výraznější využití obnovitelných zdrojů z důvodu sezonních faktorů. „Na úroveň cen z období před energetickou krizí se ovšem již nevrátíme. Kvůli tomu lze očekávat další tlak na všemožné energetické úspory, které jsou v tomto případě nevyhnutelné. Ceny by se tedy mohly pohybovat kolem 130–160 EUR za MWh a ceny plynu mezi 40–60 EUR za MWh,“ potvrdil Kryštof Míšek myšlenku z úvodu tohoto odstavce. 
 
I přes tuzemské sváry o tom, zda opravdu Češi zaznamenali největší nárůsty cen za plyn či ne a kolik vůbec za ony energie platí, se ve světě dá číst stále více zpráv o příznivějších výhledech vývoje cen za energie právě do konce letošního roku. Tak třeba analytici S&P Global Platts Analytics v nedávno zveřejněné zprávě tvrdí, že evropské ceny elektřiny budou od roku 2023 „znatelně“ klesat díky růstu výrobních kapacit z obnovitelných zdrojů. Zmíněná analýza říká, že objem výroby elektřiny pomocí solárních systémů se do roku 2026 zdvojnásobí, kapacita větrných elektráren v Evropě vzroste o 50 %. Jak se může vyvíjet cena za energie naznačuje také zpráva IEA, tedy Mezinárodní agentury pro energii, která ve Zprávě o trhu s elektřinou na rok 2023 říká: „Obnovitelné zdroje a jaderná energie budou v příštích třech letech dominovat růstu globální nabídky (výroby) elektřiny a společně tak dokážou pokrýt v průměru více než 90 % poptávky po elektřině.“  
 
Podle IEA bude lídrem v připojování kapacit výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů Čína, která navýší tyto kapacity do roku 2025 o 45 %. Ceny energií podle IEA také výrazně ovlivní urychlené investice do sítí a tím zvýšení jejich pružností pro jejich úspěšnou integraci do energetických systémů. „Situace pro koncové odběratele bude (do konce roku) rozhodně o něco lepší, jak budou moci dodavatelé nakupovat za rozumnější ceny na trhu. Obchodníci nakupují s předstihem, tudíž se případné slevy teprve více projeví. S otazníkem je podzim a zima, v loňském roce ještě plnění zásobníků plynu bylo s příspěvkem Ruské federace, což letos již možné nebude. Výsledkem může být opět značná volatilita na trzích s energiemi. Chybět by mohlo až 30 mld. kubíků plynu,“ doplnil pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, analytik Argos Capital. 
 
IEA ale upozorňuje na to, že ve světě, kde poptávka i nabídka po elektřině stále více závisí na počasí, vyžaduje zabezpečení výroby a dodávek elektřiny zvýšenou pozornost. Navíc je potřeba počítat i s tím, že do ceny elektřiny se kromě dobře známých vlivů a jevů, může stále více zapojit i další ‒ extrémní povětrnostní jevy. Zdá se tedy, že i přes slibnější výhledy nás nakonec nemusí v cenách energií čekat zas tak ideální procházka.