Německé uhlí je pro české firmy riskantní byznys, tvrdí Greenpeace

Praha - Investice do německých uhelných dolů a elektráren se z mnoha různých důvodů nemusejí vyplatit. Vyplývá to ze studie rizik Technické univerzity v Berlíně, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představil energetický expert Pao-Yu Oei. Ve studii se zaměřil na uhelnou divizi Vattenfallu, o níž mají zájem české firmy ČEZ a EPH a také švédská pobočka organizace Greenpeace.

Greenpeace varuje, že potencionální investice do německých hnědouhelných dolů švédské firmy Vattenfall je pro české zájemce EPH a ČEZ riskantní s nejasným výsledkem. Ze studie podle ekologů vyplývá, že v Německu se v rámci tamního energetického programu nepočítá s uhlím jako perspektivním zdrojem energie a tamní vláda bude "tlačit" na útlum těžby. Zhoršit se mají i právní podmínky pro těžbu a spalování uhlí.

„Z materiálu vyplývá, že v Německu se v rámci Energiewende nepočítá s uhlím jako s perspektivním zdrojem energie a že německá vláda bude naopak tlačit na útlum těžby. Právní podmínky pro těžbu a spalování uhlí se proto budou v nejbližších letech nepochybně zhoršovat - a s nimi i jejich finanční výhodnost. Dalším rizikem, které se týká konkrétně Vattenfallu, jsou velké plochy povrchových dolů, které bude muset nový vlastník zrekultivovat. Případnému rozšiřování dolů pak brání rozhořčený odpor místních lidí a veřejnosti," varuje organizace ve zprávě.

„Německo očividně chce ustupovat od uhlí, zatím ale není zcela jasné, jak rychlými a drsnými prostředky to udělá. Byznys, který se v tuto chvíli jeví jako ziskový, může být během dvou tří let totálně ztrátový," řekl ČTK vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Podotkl, že kvůli nákladům na restrukturalizaci dolů bude kupec nucen některé elektrárny odstavit.

Připomněl, že Vattenfall letos oznámil, že kvůli budoucí těžbě nezamýšlí v Německu bourat osm obcí s celkem s dvěma až třemi tisíci obyvateli. "Je ale možné, že nový vlastník by přišel a řekl, že bourat bude. Česká vláda včera (v pondělí) správně rozhodla, že nechce v Česku bourat obce kvůli těžbě. Pokud nechceme být vnímání jako nájezdníci z Východu, je podobné chování českých firem nepřípustné i v blízkém zahraničí," dodal.

EPH i ČEZ zatím svoje záměry komentovat nechtějí. „V tuto chvíli, kdy se rozbíhá prodejní proces, nepovažujeme za vhodné komentovat nabídky ostatních subjektů ani konkretizovat naše investiční záměry," řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj. „Aktuálně se seznamujeme s dokumenty od Vattenfallu, včetně plánů energetických zařízení, která jsou k prodeji. Naše vlastní záměry a finální plány teprve vzniknou," řekla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Oficiální nabídku na koupi dolů dnes zaslala i Greenpeace, na rozdíl od energetických společností je však chce zavřít. EPH i ČEZ tvrdí, že prodejní proces se teprve rozbíhá, a nemohou tak své plány komentovat.

Vattenfall v Německu prodává čtyři hnědouhelné doly a elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. V návazném tendru prodává východoněmecké vodní elektrárny, které mají výkon kolem 3000 megawattů. Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat až 3,5 miliardy eur (95 miliard Kč). Greenpeace však dnes uvedla, že toto číslo je nadnesené a současná hodnota akvizice se pohybuje kolem půl miliardy eur (13,5 miliardy Kč).

Související

Jozef Síkela

Síkela: Česko se odkloní od uhlí do roku 2033

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce připravit do poloviny roku 2025 zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Tento plán oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 

Více souvisejících

uhlí Greenpeace Vattenfall

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy