Krize prolomena? Na trhu práce došlo k pozitivní změně

NÚV shromažďuje údaje o takzvaných čerstvých absolventech, kteří úspěšně ukončili školu v posledních 12 měsících. Počet nezaměstnaných je v této skupině pravidelně nejvyšší v září a do konce dubna před příchodem nových absolventů na pracovní trh klesá. K letošnímu 30. dubnu bylo nezaměstnaných 11.260 čerstvých absolventů středoškolského studia, což je meziroční pokles o více než pět tisíc lidí. U vyšších odborných škol to bylo 493 absolventů, zhruba o stovku méně než o rok dříve.

K poklesu počtů nezaměstnaných absolventů však vedle oživení na trhu práce podle NÚV přispívají další faktory. Vedle demografického vývoje, kdy klesají celkové počty absolventů, je to skutečnost, že se zvyšuje podíl absolventů pokračujících ve studiu. Autoři předběžné zprávy také poukazují na vliv zavedení státních maturitních zkoušek. Neúspěšní maturanti totiž nejsou považování za absolventy, takže z těchto statistik vypadávají.

V učebních oborech hledají uplatnění nejlépe absolventi elektrotechnických a strojírenských oborů, u kterých míra nezaměstnanosti je 11,0 respektive 13,1 procenta. Nejhůře jsou na tom obory zaměřené na gastronomii, hotelnictví a turismus a zpracování dřeva, kde se blíží ke 20 procentům. Na 19 procentech je u stavebnictví.

V maturitních oborech po gymnáziích, kde je nezaměstnaných 4,4 procenta absolventů, mají nejnižší míru nezaměstnanosti absolventi lyceí. Vedle strojařů a elektrotechniků se uplatňují také zdravotníci, v těchto oborech se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem deseti procent. U zemědělství a lesnictví je to 14,6 procenta a v gastronomii, hotelnictví a turismu 13,7 procenta.

Uchazeči o práci – absolventi škol jsou většinou velmi dobře teoreticky připraveni a vzděláni v odpovídajícím oboru studia, znají současné trendy, velmi dobře zacházejí s internetem a obecně s výpočetní technikou a moderními technologiemi. Jazyková příprava je také většinou na lepší úrovni než u starší generace uchazečů o práci. Avšak i jazykové znalosti jsou značně rozdílné nejen do počtu jazyků, které absolvent – uchazeč o práci zná, ale i v kvalitě znalosti jazyka.

Praxe a praktické znalosti jsou největším handicapem absolventa zejména střední školy. Praxe je většinou velmi sporadická a často jde o praxi, které nesouvisí s budoucím směrem pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Absolventi vysokých škol jsou v tomto ohledu pro trh práce připraveni poněkud lépe, protože jejich pracovní zkušenosti jsou mnohem bohatší a často také v oblastech a oborech, ve kterých chtějí absolventi rozvíjet svou pracovní dráhu.

Stejně jako v předchozím odstavci platí, že absolvent střední školy má mnohem méně konkrétní představy a směru svého budoucího pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Je jasné, že po složení maturitní zkoušky v osmnácti nebo devatenácti letech má absolvent omezenější rozhled než absolvent vysoké školy. Dalším rozdílem je i způsob studia na střední a vysoké škole. Studium na vysoké škole umožňuje mnohem větší časovou i regionální flexibilitu a získávání pracovních zkušeností je mnohem jednodušší nejen u českých zaměstnavatelů, ale i v zahraničí, kde je možné studovat i jazyk. Další výhodou vysokoškolského a univerzitního studia a tím i absolventů těchto škol je práce na projektech, diplomové práce nebo práce bakalářské, které již spojují teoretickou stránku a stránku praktickou zaměřenou na konkrétní případy a jednotlivé firmy a zaměstnavatele, uvedl server hledampraci.cz.