Dluží vám zaměstnavatel peníze za práci? Rady, jak se bránit

Když vám zaměstnavatel nezaplatí odvedenou práci, můžete s případem k soudu. U prokazatelných pohledávek to nebývá nikterak složitý proces. Podívejte, jaké rady doporučuje web penize.cz:

1. Dejte mu vale

Zákoník práce mluví jasně: když nedostanete mzdu nebo plat do patnácti dní po uplynutí období splatnosti – a tím je kalendářní měsíc následující po měsíci, kdy jste práci vykonali – můžete dát okamžitou výpověď. Šéf si nemůže nárokovat ani výpovědní lhůtu. Kromě dlužné mzdy máte nárok ještě na náhradu mzdy ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků.

2. Výpověď jedině písemně

Výpověď je třeba podat zaměstnavateli písemně. Ve výpovědi musíte vysvětlit, proč jste k radikálnímu řešení přistoupili. Určitě trvejte na písemném potvrzení o předání dokumentu – například si nechte jeden výtisk podepsat. Jestli posíláte poštou, tak vždy doporučeně a s dodejkou. "Pokud si zaměstnavatel zásilku na poště nevyzvedne, nic se tím nemění. Má se podle zákona za to, že bylo doručeno a převzato," doplňuje advokát Tomáš Chalupa z webu Poradnavěřitele.cz a dodává, že je dobré mít od zaměstnavatele potvrzený i přehled dlužných výplat.

3. Vymáhejte

Když slušná žádost o peníze, které jste si odpracovali, nestačí, nezbývá než podat žalobu. Ideálně ve spolupráci s právníkem. Ještě jednou to zkusíte po dobrém – formou předžalobní výzvy k úhradě. "K soudu se podá návrh na vydání platebního rozkazu, kterým soud zaměstnavateli přikáže zaplatit dlužnou mzdu. Jestliže na platební rozkaz zaměstnavatel nezareaguje, je možné předat případ k vymáhání exekutorovi," komentuje advokát Chalupa. Exekutor koná, co umí a musí: obstaví zaměstnavateli účty, případně zpeněží jeho majetek, aby vaši pohledávku uspokojil. Nákladů na právníka se bát nemusíte. Jeho odměna se přičte na vrub zaměstnavatele, který dluží, a tudíž celý soudní spor zapříčinil.

4. Zaměstnavatel v platební neschopnosti? Nechte si mzdu proplatit od pracovního úřadu

Pokud je na tom zaměstnavatel opravdu mizerně a jsou splněny zákonné podmínky, můžete podat návrh, aby s ním bylo zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční návrh je totiž oprávněný podat kromě dlužníka (zaměstnavatele) také kterýkoli z jeho věřitelů (tedy i zaměstnanec): Když se váš zaměstnavatel ocitne v insolvenci nebo insolvenčním řízení – ať už návrh podáte vy nebo někdo jiný – můžete požádat úřad práce, aby vám dlužnou mzdu proplatil.

"Žádat můžete mzdové nároky za tři měsíce z rozhodného období, které trvá tři měsíce před zahájením insolvenčního řízení a tři měsíce po jeho zahájení. Podmínkou je, že jste chodili do práce a zaměstnavatel vám za toto období dluží. Příslušné měsíce si vyberete sami, uvedete je v žádosti o uspokojení svých mzdových nároků," pokračuje právník Chalupa.

Úřad práce vám podle webu penize.cz za každý měsíc vyplatí maximálně jedenapůlnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, aktuálně tedy z částky okolo pětadvaceti tisíc – jeden a půl násobek dělá něco přes třicet sedm tisíc korun.

5. Máte se šéfem trable? Radši hlídejte databázi

Mzdové nároky u úřadu práce můžete uplatnit nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů od chvíle, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli. Jestli jsou s vaším šéfem potíže, pohlídejte si databázi zaměstnavatelů v insolvenci. Když lhůtu propásnete, každopádně vám ještě zbývá možnost obrátit se na soud. Totéž platí, když úřad práce nepokryje vaše mzdové nároky v plné výši nebo vám je vůbec nepřizná – můžete je uplatnit u insolvenčního správce, uvádí web penize.cz